Hlavní navigace

Šéf sněmovního výboru: Rusko nás vydírá plynem, Čína může skrze IT. Když sem pustíme Huawei, příští válku prohrajeme

22. 9. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: ODS
Šéf bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Žáček se svým pohledem na čínské technologie a firmu Huawei hlásí k názoru NÚKIBu.

Čínští dodavatelé informačních a telekomunikačních technologií mají v české Poslanecké sněmovně minimálně jednoho výrazného odpůrce. Předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) vidí Huawei a další čínské podniky jako velkou hrozbu, a to zejména z geopolitického hlediska. Odvolává se na americké vojenské generály, podle kterých se Čína chystá na válku, která by se měla rozjet v letech 2030 až 2035. Situace má být podobná jako v případě Ruska. „Pokud do našich sítí pustíme Huawei, příští válku prohrajeme,“ uvedl Žáček během vystoupení na konferenci o bezpečnosti dodavatelského řetězce v sítích elektronických komunikací v CEVRO Institutu.

Poslanecký bezpečnostní výbor se nyní zabývá chystaným mechanismem, který by měl regulovat to, zda a případně jak do tuzemských kritických sítí Huawei a další hráče z rizikových zemí pustit. Přípravu má na starosti Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Bezpečnostní výbor k tomu v červenci pořádal setkání.

„Ruský vpád na Ukrajinu by pro nás mělo být totálním poučením dělat byznys a další pakty se zeměmi tohoto typu,“ sdělil dále Žáček. „Jde o udržení našeho státního zřízení nastoleného po roce 1989.“

Válka na Ukrajině a značná energetická závislost na Rusku dala odpůrcům čínských technologií nové argumenty. Podle nich – a Žáček se mezi ně řadí – by nás Čína v případě konfliktu začala vydírat podobně, jako to dnes dělá Putin. Ten hrozí zejména zastavením plynu. Asijská velmoc by podle Žáčka a dalších zase mohla říci, že přestane dodávat prvky či podporu mobilním sítím.

„Kdyby Rusko dodávalo hardware a software, dnes by hrozilo stopnutím dodávek,“ souhlasil nový ředitel NÚKIBu Lukáš KintrRusko je nicméně technologicky zaostalé, takže v tomto ohledu moc hrozeb není.

Víra v demokratický kapitalismus

V debatě o tom, zda Huawei v sítích mít, či nemít, už nějakou dobu nehraje tak velkou roli technické hledisko. Jím se snaží bránit jak Huawei, tak i velcí a menší operátoři. Ti tvrdí, že mají sítě bezpečné a na rozdíl od úředníků a politiků jim rozumí a ví, jak se o ně starat a co se v nich děje. V rámci regulace požadují takzvaný risk-based přístup, kdy stát vyjmenuje rizika a operátoři je eliminují.

Přístup NÚKIBu nicméně nějakou dobu ukazuje, že stát chce zohledňovat zemi původu dodavatele a geopolitiku. Naznačilo to i nezávazné doporučení, kde se mluví o nedemokratických zemích či dodavatelích, jejichž země nectí duševní vlastnictví nebo firmy a občany nabádá ke špionáži. Odebírat se má od spojenců v Evropské unii a NATO.

Vlastník českého T-Mobilu v jádru sítě nahradí Huawei technologií vyvíjenou i v Brně Přečtěte si také:

Vlastník českého T-Mobilu v jádru sítě nahradí Huawei technologií vyvíjenou i v Brně

Žáček mluví i o zodpovědnosti a že se byznys má poučit z toho, co se stalo na Ukrajině. „S Putinem nastal konec globalizace. Musíme se postavit na vlastní nohy, a to v elektronice, čipech, zemědělství a dalších oblastech,“ uvedl Žáček. Firmy, které v posledních desetiletích přenášely výrobu do Číny, se podle něj začnou stahovat zpět.

Operátoři mluví o tom, že sami chtějí mít co největší diverzitu dodavatelů, ale není kde brát. Existují čtyři relevantní hráči. Ericsson a Nokia jsou ze spojeneckých zemí a Huawei a ZTE z Číny. Pokud se dva zakáží, výběr a požadovaná diverzita se ještě více sníží.

„Věřím v demokratický kapitalismus, který si poradí,“ odvolal se Žáček na schopnosti západního systému neustále inovovat a hledat nové cesty. První vlaštovky zde jsou. Například Deutsche Telekom chystá v jádru sítě (core) nahradit Huawei a místo něj instalovat technologii americké firmy Mavenir, která se vyvíjí i v Brně. Velká naděje v podobě otevřené technologie open RAN ale zatím ani zdaleka nenaplnila přehnaná očekávání a výrobci nejsou schopní dodávat objemy, bezpečnost ani kvalitu.

Energetický paradox

Ředitel NÚKIBu Kintr mluví podobně geopoliticky jako poslanec Žáček. „Bezpečný dodavatelský řetězec může předcházet závislostem podobným, jako jsou ty v energetice. Máme jedinečnou příležitost zamezit vytvoření ještě silnější závislosti a předejít tomu, co se děje v případě ropy nebo plynu,“ apeloval Kintr.

Tady je ale jeden zajímavý paradox. Fotovoltaiku a další moderní energetické technologie v Česku do značné míry ovládají firmy z Číny. Debat ohledně regulace čínských technologií se mimochodem několikrát jako divák zúčastnil bývalý předseda vlády Petr Nečas, který se kolem energetických obchodů s Čínou točí.

„Pod tlakem green dealu a energetické krize se hrneme do instalace těchto zařízení a na Číně vytváříme závislost v jiném oboru,“ upozornil výkonný ředitel Asociace kritické infrastruktury Michal Moroz.

Do energetiky se v Česku pustila také Huawei, dodává už prvním firmám. Huawei těží z dlouholetého vývoje mobilních stanic, které musí za co nejmenší spotřebu nabídnout co největší výkon. Technici operátorů mluví o tom, že Huawei má z konkurence zdaleka nejvíce energeticky efektivní prvky.

Dalším příkladem závislosti jsou čínské bezpečnostní kamery Hikvision a Dahua ovládající náš trh. To je známá věc, kterou více méně nikdo neřeší.

Podle Kintra je nutné, aby stát měl mechanismus pro posuzování rizik dodavatelů do telco sítí, a je také nutné zajistit bezpečnost dodavatelského řetězce s předstihem. Jako příklad uvedl velmi drahé zpětné odstraňování škod způsobených závislostí v energetice.

Bylo by to drahé

Český Vodafone a T-Mobile nadále plánují v bezdrátové části (RAN) 5G sítí nasazovat Huawei. Pokud by se zákaz nasazení čínských dodavatelů týkal core části sítí, podle ohlasů z řad operátorů i Huawei by všichni v podstatě byli spokojení.

Pokud by však stát chtěl všechny čínské prvky ze sítí odstranit, chtějí se operátoři domáhat finančních náhrad. Šlo by řádově o miliardy za každého velkého operátora plus tady jsou ti menší.

Jan Klouda (Vodafone): Při zakazování Huawei se NÚKIB chová ideologicky. Budeme chtít náhrady Přečtěte si také:

Jan Klouda (Vodafone): Při zakazování Huawei se NÚKIB chová ideologicky. Budeme chtít náhrady

Na to upozornila i předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková: „Ochrana telekomunikačních sítí je velmi drahá záležitost a musíme být připravení to nést se všemi následky. Souhlasíme s tím, že je třeba sítě regulovat, ale udělejme to včas. Sítě už se staví. Operátoři to pak [výměnu prvků] nebudou chtít platit ze svého, ale ze státního.“

NÚKIB neodpovídá na otázku, kde by případné prostředky na financování náhrad vzal. Nejspíše se tomu ale chce vyhnout. První náměstek kyberúřadu Tomáš Krejčí sdělil, že se nadále počítá s přechodnými lhůtami, které budou respektovat životní cyklus již instalovaných zařízení. Je také podle něj potřeba se o problému bavit. „Prvním výkopem toho, jak stát přemýšlí, je vydané doporučení,“ uvedl Krejčí. To je ale nezávazné a operátoři již několikrát Lupě řekli, že formálně nic neznamená.

Pokud lze něco z náznaků NÚKIBu dedukovat, tak třeba to, že by v Česku v případě přísné regulace mohly Číny prosté sítě začít fungovat až s příchodem 6G. Operátoři již technologie pro 5G instalují, aby splnily kritéria daná aukcí kmitočtů. Jejich životnost je minimálně jednu generaci. Bavíme se tedy o pěti a více letech. NÚKIB ale jasně nepotvrdil, že již instalovaná zařízení nebude chtít odstranit.

Režim utajení

Trh často kritizuje NÚKIB kvůli nedostatku informací a značné investiční nejistotě. Lupa v minulosti několikrát žádala NÚKIB o rozhovory na toto téma, aby bylo možné obavy trhu mírnit, ale nikdy s kladnou odpovědí (ředitelé prý vždy byli příliš zaneprázdnění).

Kintr nyní přemýšlení NÚKIBu nastínil. „Je třeba dát státu čas, aby se o potřebách bezpečnosti pobavil interně a pak se o tom začal bavit veřejně. Ukažte mi zákon o bezpečnosti státu, snad kromě Vojenského zpravodajství, který by byl veřejně debatován,“ popsal s tím, že rozsah dopadů chystané regulace zatím není přesně vymezen. Zájmem státu prý není omezit rozvoj v oblasti ICT, ale „pouze“ zajistit bezpečnost.

Operátoři stejně tak často říkají, že vlastně vůbec netuší, co přesně stát považuje za riziko a kde vidí bezpečnostní problémy. „Debata, jak velké je riziko, jak ho vyčíslit a určit, probíhá v režimu utajení,“ nastínil viceprezident Vodafonu Jan Klouda.

BRAND24

Náměstek NÚKIBu Krejčí potvrdil, že subjekty na trhu „nemají informace, které má stát“. Myšleno je to v kontextu toho, že operátoři mohou říkat, že mají sítě bezpečné a že umí řídit rizika a dodavatelský řetězec, ale neví něco, co ví vládci země. „Neříkám, že sítě jsou nebezpečné. Nepochybuji, že jim rozumíte. Ale nevím, jestli jsme schopní vše technicky zkontrolovat, že jsou všechny standardy a vše v pořádku,“ dodal také Krejčí.

Ředitel NÚKIBu věří, že jeho úřad má „jednoznačné zadání a politický mandát“ situaci řešit. NÚKIB byl například zaúkolován bezpečnostní radou vlády, s problematikou také počítá programové prohlášení vlády a podobně.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).