Hlavní navigace

Satelitní operátoři navrhují vyřadit z legislativního procesu plán pro přechod na DVB-T2

Jan Brychta

Své připomínky k plánu vyjádřily nejen dotčené státní instituce, ale i některé další subjekty. Jak se u přechodu na DVB-T2 stalo zvykem, nejostřeji se ohradila asociace satelitních operátorů.

Doba čtení: 8 minut

Včera skončila lhůta pro zasílání připomínek k návrhu vládního nařízení technického plánu přechodu na DVB-T2. Kromě státních institucí se k materiálu vyjádřila i některá oborová sdružení, jako je například Hospodářská komora nebo zmiňovaná Česká asociace satelitních operátorů, která patří k nejhlasitějším kritikům vládou navrhovaného postupu přechodu na nový vysílací standard zemského televizního vysílání DVB-T2.

ČTĚTE VLÁDNÍ NÁVRH TECHNICKÉHO PLÁNU PŘECHODU NA DVB-T2

Autorem technického plánu přechodu (používá se i zkratka TPP) a související vládní strategie pro rozvoj televizního vysílání je koordinační expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu doplněná o zástupce ministerstva kultury, Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. 


Autor: Karel Choc

Pavel Dvořák jako host konference TVCON 2018.

Předsedou této skupiny je Pavel Dvořák, který zatím odmítl zveřejněné připomínky k TPP komentovat s tím, že je potřeba počkat na jejich vypořádání. K vypořádání došlých připomínek by mělo dojít během čtrnácti dnů, dodal pro DigiZone Dvořák.

Šest milionů na televize Vězeňské služby?

Do včerejšího večera byly na webu Úřadu vlády zveřejněny připomínky od celkem čtrnácti subjektů. Některé na poslední chvíli došlé materiály se ale zatím na webu neobjevily a jejich seznam se tak ještě určitě rozšíří. Z dotčených ministerstev zatím nebyly zveřejněny připomínky od ministerstva školství, ministerstva obrany, ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí.


Autor: Pexels.com

Na vybavení sociálních zařízení poputuje v souvislosti s přechodem na DVB-T2 až padesát milionů korun.

Tyto resorty přitom s přechodem na DVB-T2 nesouvisejí jen na první pohled. Příznačná je v tomto ohledu připomínka, kterou zaslalo ministerstvo spravedlnosti. Požadujeme do odůvodnění nařízení doplnit a specifikovat finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. V odůvodnění se pouze uvádí, že „se nepředpokládá výrazný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, uvádí se v zaslaném materiálu. 

Podle ministerstva spravedlnosti zcela chybí vyčíslení nákladů na pořízení set-top boxů, úpravu televizních rozvodů nebo případné pořízení nových televizorů z veřejných rozpočtů, které bude nutné v souvislosti s přechodem financovat

Jenom z pohledu resortu spravedlnosti dosahují odhadované náklady na pořízení set-top boxů do televizorů a úpravy televizních rozvodů pro Vězeňskou službu částky 6,3 milionu korun. 

Ministerstvo financí v rámci zaslaných připomínek pouze upozorňuje, že případné nepokryté rozpočtové dopady si musí Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český telekomunikační úřad a případně další zainteresované kapitoly zajistit v rámci svého rozpočtu a střednědobého výhledu.

Padesát milionů na sociální případy

Podle vládní strategie rozvoje zemského televizního vysílání, která předcházela samotnému technickému plánu přechodu na DVB-T2, dosáhly náklady na speciální služby obyvatelstvu a řešení specifických sociálních situací v minulosti (tedy během přechodu z analogového na digitální vysílání, pozn. redakce) výše 43 milionů korun. Jedná se zejména o vybavení sociálních zařízení přijímači včetně příslušného servisu. 

STRATEGIE ROZVOJE ZEMSKÉHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

Orientačně se tedy v případě přechodu na DVB-T2 počítá s částkou padesáti milionů korun. Otázce nákladů při výměně televizorů v zařízeních spravovaných třeba ministerstvem zdravotnictví, vnitra, školství nebo práce a sociálních věcí se budeme podrobněji věnovat v některém z dalších článků.

Oddělit pojem od definice

Čtyři další ministerstva napsala v rámci připomínkového řízení, že žádné připomínky neuplatňují. Konkrétně se jedná o resorty zemědělství, dopravy, místního rozvoje a zahraničních věcí. 

Několik dalších úřadů pak zaslalo spíše drobné připomínky někdy až školometského typu, jako v případě ministerstva kultury a vnitra nebo ministerstva životního prostředí, které doporučuje v zájmu větší přehlednosti upravit druhý paragraf tak, že pojem a definice budou mezi sebou odděleny pomlčkou

Jazykovou korekturu dokumentu pak ve svých připomínkách doporučil i samotný Úřad vlády, který jinak konstatoval kompatibilitu vládního nařízení s evropskou legislativou.

Satelitáři požadují stažení návrhu

Právě k Evropské komisi se pak odvolávají připomínky zaslané zmiňovanou Českou asociací satelitních operátorů. Ta hned na úvod svých připomínek požaduje stažení návrhu technického plánu přechodu z legislativního procesu. 

Zástupci asociace upozorňují, že ohledně bezplatného prodloužení přídělů rádiových kmitočtů do konce roku 2030 jejím současným držitelům, které sám předkladatel návrhu označuje za opatření veřejné podpory, nebylo dosud zahájeno potřebné notifikační řízení Evropské komise.


Autor: Karel Choc

Za ČASO veřejně vystupuje její jednatel Patrik Brom.

Probíhající prenotifikační řízení, jehož součástí je mimo jiné i stížnost ČASO, běží od prosince roku 2016. Podle vyjádření ČASO není realistické předpokládat, že bude uzavřeno během následujících šesti měsíců. 

ROZHOVOR: Patrik Brom – Vládní strategie přechodu na DVB-T2 prosazuje pouze jedinou možnou variantu

Je prakticky vyloučeno, aby v případě vyhlášení TPP do 30. června 2018 dokončila Evropská komise notifikační proces před tím, než bude tato veřejná podpora v souladu s diginovelou poskytnuta příslušným oprávněným subjektům na jejich žádost, píše se v připomínkách satelitních operátorů. 

Podle nich tak dojde ze strany České republiky k porušení evropských ustanovení vztahujících se k veřejné podpoře. Nedokončené notifikační řízení ale není problémem české vlády, ale Evropské komise. Kompenzace schválené v rámci loňské diginovely jsou navíc podmíněny právě dokončením notifikace.

Strategie s notifikací počítá

Pravidla pro veřejnou podporu zmiňuje i vládní strategie rozvoje televizního vysílání. Podle ní nebudou dotčena, pokud nebude podnikům poskytnuta výhoda. Ta může být poskytnuta třeba ve formě přímé dotace, úhrady nákladů, které by podnik za běžných tržních podmínek musel nést sám, nebo také poskytnutím neodůvodněné výše kompenzace. 

K TÉMATU: České Radiokomunikace se ohradily proti stížnosti satelitních operátorů  

Požadavek na uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz je podle citované strategie v rozporu z dobou platnosti celoplošných přídělů a uzavřenými obchodními smlouvami mezi operátory a provozovateli vysílání. 

Náklady, které jsou v souvislosti s vynuceným přechodem na DVB-T2 vyvolány a kvůli kterým jsou navrhovány předmětné kompenzace, by podle dokumentu nebylo potřeba za běžných tržních podmínek v letech 2016 až 2020 realizovat. Navíc podle autorů vládní strategie není proponovaný zásah Evropské unie a národních států k uvolnění zmiňovaného pásma technologicky neutrální. 

Zásah je totiž zaměřen výhradně na jednu část trhu – digitální terestrické vysílání – a bez přijetí opatření, které vládní strategie navrhuje, by mohlo dojít k vážnému narušení poměrů i soutěže na příslušném trhu šíření televizního vysílání, včetně možností budoucího vývoje ve prospěch alternativních platforem a zvýšení nákladů větší části obyvatel na zajištění příjmu televizního vysílání

Samotná strategie pak byla kvůli kompenzacím postoupena prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Evropské komisi za účelem posouzení jejího souladu s právem Evropské unie. 

Realizace Strategie bude probíhat v návaznosti na řízení vedené u Evropské komise, přičemž k poskytnutí veřejné podpory může dojít nejdříve po schválení opatření Evropskou komisí. Po konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může řízení (notifikaci) u Evropské komise předcházet neformální konzultace / prenotifikace u Evropské komise, píše se ve vládní strategii.

Kolik bude stát infokampaň?

Satelitní operátoři také požadují, aby ve vládním usnesení byla výslovně konstatována částka 350 milionů korun jako rozpočet plánované státní kampaně k přechodu na DVB-T2 a garance, že tato kampaň bude technologicky neutrální.

Autohlídka infokampaně během přechodu na DVB-T.

Informace o technologické neutralitě absentuje podle ČASO ve všech doposud schválených dokumentech. Podle satelitních operátorů je podstatné, zda bude divákům zasaženým ztrátou signálu DVB-T propagovat pouze řešení nabízené v rámci DTT (tj. nový standard DVB-T2), nebo bude (tak jako tomu bylo při přechodu z analogového zemského vysílání na digitální) informovat i o alternativních technologiích pro příjem televizního signálu, jako jsou DTH, CATV a IPTV. 

V prvním případě by byla státem financovaná informační kampaň veřejnou podporou ve prospěch dvou privátních subjektů a významně navýšila její objem nad předkladatelem deklarovanou částku jedné miliardy korun a také by podléhala notifikaci Evropské komise, upozorňuje ve svých připomínkách ČASO. 

Ta také neváhala upozornit na mlčení předkladatele ohledně výše rozpočtu na informační kampaň, které se zdá být vyvolané článkem v časopisu Týden označujícím excesivních 350 milionů korun na informační kampaň za: ‚…tunel pro ČSSD‘.

Koho zastupuje Hospodářská komora?

Kromě ČASO se do diskuse ohledně plánu přechodu na DVB-T2 zapojila i Hospodářská komora, jejíž připomínky mimo jiné zpřesňují proces změny kmitočtových přídělů pro televizní vysílání. 

Podle některých názorů pak skrze připomínky Hospodářské komory promlouvají České Radiokomunikace jako operátor DVB-T i DVB-T2 sítí, podle jiných pak komerční televize Nova a Prima.

Ani jeden ze zmíněných subjektů se do připomínkového řízení nemohl jako komerční subjekt zapojit, což platí i v případě České televize. Ta pro své připomínky nejspíš využila Ministerstvo kultury.

ÚOHS notifikace neřeší

Řadou věcných připomínek přispěl i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, ohledně procesu notifikace veřejné podpory formou kompenzací Evropskou komisí ale v dokumentu není ani zmínka. Navíc jak ÚOHS, tak Hospodářská komora ve svých zcela shodně formulovaných připomínkách zmiňují vysílače České Budějovice a Vimperk, u nichž ČTÚ v rámci svých připomínek stanovilo možný termín zahájení souběžného vysílání na začátek příštího roku.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v dodaných připomínkách upozorňuje, že přechodem na DVB-T2 se změní územní rozsah regionálních a místních vysílatelů (u celoplošných programů tento problém nenastane). Žádost o změnu územního rozsahu vysílání podléhá správnímu poplatku dvaceti tisíc korun. 

Rada může z moci úřední změnit územní rozsah vysílání na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu v zájmu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv nebo členství v Evropské unii a jiných mezinárodních organizacích. Bude-li tento postup z pohledu zákona možný a obdrží-li Rada takové podklady od ČTÚ, není v současnosti vyjasněno, upozorňuje Rada.

ČTÚ chce zrušit půlroční souběh

Několik připomínek zaslal i Český telekomunikační úřad. Ten bude muset během přechodu na DVB-T2 vyřešit otázku lokálních vysílatelů využívajících služeb regionálních multiplexů, kterým v červnu 2019 skončí mimořádně vydaná individuální oprávnění. Toto téma se ale v připomínkách ČTÚ neobjevilo.

EBF18_tip_v_clanku_obecny

Zato ale ČTÚ navrhuje zrušit šestiměsíční lhůtu na souběh DVB-T a DVB-T2 vysílání v případě vysílačů malého výkonu. V případě, že by tato úprava nebyla akceptována a měla by být minimální doba souběžného vysílání tedy stanovena i pro vysílače malého výkonu, ČTÚ navrhuje, aby tato doba byla stanovena v délce tří měsíců, pokud to možnosti využití rádiového spektra dovolí, s tím, že v případech, kdy bude vysílačem malého výkonu využíván pro finální síť DVB-T2 v dané oblasti tentýž rádiový kanál jako stávající rádiový kanál DVB-T, povinnost zajistit souběžné vysílání vůbec nevznikne.

Regulátor také navrhuje z TPP vypustit vysílače Domažlice, Frýdek, Chomutov, Mikulov, Valašské Klobouky, Vimperk a Votice, které, jak se píše v připomínkách ČTÚ, nebyly dosud uvedeny do provozu, a tudíž ani nelze hovořit o zahájení souběžného vysílání.

Našli jste v článku chybu?