Hlavní navigace

Názor k článku Senzory Martina Malého: Eduard Smutný, hrdina českých počítačových 80. let od Kiwi - Pravda ovšem je, že Ondrovi se tenkrát posmívali...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 6. 2017 17:26

    Kiwi (neregistrovaný) 46.13.196.---

    Pravda ovšem je, že Ondrovi se tenkrát posmívali i lidé, kteří toho o počítačích mnoho nevěděli. Stačilo jim porovnat ho s jinými stroji na té samé výstavě. A na to opravdu nemusíte být žádný expert.
    V Tuzexech (v každém krajském městě nějaký byl) v té době byla atárka a spectra za cca dvě vejplaty a propašovat třeba C64 z NDR v 80. letech už rozhodně nebyla taková kovbojka, jak se dnes dětem cpe do hlavy. Dokonce se proslýchalo, že to režim tiše toleroval - sám nebyl schopen nic takového dodat, tak proč zbytečně nasírat lidi.
    Vzpomínám si na nějaký rozhovor, už ani nevím, jestli to bylo v televizi či v časopise (VTM či Elektronika, nebo něco takového), kde se redaktor ptal, jestli to má vůbec cenu, věnovat tolik peněz a času na vývoj takového šmejdu, a jestli by nebylo rozumnější to úsilí napřít jiným směrem. Byl to jeden z takových těch rozhovorů, se kterými se v 80kách roztrhl pytel - "soudruhu řediteli, už zase váš podnik nebyl schopen včas dodat na náš trh to a to, stejně jako loni a předloni, a naše diváky by zajímalo, na co se vymluvíte tentokrát". Řekl bych, že to tenkrát Smutný dostával dost sežrat. Už v té době se říkalo, že pokud jde o počítače, má Československo alespoň jedno první místo na světě - v přepočtu na obyvatele počet vzájemně nekompatibilních typů, které se tu vyrábějí. Navíc lidé z různých ZPA a podobně si stěžovali, že tyto počiny akorát ještě více zhoršují dostupnost spousty součástek.
    Takže taky zastávám názor, že Ondra byl mrtvě narozeným dítětem, doklad zoufalosti socialistického hospodářství a slepá ulička vývoje.