Hlavní navigace

Rozloučení digitálního experta: Česká televize potřebuje plán pro novou dobu

14. 1. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Ondřej Hošt
Významný odborník na televizní digitalizaci Pavel Hanuš skončil v České televizi. Na rozloučenou předestřel širší souvislosti technologických změn, které v následujících letech nevyhnutelně čekají nejen Českou televizi, ale i komerční stanice.

S měsíčním zpožděním projednala Rada České televize zprávu o postupu digitalizace v České televizi. Její autor, vedoucí rozvojových projektů Pavel Hanuš, mezitím přestal být zaměstnancem Kavčích hor. Své dlouholeté působení ve veřejnoprávní televizi ukončil k 31. prosinci 2020. Jeho vystoupení před radními se tak stalo symbolickým rozloučením nejenom s televizní digitalizací, ale především s institucí, která díky němu byla spolehlivým lídrem při přechodu z analogového na digitální signál i při přechodu z DVB-T na DVB-T2.

Ze zdánlivě rutinního bodu se nakonec stalo širší zamyšlení nad tím, co čeká nejen Českou televizi, ale celý český televizní trh v éře vysokorychlostních telekomunikačních sítí. DVB-T2 není konec změn, ale spíš jejich začátek.

„Technologické změny budou zrychlovat, lze očekávat další využití vysokorychlostních datových sítí ve spojení s IPTV a budoucími sítěmi 5G,“ řekl radní Vladimír Karmazín. „Podle mnoha telekomunikačních expertů právě 5G sítě budou v budoucnu náhradou za stávající volné pozemní vysílání DVB-T2,“ nastínil jeden z možných scénářů.

Jenže nová vlna technologických změn znamená nejenom nové finanční výdaje, ale také nové odborné a tvůrčí přístupy. „Důsledky této vlny dnes spíše jen tušíme,“ napsal ve své zprávě pro Radu České televize Pavel Hanuš.

„Momentálně probíhá proces úplné adaptace informačně-komunikačních technologií do televizního prostředí. Když jsme dělali první vlnu digitalizace, tak její dopad nebyl zdaleka tak zásadní, jako je dopad této vlny digitalizace a vlny, která teď nastává po ní. Ta souvisí s rozvojem sítí 5G. Změní se totálně všechno. Změní se způsob výroby pořadů, změní se způsob distribuce. Česká televize bude muset definovat úplně nově distribuční mix, protože také ten současný nové technologie úplně změní,“ apeloval.

První digitalizace výrazně snížila závislost tuzemských domácností na pozemním vysílání. Při druhé digitalizaci se podíl terestriky snížil už jen o pár procent. „Terestrika si v podstatě v této chvíli zachovala své postavení. Pořád ji nějakou formou používá více jak 50 procent obyvatelstva. Ale zároveň v této vlně prudce narostlo využívání IPTV, tedy technologií vysílání po datových sítích. Vznikají úplně nové možnosti a úplně nové formy distribuce, kombinace a interakce pořadů,“ pokračoval Hanuš.

Mediální prostředí se podle něj v příštích pěti, šesti letech zásadně promění. Do své zprávy napsal jednu z predikcí, která se týká postavení televize jako producenta pořadů. Televize musí v podstatě okamžitě vedle krátkodobé strategie vytvářet dlouhodobou strategii v podobě rizikových scénářů, které mohou nastat. Podle stejného klíče Pavel Hanuš se svými kolegy postupoval i při řízení digitalizace a díky připravenosti na krizové momenty celý proces proběhl hladce.

„Veřejnoprávní televize z podstaty podléhá třeba zákonu o veřejných zakázkách a dalším předpisům. V reakci na změny je pomalá. Jestliže tedy změny chceme zvládnout, musíme být připraveni dostatečně dlouho dopředu. O to jsme se vždycky snažili a myslím, že v tom televize bude pokračovat,“ podotkl odcházející projektový manažer.

S Českou televizí bude nadále spolupracovat jako externí poradce. „Když bude něco potřeba, samozřejmě pomůžu. Já jsem nechtěl patřit mezi manažery, kteří jsou zakousnutí ve své židli. Vždycky jsem říkal, že až mi bude 65–66 let, což je teď můj věk, je to odpovídající moment, abych šel z té židle pryč. Měl jsem skvělou zástupkyni, základní manažerské věci nepochybně zvládne dobře,“ odpověděl na otázky, kdo ho nahradí.

Radu České televize vyzval, ať se zamyslí nad tím, jakou pozici má mít televize veřejné služby v době zásadních technických změn. „Bude záviset na vás, jak se k tomu postavíte: jestli má být Česká televize produkční televizí, anebo akviziční, a zda ji v tomto smyslu čeká rozvoj, anebo jestli ne,“ zdůraznil. V evropském srovnání se Česká televize řadí ke stanicím veřejné služby, které vyrábějí hodně vlastních pořadů, a nikoliv k těm, které sestavují program z nakoupených pořadů.

Zatímco u internetových technologií ceny klesají, u profesionálních systémů pro televizní vysílání a výrobu pořadů jdou stále nahoru. „Rozdíl technologií je obrovský. Třeba teď, jak spolu mluvíme (Pavel Hanuš se jednání účastnil přes videokonferenci – pozn. red.), je nade mnou kamerka, která stála 4500 Kč a v zásadě přes ni můžu streamovat, když na to přijde. A když budu chtít mít režii na čtyři takové kamerky, koupím ji za nějakých 30 tisíc korun. To ovšem nemůžete použít pro broadcasting,“ vysvětloval radním. „Otázka tedy zní, jak má televize vypadat. Podle toho, jak bude vypadat, takové bude mít náklady. Mohou to být otázky jednotek milionů, desítek milionů, ale také miliard. Závisí na tom, co chceme od té televize,“ zopakoval.

Osobně by podporoval zachování České televize jako producenta původní tvorby. „Myslím, že by mělo být zájmem všech, aby si udržela produkční schopnost, aby tu byla původní česká tvorba, dokumentární tvorba a aby ji digitalizace nezahubila,“ poznamenal Hanuš s poukazem na zahraniční studie, které upozorňují na sílu globálních mediálních společností, jež může úplně vymazat lokální původní tvorbu.

Proto by se měli na našem malém trhu domluvit s Českou televizí také komerční provozovatelé, jestliže chtějí v nadcházející technologické éře odolat dravým službám typu Netflixu. A nasytit obsahem společnou videoplatformu, jejíž projekt je momentálně u ledu. Česká televize zatím pokračuje v programování nové verze své internetové videotéky, kterou chce představit ještě letos.

„Nová videoplatforma je extrémně důležitá. Myslím si, že by bylo ideální, kdyby české televize z hlediska udržení si základní produkční schopnosti dokázaly najít nějaký konsensus, jakým způsobem prezentovat své pořady v rámci videoplatforem. Bylo by to velmi užitečné, když jsme malý stát a máme malou produkční schopnost,“ nastínil.

Česká produkce je totiž s velikostí světové audiovizuální produkce nesrovnatelná: „Podívejte se na Jana Husa, velký projekt České televize, který stál hodně peněz. A podívejte se na Jana Žižku režiséra Petra Jákla – tam se bavíme o desetinásobku, dvanáctinásobku nákladů na Jana Husa. Kdysi jsem počítal, že třeba Avatar stál 1,7násobek ročního rozpočtu České televize. Produkční schopnost je něco, co je úplně zásadní, a Česká televize jistě zpracuje nějaké dlouhodobé predikce, co se bude dít, a bude se pro sebe snažit najít optimální scénář.“

HRkon_tip_nabory

Třídílný televizní film Jan Hus patřil mezi velmi nákladné projekty České televize
Autor: Česká televize

Třídílný televizní film Jan Hus patřil mezi velmi nákladné projekty České televize

Nakonec se vyjádřil k nákladům na samotný přechod na DVB-T2. Na žádost radní Hany Lipovské okomentoval situaci s proplácením nákladů na druhou digitalizaci, respektive s jejich odsouhlasením Evropskou komisí.

„Notifikace je ve stavu, že náklady na přeladění byly uznány jako uznatelný výdaj. To jsou ale vlastně drobné. Stále otevřené jsou náklady na souběžný provoz. Teď se dokončují podklady, které mají jít na posouzení Evropské komisi,“ přiblížil. Jak poznamenal, snažil se udržet Českou televizi bokem sporů mezi jednotlivými platformami. „Myslím si, že někdy v průběhu letošního roku bude jasno, jestli Česká televize získá kompenzace, nebo ne. Ale chtěl bych zdůraznit po svých letitých zkušenostech, že jsme projekt nastavili tak, že když kompenzace přijdou, tak bezva, a když nepřijdou, tak nás to nezhroutí. Česká televize musí v podobně velkých projektech vždycky vycházet z toho, co může zvládnout sama, a nespoléhat se na to, že jí někdo pomůže – protože většinou nepomůže,“ rozloučil se.

Autor článku

Novinář, mediální analytik a lektor digitální komunikace. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.