Hlavní navigace

Sběr informací o klientech, licence i odpovědnost za ztráty. Velká regulace kryptosvěta je tady

13. 7. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
O přituhující regulaci kryptoprostoru slýcháme často, tentokrát je ale přeci jenom něco jinak. S pádem několika velkých hráčů v kryptoprostoru (Celsius, Three Arrows Capital, čerstvě Vauld) se politici přiměli k radikálnější akci.

Těsně před předáním předsednictví České republice odsouhlasila Rada EU na poslední chvíli masivní regulaci kryptoměnového prostoru, na kterou se čekalo dva roky a o jejíž podobě se vedly dlouhé boje. Nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA) je ve finále o dost jiné než na začátku. Z původně technické regulace se vyklubal politický nástroj na krocení „Divokého západu kryptoaktiv“.

Tedy, to jsou alespoň slova francouzského ministra financí Bruna Le Maireho (v dané době země předsedající Radě) a německého ekonoma Stefana Bergera, který jednání o regulaci vedl. K dnešnímu datu nejkomplexnější regulace kryptoaktiv na planetě začne v EU platit již za 18 měsíců a nepřichází navíc sama.

Evropští regulátoři v přibližně stejné době odsouhlasili ještě druhou očekávanou a pro uživatele kryptoaktiv ne moc příjemnou novinku. Řeč je o finální podobě pravidla o převodech fondů – Transfer of Funds Regulation. Burzy, směnárny, kryptoměnové „bankomaty“ a další provideři kryptoslužeb zahrnutí pod tajemnou zkratku CASP (crypto-assets service providers) začnou spadat pod dohled evropské direktivy proti praní peněz (AMLD).


Krádeže a praní špinavých peněz v DeFi a kreativní NFT wash trading. Co nejvíc láká zloděje kryptoaktiv?
Přečtěte si také:

Krádeže a praní špinavých peněz v DeFi a kreativní NFT wash trading. Co nejvíc láká zloděje kryptoaktiv?

S tím se Evropa konečně dočká i aplikace takzvaného cestovní pravidla, o kterém jsme na Lupě psali poprvé v květnu 2019 v souvislosti s doporučeními Finančního akčního výboru. Půjde o to, že poskytovatelé služeb spojených s kryptoměnami budou muset shromažďovat informace o svých klientech a, což je horší, sdílet s ostatními CASP a patřičnými orgány informace o tom, kdo, kdy a kam virtuální aktiva posílá.

CASP budou muset ověřovat a udržovat záznam o identitách vlastních uživatelů a poskytovat spolu s transakcí tyto informace sobě navzájem a na vyžádání pak příslušným úřadům. Jinými slovy, když burza obdrží kryptoplatbu na účet zákazníka, bude mít povinnost se snažit získat informace o jejím původu. Ve světě tradičních finančních služeb existuje minimální částka, jejíž pohyb sledování nepodléhá, v případě kryptoměn to ale bude trochu jinak. Povinnost bude platná již pro transakce v hodnotě pouhého jednoho eura.

S novinkou souvisí také změna týkající se plnohodnotných kryptoměnových peněženek. Tedy takových, které nejsou poskytované třetí stranou, ale spravují a hostují je přímo jejich uživatelé. Regulátoři je pokřtili poněkud nelichotivým označením nehostované peněženky a od CASP se očekává, že budou nové reportovací povinnosti aplikovat také na ně. Je zde nicméně alespoň pár drobných rozdílů. Bude zde existovat minimální hranice, do které zůstanou transfery bez reportovací povinnosti a pro uživatele bez nutnosti doložit k transakci další informace. Není ale nijak závratně vysoká – povinnost se týká transakcí v hodnotě alespoň jednoho tisíce eur. Samotní uživatelé samozřejmě transakce provedené mezi sebou reportovat nemusí. 

Samotné nařízení MiCA jsme na Lupě rozebírali mnohokrát, takže je proletíme jen skutečně ve stručnosti. Regulace se dotkne hlavně těch, kdo kryptoaktiva vydávají, dále poskytovatelů služeb s nimi spojených a také kryptoaktiv jako takových. Individuální péče byla věnována hlavně stablecoinům.

Kdo bude chtít v EU provozovat jakýkoli byznys spojený s kryptoměnami, bude si muset do doby, než regulace vstoupí v platnost, zařídit patřičnou licenci. To by mělo jít provést v kterékoli zemi EU. Vedle toho mu přibudou nové compliance povinnosti, především bude muset doložit a zajistit mnohem větší ochranu zákazníka. Společnosti spravující zákaznická kryptoportfolia ponesou jasně nastavenou zodpovědnost za ztrátu kryptoměn z uživatelských účtů. Burzy a další obchodní platformy budou také muset povinně upozorňovat své klienty na možnost ztráty způsobené obchodováním s digitálními tokeny.


Proč proof of stake nutně hned nevyřeší současné škálovací problémy Etherea
Přečtěte si také:

Proč proof of stake nutně hned nevyřeší současné škálovací problémy Etherea

Na celý kryptobyznys bude dohlížet Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který s novou regulací získal právo zakázat nebo omezit působení libovolné kryptoměnové platformy na unijním území. Jako podnět stačí, když orgán získá pocit, že účastník trhu dostatečně nechrání své zákazníky, ohrožuje trh, nebo dokonce finanční stabilitu.

Pokud jde o stablecoiny, které tvořily jádro regulace již v prvním návrhu, jejich vydavatelé budou mít nově povinnost nejen držet vždy rezervy v hodnotě jedna ku jedné k vydaným tokenům, ale také minimální rezervu likvidity, tedy také mít vždy na účtech dost hotovosti. Naopak uživatelé stablecoinů získají právo kdykoli své prostředky převést bezplatně zpět na fiat měnu.

Jejich regulace tak připomíná chování k bankovnímu sektoru. Ostatně ne nadarmo dohled nad světem v EU operujících stablecoinů získala Evropská bankovní autorita (EBA). Asi nejkontroverznějším rozhodnutím je zastropování denního počtu transakcí na stablecoin, a to na objem maximálně 200 milionů eur denně, což je velmi nízko. Pomineme-li obtížnou technologickou vymahatelnost (v případě otevřených veřejných blockchainů), jen tetheru se denně zobchoduje i přes aktuální prudký pokles objemu v hodnotě okolo 40 miliard eur.

Regulace se moc nedotkne kryptoměn, které se nekvalifikují jako finanční nástroje. Nereguluje ani elektronické peníze a depozity (s výjimkou stablecoinů), a dokonce ani non-fungible tokeny (NFT). I zde ale přibyla jedna politická úlitba. Jejich vydavatelé budou muset nově ve svých technologických whitepaperech deklarovat energetickou náročnost kryptoměny a její dopad na životní prostředí.

Do regulace se ani po posledních změnách už nestačil vejít fenomén nezaměnitelných tokenů. EU na něj však úplně nezapomněla, Evropská komise prozkoumá, zda si tento fenomén nezaslouží samostatnou regulaci. Trochu mimo škatulky zůstal také DeFi sektor. 


G20 a stablecoiny – proč jsou najednou takovým strašákem?
Přečtěte si také:

G20 a stablecoiny – proč jsou najednou takovým strašákem?

EU není jediná, kdo chce rychle stáhnout regulační smyčku okolo kryptoměn. Výbor pro finanční stabilitu (FSB) se chystá v říjnu ministrům financí a guvernérům centrálních bank G20 předložit vlastní návrh na regulaci a dohled nad světem kryptoaktiv, chce jednotná globální pravidla. Podle FSB totiž současné turbulence na kryptotrhu přímo ohrožují finanční stabilitu. Hlavním podezřelým jsou nijak překvapivě opět stablecoiny.

BRAND24

Přestože aktuálním impulzem byl pro FSB pád ekosystému Terra po selhání jejího algoritmického stablecoinu UST a podkladové kryptoměny LUNA (později přejmenované na LUNC), na rizika stablecoinů upozorňoval Výbor už na podzim 2019. „Politici vyjádřili obavy ohledně různých rizik, která představují stablecoiny. Dokud nebudou vyřešeny, neměly by být stablecoiny vydávány. To je něco, na čem se členové G20 shodli,“ prohlásil tehdy zdánlivě vizionářsky guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda.

Jenže pak přišla globální pandemie a výzva k regulaci stablecoinů zůstala více méně bez odezvy. FSB nicméně od té doby rozšířilo své varování ohledně rizik pro finanční stabilitu na celý kryptoměnový prostor. Podobné hlasy navíc v poslední době zaznívají i z dalších míst, od britské centrální banky až po Radu guvernérů Federálního rezervního systému USA.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).