Hlavní navigace

Rozhlasové poplatky platí rekordní počet lidí. Ohrozit je může koronavirus a SPD

 Autor: Jiří Šeda
Český rozhlas dokázal loni zvýšit výnosy z rozhlasových poplatků i počet evidovaných přijímačů. Platební morálka posluchačů byla nejlepší v historii.
Filip Rožánek 2. 7. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Čtyři pětiny lidí by chtěly podle nedávného průzkumu pro Český rozhlas a Českou televizi zachovat financování veřejnoprávních médií formou poplatků. Pro televizi i rozhlas jde o zásadní zdroj příjmů, 90 procent rozpočtu tvoří právě výnosy z pravidelných plateb firem a domácností. Zbytek peněz plyne z obchodní činnosti.

Na program červencové schůze sněmovny je zařazen návrh SPD, aby poplatky nemuseli platit starobní důchodci, invalidní důchodci a rodiče-samoživitelé. „Předkladatelé mají za to, že právě těmto skupinám obyvatel by měl stát zlevňovat život, nikoli jim ukládat poplatky, a to s tím, že i tyto skupiny obyvatel mají právo na službu veřejnoprávních médií, a to zdarma,“ zdůvodňují novelu zákona poslanci pod vedením Tomia Okamury a Radima Fialy.

Osvobození seniorů, invalidů a dalších osob s nízkými příjmy nijak zásadně neovlivní příjmy obou společností, které je navíc mohou lehce nahradit jednak úsporami, nebo zahájením výroby kvalitních pořadů prodejných dalším subjektům na trhu,“ tvrdí SPD.

Česká televize a Český rozhlas upozorňují, že by jim zákon naopak výrazně uškodil. „Český rozhlas by za předpokladu přijetí novely zákona z dílny SPD přišel až o 60 procent svého rozpočtu, tedy o 1,2 miliardy korun. Znamenalo by to drastické omezení jeho služeb, rušení stanic a masové propouštění kvalitních tvůrců i novinářů,“ zdůrazňuje generální ředitel René Zavoral.

Také ředitel České televize varuje, že by prosazení zákona znamenalo rušení stanic a podstatnou redukci veřejné služby. „Česká televize, která by po schválení tohoto návrhu každý rok přišla o 2,1 miliardy korun, by ani nemohla naplňovat všechny povinnosti, které ze zákona má. Pro veřejnost by pak její význam byl marginální,“ podotýká Petr Dvořák.

Protože se poplatky už mnoho let nezvyšovaly, Český rozhlas se snaží dohledat co nejvíc poplatníků a připomenout jim, aby začali platit. Konkrétní pohled na výsledky jeho snažení nabízí výroční zpráva o hospodaření v loňském roce, kterou minulý týden schválila Rada Českého rozhlasu.

Výnosy z rozhlasových poplatků přesáhly dvě miliardy korun, a jejich objem se dokonce podařilo oproti plánu zvýšit o skoro půl milionu. Celkově rozhlas eviduje ve své databázi 3,8 milionu přihlášených přijímačů. Domácnosti platí poplatek 45 Kč měsíčně bez ohledu na to, kolik přijímačů mají. Podnikatelé naopak ze zákona odvádějí poplatek za každý přijímač zvlášť.

Celkový přírůstek rozhlasových přijímačů byl ve sledovaném období výrazně nižší než v předchozích letech, přesto rok 2019 skončil s pozitivní bilancí a přírůstkem osmi tisíc přijímačů,“ zdůrazňuje výroční zpráva. 

Největší část poplatníků stále využívá k placení SIPO, tedy inkaso prostřednictvím České pošty. Peníze přímo na účet Českého rozhlasu posílá 28 procent poplatníků.

Rozhlas odeslal podnikatelům skoro 67 tisíc akvizičních výzev, tedy dopisů, ve kterých jim připomíná, jak se mají podle zákona platit poplatky. Díky tomu se pak podařilo zapsat do databáze přes 15 tisíc rozhlasových přijímačů. 

Domácnosti dostaly přes 53 tisíc výzev. „Úspěšnost přihlášek v kategorii domácností se oproti předchozímu roku zvýšila a dosáhla 28 %. Český rozhlas získal 14,8 tisíce nových rozhlasových poplatníků (přijímačů),“ uvádí dokument schválený rozhlasovou radou.

Češi také patří dlouhodobě ke spolehlivým plátcům poplatků, počet neplatičů je velmi nízký. V roce 2019 dosáhly pohledávky historicky nejnižší úrovně. Přesto se rozhlas nevyhnul rozesílání upomínek. Z dlužných více než 31 milionů korun vymohl od domácností 40 procent.

Úspěšné byly také mimosoudní výzvy pro podnikatele. „Mimosoudní fáze vymáhání pohledávek za podnikatelskými subjekty dosáhla téměř 70% úspěšnosti a z objemu upomenutého dluhu 83,8 milionu Kč bylo 57,9 milionu Kč uhrazeno,“ přidává statistiku Český rozhlas.

Až do soudní fáze vymáhání neuhrazených rozhlasových poplatků dospělo 2100 subjektů s celkovým dluhem 12,4 milionu korun. „Vymoci se podařilo 37 procent z celkové žalované jistiny, a to jak ve fázi vydaného elektronického platebního rozkazu, tak v následné fázi soudního řízení,“ konstatuje výroční zpráva.

„Ve finále skončilo hospodaření roku 2019 ziskově, zisk po zdanění činí 9 575 000 korun. Tento zisk jsme se rozhodli uložit do sociálního fondu, z něhož financujeme zejména benefity zaměstnanců Českého rozhlasu,“ komentoval loňské výsledky generální ředitel René Zavoral.

Podle ekonomického ředitele Martina Vojslavského se loni nepodařilo naplnit plán výnosů jen v oblasti komerčních aktivit, tedy reklamy a sponzoringu. Obecně totiž klesají investice inzerentů do rádiové reklamy, své peníze přesouvají do jiných typů médií, například na internet.

„Co se týká nákladové stránky, největší úspory bylo dosaženo v nákladech spojených s výběrem, respektive vymáháním rozhlasových poplatků. Nebylo nutné tak, jak bylo naplánováno, odepisovat pohledávky ani tvořit opravné položky k poplatkům v takové výši, jakou jsme nastavili v plánu,“ zdůraznil ekonomický ředitel při zasedání Rady Českého rozhlasu. „Platební morálka byla rekordní, v této kapitole nákladů jsme ušetřili téměř 12 milionů korun,“ dodal.

Rekordní čísla roku 2019 se letos už nejspíš nepodaří zopakovat. Na vině je koronavirová krize a s ní spojený ekonomický pokles, ačkoliv prvních pět měsíců zatím vážnější problémy nesignalizuje. „Zásadně nás zatím koronakrize finančně nepostihla,“ uklidňoval radní generální ředitel Zavoral. „Platební morálka během těch tří měsíců byla dobrá a v oblasti komerčních aktivit za prvních pět měsíců není plán splněný zatím asi o milion korun,“ dodal.

„Celkové výnosy nezaznamenávají velký propad, odchylka je asi 0,1 procenta,“ potvrdil Vojslavský. Poplatky se také zatím daří vybírat podle plánu. Rozhlas pro další měsíce nepředpokládá, že by v důsledku krize klesl počet přihlášených přijímačů. Spíše očekává, že je některé domácnosti nebo podnikatelé přestanou platit, takže poroste objem pohledávek.

Vymáhání dlužných poplatků je dalším argumentem SPD, proč chce změnit zákon. „Je nepřijatelné, aby veřejná služba namísto služby občanům je přiváděla do dluhových pastí. Poslání České televize ani Českého rozhlasu není komerční zisk, ale skutečně jen služba veřejnosti, na kterou mají velmi bohatý nadstandardní miliardový příjem,“ tvrdí strana Tomia Okamury.

Chce proto upravit zákon tak, aby poplatky nemuseli platit ani ti, jejichž příjmy nedosahují čtyřnásobku životního minima. „Práh pro placení je stanovený velmi nízko, na 2,15násobek životního minima na osobu, případně domácnost. Například u jedné osoby je k osvobození od poplatku potřeba mít příjem nižší než 7331 Kč měsíčně,“ kritizuje SPD současné podmínky.

KL-tip-nominace20

Průzkum zadaný Českým rozhlasem a Českou televizí naznačuje, že ve skutečnosti poplatky nejsou pro domácnosti zásadním výdajem. Současná výše poplatků nepřipadá vysoká 84 procentům poplatníků v případě Českého rozhlasu (58 procent ji považuje za přiměřenou a 26 procent za nízkou) a 81 procentům u České televize (61 procent ji považuje za přiměřenou, 20 procent za nízkou). Ani z hlediska výše příjmů nejsou ve vnímání výše poplatků žádné zásadní rozdíly. Drobné navýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 procent domácností.

Pro dvě třetiny lidí by celkové navýšení poplatků o dvacet korun měsíčně, tedy 5 korun u rozhlasových a 15 u televizních poplatků, bylo bez problémů akceptovatelné. U rodin s nízkými příjmy je výše poplatků důležitější, přesto dvě třetiny z nich uvádějí, že by na jejich rodinné výdaje zvýšení vliv nemělo.