Hlavní navigace

Názor k článku Senzory Martina Malého: Eduard Smutný, hrdina českých počítačových 80. let od Petr M - Sice jako děcko, ale tu dobu jsem tak...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 6. 2017 9:49

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Sice jako děcko, ale tu dobu jsem tak nějak zažil. V té době byl počítač nová věc, skoro až mystická. Chytrý stroj, kolem něho 20 nejchytřejších lidí v bílých pláštích. Dělá složitou matematiku a co se spočítá, to je přece pravda, násobilku neoblbnete... Jedno, že to byla obyčejná výplatnice, ten kus papíru budil u lidí úctu. A lidi, co uměli dělat s počítačem, taky. Jakýsi druh mágů, kouzelníků, moderních šamanů...

    Měli jste vidět bábinu, jak machrovala před sousedkama, když jsem v 10 začal chodit do počítačovýho kroužku :D Najednou měla vnuka supermana. Jenom ať Máňa a Jiřa závidí.

    Ono se to dostalo i do kultury, třeba Vorlíčkovo volný pokračování Arabely, kdy si Rumburak ve výpočetním centru zneužije počítač na připomenutí zaříkávadla, který zapomněl, a myslím, že ten stroj tam i sám vědomě použije zaříkávadlo...


    No a teď si představ, že provozuješ nějakou tu pro okolí tajemnou magii. Okolí tomu nerozumí, příručka s 5k stran na papíře je pro ně kouzelnická kniha plná tajemných klikiháků. Ale vidí, že ostatní z oboru tě znají a neví proč, jestli jako kladnýho nebo zápornýho hrdinu. A vidí, že máš několik patentů, ale nerozumí jim a nemůžou posoudit jejich kvalitu. A taky vnímají, že nejspíš znáš v oboru několikrát víc, než je průměr.

    Jak to dopadne? Rodina a přátelé tě budou nekriticky chválit, ve snaze urvat si kus tvojí "slávy" i pro sebe - "jsem brácha toho z televize" nebo "brácha je vynálezce a má 10 patentů" vyjde nastejno.