Hlavní navigace

Roman Vrba (MVČR): Portál občana přes léto odladíme. A datové schránky čekají změny

David Slížek

Pokud chcete na nově spuštěném Portálu občana využívat všechny služby, mějte eObčanku i datovou schránku, radí ředitel odboru eGovernmentu na ministerstvu vnitra.

Doba čtení: 10 minut

Občané mají ze zákona nárok na data, která o nich úřady vedou. Přes nově spuštěný Portál občana je mohou získat elektronicky a snadněji než kdy dříve, říká ředitel odboru eGovernmentu na ministerstvu vnitra Roman Vrba. Právě jeho tým za spuštěním nového státního webu stojí.

Uživatel si přej něj může požádat o informace z různých rejstříků a registrů. „Portál občana využívá služby základních registrů, datových schránek, Czech pointu a eGSB a do budoucna i řady dalších informačních systémů – takže je v tomto smyslu nástrojem občana využívajícím celou infrastrukturu eGovernmentu vybudovanou v minulých letech,“ popisuje Vrba.

Vnitro podle něj Portál spustilo v jakémsi ověřovacím provozu a následující tři měsíce bude vychytávat chyby. „Chápu, že je riskantní vyjít ven v podstatě s betaverzí, ale přijde mi, že je lepší, když si lidé začnou zvykat na jednodušší věci, které jim začneme vysvětlovat, a postupně budeme přidávat služby a další informace,“ tvrdí Vrba.

V rozhovoru pro Lupu mluví také o změnách, které čekají datové schránky, agilním vývoji Portálu nebo službách, které by měl v budoucnu poskytnout:

Na Portál občana se momentálně dá přihlašovat přes novou eObčanku nebo přes datovou schránku…

Zůstává ještě třetí možnost, kterou jsme zavedli u eReceptu, tedy OTP (One Time Password – pozn. redakce) přihlášení uživatelským účtem národní identitní autority, pomocí uživatelského jména, hesla a ověřovací SMS. Tento způsob jsme teď nechtěli propagovat, protože jsme občanům hlavně chtěli vysvětlit, že je tady eObčanka, která je v hierarchii nejvýš a má LOA (Level of Assurance, úroveň záruky – pozn. redakce) na úrovni „vysoká“. Kdežto přihlášení uživatelským účtem Národní identitní autority (NIA) má jen střední úroveň „značná“. Je ideální třeba do mobilů, kde zadáte uživatelské jméno a heslo a přijde vám ověřovací SMS.

A co se týče datových schránek, pracujeme teď na tom, že se datovky stanou SEPem (Service Provider, poskytovatelem služby – pozn. redakce), tedy kvalifikovaným poskytovatelem služby, což nás taky posune dál. Ten projekt už běží a měl by být hotový na začátku podzimu. Vedle toho máme připravený pozměňovací návrh zákona na to, abych, když se přihlásím eObčankou, mohl založit datovou schránku z prostředí Portálu občana. To by mělo jít od 1. ledna 2019.

Portál občana – přihlašovací obrazovka

Když se na to podívám jako prostý uživatel, k čemu budu tedy moct využívat přihlášení přes eObčanku a k čemu přes datovou schránku nebo jméno, heslo a SMS?

Rozumím, že se to dá těžko vysvětlit. Máme dva zákony: zákon o elektronické identifikaci a zákon o datových schránkách. Jediná identita, kterou dosud stát uznával, byla ta, kterou poskytoval informační systém datových schránek. Ale datovky mají svůj zákon a pohybují se ve svém prostředí, takže nemají s přihlašováním přes NIA nic společného.

Datové schránky jsou tak vlastně schizofrenní – na jedné straně poskytují službu zasílaní datových zpráv a na druhé službu identifikace. My teď pracujeme na tom, abychom tyto dvě funkce rozdělili. Na podzim bychom tak chtěli mít datové schránky jako kvalifikovaného poskytovatele služeb. A nyní uvažujeme o tom, co s tím identitním prostorem. Řada lidí je přes něj ztotožněna tak, jak to má být podle eIDAS. Ale nejde o všechny uživatele datovek, třeba tzv. pověřené osoby jednoznačně ztotožněné nejsou.

Přišli jsme na jediný způsob, jak to vyřešit. Z datových schránek se s největší pravděpodobností stane další kvalifikovaný poskytovatel identity, a když se přihlásíte datovkou, bude se to chovat, jako kdybyste se přihlásil eObčankou, s jediným rozdílem: nebudete se nacházet v úrovni „vysoká“, kterou mají dnes jen eObčanky, ale v úrovni „značná“.

Má smysl spouštět Portál občana, když tedy řada věcí ještě není vyřešená?

Do konce září jedeme v ověřovacím provozu a vychytáváme všechny možné chyby. Nemá cenu, abychom všechno testovali sami na sobě. Fungujeme v jiném prostředí, než se standardně pohybují státní projekty, a jsme schopni nové releasy produkovat asi za 30 sekund. Nové verze se tedy mohou objevovat velmi rychle.

Co znamená jiné než standardní prostředí?

Jdeme cestou hybridních cloudů. Portál sám primárně neuchovává žádná osobní data (po každém přihlášení dochází k jejich načítání s datových zdrojů), ale až uživatelé začnou s archivací datových zpráv a dokumentů, budeme je ukládat na naše databázové servery. Ale celý výkon a aplikace běží v Azure. Kombinujeme dvě různá prostředí, což nám pak umožňuje dělat rychlé releasy, ale i snadno optimalizovat výkon.

Agilní vývoj ve státní správě?

Inspirovali jsme se u bank. Ale samozřejmě se to ještě učíme. Chceme vytvořit také něco jako odbornou vývojářskou „komunitu“, ještě nevím, jestli to bude třeba na GitHubu nebo někde jinde, a brát od ní připomínky a nápady. Zásadní releasy, ve kterých představíme novinky, chceme dělat každý měsíc. Portál je založený na systému dlaždic a je dost otevřený. Jednáme teď například o tom, že vznikne dlaždice ministerstva dopravy, na které by se třeba mohl rovnou zobrazovat počet bodů, které řidič má. A pokud by pak chtěl podrobnější informace, mohl by si zažádat o detailní výpis. Pro tu dlaždici stačí, aby nám ministerstvo dopravy vypublikovalo data do národní sběrnice eGSB (eGovernment Service Bus – pozn. redakce) a my je načteme do Portálu občana.

Roman Vrba

Jak bude Portál ve výsledku fungovat? K něčemu budu potřebovat eObčanku a k něčemu datovou schránku?

Nejlepší je mít datovku i eObčanku. Na datové schránky budeme rozjíždět větší kampaň, protože je budeme předělávat. Stránky Mojedatovaschranka.cz nezahynou, ale budou zaměřeny spíš na profesní uživatele, advokáty, insolvenční správce a tak dál, ne primárně na občany. S eObčankou toho ale na portálu fakticky uděláte nejvíc.

Na Portálu je už dnes třeba odkaz Zdravotní dokumentace, který ještě není aktivní. Jde o výstup projektu Národní kontaktní místo elektronického zdravotnictví, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, ale koordinuje ho Kraj Vysočina. Teď ještě čekáme, jak dopadne zákon k GDPR, ale přibližně v září bychom projekt mohli spustit. Aktuálně přesně nevím, kolik nemocnic už je do systému napojeno, ale postupně se budou muset připojit všechny a vy pak získáte informace o tom, kde je o vás vedena nějaká zdravotní dokumentace a budete si ji moci prohlédnout. Přihlášení k této službě bude možné jen prostředkem s úrovní „vysoká“, tedy eObčankou, protože to jsou tak citlivá data, že to jinak nejde.

S ČSSZ jsme se pro změnu dohodli na tom, že teď své informace pustí i v úrovni „značná“, lidé tudíž mohou využít OTP přihlášení, ale je možné, že v budoucnu některé služby budou vyžadovat přihlášení přes eObčanku. Vysvětlit lidem, že existují různé úrovně bezpečnosti a s těmi se dostanete k různým službám, je každopádně těžké. Ale jednoduchý vzkaz je: pokud chcete mít k dispozici celé portfolio služeb, mějte eObčanku a datovku. Já osobně do budoucna sázím na datové schránky, protože jako univerzální podací nástroj jsou jednoduché a pro občany zdarma.

Datovky si řada lidí odmítá zřídit třeba kvůli fikci doručení nebo kvůli tomu, že dokumenty stejně po 90 dnech zmizí – pokud si navíc nezaplatíte jejich archivaci.

To jsme ale už vyřešili. Šli jsme po největších problémech. Fikce doručení funguje stejně na datovkách jako u dopisů s pruhem. Datovka je dokonce lepší, protože vím, že mi sdělení skutečně došlo, kdežto do poštovní schránky mi dojít nemusí. Druhá věc, kterou lidé nejvíc kritizovali, byly pokuty od finančního úřadu. Fyzická osoba, která měla datovku a nepodala přiznání elektronicky, dostala automaticky pokutu. Finanční úřady tuhle praxi pro fyzické osoby loni zrušily, ale nikdo to pořádně neví. A ukládání zpráv po 90 dnech jsme taky vyřešili. Na Portálu občana si můžete jednotlivé datové zprávy zdarma archivovat na neomezenou dobu.

Není to omezeno ani prostorem?

Momentálně máme nastaveno omezení pro všechny dokumenty na 500 MB na uživatele. Na Portálu je také jednodušší podání žádostí o různé výpisy. Pokud máte připojenou datovou schránku, stačí jen vybrat, jaké podání chcete, kliknout na Odeslat a výpis vám přijde do vaší datové schránky.

K čemu slouží funkce Kalendář?

Zatím si do něj můžete ukládat vlastní události. Do konce prázdnin ho ale doděláme a sehraje důležitou roli v notifikacích. Ty jsou teď vypnuté, ale od září si uživatel bude v nastavení moci zaškrtnout, co všechno chce notifikovat do datovky, na e-mail nebo přes SMS. Kromě notifikací novinek na Portálu občana tam samozřejmě budou také upozornění na různé termíny daňových podání a podobně.

Portál poskytuje informace od státních úřadů. Uvažujete i o nějakém otevření směrem k dalším subjektům?

Přemýšlíme, jak se propojit s něčím blízkým, co se týká finanční bilance vůči státu. Uvažujeme, jak napojit například informace o bezdlužnosti u ČSSZ, finančního úřadu nebo celní správy, případně informace od exekutorů, kteří jsou už ale na pomezí státní správy a soukromého sektoru. Mluvíme i s asociací pojišťoven, jestli by pojišťovny neměly zájem spolupracovat třeba v oblasti povinného ručení a tak dále.

A co spolupráce s komerčním sektorem z hlediska autentizace?

Různé firmy, například banky nebo mobilní operátoři, o to zájem mají. Ale zatím o tom uvažujeme jen v jednom směru: že by s jejich identitou, kterou budou garantovat a se kterou projdou akreditačním procesem a splní všechny zákonné podmínky, bylo potom možné přihlásit se jak například do banky, tak na Portál občana. Jsme zatím na začátku a myslím, že je dobré, aby lidé dostávali podobné služby postupně, aby měli šanci celý systém pochopit.

Ale když by podobné autentizační služby začaly tlačit velké firmy, vám by to vlastně pomohlo…

To ano. Pokud se nějaká velká banka rozhodne, že do toho půjde, máte najednou třeba tři miliony lidí, kteří systém mohou potenciálně začít používat. A ti pak mohou začít tlačit a vyžadovat služby i po státu. Je to také jeden z důvodů, proč jsme Portál spustili už teď. Vzniká tím tlak na ostatní rezorty, aby svá data občanům uvolnily. Občané mají ze zákona nárok na data, která o nich úřady vedou.

Teď například jednáme s Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (ČÚZK), který by měl přes Portál občana poskytnout jednu ze svých neveřejných služeb. Ta vypíše váš veškerý nemovitý majetek v České republice, takže nebudete muset složitě prohledávat databázi, ale budete mít dlaždici se všemi pozemky, které vlastníte, a budete si moci prokliknout na jednotlivé LV (listy vlastnictví – pozn. redakce) na web ČÚZK.

A co ten druhý směr? Půjde se třeba eObčankou přihlásit v nějakém internetovém obchodě?

Zákon to neumožňuje. Je to asi na diskusi. Problém je v tom, že dnes naše služby garantujeme vůči státu a veškeré případné škody v případě selhání sytému NIA jdou za státem. Ale kdybychom to pustili komerčním službám, mohla by dotyčná firma v případě problémů chtít náhradu škod po státu. A z tohoto důvodu jsme od toho zatím upustili.

Plánujete nějakou spolupráci s městy a obcemi?

Určitě, příští týden zrovna pořádáme seminář určený hlavně pro poskytovatele informačních systémů a portálových řešení municipalitám. To nejjednodušší, co mohou obce udělat, je využít ve svých portálech službu identifikace. Tím pádem se stanou poskytovateli služby (SEP) a my jim můžeme automaticky vytvořit jednoduchou dlaždici. Když se pak k Portálu přihlásí někdo s trvalým pobytem třeba v Olomouci, může dostat automaticky nabídku dlaždice tohoto města.

Portál občana je responzivní. Bude i mobilní aplikace?

Hledáme mobilní řešení pro identitu. Chceme ji otestovat na chystané nové oficiální mobilní aplikaci datových schránek. Pro mobilní identitu se připravují tři možná řešení, která budeme posuzovat.

Na portálu jsem nenašel žádnou nápovědu, jak ho používat. Plánujete nějaké návody přidat?

Myslím, že podrobné návody a nápovědy nikdo nečte. Sázím spíš na intuitivnost našeho řešení. Ale samozřejmě vyrobíme nějaká návodná videa na YouTube, která popíší třeba to, jak si k Portálu připojit datovou schránku. Chápu, že je riskantní vyjít ven v podstatě s betaverzí, ale přijde mi, že je lepší, když si lidé začnou zvykat na jednodušší věci, které jim začneme vysvětlovat, a postupně budeme přidávat služby a další informace. Spuštění Portálu na začátek prázdnin bylo cílené, lidé jsou na dovolené a my získáme základní okruh občanů, kteří nám pomohou odhalit všechny chybičky, abychom Portál mohli do září odladit.

Od podzimu pak chceme na následující rok a půl spustit dlouhodobou vysvětlující a vzdělávací kampaň k eGovernmentu. Ze zkušeností nejenom z Evropy jsme zjistili, že cesta nevede přes to, že by aplikace byla naprosto dokonalá (to snad ani nejde), ale jedině přes vzdělávání lidí. Říkali nám: jestli teď uvedete nějakou dobrou službu, tak vzhledem k tomu, že lidé jsou v chování vůči státu velmi konzervativní, dostanete při dlouhodobém vzdělávání lidí výsledky tak za čtyři, pět let. Projeví se tím, že lidé budou elektronické služby více využívat.

TIP: Podrobné zhodnocení Portálu občana vydáme na Lupě v následujících dnech.

Našli jste v článku chybu?