Hlavní navigace

Sázka na blockchain za více než 300 milionů dolarů odstartovala v Praze. Bude fungovat?

Karel Wolf

Nestává se, že by mezinárodní technologická utopie za více než čtvrt miliardy dolarů začínala výkopem v Praze. Výjimku tvoří Blockchains LLC, megalomanský projekt miliardáře Jeffreyho Bernse.

Doba čtení: 4 minuty

„Koupil jsem 68 000 akrů pozemků, přibližně velikosti Rena, a jak jsem slyšel, také poloviny velikosti Prahy, také tři protiatomové kryty pro zálohu privátních klíčů a banku.“ Tak by se dala shrnout hlavní fakta z výkopové prezentace Jeffreyho Bernse, CEO Blockchains LLC. V Praze jimi oficiálně odstartoval svůj projekt blockchainového města, které hodlá vybudovat v nevadské pustině.

Start projektu, jehož anonymní přípravná fáze počátkem roku neušla pozornosti médií, proběhl v rámci off-Devcon Prague, týdenní série akcí, které navazovaly na Ethereum DevCon4, výroční Ethereum konferenci a jedinou podobnou oficiální akci Ethereum Foundation. Ten probíhal od 30. října do 2. listopadu v hlavním městě České republiky a vzhledem k tomu, že se jej účastnilo několik tisíc vývojářů a dalších příznivců druhé nejpopulárnější kryptoměny, nenechalo si příležitost ke svému zviditelnění ujít ani množství dalších více i měně souvisejících projektů. Z nich byl bezkonkurenčně nejméně přehlédnutelný právě oficiální celosvětový start projektu Blockchains LLC, který proběhl 1. listopadu před zraky 1500 lidí přímo v sále a násobně více lidí, kteří sledovali celý event online.

Chtít postavit uprostřed pouště chytré město, jehož páteří má být právě veřejný Ethereum blockchain, zní přinejmenším trochu megalomansky, naivně a po záplavě pochybných ICO a nejpodivnějších bezúčelných tokenů, které s sebou přinesla loňská kryptohorečka, také poněkud podezřele. Jde o zatím nedoceněné vizionářství, naivní projekt, nebo podvod?

S největší pravděpodobností můžeme přinejmenším vyloučit to poslední. Berns, který neuvěřitelně zbohatl na loňské kryptohorečce, totiž do projektu vložil poměrně velkou část vlastního kapitálu, a nechybí zde tak pověstná vlastní kůže ve hře. Alespoň prozatím také na rozdíl od legií drobných i větších podvodníčků, kteří loni objevili kryprosféru a od té doby se neúnavně snaží vytahat z lidí peníze pod planými přísliby budoucího bohatství z vlastnictví pochybných tokenů, Berns po nikom (zatím) absolutně nic nežádá. Namísto toho suše oznamuje, co má v plánu, a vyjmenovává, co všechno pro to již stačil udělat. Vize reálného města je navíc ve srovnání se všemi těmi abstraktními koncepty poměrně příjemné zpestření. Může ale fungovat?

Jak to celé začalo

Jeffrey Berns se začal angažovat okolo Bitcoinu v roce 2012, tehdy ještě coby praktikující právník, o rok později si přečetl Ethereum whitepaper a při jeho ICO v roce 2015 se rozhodl na nového koně vsadit. Za jeden bitcoin se tehdy dalo pořídit zhruba 2000 etherů, a pokud byl Berns skutečně na trhu od roku 2012, mohl mít bitcoinů stovky až tisíce (cena BTC se tehdy pohybovala v průměru někde mezi 10–20 dolary, krátkodobě ale byla i na dvou dolarech).

Berns pojal Ethereum jako dlouhodobou investici a prodal je až v lednu letošního roku, tedy na samotném cenovém vrcholu okolo 1400 dolarů, nebo v jeho těsné blízkosti. Místo toho aby se z něho stal zasloužilý rentiér, investoval obratem 300 milionů dolarů do nákupu pozemků, provizorních kanceláří, plánů a prvních 70 zaměstnanců nově vznikající firmy a rozhodl se si splnit blockchainový sen.

S oficiálním požehnáním úřadů (a dlouhými daňovými prázdninami), které při podobné investici do regionu asi nebylo tak obtížné získat, hodlá v pustině vybudovat město, které jakoby vystoupilo z nějaké sci-fi. Rozhodně se nedá říci, že by projekt navzdory svému velikášství postupoval pomalu, první stavební práce mají začít už v druhé polovině příštího roku.

Decentralizovaná organizace v praxi?

Celý projekt ze všeho nejvíce připomíná takřka ideální decentralizovanou organizaci (DAO). Berns organizační strukturu popisuje jako „distribuovanou spolupracující entitu“ a má fungovat tak, že vlastnická a hlasovací práva každého participujícího člověka budou zaznamenána v digitální peněžence, a rozhodování tak bude moci probíhat automaticky prostřednictvím veřejného hlasování a vykonáváno za pomoci smart kontraktů.

Sám Berns nemá ani ambici stát se benevolentním diktátorem ve svém novém království. Dobrovolně slíbil, že se vzdá jakýchkoli rozhodovacích nároků, a upozornil, že až 90 procent dividend, které město vygeneruje, bude plynout jeho obyvatelům, zaměstnancům a případným budoucím investorům.

Jak přesně bude architektura systému vypadat, zatím není úplně jasné, stejně jako není jasné, co přesně chce Berns ve městě dělat a jakým způsobem bude možné se stát obyvatelem nebo se na projektu podílet jiným způsobem. Zatím je evidentní jediná věc, Berns není programátor, a chce proto na sebe strhnout pozornost špičkových vývojářů, které momentálně potřebuje jako sůl. Proč ne, na tom konec konců není nic špatného, Berns kromě toho po nikom nic jiného nežádá, hlavně ne peníze, což je další dobrý signál. Nejhorší scénář (kromě toho, že celý projekt ztroskotá) je, že celý nápad v některé pozdější fázi realizace navzdory ideálům i s nalákanými lidmi nějakému komerčnímu subjektu výhodně prodá. To by sice nebylo příliš idealistické, ale rozhodně ani nezasloužené. Pokud by prodával funkční „blockchainové město“, byl by to pořád hezký proof of concept.

„Není to ani tak město, jako spíš série různých projektů, které mají ukázat možnosti veřejného blockchainu,“ dodává sám Berns. Součástí projektu je také univerzita, kampus výzkumu a vývoje, high-tech park, nebo třeba speciální e-gamingová aréna. Nejdřív ale vznikne inovační centrum. „Něco mi říká, že tohle je ta správná cesta. Pokud dokážeme přesvědčit dostatek lidí, aby blockchainu uvěřili, můžeme začít měnit všechny systémy, podle kterých běžně fungujeme,“ okomentoval Berns projekt pro deník The New York Times. „Tohle bude buď ta největší věc, nebo ten nejspektakulárnější krach v historii lidstva. Zatím nevím, jak to dopadne. Věřím, že to bude první varianta, ale každopádně to bude velká jízda,“ dodává realisticky Berns.

Trochu tajemně a mnohoslibně působí následující Bernsův vzkaz: „Budeme dělat věci, které ještě nikdo nezkoušel. Současní partneři parku a ti, kteří v něm chtějí být, vás určitě ještě překvapí.“ Nechme se tedy také překvapit.

Našli jste v článku chybu?