Hlavní navigace

Richard Kaucký (Software602): Porazit MS Office nezvládl ani Google, pro nás to byl předem ztracený boj

Karel Wolf

Překonat úspěch T602 bylo téměř nemožné, dost úspěšný byl ale třeba první systém elektronické pošty Mail602. Software602 ale nikdy nebyla firma jednoho produktu, říká zakladatel softwarové firmy.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Software602 má počátky ve Svazarmu, jak se vlastně dařilo počítačovým geekům v Československu v dobách komunismu?

Asi jako všem ostatním za komančů.

Kdy a jak vás vůbec napadlo vytvořit první český textový editor T602, ze kterého se později stal takový kult? Jak dlouho tehdy trval vývoj takového software?

Bylo zřejmé, že „psací stroj“ na počítači bude zapotřebí, u mikropočítačů s klávesnicí to byla první věc, kterou každý šťastný majitel řešil, takto jsem ostatně získal, jsa jedináček, dva bráchy Járu a Martina. Já jsem byl guru na tisk češtiny, protože kamarád, který vyjížděl ven na koncerty vážné hudby, mi přivezl vedle počítače i jehličkovou tiskárnu. Když jsem to rozchodil (v Británii používali 7bitový port na tisk, stačilo jim ASCII se 128 znaky, my jsme potřebovali 8 bitů pro dalších 128 znaků), tak jsem Járovi tisknul jeho disertační práci o ergodickém chaosu. Vývoj trval asi rok, začínali jsme s IBM PC s dvěma disketovými mechanikami a Martin, který byl nejlepší programátor, měl dokonce harddisk (10 MB, možná 20 MB, už si nepamatuji).

Díky čemu se podle vás editor tak rychle prosadil?

Z mé zkušenosti vyplývá, že v IT jsou nejdůležitější tři věci. Timing, potom ještě timing a na závěr to nejdůležitější – timing. Byl to první textový editor, který psal i na počítačích s levnou grafickou kartou a tisknul prakticky na všech dostupných tiskárnách, to bylo asi rozhodující.

Čekali jste úspěch a myslíte, že je možné, že by editor někdo používal dosud?

Začali jsme jej psát ještě za komančů a dávali jsme tomu rok, nejvýš dva… Vážně, ta věc letěla jak raketa, což nás pochopitelně trochu překvapilo a my jsme se museli učit milion věcí za pochodu.

Mohli bychom to zkusit, ale hodně bych se divil, nejodolnější byli notáři, kteří to provozovali nejdéle, poznal jsem to podle fontů v notářských zápisech, které jsem dělal pro laserové tiskárny. Poslední, co jsem viděl minulý rok, když soused vytáhl 25 let starý „notebook“ Amstrad z garáže a měl tam v pouzdru dvě diskety – jednu s operačním systémem a druhou s „T602“. Strčili jsme to do zásuvky a ta věc běžela.

Podařilo se vám později alespoň částečně zopakovat úspěch s jiným produktem? Jak úspěšný byl třeba souborový správce M602?

Měřeno metrikou „T602“ to bylo těžké. Velmi úspěšný byl první systém elektronické pošty Mail602, který psal stejný tým jako M602, z kterého pak vznikl po nástupu internetu odlehčený produkt 602LAN SUITE. Ta metrika byla pro nás tenkrát zavádějící, např. jsme napsali jako první účetnictví nad Windows databází, ale tenkrát se nám zdálo, že to má proti editoru malý obrat. Z poslední doby to je ani ne tak produkt, jako spíš řešení chytrých formulářů, kde jsme dokázali vymyslet obchodní model a k němu napasovat produktové portfolio.

Proč se podle vás nepodařilo zopakovat úspěšný scénář s 602PC Suite pro Windows?

Může nám být útěchou, že to nikdo s klonem Microsoft Office nedokázal. Poslední, kdo byl před branami, byl Google, pak odstoupil Ballmer a Nadella to brilantně zvrátil.

Kdy jste vlastně oficiálně založili společnost, bylo to hned po revoluci? Z čeho jste rozjezd firmy financovali?

Bylo to až k 1. 1. 1991. Rozjezd jsme financovali z autorských honorářů, díky tomu, že jsme měli uzavřenou autorskou smlouvu přes Dilia, kterou za komančů jako jednu z prvních na počítačový program aranžoval Zbyněk Loebl.

V roce 1995 z firmy odešli její spoluzakladatelé, bratři Šiškové. Co je k tomu vedlo?

Rozběhli jsme sesterskou firmu Editel, o kterou měl zájem IDOM, dceřiná firma Deloitte. Souběžně měli zájem o 602ku, ale já jsem pořád chtěl dělat software, a tak z celkového prodeje sešlo, takže jsme prodali Editel, rozdělili aktiva a zůstali přátelé. Jára se po prodeji stal partnerem v Deloitte, Martin se pak po letech vrátil jako minoritní akcionář.

Co znamenal pro Software602 nástup internetu?

Příležitost a ohrožení jako pro každého z branže.

Jak zpětně hodnotíte založení americké pobočky, proč vlastně přes počáteční úspěchy musela skončit?

Získali jsme zkušenosti s náročností na kvalitu a jednoduchost produktu pro vygenerování obratu 1 milion USD. S distribučními náklady na velkém trhu a náklady na podporu na druhém konci Ameriky ještě při časovém rozdílu mezi kontinenty. Smekám v úklonu před Pavlem Baudišem a Edou Kučerou, je to fakt radost tady mít firmu, která to dokázala.

Jeden čas jste experimentovali s tím, že byste uvolnili některé z vašich produktů pod open source licencemi, jak se vám tento model osvědčil?

Prakticky vůbec, nebyli jsme schopni dát dohromady životaschopný obchodní model.

Kolikrát za svoji historii vlastně musela firma Software602 transformovat svůj byznys model, nebo se přeorientovat na úplně nový trh, aby přežila?

Zásadně asi třikrát. Jinak je to nepřetržitý řetěz inovací od MS-DOS, Windows, internet, iPhone, cloud, a to jsem jen vybral pár z nich. 

V roce 2007 se vašim chytrým formulářům podařilo stát se technologickým základem vznikající sítě Czech POINT a o dva roky později se pro změnu firma stala jedním z technologických dodavatelů informačního systému datových schránek. Jak se vám podařilo prosadit do státní správy?

Díky skvělým týmům, které za projekty stojí, a schopnosti se transformovat. V tomto případě z produktové firmy na projektovou. Např. tým, který se zabýval SQL databází, napsal transakční jádro datovek, které uvezlo už přes miliardu právně závazných dokumentů.

Kdy jste si začali uvědomovat, že elektronické dokumenty jsou zajímavou mezerou na trhu? Jaké služby tehdy podle vás na trhu chyběly nejvíce?

V době, kdy jsme řešili, jak prokázat autenticitu uložené datové zprávy mimo systém i po padesáti letech. Vyhodnotili jsme, budou-li běžně platné digitální dokumenty, bude třeba nad nimi budovat důvěru. Vsadili jsme na aplikační platformu s celým souborem služeb nad certifikáty (podpisy, pečetě, časová razítka, ověřování platnosti, uchovávání certifikátů) – později se to promítlo do Nařízení eIDAS, které je v rámci strategie Digital Single Market platné ve všech členských zemích EU.

Když odhlédneme od státní správy, kdo jsou dnes vaši hlavní zákazníci?

Velké a střední firmy, které řeší digitalizaci. Dokumentů, formulářů, procesů, interních agend se schvalovacím workflow, následnou archivaci a skartaci. To je oblast, kde máme v současnosti vybudované největší know-how a portfolio.

Kolik dnes máte vlastně zaměstnanců?

Aktuální číslo je 147.

KL19

Zajímala by mě nějaká čísla ohledně portálu SecuStamp.com, kolik máte řádově klientů a kolik dokumentů odbavíte měsíčně, nebo třeba za rok?

Měsíčně odbavíme nad eIDAS službami v cloudu cca 3 miliony dokumentů. Až letos rozběhneme cloudové podepisování, tak doufám, že se relativně rychle dostaneme nad 100 milionů dokumentů ročně a snad to nebude jen u nás v Česku.