Hlavní navigace

Robert Pešta (CETIN): Terminatory už testujeme, na trhu je chceme mít do konce roku

Karel Wolf

První fyzické vzorky terminatorů nám dorazily v lednu a teď je testujeme v laboratoři, říká produktový manažer CETINu. Mluví i o plánech na rozvoj optiky či předsunutých DSLAMů.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Rychlému rozšíření optiky do domácností brání hlavně byrokracie, metalické sítě ale rapidně modernizujeme a optiku se snažíme přiblížit domům, co to jde, říká v rozhovoru pro Lupu produktový manažer infrastrukturní firmy CETIN Robert Pešta.

CETIN má na investice vyčleněno celkem 27 miliard Kč a na letošní rok chystá vlastní koncové zařízení s pracovním názvem terminator. „První fyzické vzorky nám dorazily teď v lednu a je to produkt, který si necháváme vyrobit na míru,“ říká Pešta.

CETIN stále pokračuje ve vylepšování své metalické sítě. Má to dnes vůbec smysl? Jak vidíte budoucnost metalických sítí? 

U metalické sítě musíme mít vždy na paměti historický kontext. Bavíme se o síti, která byla původně určena pro přenos hlasu při telefonním hovoru. Dnes pokrývá 3,8 milionů adres (domácností a firem) v celé České republice. To je v místním kontextu jedinečné číslo a poslední míle je navíc v broadbandovém světě to nejcennější aktivum. Když podobnou infrastrukturu vlastníte, tak se logicky zajímáte o její budoucnost. Pro někoho to možná bude znít překvapivě, ale my v CETINu v metalice budoucnost vidíme.

Její podoba se ale mění, a to zejména tím způsobem, že konečný úsek na měděných linkách bude stále kratší. V roce 2015 zahájil CETIN rozsáhlé investice do své infrastruktury. Celkem se jednalo o investice ve výši 22 miliard korun do rozvoje telekomunikačních sítí. V roce 2018 jsme tuto částku navýšili na celkových 27 miliard. Investiční program je naplánovaný na dobu 7 let a umožní skutečně zásadní skok v kvalitě připojení, a to zejména díky novým uličním rozvaděčům FTTC. Plány na výstavbu v konkrétních lokalitách jsou připraveny až do roku 2022.

Aktuálně to vypadá tak, že máme po republice postaveno něco přes pět tisíc tzv. předsunutých DSLAMů, do kterých vede optika, která je ukončena někde uprostřed čtvrti, a ten poslední úsek pak právě běží po metalickém telefonním vedení. Do roku 2022 chceme mít těchto uzlů zhruba 10 000, týdně jich přibývá 20 až 30. Chceme tímto způsobem co nejvíce přiblížit optiku ke koncovým zákazníkům a koncový metalický úsek zkrátit na takovou vzdálenost, aby jej uživatelé nepociťovali jako úzké hrdlo. Cílem pro tento rok je dostat se u 80 % našeho pokrytí na dostupnou rychlost 50 Mb/s a výše v downstreamu.

Kdybych to měl shrnout, tak platí, že v metalice rozhodně krátkodobou až střednědobou budoucnost vidíme. Je to dáno i tím, že tuto infrastrukturu historicky máme a bylo by škoda ji naplno nevyužít. Není to ale tak, že abychom se pouze snažili vytěžit nadoraz stávajících technologii, neustále hledáme a vymýšlíme způsoby, jak ji vylepšit, a úseky, po kterých metalické kabely vedou, stále zkracujeme.

A to se nebavíme o tom, že v laboratorních podmínkách vznikají nové způsoby, jak přenos dat ještě zrychlit, a i ty se snažíme v našich laboratorních podmínkách zkoušet. Jedním takovým příkladem je FTTdP (fiber to the distribution point, nebo též G.fast), testujeme jej a počítáme s jeho nasazováním v letech 2020–2021, kdy by měl umožnit na krátkých přípojkách rychlost až 500 Mb/s.

Proč vlastně stále ještě není možné rovnou všude nabídnout připojení po optice?

Výstavba samotné optiky až do domu je natolik náročná po personální, finanční i administrativní stránce (k jednomu výkopu je potřebných 30 až 52 razítek než můžeme vůbec vykopnout), že zkrátka není možné si říci: tak a odteď už všude povedeme jenom optiku. Pro lepší představu, od rozhodnutí vybudovat někde nový DSLAM do jeho plného spuštění to trvá zhruba 15 měsíců.

Zmínil jste zde G.fast, který dnes zní trochu jako sci-fi, jaké novinky ale chcete do sítě nasazovat letos? 

Jedním takovým leitmotivem roku 2019 by měl být bonding VDSL, což je technologie, která umožňuje dosáhnout vyšší – oproti předchozímu stavu téměř dvojnásobnou – rychlost i zákazníkům, kteří nejsou bezprostředně blízko u našeho DSLAMu. V CETINu jsme si dali za cíl zvýšit rychlost u zákazníků na 50 až 100 Mb/s. Bavíme se přitom o množství asi milionu domácností, které budou moci mít díky sdružení dvou běžných „telefonních“ linek dvojnásobně rychlé připojení, např. místo 50 Mb/s 100. Je to pro nás cesta, jak skokově zrychlit naši síť, aniž bychom museli čekat na postavení nových DSLAMů.

Situace dnes vypadá tak, že dráty pro to máme, DSLAMy tuto technologii umí a jediné, co zbývá, je naučit se efektivně vyhledávat vhodné dvojice metalických párů a technologii si otestovat v praxi. Momentálně tak dolaďujeme detaily technického řešení (například čím bude ukončena zásuvka na straně koncového zákazníka, jaká zařízení s tím budou kompatibilní) a pozvolna připravujeme na příchod bondingu naše velkoobchodní partnery.

Máte už představu, kde všude budete bonding nabízet? 

Půjde prakticky o celou republiku, je to podobné jako s výstavbou našich DSLAMů. Pokud máte například na chatě na Vysočině vedle sebe dva vhodné dráty a jste v dostatečné blízkosti naší aktivní technologie (DSLAM), můžete mít klidně bonding i tam.

Padla zde znovu zmínka o optických uzlech, jak je to s optikou pro domácnosti?

Celkově máme dnes všemi našimi technologiemi pokryto 3,8 milionu adres, z toho optikou s možností nabídnout rychlost až 1 Gb/s pokrýváme přes 16 000 domácností na FTTH/FTTB. Je to dáno tím, že její výstavba probíhá relativně krátce. Nejčastěji optikou pokrýváme tzv. greenfieldy, tedy novou bytovou výstavbu, kde máme šanci dotáhnout optiku až do domu. Všichni velcí developeři s námi dnes spolupracují (zejména ti ve velkých městech) a už ve fázi projektu se řeší, jaké budou datové rozvody, jestli optické, nebo metalický ethernet.

Jaké lokality optikou momentálně pokrýváte?

V současné chvíli se jedná zhruba o stovku projektů, nejvíce se staví v Praze a jejím okolí.

Momentálně probíhá druhá výzva na čerpání dotací, které mají sloužit k pokrytí tzv. bílých míst vysokorychlostním připojením, skončí 8. května 2019. První výzvu vaši právníci napadli, stojí si ta druhá lépe? Budete se jí účastnit?

Nový dotační program byl zveřejněn teprve před pár dny. Momentálně jednotlivé lokality zkoumáme, a pokud nám jejich pokrytí bude dávat smysl, do soutěže se přihlásíme. Zatím je ale předčasné cokoliv předjímat.

Další aktuální téma: používáte v síti nějaké síťové prvky od Huawei?

CETIN používá výrobky Huawei pro menší část infrastruktury, v nižších úrovních sítě, buď v přístupové síti, nebo transportní vrstvě. Jde například o mobilní základnové stanice, které zprostředkovávají mobilní signál. Systémy, které jsou ve vyšších vrstvách sítě, například IP routery nebo signalizační body, nám Huawei nedodává. Centrální systémy, které řídí provoz v síti, jsou od jiných dodavatelů. Mobilní síť LTE funguje téměř celá na technice firmy Nokia, stejně jako 80 procent DSLAMů (ústředen) v pevné síti xDSL.

Zastavme se na závěr u CETINem avizovaného koncového zařízení terminator. Jak jste vlastně přišli na myšlenku nabídnout trhu vlastní modem, co si od toho slibujete a není to už příliš velký zásah do obchodní politiky vašich velkoobchodních partnerů? 

Nápad přijít na trh s terminatorem je vlastně to nejlogičtější možné rozhodnutí. Když provozujete milion a více broadbandových přípojek, které mají na zákaznických koncích desítky až stovky možných kombinací hardwaru a softwaru, tak máte už čistě statisticky zaděláno na velké spousty problémů. Chipsety si spolu musí nějak povídat, ale nejsou na sebe přitom úplně perfektně odladěné, takže pak stačí nějaká nestandardní situace, jako třeba externí impulsní rušení či jiná specifická chyba, a je problém na stole. Spousta modemů na našich přípojkách je už morálně zastaralá a některé novinky nezvládá, jiné modemy už mají fyzicky odžito a např. jejich procesory neutáhnou stále rostoucí zátěž v podobě mnoha simultánně připojených koncových zařízení v domácí Wi-Fi síti.

Nabízíme našim velkoobchodním partnerům i výrobcům modemů spolupráci na odladění stability a výkonnosti připojení jimi nabízených modemů vůči našim DSLAMům. Mají možnost si nově uváděná zařízení u nás nejprve otestovat, sdílet naše vědomosti, získat chybové logy. Jenže to všechno stojí ve finále čas, který by tomu museli věnovat, a čas jsou – jak známo – peníze. Lepší odladěnost a vyšší stabilitu těžko přesně vyčíslit penězi. Pak se může stát, že koncové zařízení není příliš kvalitní a zákazník je po jeho zakoupení nešťastný z toho, že rychlost připojení není dle jeho očekávání. A úzkým hrdlem omezujícím dosahovanou rychlost přitom není síť CETINu, ale nevyladěné koncové zařízení.

Proto jsme přišli s myšlenkou, že bychom toto úzké hrdlo eliminovali – máme na to nejlepší experty minimálně na evropské úrovni. Chceme si terminator vyvinout na míru, perfektně odladit pro potřeby naší sítě a dodávat jej našim partnerům jako součást broadbandové služby. Tím mám na mysli dodávat se vším všudy – s aktualizacemi firmware, se vzdáleným dohledem, s výměnou v případě nespolehlivosti nebo zastarání. Říkáme, že terminator je něco, za co CETIN může a chce ručit. Náš partner pak už nemusí řešit, jakou přesně technologií jsme dané místo připojili, zdali po VDSL2, nebo po VDLS3, po optice, nebo po metalice, po jednom, nebo po dvou párech. Internet bude na koncového uživatele všude koukat z gigabitového ethernetového portu terminatoru a to je celé.

Jak se na to partneři tváří?

Setkáváme se s dvojí reakcí. Větší část naštěstí vnímá hlavně technologický posun kupředu a vidí terminator pozitivně. Druhá část ale říká: „My chceme dodávat svoje vlastní koncové zařízení, pro nás je to klíčový aspekt našich služeb.“ V takovém případě je potřeba najít kompromis, abychom příliš nezasahovali do existujících obchodních modelů našich partnerů.

Jde o hotový produkt, nebo zatím stále jen o koncept?

Terminator už skutečně existuje, první fyzické vzorky nám dorazily teď v lednu, a je to produkt, který si necháváme vyrobit na míru. Nyní jej testujeme v laboratoři, a až bude odladěný, což by mělo být na jaře, tak zadáme výrobu ve velkém. Aktuálně připravovaný model terminatoru bude umět pracovat s jedno- i dvoupárovým VDSL2 a umí i jednopárové VDSL3.

Bude terminatorů v budoucnosti více?

Bylo by krásné mít jedno řešení, ale žádné švýcarské nožíky vyrábět nebudeme a bude existovat několik variant. My už léta používáme terminator na optických přípojkách s topologií FTTH, jen jsme to zařízení tak nenazývali. Teď připravujeme terminator pro metalický bonding. A jakmile v budoucnu do naší sítě zapojíme další nové technologie, například už zmíněný G.fast, připravíme i pro ně vhodný terminator.

fin19-tip-applepay

Kdy se s terminatorem budou moci setkat skuteční zákazníci? 

Může do toho samozřejmě ještě ledacos skočit, ale moje osobní ambice je mít terminator finálně připravený letos ve čtvrtém kvartále pro vánoční trh.