Hlavní navigace

Rok 2022 v IT: Ničení ruského IT, evropské cloudové zaostávání, velký boj proti Číně a Huawei

30. 12. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Kremlin.ru
Česko se také loni začalo technologicky družit s Tchaj-wanem. Pokračoval nedostatek čipů a podařilo se posunout Chips Act.

Mnoho věcí v informačních technologiích se v roce 2022 opět točilo kolem nedostatku čipů a dalších komponent. Byť se situace někde lepší, zdaleka není stabilizovaná. Má to vliv i na velké plány politiků v dotování výstavby továren a čas ukáže, zda to nebyly možná zbytečně vynaložené prostředky v době největší paniky. Producenti čipů ale toho hodlají nadále využívat. Intel například sdělil, že dotace 6,8 miliardy eur na továrnu v Německu nakonec nebude stačit, protože poptávka klesla a zároveň vzrostly náklady.

Velkým tématem pro Česko je finální spojení Avastu a NortonLifeLock. Vznikla nová firma Gen, kterou nyní čeká restrukturalizace, propouštění nebo dohánění technického dluhu. Drahá akce, kterou ještě více prodražila současná nehostinná ekonomická situace, slibuje silného hráče schopného v kyberbezpečnosti konkurovat stále sílícímu Big Techu. V rozhovoru to rozebíráme se šéfem Ondřejem Vlčkem. Michal Pěchouček zase popsal plány na vývoj blockchainových identit uživatelů.

Rok 2022 přinesl další expanzi tří největších cloudů na světě na našem trhu. Amazon Web Services chystá spuštění lokální zóny a ulovil třeba PPF. Region chce u nás spustit také Google Cloud.Microsoft má připravený projekt výstavby datového centra v Praze.

Evropa mezitím konstatuje, že této velké trojce není možné konkurovat. Jeden z největších zdejších hráčů v podobě OVH je v tomto kontextu trpaslík, který od Evropské investiční banky získal půjčku 200 milionů eur na expanzi. Jde o první půjčku EIB tohoto druhu.

Ambice zde vykazuje Česko. Chystá se projekt Comenia, který chce vybudovat průmyslový evropský cloud za sedm miliard korun. Součástí má být i datové centrum u Elektráren Opatovice, stavět ho má T-Mobile. Akce vedená ČVUT počítá s evropskými penězi.

Velké problémy ruského IT

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu začala ve velkém promlouvat do byznysu tamních technologických společností, přičemž některé z nich působí či působily také v Česku. Z Ruska (obecně technologicky zaostalého) uteklo přes sto tisíc ajťáků. Tamní vláda nyní doporučuje, aby se nezaváděla opatření na práci na dálku. Osmdesát procent z těchto emigrantů totiž nadále pracuje pro ruské IT firmy.

Velké dopady pociťuje Yandex, který lze označit za takový ruský Seznam či Google. Yandex měl poměrně velké plány se zahraniční expanzí a na vývoj cloudu a dalších technologií otevřel vývoj v Praze. Kvůli válce a sankcím se nestihl pořádně rozjet a zdejší R&D bylo zavřeno. Yandex navíc doma čelí znárodnění a kvůli mezinárodním sankcím má problémy splácet finanční závazky nebo nakupovat servery.

Kyberbezpečnostní společnost Kaspersky Lab dlouhodobě získávala tržní podíl na našem trhu, mimo jiné díky podstřelování cen. Stihla zakořenit ve státní správě i firmách. Krátce po ruské invazi ale prodejci a partneři přestali Kaspersky prodávat, firma na západě v podstatě o byznys přišla a prodeje realizuje přes vlastní e-shop. Český šéf Miroslav Kořen, který se staral o celý region, z Kaspersky odešel, aby ho nahradil manažer ze Srbska, které je vůči Rusku a Číně více otevřené. Kaspersky se označuje za oběť politiky a byznys přesouvá do lokalit, jako je Afrika. Nedávno jsem například potkal novináře z Jihoafrické republiky, který mi nadšeně ukazoval jeho fotku s Eugenem Kasperskym a mluvil o tom, jak konflikt mezi Ukrajinou a Ruskou není jednostranný.

JetBrains uzavřeli svá ruská vývojová centra a zaměstnance přestěhovali do jiných zemí. JetBrains mají od začátku centrálu v Praze, takže zde platí i velké daně z příjmů, loni to bylo 727 milionů korun. Pražská centrála ale z přesunu odborníků do zahraničí těžit nebude. Česko totiž nedává víza a nemáme nastaveny výjimky.

Do Česka se naopak stěhují IT firmy z Ukrajiny, které kromě „svých lidí“ chtějí zaměstnávat i zdejší ajťáky. Vývoj už u nás otevřely společnosti Sigma Software a Parimatch TechKanceláře sem přesunula také firma GSC Game World, která tak v Praze dokončuje očekávanou hru Stalker 2.

Ale zpět k Rusům. Některé tamní firmy se snaží v nehostinném prostředí sankcí nebo předsudků kličkovat. Na Lupě jsme popsali dva zajímavé případy. Jeden z nich se týká Brna. Rusové rozjeli akci, v rámci které z ruské IT firmy Positive Technologies udělali firmu neruskou, přičemž důležité kanceláře má také na Moravě. Věnuje se citlivému tématu v podobě kybernetické bezpečnosti v rámci mobilních sítí. Nový název činí SecurityGen.

Velký výrobce elektroniky v podobě společnosti NVision má továrnu ve Voticích na Benešovsku. Majitel celé skupiny Sistema, pod niž NVision spadá, se nyní snaží vyhýbat sankcím, mimo jiné pomocí převodu podílu na syna. To by dle představ vedení mělo umožnit zachování chodu.

Rusové také investují do zdejší výroby polovodičů. Společnost Astrum LT buduje kapacity v Kralupech nad Vltavou. Výše investice je kolem 700 milionů korun s tím, že český stát skrze CzechInvest poskytuje veřejnou podporu ve výši 25 procent.

České družení se s Tchaj-wanem

České veřejné politické přilnutí k Tchaj-wanu nese konkrétní výsledky a akce, které by mohly být dlouhodobé dopady. Tchajwanským státem vlastněný fond rizikového kapitálu Taiwania Capital investuje 4,6 miliardy korun do startupů ve střední a východní Evropě. Osmdesát procent z toho půjde do Česka, Litvy a na Slovensko, a to právě díky politice. Jde o hodně peněz a Tchajwanci nyní budou mít docela problém najít dostatečné množství skutečně zajímavých firem.

Druhou již viditelnou aktivitou je stipendijní program pro české čipové studenty. Tchajwanské univerzity jim zaplatí pobyt a studium na Tchaj-wanu, doktorandi mohou získat až 1,8 milionu korun. Ve hře je rovněž vytvoření společného designového centra. Tchaj-wan z této aktivity může těžit stejně jako Česko. Světová výrobní polovodičová velmoc má problémy s nedostatky lidí a takto může chytré mozky přetáhnout.

Největším tchajwanským investorem v Česku je dlouhodobě Foxconn, který v Pardubicích montuje počítače pro HP Inc. a v Kutné Hoře servery pro Hewlett Packard Enterprise. Letos se k serverům přidala produkce vodou chlazených superpočítačů HPE, jde o první takovou výrobu mimo Spojené státy. Foxconn v Česku zaznamenal finanční propady, trápí ho nedostatek komponent.

Velké problémy ve velké Číně

Čína i v roce 2022 sledovala, jak na ni Spojené státy uvalují další a další technologické a byznysové sankce. Na černé listiny se dostaly další společnosti, které nyní jen velmi složitě získávají některé kritické komponenty, jako jsou čipy, a zároveň mají problémy je vyrábět. Restrikce se totiž zavádí i na věci, jako jsou stroje nutné pro polovodičovou výrobu. Podniky, jako je nizozemský ASML, se brání, politika je nicméně silnější. Evropa už začala zakazovat prodeje čipových firem do Číny.

Otázkou je, zda tyto sankce budou dlouhodobě efektivní. Čína schválila investiční čipový plán v objemu zhruba 150 miliard dolarů. Stále je to Čína, takže se hodně peněz ukradne a investuje velmi neefektivně, snahy jsou ale masivní a pozorovat lze první pokroky. Země už například patentovala 7nm a lepší výrobu, tamní YMTC vyrábí kvalitní paměťové čipy, které chtěl odebírat Apple, než mu to zakázala americká vláda. Země také ve velkém tlačí otevřený standard RISC-V namísto ARMu. Organizace RISC-V se raději přestěhovala do Švýcarska, aby měla od politiky a sankcí co největší klid.

V USA nyní panují obavy, že čínské investice sice nemusí hned vytvořit alternativy k TSMC a nejpokročilejší čipové výrobě, ale že vznikne gigant v produkci 28 nm a výše. To by mohlo cenově zasáhnout trh a způsobit čínskou nadvládu podobně jako například ve 4G a 5G. Lékem USA jsou další sankce nebo podpora technologií typu Open RAN a firem jako Mavenir, která má silnou základnu v Brně.

USA už podobně v minulosti bojovaly s Japonskem nebo Jižní Koreou, kam taktéž nejdříve samy začaly vyvážet know-how a výrobu a poté jim to začalo vadit. Velmi dobře to shrnuje letošní kniha Chip War.

Boj proti Huawei

Samostatnou kapitolou ve vztazích USA a Číny a potažmo Evropy je pokračující boj proti Huawei. Tento čínský kolos je jedním z nejvíce sankcemi postižených subjektů. Musel téměř zabalit byznys s telefony a jen v Česku mu spadly tržby na polovinu. Problémem jsou mimo jiné čipy. Huawei proto investuje desítky miliard dolarů do vlastního dodavatelského řetězce včetně vlastní výroby, pouzdření a tak dále.

Huawei se i kvůli tomu pouští do nových byznysů. Velmi dobře mu roste energetika, ve které je aktivní i u nás. Využít chce třeba evropského Green Dealu.

NÚKIB mezitím pokračuje v přípravě legislativy, která by měla Huawei a další potenciální dodavatele z takzvaných rizikových zemí omezit či zakázat. V roce 2023 lze kolem toho očekávat další divoký boj. Zejména Vodafone, T-Mobile a menší regionální hráči bojují za to, aby regulace Číny byla co nejmenší.

Huawei nadále pohání velkou část 5G sítí v Evropě, stejně jako v Česku. Operátoři hrozí, že budou chtít po státu miliardové náhradyPPF toho naopak chce využít. CETIN rozjel RAN 5G na Ericssonu a je možné, že díky tomu bude moci získat citlivé státní či korporátní zakázky. Tlaky na Huawei jsou velké. Kritici uvádí, že Rusko nás vydírá plynem a Čína takto může činit skrze technologie.

Chips Act a české předsednictví EU

Česko se velmi dobře prezentovalo v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Podařila se dotáhnout řada věcí včetně některých projektů týkajících se digitalizace.

Viditelným úspěchem je vyjednání kompromisu v rámci chystaného zákona o čipech. Takzvaný Chips Act má zmobilizovat 45 miliard eur na posílení výstavy továren na čipy na starém kontinentu. Celosvětový podíl Evropy už je pod deset procent, plán je dostat se na dvacet. Česku se ve složitých jednáních podařilo schválit obecný přístup a Chips Act po dalších jednáních bude moci být v roce 2023 schválen.

BRAND24

Méně nadšení panuje kolem zákona AI Act. Jeho rolí bude regulovat nasazování prvků umělé inteligence. Česku se podařilo protlačit návrh, který byl jednomyslně schválen. Firmy a univerzity ovšem nešetří kritikou s tím, že současný návrh regulace udusí inovace a překlápění AI do byznysu, což pomůže USA a Číně a Evropa opět bude zaostávat. Nyní se tak bude vyvíjet velký tlak na Evropský parlament, kam AI Act zamířil.

Čechům se rovněž podařilo uspět v evropských projektech. Whalebone, CZ.NIC, CESNET a ČVUT vybudují evropskou DNS s názvem DNS4EU. Avast (Gen) a CZ.NIC se zapojí do tvorby evropské digitální peněženky. A chystaný český čip Tropic Square získal miliony od EU na tvorbu bezpečnostního standardu.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).