Hlavní navigace

Roboti už začínají být lepší než lidé. Boston Dynamics je vypustí do sériové výroby

14. 6. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Zakladatel a šéf slavných Boston Dynamics se na CEBITu rozpovídal o svých humanoidních strojích.

Marc Raibert dorazil na pódium na výstavišti v Hannoveru hned poté, co z něj odešli dva spoluzakladatelé společnosti GitHub. Čerstvé dolarové miliardáře, kteří se po prodeji GitHubu do rukou Microsoftu za 7,5 miliardy dolarů soustředí na nový projekt Chatterbug, uvolnili místo někomu, kdo už za sebou také má prodej vlastní firmy. Raibert založil a vede Boston Dynamics, zřejmě nejslavnější robotickou společnost světa. Nyní se zdá, že by před sebou mohla mít zlomové období.

Vývoj kolem Boston Dynamics v posledních letech místy trochu připomínal přehazování horkého bramboru. Společnost v roce 2013 s velkou slávou koupil Google (Alphabet) v rámci svých projektů, které mají potenciál změnit svět. Internetový obr do vývoje robotů v následujících letech investoval velké peníze, ovšem nepodařilo se mu přijít na to, jak tyto přístroje monetizovat. Mezi Googlem a robotickou společností také údajně mělo dojít ke sporům ohledně dalšího směřování.

Marc Raibert, Boston Dynamics
Autor: Deutsche Messe

Marc Raibert, Boston Dynamics

V roce 2016 tedy Google začal Boston Dynamics nabízet k prodeji. Kupec se našel o rok později. Stal se jím japonský SoftBank, který kromě jiného disponuje investičním fondem s prostředky ve výši 100 miliard dolarů. SoftBank si vedle Boston Dynamics od Googlu pořídil také další robotickou firmu Schaft. Společně s dřívější akvizicí společnosti ARM za 31 miliard dolarů tak výkonný ředitel SoftBank Masayoshi Son světu vzkázal, že robotika a k ní přidružené oblasti jsou něco, čemu bude věnovat značnou pozornost.

Ani dolar

Raibert svoji robotickou společnost založil už v roce 1992. Od té doby ve své podstatě na prodejích svých produktů nevydělala ani dolar a jde spíše o podnik, který se dlouhodobě soustředí na výzkum a vývoj. Z počátku peníze přicházely od amerických vládních organizací typu DARPA nebo NASA. Před prodejem Googlu slavná robotická firma polykala kolem 30 milionů dolarů ročně. Americká vláda se mimo jiné zajímala o to, jak roboty využít pro vojenské účely. Třeba pro nošení těžkého nákladu a podobně.

Prvním takovým slibným strojem měl být robot BigDog a postupně i další. Ovšem ukázalo se, že přístroje ve své době měly značné limity – mimo jiné v napájení nebo nosnosti. Pro vojáky nic z toho nebylo v praxi použitelné a reálný zájem v současné době nemají ani vesmírní badatelé. Od té doby se technologie Boston Dynamics výrazně vyvinuly, ale přesto ani nový majitel Google nepřišel na to, jak vlastně na robotech imitujících pohyb zvířat a lidi vydělat.

K určitému přelomu by mohlo dojít letos a zejména v roce následujícím. Boston Dynamics vyrobila deset prototypů robotického psa SpotMini, který už si zvládne otevřít i dveře, a letos plánuje se smluvním partnerem výrobu první stovky kusů. V příštím roce už by mělo dojít na sériovou výrobu.

„V dlouhodobém měřítku uděláme takové roboty, které budou umět dělat to, co umíme my,“ uvedl Marc Raibert během svého vystoupení v Hannoveru na veletrhu CEBIT. Aby firma k tomuto dlouhodobému cíli došla, vytyčila si cíle krátkodobé. SpotMini má být první stroj, který pomůže s monetizací.

Roboti do pracovního procesu

Raibert také načrtnul, v čem mohou být jeho roboti užiteční. V krátkodobém hledisku mají zastat práci při bezpečnostních kontrolách a obhlídkách, v zábavním průmyslu (například v zábavních parkcích) nebo během krizových situací. „Do Fukušimy se stále posílají lidé ve speciálních kombinézách. Jejich roli by měli zastat roboti,“ přibližuje Raibert.

K čemu podle Boston Dynamics půjdou použít roboti
Autor: Jan Sedlák

K čemu podle Boston Dynamics půjdou použít roboti

Dlouhodobější vize pak nepřijde do praxe hned, 68letý Raibert jí ale věří. Roboti mají zastat role v dopravě (pozice PPL a dalších služeb), zvládnou stavební práce, logistiku ve skladech a také se mají starat o nemocné a staré lidi. „K tomu máme stále daleko,“ navazuje Raibert.

Vynálezce a podnikatel si zde opět pomáhá příkladem z Japonska. V něm stárne populace a některé pozice je těžké obsazovat. Mladí lidé se například neženou právě do stavebnictví a ti, kteří se mu věnují dnes, odcházejí do důchodu. Roboti by tak mohli tento typ práce zastat s tím, že ve své podstatě nikomu nevezmou práci.

Jenže nasazovat roboty od Boston Dynamics jen tak do pracovní praxe je stále poněkud velkým otazníkem. V současné podobě nejsou dostatečně flexibilní a bezúdržboví a stejně tak dejme tomu takovému lidskému skladníkovi ještě nemohou konkurovat cenou. Boston Dynamics je v odlišné situaci, než v jaké jsou specializovaní roboti určení pro průmyslovou automatizaci.

Cena bude klesat

To, kolik robopes SpotMini bude stát, zatím Boston Dynamics nezveřejňuje. Cena má být oznámena letos. „Roboti, které dnes děláme, jsou většinou velice drazí, protože jde o prototypy. Ale jakmile se začnou vyrábět ve větší míře, cena bude klesat,“ uvádí Raibert směrem k sériové výrobě. Je tedy pravděpodobné, že si první várku stovky kusů rozeberou bohatší zájemci – mluví se třeba o šéfovi Amazonu Jeffu Bezosovi.

Raibert zároveň upozorňuje, že v robotice a podobných oblastech nelze čekat nějaké přelomové změny, které by se odehrály ze dne na den. „Nevěřím ve velké, náhlé pokroky. Lidé postupně řeší různé menší problémy a díky tomu dělají postupný pokrok,“ zmiňuje cestu, kterou je třeba projít.

Na robotech od Boston Dynamics je tento vývoj určitě znatelný. Společnost například pro různé části robotů začala využívat pokročilý 3D tisk. Raibert ukazuje příklad na stehenní části nohy humanoidního robota Atlas.

Tato noha se dříve dělala z celé řady různých součástek, což bylo časově náročné, drahé, komplikované a technicky problematické. Nyní lze velkou část vytisknout v celku na 3D tiskárně. „To nám umožnilo velice divného robota předělat do více humanoidní formy,“ uvádí Raibert. Podobný pokrok lze očekávat v řadě oblastí.

Fascinace přírodou

Raibert se robotice začal věnovat ještě před založením Boston Dynamics. Působil jako profesor na MIT a Carnegie Mellon University a počáteční impulzy pro jeho práci údajně začaly přicházet od zvířat, kterými se inspiruje dodnes.

Raibert například během své přednášky na CEBITu promítl videa kamzíků (nebo nějakých skalních koz), kteří se díky svému tělu a pohybům dokáží dostat na těžko přístupná místa. Možnosti toho, kam se organické tělo může dostat, popisoval také na tom, jak lidé běhají takzvaný parkour. Cílem mimo jiné je, aby robot Atlas získal takové pohybové vlastnosti, jako lidé při parkouru.

Atlas už celkem bez problémů začal skákat přes překážky, a také zvládne salto. „To už je část, kdy roboti začíná být lepší než lidé, alespoň někteří,“ míní Raibert. Fascinovaně také uvádí, že jeho roboti při vykonávání činností nepoužívají pouze jednu část těla, ale zapojují ho v podstatě celé.

Práce Boston Dynamics také vyvolává otázky o tom, jak vlastně k robotům a umělé inteligenci přistupovat. Raibert uvádí, že jeho společnost se věnuje spíše jakési „atletické AI“ spojené s pohybem těla a orientací v prostoru a různorodém prostředí. Robot má být schopen pohybovat se kdekoliv, aniž by na specifické oblasti byl nejdříve bytelně natrénován. Zde je od prvního modelu BigDoga, který se jen tak tak vyškrábal do kopce, vidět jasný postup vpřed.

Pepper a další humanoidi

Raibert také odmítá, že by chytří roboti představovali riziko. „Nemyslím si, že by zde byla zlá technologie, jenom zlí lidé,“ říká. „Dobrou věcí na robotech je, že mají pouze tolik pocitů, které jim dáte. Potenciální možnosti robotů jsou větší než potenciální rizika.“

Robot Pepper od SoftBank Robotics
Autor: Jan Sedlák

Robot Pepper od SoftBank Robotics

Samotný SoftBank pro své robotické aktivity již v minulosti vytvořil sekci nazvanou SoftBank Robotics, která stejně jako Boston Dynamics byla na CEBITu k vidění. Tato společnost v současné době nabízí tři humanoidní roboty – NAOPepper a ROMEO.

Vůbec nejznámější je Pepper, který se dokáže pohybovat a sloužit jako zábavný asistent. Z pohledu prodejů ale doposud nejde o žádný zásadní úspěch. SoftBank prodal něco přes deset tisíc kusů Peppera. Nejčastěji je vidět na stáncích firem na různých veletrzích nebo v dalších prezentačních lokalitách a zdá se tedy, že je to spíše marketingový nástroj než skutečně masově využívaný robotický asistent.

BRAND24

Některé společnosti ale uvádí, že se nasazení Peppera například v kamenných prodejnách vyplácí, protože zvyšuje prodeje a spokojenost zákazníků. Pepper vyjde na 1700 dolarů a následně se podle délky kontraktu platí měsíční poplatek v rozmezí od 89 do asi 150 dolarů.

Masayoshi Son každopádně stejně jako Marc Raibert věří, že roboti jsou budoucnost. Univerzálních robotů už se možná tito pánové nedožijí, ovšem o tom, že jednou dorazí, nepochybují. „Pak se otevřou netušené možnosti,“ dodává Raibert ve své tradiční havajské košili a džínách.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).