Hlavní navigace

Rok 2020 online: Facebook nikdo nemá rád, selhání „chytrého“ státu a média stále v problémech

5. 1. 2021
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jsme rukojmími Facebooku a trpíme stockholmským syndromem. Pandemie tomu výrazně nahrála, online jsme nucení trávit více času než kdy předtím. Velcí posilují, střední přežívají a ti malí umírají.

Psát o roce 2020 je tak trochu obtížné. Nejsilnější charakteristika totiž je, že jsme s příchodem koronaviru museli v nebývalé míře přejít online. Na jednu stranu dobře, digitalizace je pro řadu odvětví nutná a prospěšná, na druhou stranu špatně. 

Třeba v tom, že pokud jste se snažili dostat děti od počítačů a mobilů, tak do toho koronavirus doslova hodil vidle. 

TIP: Co přinesl končící rok v IT a internetovém byznysu? Nejdůležitější události rekapituluje Ročenka 2020

Záplava online setkání, méně lidských kontaktů z očí do očí a lockdowny tak nějak rok 2020 mění v cosi splývajícího a nerozlišitelného. Období, které bychom snad raději vynechali. Nebo si dopřáli nějaký ten restart.

Jenže pomyslné tlačítko RESET zmáčknout nemůžeme. Tak se alespoň pojďme zkusit podívat na výběr zajímavých, důležitých, zásadních i absurdních událostí, které rok 2020 přinesl. 

Facebook nikdo nemá rád

Jestli je rok 2020 něčím charakteristický, tak určitě tím, že Facebook už definitivně nikdo nemá rád. Média ho nesnáší, uživatelé ho nenávidí, regulátoři se snaží porcovat v antimonopolních řízeních. Další a další výzkumy ukazují, jak je škodlivý pro společnost i pro jednotlivce. Jeden nedávný dokonce došel k tomu, že když si zrušíte účet na Facebooku, můžete tím nahradit návštěvy psychoterapeuta. Tak dobře vám bude. Přečtěte si What We Want Doesn’t Always Make Us Happy.

Jakkoliv se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi zákazem Huawei podařilo velmi výrazně pozici této firmy oslabit, u jiného podobného pokusu to skončilo spíše opačně. Fraška okolo zákazu WeChatu, TikToku a Tencentu (včetně vynucování „prodeje“ části TikToku firmě Oracle) vyšuměla do ztracena a TikTok své pozice posílil. Přitom to měl být spíše Facebook, který na něčem takovém měl vydělat.

Na konci roku to vypadalo, že si Facebook nejvíce uškodil bezdůvodným útokem na Apple. Kritika se sype ze všech stran, včetně například EFF (Facebook’s Laughable Campaign Against Apple Is Really Against Users and Small Businesses). Pokud se podíváte na útočné inzeráty v médiích (první a druhý), tak jde o takřka učebnicovou ukázku společnosti, která si stále myslí, že celostránková lživá reklama v tisku je způsobem, jak si prosadit svou.

Nepovedených kroků ale bylo více – většinou takových, kde Facebook zkouší „vydírat“ určité země v okamžiku, kdy na něj tlačí. V Austrálii vyhrožoval blokováním zpravodajského obsahu, v Evropě kompletní odchodem, pokud bude EU pokračovat v tlaku na ochranu soukromí uživatelů a hraní podle pravidel. Velmi poučné čtení je ve Facebook Gets Paid.

Celé je to nakonec ale součástí toho, že Američané chtějí omezit monopol vlastních technologických firem, a věnuje se tomu i další část článku. Tradičně ale platí, že antimonopolní opatření přicházejí pozdě, a než se dojde k nějakému výsledku, Facebook, Google, Apple či Amazon si mohou dlouhé roky užívat monopolního postavení. 

Celé to nakonec vyvrcholilo v prosinci, kdy USA podaly žalobu na Facebook a žádají rozdělení firmy či prodej Instagramu a WhatsApp. 

Několik měsíců už jsou také zevnitř Facebooku vynášeny informace i dokumenty, něco, co v uplynulých letech bylo prakticky nemožné. Dřívější loajalita zaměstnanců přestává fungovat. Řeší se například to, že cílení na Facebooku nefunguje a z Facebooku odcházejí klíčoví lidé. Hlavně proto, že dlouhodobě ignoruje nutnost řešit záplavu nenávisti napříč svými aplikacemi.

Facebook také před koncem roku přejmenoval Libru na Diem. Odmítaná digitální měna se tak pokouší o znovuzrození pod novým názvem.

Google a další monopoly

V červnu se objevilo, že Heureka.cz podává žalobu na Google a chce 395 milionů ušlého zisku. Na konci roku to zkouší i Seznam.cz, chce ale podstatně více, 9 miliard Kč (vhodná souvislost Seznam.cz loni utržil 4,69 miliardy a vykázal zisk 1,4 miliardy Kč). 

Zatímco Heuréka byla v zásadě pionýrem, Seznam.cz se jenom přiživil na tom, že v USA začali u Googlu řešit antimonopolní chování a chystá se proces (minimálně) desetiletí. Ostatně jako s výše zmíněným Facebookem.

Vhodné je připomenout i to, že Google loni v Česku opět nezaplatil skoro žádné daně, peníze tečou přes Irsko. Není v tom ostatně sám, totéž dělá už roky Facebook. Celosvětově, pochopitelně. V prosinci ale oznámil, že irskou sestavu firem využívanou pro „daňovou optimalizaci“ zavře.

Důležité nakonec je, že Americké ministerstvo spravedlnosti podalo první antimonopolní žalobu na Google v říjnu 2020.

Porcování trhu (video)streamingu

Koronavirus zmíněný na počátku ovlivnil velmi výrazně i trh s filmy a seriály. Zavřená kina uspíšila to, co se postupně (a velmi pomalu) dělo, vynutila přechod k online streamingu i u filmů, které doposud prakticky výhradně nejprve šly do kin. V první vlně to bylo ještě rozpačité, ale s příchodem druhé (podzimní) to už řada aktérů pochopila.

Na počátku roku spuštěná služba Disney+ původně nevypadala jako silný hráč, ale v průběhu roku se to začalo měnit. Disney je určitě jednou z firem, kde pochopili, že kina se hned tak neotevřou. A je lepší mít něco než velké nic. 

Nastoupili i další hráči (nebo alespoň staronoví): v květnu HBO Max v rámci nikdy nekončícího seriálu zvláštních nápadů na různě pojmenované služby. V září se ale objevil nový hráč, Peacock, a v této době už bylo jasné i to, že Apple s TV+ na trhu prozatím žádnou viditelnou stopu nenechal.

Pandemie ale například ovlivnila to, že ViacomCBS Paramount Pictures filmy rovnou prodal Netflixu a Comcast Universal Pictures je online nabídne 17 dní po uvedení v kinech AMC.

V roce 2020 Netflix investoval do obsahu 17 miliard dolarů, Disney se chystá ročně investovat 14 až 16 miliard až do roku 2024. V té době předpovídají 260 milionů předplatitelů (Netflix má aktuálně 195 milionů). Užitečné čtení najdete ve One Clear Casualty of the Streaming Wars: Profit, byť jde hlavně o trh v USA. A nezapomeňme na Hulu a Amazon Prime.


Další trh, na kterém koronavirus nejspíš výrazně přispěl k vyššímu růstu, jsou klasické podcasty. Hlavně prospěl poptávce, byť podcasty i v roce 2020 zůstávají trhem malým. Přeci jen je to věc, kterou musíte poslouchat a věnovat tomu pozornost. Není to totéž jako poslouchání hudby (kde Spotify má také mimořádně dobrou pozici). Navíc je to jeden z nejpomalejších způsobů, jak získávat informace. 

Celosvětově je hodnota trhu podcastů 11,7 miliardy dolarů a v roce 2027 by mělo jít o 60 miliard. Hlavními hráči jsou Apple, Amazon, iHeart Media, Pandora Media, Soundcloud a Spotify.

Média stále v problémech

V dubnu Filip Rožánek v podcastu říkal, že některá média současnou krizi nepřežijí. Nakonec to tak katastrofálně (prozatím) nedopadlo, byť do konce roku jeden bankrot (s řadou podivuhodných okolností) z české mediální (ale bohužel i internetové) scény vymazal několik opravdu dobrých titulů. Insolvence Mladé fronty z internetu smetla řadu zajímavého a unikátního obsahu, včetně toho historického.

O spuštění „české CNN“ je řeč hlavně v jiném ročenkovém přehledu, tady je ale vhodné připomenout Česká CNN po třech měsících: Prima chválí úspěšný web, sledovanost je malá. Prostě „české CNN“ se nekoná a je vlastně úspěšnější na internetu a sociálních sítích než jako televizní stanice.

Zvláštní místo v roce 2020 patří službě FlashNews a Filipu Horkému. Někomu, kdo by s ohledem na své kořeny v médiích snad mohl chápat, jak fungují, jaké jsou zákonné mantinely a také jak nepůsobit jako slon v porcelánu. Ale hlavně to, že lhát se nevyplácí. Prostě jak napsal Petr Šimůneknaprosto klasicky ojeb a zlodejina.

Více ve Filip Horký (FlashNews): Z webů médií bereme jen to, co podle zákona můžeme a Nedali jsme agregátoru FlashNews souhlas s přebíráním obsahu, říkají vydavatelé. Celé to o něco později vyvrcholilo v Odstranili jsme zprávy vydavatelů, kteří s přebíráním nesouhlasili, oznámil FlashNews.


Paradoxní je, že zatímco seriózní média mají problémy s přežitím, dezinformační scéna funguje bez nejmenších problémů. A je jedno, zda jsou to weby financované čistě ze zahraniční, nebo několik českých „ochotných sluhů“. Užitečné čtení najdete v Jakub Kalenský (Atlantic Council): Toxické weby „perou“ dezinformace. Pomáhají zakrýt jejich ruský původ

Zásadní roli v tom hraje nadále Facebook, Google i Apple a problém s neudržitelností financování médií z internetové reklamy. Zůstává jim malá část peněz (viz například Média dostávají 51 % z investic zadavatelů do programatické reklamy, zjistila studie) a platformy tří zmíněných udržují uživatele uvnitř svých ekosystémů a připravují média o návštěvnost. 

Snahy o zpoplatnění, tedy aby čtenáři přímo platili, stále nevedou k potřebným objemům (viz například Mafra hlásí 50 tisíc předplatitelů placené sekce iDNES.cz Premium z června a 56 tisíc v září).

Jedna dobrá zpráva na konec části o médiích. Facebook News se už v plánech vydavatelů neobjevují. Snad už tak konečně vydavatelé pochopili, že Facebook je jejich nepřítel.

Operátoři, sítě a 5G

Ještě v únoru Jaromír Novák (chvíli poté, co skončil v ČTÚ) psal, proč věří ve čtvrtého operátora. Byl v tom hodně osamocený a jak už víme, čtvrtý operátor nedorazil. Pravděpodobnost, že dorazí, byla mizivá, mezi těmi, co rozumí trhu, o tom panovala shoda. Jak už to tak v Česku chodí, byla aukce 5G kmitočtů neprůhledný (a navíc tajný) zmatek. Nakonec i Jaromír Novák skončil právě kvůli aukci.

Trochu se tuhle taškařici podařilo odlehčit tím, že by se mohlo hrát o domácí zájemce a ještě v červnu ČTÚ tvrdil, že mají dostatek zájemců, ale dnes už víme, jak to dopadlo. 

Zda to byla připravená komedie, úspěch lobbingu stávajících operátorů, tradiční neschopnost vlády? Těžko říct. 

Předcházela tomu ale ještě další zábavná říjnová epizoda popsaná v ČTÚ nechce zveřejnit, kdo se uchází o 5G kmitočty. Zákon si přitom vykládá po svém a závěr v podobě Čtvrtý velký operátor nebude. Klíčové pásmo 700 MHz si v aukci rozdělili stávající hráči a Tři noví mobilní hráči? A mohli bychom je vidět? Jak číst výsledky 5G aukce.

Ano, další typicky místní záležitost, kdy si ministerstva i vláda zákony a předpisy zásadně vykládají po svém. V tomto přehledu se vyskytuje v množství více než malém.

Mimochodem, víte, jak to dopadlo s tou žalobou, kterou Jaromír Novák chtěl podat? Důvod k jejímu podání zmizel poté, co Havlíčkovo ministerstvo v tichosti zrušilo odvolání šéfa Rady ČTÚ. Prostě Česko.

Co se 5G v Česku týče, první funkční sítě se objevily v červnu v Praze a v Kolíně.

Vlastně sem patří i to, že rok 2020 byl rokem, kdy Huawei přišlo o přístup k Androidu, slibovaný vlastní operační systém se nekonal a v řadě zemí, včetně Česka, se firma dostala do nemilosti právě v přístupu k budování 5G sítí. To český Seznam.cz v tom našel komerční příležitost a rozjel s Huawei velkou spolupráci. K čemuž je vhodné související čtení ve Vyvíjet aplikace pro obchod Huawei? Banky by měly zvážit bezpečnostní rizika.

Malá zdánlivě nevýznamná věc bylo i Spotify bez čerpání dat? To je diskriminace ostatních, rozhodl evropský soud. Stále je zde totiž problém se síťovou neutralitou. A s některými operátory, kteří si tyhle věci vykládají velmi svérázně.

Skoro bez povšimnutí je červencové Pražský Dopravní podnik zrušil Wi-Fi v tramvajích, skončit má také Wi-Fi v metru. Dva zbytečné a nehospodárné projekty.

Soukromí ještě máme

S příchodem koronaviru to chvíli vypadalo, že zcela ztratíme soukromí a v panice z šíření nákazy budeme v nebývalé míře šmírováni.

Chytrá karanténa se ale nakonec ukázala jako další selhání státu a jenom prázdná slova. Přesto se objevily i nápady, jak trasovat lidi přes jejich bankovní účty a informace od operátorů a zbytečná snaha Seznamu.cz v aplikaci Mapy.cz (nějaký prospěch z toho jistě měli). 

Nakonec buďme rádi, že se Apple a Google dokázali spojit a přijít se současnou podobou „sledování“ v podobě eRoušky (Covid-19 Exposure Tracking). Byť už dnes víme, že to celé stejně nakonec nesplnilo očekávání. Není možné dosáhnout potřebně velmi vysoké penetrace v populaci.

Z kategorie „víte, jak to nakonec dopadlo?“ je vhodné připomenout i Vojenské zpravodajství znovu usiluje o nasazení „online radarů“ do českých sítí a s tím související Novela zákona o Vojenském zpravodajství „hackerskému útoku“ na nemocnice nezabrání

Útoku v uvozovkách, protože tehdy o žádný útok nešlo, jen o klasického uživatele, který kliknul na zavirovanou přílohu. Řeč je o „útoku“ v Benešově. Pachatele se najít nepodařilo, média ale věrně papouškovala nesmysly české vlády. Přitom už v lednu zaznělo, že České nemocnice mají v kyberbezpečnosti nedostatky v IT a manažerech

Zmiňovaný zákon o Vojenském zpravodajství nakonec v říjnuzamířil s úpravami do Sněmovny. Jedna z úprav byla dost podstatná: sledovací sondy se mají nasazovat „jen v krajním případě“.

Maličkost, ale určitým způsobem významná: Avast zavře divizi Jumpshot, která je podezřelá z prodeje dat o uživatelích. Stále ale jenom jeden ze stovek subjektů, co něco takového v celosvětovém měřítku dělal.

Červencové Musk, Bezos, Gates, Apple a další. Na účtech firem i celebrit se objevil podvodný tweet mělo překvapivě rozuzlení v nedostatečném zabezpečení interních sítí samotného Twitteru.

Těžko říct, co si myslet o Úřady musí mít přístup k šifrované komunikaci, navrhuje německé předsednictví EU. Tohle asi ještě čeká další dlouhý vývoj.

O Velký hack amerických ministerstev: útočníci mohli měsíce sledovat e-maily úředníků si toho lze ale myslet hodně. Především jde o jeden z největších a nejúspěšnějších útoků ruských hackerů. A nejde nepřemýšlet nad tím, kolik měsíců či let už ti samí (či jiní) mají přístup k českým systémům. Hacknuté SolarWinds použité pro napadení sítí ministerstev i řady firem se používá i v Česku. Zajímavé souvislosti najdete v Napadený software SolarWinds se vyvíjí i v Brně, mezi zákazníky je český stát

O závažnosti nakonec svědčí i NÚKIB vydal opatření před softwarem, skrze který byla hacknuta ministerstva v USA. A také seznam zákazníků, kteří SolarWinds odstranili z webu.

Různé střípky

Jeden z největších počinů roku, který velmi souvisí s internetem, byl zcela určitě film V síti od Víta Klusáka a Barbory Chalupové.

A samozřejmě nutno zmínit Digitální daň po česku: hamižnost, nebo spravedlnost? V červnu se hovořilo o 5 %. O pár měsíců později přišlo rozuzlení v podobě toho, že Digitální daň mají za Google platit inzerenti, firma v některých zemích zavádí nové poplatky. Na což Česko zareagovalo překvapením právníků. Netýká se to samozřejmě jenom Googlu. Pokud někoho zatížíte daněmi a ten je může přenést na někoho jiného…

Nelze nepřipomenout extrémně povedené video Kovy vs. Babiš. Byť to samozřejmě nic nezměnilo. 

Stejně jako nelze nezmínit Cyberpunk 2077 Was Supposed to Be the Biggest Video Game of the Year. What Happened?

Jedna z nejabsurdnějších zpráv roku je ta, že Česká pošta rozjela spolupráci s AliExpressem, balíky doručí do deseti dnů. Ale možná je to skvělé, že vám věci z Číny možná dojdou rychleji než ve vnitrostátní přepravě.

Významné je i květnové Twitter poprvé označil tweety amerického prezidenta Trumpa jako sporné. Oněch sporných a kompletně lživých tweetů pak Twitter označil velké množství. Facebook se něčemu takovému dlouho bránil, ale po několika měsících to vzdal a začal, stejně jako Twitter, varovat před lživými příspěvky prezidenta Spojených států.

Nelze nepřipomenout ani kauzu okolo e-shopu a aplikace pro elektronické dálniční známky za 401 milionů (Kritika ceny není na místě, reaguje ministerstvo na e-shop za 400 milionů). Aféra, která přinesla konec ministra dopravy Vladimíra Kremlíka a hackaton, na kterém nadšenci za víkend vytvořili „totéž“ za zlomek ceny. Samozřejmě včetně bezpečnostních problémů s únikem dat. Pochopitelně zbytečně, protože stát pro něco takového stejně nemá využití a řešení odmítl.

BRAND24

Jedno pozitivní se ale asi stalo, cena nakonec bude 300 milionů. Jak to ale nakonec dopadlo, už si možná pamatujete. Poté, co se objevilo prohlášení, že E-shop na elektronické dálniční známky odstartuje v prosinci, to skončilo jenom další typicky českou státně/vládní fraškou. Najdete ve Web na prodej elektronických dálničních známek na startu několik hodin nefungoval.

Salesforce kupující Slack za až 27,7 miliardy dolarů. Poslední z novinek roku 2020 v tomto výběru. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).