Názory k článku Senzory Martina Malého: Eduard Smutný, hrdina českých počítačových 80. let

Geniální byl článek Smutného (možná to jen někde opsal, ale to se z toho nedalo poznat) v AR počátku 80tých let, kde popisoval práci procesoru 8080 jako práci úředníka v kanceláři (s krásným obrázkem), jak tam má kalkulačku=ALU, odkládá papíry na hromadu=Stack a má položné pravítko=Program­Counter na roli papíru s instrukcemi=paměť. Na konec byla krásná věta "do teď jste mi možná věřili, ale teď když vám řeknu, že úředník udělá milion operací za vteřinu a kancelář je velká 2x2 mm, budete si myslet, že si z vás dělám legraci". Jako dítě jsem ten článek četl snad stokrát a dodneška (mám obavu) na tu představu spoléhám, když vidím počítač.

1. vzpomínka na p. Smutného: Seděli jsme v 90. letech nad jím navrženým osazeným plošňákem a o něčem diskutovali. Napadlo mne zeptat se ho, jaký používá SW pro návrh plošňáků. Podíval se na mne a řekl: "Můj softwér se jmenuje prdel. Sednu si k papíru a ten plošňák namaluju."

2. vzpomínka: Nabízel nám tenkrát svůj HW ke společné realizaci. Ptal jsem se, zda to má nějak patentově chráněný. Pravil, že ochranu nepotřebuje, že má tolik nápadů, že když mu někdo nějaký ukradne, tak se pustí do dalších.

Bylo to nezapomenutelné setkání.

Zlatý časy...kdy s počítači mohli pracovat jen opravdoví programátoři a ne kdejaké klikací lamy, zato dneska…škoda řeči.

V Didaktiku zákaznický obvod použitý samozřejmě byl - šlo o originální ULA od Feranti. Ve Skalici je prý získali tak, že se vydávali za servisní firmu pro Sinclairy ve východní Evropě a nakupovali je tedy jako náhradní díly.
Jestli si dobře pamatuju, v Ondrovi byla nedostupnost podobných obvodů mj. pro video vyřešena geniální metodou pomocí PIT 8253. Bratři Smutní byli skvělí konstruktéři... Mikro Basic pro SAPI-1 opensource nebyl - tedy nevzpomínám si, že bych kdy viděl jeho zdrojáky. Pěkně jsem si pořídil čtverečkovaný sešit a podle tabulky instrukcí 8080 jsem jej disassembloval. Vlastně jsem se od Smutných tenkrát naučil, jak takový jednoduchý interpreter uvnitř vypadá.
Úplně poprvé jsem se s nimi jako dítě setkal(aniž bych to tehdy tušil) v časopise aBc v článku o panu Procesorovi. Šlo o vysvětlení principu činnosti CPU dětem přístupnou formou. Kdybych to tenkrát nečetl, bůhví, co bych dnes dělal. Vlastně jim hodně dlužím..

Mimochodem - měli sestru, která je známá herečka a dodnes ji je možné vidět v TV a filmech. Ale to je jen taková perlička na kterou mě kdysi upozornila manželka, když kdesi četla nějaký rozhovor, kde se o nich zmiňovala.

No, pěkně jste to popsal. Ale: V době kolem 1986 byly pro mne, který neměl přístup k Tuzexu pouze možnosti PMD-85 (nedostupné finančně ani nákupem, navíc šílená poruchovost) nebo IQ-151 (totéž co PMD-85, jen asi 4x horší). Ondra vypadal jako reálná cesta pro 15-ti letého studenta, jak mít vlastní počítač. A bylo úplně jedno, kolik shiftů to má. Kdybych jej dokázal sehnat, koupil bych jej. Jenže pak se mi úplně náhodou naskytla možnost výměny CZK za TK a vkladní knížka přestala existovat a místo ní bylo doma Atari 800 XL. Nakonec jsem byl moc rád, že to takhle dopadlo, ale ruku na srdce - kdyby ne, byl bych moc rád i za toho Ondru.
Tragédie s vícenásobnými shifty je vidět na ZX Spectrum. Ale na to dnes nikdo nenadává, protože už je to také nostalgie. :)

Mnohem geniálnější, a troufám si říci mnohem vlivnější byla kniha od Ladislava Zajíčka Bity do bitu. Vyšla sice až někdy 1987-1988, tak nějak - ale měl ji fakticky úplně každý, kdo se učil tehdy dělat s 8080/Z80. A bylo to popsáno velice lidsky, jak to celé funguje.

Ondra byl hlavně jen jakási první verze(cosi jako proof of concept), která postrádala následný vývoj. Já byl tenkrát pravděpodobně na stejné výstavě jako zdejší brouk Pytlík a je pravda, že grafika byla příšerně pomalá a navíc bez barvy. Dost jsem se tomu divil a porovnával to pořád se ZX-Spectrem.
Brali jsme to tak, že Tesla na vývoji dál zapracuje a snad i věřili, že se to - vylepšené - bude prodávat. Prostě "naše" cosi mezi ZX-81 a Spectrem, co by se tady dalo vyrábět velkosériově. Nakonec vyrobili myslím jen asi 1000ks.
Význam Ondry tkví v tom, že je na něm vidět Smutného, nebojím se říci, genialita(srov­natelná s Wozniakem). Neměl tady šanci použít v levné konstrukci zákaznický obvod a tak to prostě obešel s tím, co měl k dispozici, aby se vyhnul většímu množství TTL obvodů a tím složitější desce a vyšší ceně. Tady u nás ho prostě byla škoda. U Commodore nebo Atari by ho v 80. letech platili ... no asi hodně dobře :-)

Pravda ovšem je, že Ondrovi se tenkrát posmívali i lidé, kteří toho o počítačích mnoho nevěděli. Stačilo jim porovnat ho s jinými stroji na té samé výstavě. A na to opravdu nemusíte být žádný expert.
V Tuzexech (v každém krajském městě nějaký byl) v té době byla atárka a spectra za cca dvě vejplaty a propašovat třeba C64 z NDR v 80. letech už rozhodně nebyla taková kovbojka, jak se dnes dětem cpe do hlavy. Dokonce se proslýchalo, že to režim tiše toleroval - sám nebyl schopen nic takového dodat, tak proč zbytečně nasírat lidi.
Vzpomínám si na nějaký rozhovor, už ani nevím, jestli to bylo v televizi či v časopise (VTM či Elektronika, nebo něco takového), kde se redaktor ptal, jestli to má vůbec cenu, věnovat tolik peněz a času na vývoj takového šmejdu, a jestli by nebylo rozumnější to úsilí napřít jiným směrem. Byl to jeden z takových těch rozhovorů, se kterými se v 80kách roztrhl pytel - "soudruhu řediteli, už zase váš podnik nebyl schopen včas dodat na náš trh to a to, stejně jako loni a předloni, a naše diváky by zajímalo, na co se vymluvíte tentokrát". Řekl bych, že to tenkrát Smutný dostával dost sežrat. Už v té době se říkalo, že pokud jde o počítače, má Československo alespoň jedno první místo na světě - v přepočtu na obyvatele počet vzájemně nekompatibilních typů, které se tu vyrábějí. Navíc lidé z různých ZPA a podobně si stěžovali, že tyto počiny akorát ještě více zhoršují dostupnost spousty součástek.
Takže taky zastávám názor, že Ondra byl mrtvě narozeným dítětem, doklad zoufalosti socialistického hospodářství a slepá ulička vývoje.

JPR-1 byla dobrá stavebnice, co jsem tak viděl. Škoda, že jsem v té době byl teprve na prvním stupni ZŠ :(

Bohužel jsem se fyzicky setkal až s JPR-2 a spol (POR, MEM, CGA,...) - naštěstí mě na průmce učil člověk, co je navrhoval, tak byly k dspozici i schémata a mohl jsem si 8086 osahat s osciloskopem v ruce.

Ono nebylo ani tak zajímavý mít 512kB RAM na desce 20x32cm s 81 IO v pouzdře DIL (divný počet je daný tím, že se používala parita - dle učitele proto, že když ze SSSR přišlo 10 000 ks ekvivalentů 4164, 5 000 jich mohli zahodit rovnou a další 2 000 odešly po zapájení). Zajímavější byly detaily, třeba oscilátor pro disketovku s PLL, kde se krystal ladil varikapem, napětí na varikap šlo z děliče, ke kterýmu bylo připojeno třístavový hradlo (74LS125 nebo 74LS126), který tak dokázalo napětí zvyšovat i snižovat... Bylo tam hodně inspirace.

dekujeme

Pamatuji si na to podobně. Tenkrát byla oblíbená stavebnice ZX80, později i ZX81. Dalo se to zbastlit i na univerzální desce (ano, vypadalo to strašně, ale kupodivu fungovalo).

ZX Spectrum se pak časem dalo koupit za nějakých 5000 Kčs což nebylo zase o tolik dražší než Ondra. První pašované kusy v bazaru v Amaterském Radiu ovšem za 38000 Kčs, to stálo tehdy pomalu auto.

Faktom je, ze by nikoho normalneho nenapadlo znasilnovat casovace 8253 na vyrobu grafickeho signalu.. a dost idiotsky sa kvoli tomu programovala grafika na Ondrovi v assembleri! Povrava sa, ze ked to neskor videli ludia z Intelu, tak len krutili hlavami..

Ina vec je, ze v tych casoch obycajny clovek (nie socialisticka organizacia) kaslal na Ondru a zhanal aspon ZX Spectrum v Tuzexe (boli obcas) alebo cez vekslakov a paserakov..

Spoluziak na VS si vtedy postavil klon ZX Spectra z ruskych IO (LS verzie, tie boli kvalitne a spolahlive), ULA navrhol z LS TTL obvodov - a fungovalo to dobre!

Jenomže nostalgici Ondru milují. Proč, to nevím, protože Ondru nikdo nechtěl. A byly k tomu pádné důvody, ten počítač byl prostě strašně špatný. Možná jeden z nejhorších mikropočítačů, které u nás kdy vznikly.

Ale když to jako paměťník napíši, rozdávají mi mínusy, protože pravda se psát nesmí! Pravda je ošklivá, lež je růžovoučká, pozitivní a krásná.

Vůbec je sranda, když čtu několik nostalgiků, jako je Pavel Tronner na zive.cz, nebo pana Malého tady - a porovnám to se skutečností, kterou jsem sám prožíval a zažíval - mám dojem, že všechno bylo o dost jinak, než pan Malý, Tronner a další píší. Oni si prostě vysnili něco, co nebylo či bylo jinak. A protože jsou aktivní psavci, tak předají mladším generacím vylhanou verzi historie, jak to bylo se začátky elektroniky a počítačů.

Ondra byl nesmyslný štěk, který žádnou historii nepsal. Prostě Smutný ho vyrobil, ukázal na výstavě - a nikdo o něho neměl ve skutečnosti zájem. Ondra vůbec do historie nezasáhl, byl to fail a totální neúspěch. Nic nezměnil, když ho z historie vynecháte, vůbec tam chybět nebude.

Já se tvrdě snažím, abych nic ze svého osobního a profesního života na interentu neuveřejnil, a velice se mi to daří. Z internetu o mě zjistíte kulové, a budu rád, když to tak bude minimálně do konce mého života. Velice tedy doufám, že se o mě nikdy nic nedozvíte.

Jediné co jsem udělal je, že jsem jako očitý svědek doby napsal, že Ondra je bastl, který nijak do historie počítačů, ani komunistických a československých - nijak nezasáhl. Prakticky vůbec neexistoval a v hlavním proudu nebyl už vůbec.

Za génie považuji třeba Cliva Sinclaira. Ten stejnou, možná ještě rychlejší kadencí, než Smutný vyvíjel počítače o třídu výše a domyšlenější. V roce 1980 ZX80 za cenu pod 100 liber. V roce 1981 ZX81. Už na začátku roku 1982 vydal ZX Spectrum - který byl mnohonásobně lepší a domyšlenější, než Ondra o 3-4 roky později.

V roce 1984 se běžně v Československu mladí (dělalo to řada lidí kolem mě) chodilo na brigády a pak si koupila ZX Spectrum za 5-6 tisíc Kč, v zahraničí byl ještě výrazně levnější - ale to už se muselo pašovat. A v roce 1985 si Smutný vydá "levný počítač" za 3 tisíce Kč, který ideově vychází ze ZX81. Člověk by musel být opravdu na hlavu, aby si koupil Ondru v té době. Ondra byl zastaralý a mimo mísu už v době, kdy je napadlo, že ho udělají.

Proto také Ondru najdete sem tam v nějakém kroužku či Svazarmu, kde to platil stát. Ale běžný člověk by musel trpět hodně velkou ztrátou reality a kognitivních schopností, aby si v té době domů dobrovolně koupil Ondru.

Je na tom něco nelogického? Zmůžete se jen na osobní útoky, když napíši pravdu a jak to skutečně bylo?

Různí vzpomínálisti a elektronici si zamilovali Ondru - a dělají, že nějak zasáhl do dějin v Českolovensku. Nic není vzdálenějšího pravdě.

"Já se tvrdě snažím, abych nic ze svého osobního a profesního života na interentu neuveřejnil"

No jo no, ono totiz jit na trh s vlastni kuzi je trochu neco jineho, nez jen furt dokola pindat o tom, jaky jsou ostatni hlupaci.

Má smysl to teď řešit? My, pamětníci víme, wo co go a ti mladší to stejně nepochopí. Šéf konstrukce co jsem tam pracoval si údajně někde posteskl, že když on, z pozice šéfa konstrukce navrhne nějaký dovoz od zlých imperialistů, tak jak předseda antiimportní komise to musí zamítnout.
Sám jsem zažil veselou historku z natáčení: Pro nějaký vývoj jsem dostal k vyzkoušení IO od TI, měly pracovat v blízkosti mezních parametrů. Zapojení fungovalo, pro výrobu se počítalo s dovozem z CCCP. A s tím nastaly problémy. Zjistil jsem, že podobné IO by měli dělat i Maďaři, tak jsem si pár kusů na vyzkoušení objednal. Ale jako dovoz to šlo přes nějaký PZO, tam si udělali výběrové řízení a podle jejich parametrů jim vyšlo, že výhodnější jsou brouci ze sajuzu, tak jsem zase dostal ty sovětské:-D

Ostatně, jak se různě píše, když IBM chtěla (pozdě) vstoupit na trh s mikropočítači, tak jejich PC byl taky narychlo splácaný bastl.

> Mikro Basic pro SAPI-1 opensource nebyl - tedy nevzpomínám si, že bych kdy viděl jeho zdrojáky....

Byl vydaný v tištěné podobě. Přeťukal jsem ho do editoru v CP/M a portoval pro Z80tku:

http://www.valachnet.cz/lvanek/diy/old_story/basic.txt

V Skalici sme ULU skutočne nakupovali ako servisná firmy pre Československo. Taká malá finta, ale Feranti to nevadilo. Neskoršie po revolúcii sa ULA kupovala z Ruska.

Myslím, že o Edurardovi Smutném toho lze napsat mnohem více, doufám, že bude pokračování :)

Pral bych vam se nekdy zkusit vyznat v programu z prvni poloviny 90tych let.

...Jenže postrádal schopnost vystihnout to, co je opravdu důležité a přínosné...

IMHO nepostrádal, akorát neměl možnost to důležité dostatečně účinně prosadit. Možná by nebylo od věci některé články jeho nebo o něm z té doby vyhledat a někam zkopírovat, abychom se do nich mohli začíst. Například byla asi jeho zásluha, že některé podniky co se pustily do vývoje a výroby PC XT sjednotily formát desek a sběrnic.

V Gamě ULA byla, v eMku byl nějaký ruský klon

no vidis, tys je pitval, ja je v Metre vyrabel :)

Myslím, tedy tehdy se to říkalo, že když naše podniky chtěly vyrábět svá PC XT, tak pan ing. Smutný je objížděl a přemlouval, aby vyráběly kompatibilní desky a sběrnice. To byl můj první IBM PC kompatibilní počítač doma když se po plyšáku vyprodávaly. Věděl jsem, že si k tomu musím přikoupit desku sériového portu, grafiku Hercules a desku připojení ISA. Postupně jsem si k tomu přikoupil myšku, matematický koprocesor, řadič HD a disk.Tedy spíš pro syny než pro sebe.

...pokud to diskuze napises x krat zasebou, jsi bez diskuze zapskly zivotni stroskotanec, a na tom nic nezmenis ani dalsimi deseti neustale dokola se opakujicimi prispevky...p­.Smutny udelal za jeden zivot vice, nez ty bys udelal za deset...on uz je mrtvy, branit se nemuze...on opravdu neco dokazal (narozdil od tebe)... diky za clanek... howgh

Klavesnice Ondry mi propomina dotykovou klavesnici na telefonech Android. Takze to byl skutecne vytvor ktery predbehl svou dobu :-D

Ondra mel 37 klaves, "gumak" mel 40. Vyhodou klavesnice Ondry byly samostatne kurzorove klavesy, mel je lepe vyresene nez mnoho dnesnich levnych laptopu... Nejsem si jisty zda je to pravda, ale klavesnice pro Ondru snad vznikla tak, ze se pouzila klavesnice ktera se jiz vyrabela pro jine zarizeni; jen se zmenil potisk.

Sice jako děcko, ale tu dobu jsem tak nějak zažil. V té době byl počítač nová věc, skoro až mystická. Chytrý stroj, kolem něho 20 nejchytřejších lidí v bílých pláštích. Dělá složitou matematiku a co se spočítá, to je přece pravda, násobilku neoblbnete... Jedno, že to byla obyčejná výplatnice, ten kus papíru budil u lidí úctu. A lidi, co uměli dělat s počítačem, taky. Jakýsi druh mágů, kouzelníků, moderních šamanů...

Měli jste vidět bábinu, jak machrovala před sousedkama, když jsem v 10 začal chodit do počítačovýho kroužku :D Najednou měla vnuka supermana. Jenom ať Máňa a Jiřa závidí.

Ono se to dostalo i do kultury, třeba Vorlíčkovo volný pokračování Arabely, kdy si Rumburak ve výpočetním centru zneužije počítač na připomenutí zaříkávadla, který zapomněl, a myslím, že ten stroj tam i sám vědomě použije zaříkávadlo...

No a teď si představ, že provozuješ nějakou tu pro okolí tajemnou magii. Okolí tomu nerozumí, příručka s 5k stran na papíře je pro ně kouzelnická kniha plná tajemných klikiháků. Ale vidí, že ostatní z oboru tě znají a neví proč, jestli jako kladnýho nebo zápornýho hrdinu. A vidí, že máš několik patentů, ale nerozumí jim a nemůžou posoudit jejich kvalitu. A taky vnímají, že nejspíš znáš v oboru několikrát víc, než je průměr.

Jak to dopadne? Rodina a přátelé tě budou nekriticky chválit, ve snaze urvat si kus tvojí "slávy" i pro sebe - "jsem brácha toho z televize" nebo "brácha je vynálezce a má 10 patentů" vyjde nastejno.

"Udělali jsme si digitizér na snímání předloh plošných spojů. Navrhli a spolu s jinými podniky TESLA jsme vyrobili zařízení GEMAT na kreslení matric plošných spojů přímo na film. Sehnali jsme si mikrotužkový, aby nám šel návrh plošných spojů rychleji. A tak jsme se vybavili. Nemyslím tím že bez pomoci podniku. Naopak TESLA Elstroj, náš mateřský podnik, nás vybavila počítačem JPR-12R, na kterém editujeme plošné spoje, zahraničním kreslicím zařízením, na kterém kreslíme kontrolní kresby plošných spojů, atd." (AR, 1896, rozhovor s Eduardem Smutným).

Já jsem pitval M3T320 z Metry :D Tyhle potvory nakonec dělalo víc firem...

Btw, desky byly bez nepájivé masky. A z pohledu EMC zajímavě dělaný layout napájení.

M-ko mělo navíc CPU na vyšší frekvenci, takže to deformovalo obraz a někde s tím byly problémy...

Dělal jsem něco pro zlepšení elektroniky. Např. jsem si nikdy nekoupil Ondru, protože to byl šmejd. Říká se tomu neviditelná ruka trhu.

Šmejdy vznikají v každé době, nezávisle na tom, zda se jedná o komunismus, socialismus, kapitalismus, liberalismus, anarchii, nebo diktaturu. To už tak chodí, že neexistuje společnost ani doba, která by vyráběla pouze kvalitní věci.

Je zvláštní, že nostalgici se tak často zamilovávají do Ondry - do mikropočítače, o který nikdo neměl ve skutečnosti zájem, protože po praktické stránce to bylo asi to nejhorší, co v té době šlo sehnat. Ani cenově to nebylo nic superskvělého. Já jsem o koupi Ondry ztratil zájem už po několika minutách osahání na výstavě a poté, co mi pan Smutný odpověděl na několik otázek, když jsem se ho rozčarovaně zeptal - byť oklikou -, zda tyto špatné vlastnosti jsou záměr či chyba. Dozvěděl jsem se, že to byl záměr.

Ondra byl prakticky totálně nepoužitelný počítač. Navíc nedodělek, protože se hrozně spěchalo na výstavu.

V době vydání Ondry už bylo dostatek možností jak pořídit rozumně mikropočítač, a Ondra svou koncepcí se vrátil někdy do roku 1980. Byl zastaralý už i na to, co očekávali lidé v komunismus a v té době.

Já jsem Ondru naživo taky viděl jen na výstavě. A s ing. Smutným jsem tam pár slov prohodil.
Tehdy jsem třeba řešil různé zkušební přípravky řízené počítačem. Měl jsem tohle
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/thumbs/t_mvs_132.jpg
a k tomu terminál SM7202. To byly velké kusy nábytku. Tak mne napadlo, že by k tomu stačilo něco jako Ondra s televizorem. Vybavuji si, že jsem se ing. Smutného ptal, zda by se Ondra nedal získat pro podnil k vyzkoušení, byl dost nevrlý, že to je na hraní dětem. Nedoneslo se mi, že by Ondra byl někde ke koupi, Možná bych o tom zauvažoval, že bych ho koupil na hraní pro syny, pokud by byl za rozumnou cenu. Pak jsem jim koupil Didaktik Gama, když byl k mání asi za 2500Kčs.

Já pamatuju Ondru z domu pionýrů, hlavně to jak se nahrávaly z kazety originální programy (Basic) - vždy byl jeden "blok", kazeťák se musel pauznout, počkat až to Ondra přechroustá a rozsvití se dioda u klávesnice a pokračovat dalším blokem. Prej to bylo proto, že si původně si měl Ondra sám stopovat a startovat kazeťák, který to snad i uměl (Tesla SP 210), ale ve výsledku k tomu nebyly potřebné kabely či co.
Vlastní programy jsme pak už ukládali bez stopovaní, takže záznamu byly dlouhé pauzy, ale nahrát do počítače to pak už šlo nonstop. No a když někdo přinesl na kroužek vlastní Atari nebo Spectrum, prostě nebe dudy. To snad i o málo později na střední mi IQ 151 s AMOSem dalo víc...
Jo a nevíte někdo proč krátce po uvedení vznikla zcela odlišná ROM Ondra SSM?

Navic se v te dobe dal koupit v Tuzexu ( Atari 800XE ) a normalne lidi vozili ( pasovali ) AtariST z Nemecka.

Ja 800 XE mel a za penize ktere jsem mel nasetrene ( od rodicu ) na vysneneho Simsona ( motorka z NDR ) jsem si nakonec koupil Atari ST.

Samozrejme sem se stekal s PMD/IQ151/TNS atd. ale vsechno bylo kybl exkrementu.

Máte na mysli SAPI-86, vyráběné Teslou Blatná v provedení do racku? Moje první PC(tedy bylo školní, vlastní jsem přitáhl o pár let později od Conrada z Německa :-))
Doteď to mám čerstvé: tasm, tc, tp na zeleném bulharském CGA monitoru.
Rozebrat nám ho bohužel nedovolili.

Já jsem Ondru naživo taky viděl jen na výstavě. A s ing. Smutným jsem tam pár slov prohodil.
Tehdy jsem třeba řešil různé zkušební přípravky řízené počítačem. Měl jsem tohle
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/thumbs/t_mvs_132.jpg
a k tomu terminál SM7202. To byly velké kusy nábytku. Tak mne napadlo, že by k tomu stačilo něco jako Ondra s televizorem. Vybavuji si, že jsem se ing. Smutného ptal, zda by se Ondra nedal získat pro podnik k vyzkoušení, byl dost nevrlý, že to je na hraní dětem. Nedoneslo se mi, že by Ondra byl někde ke koupi, Možná bych o tom zauvažoval, že bych ho koupil na hraní pro syny, pokud by byl za rozumnou cenu. Pak jsem jim koupil Didaktik Gama, když byl k mání asi za 2500Kčs.

I to je možné, ale bylo by dobré to mít nějak podložené.

Smysl těch kydů moc nechápu, ale můžu vás ujistit, že Smutný byl vnímaný jako kladný hrdina.

Smysl je tom, že ségra viděla Smutnýho v té době asi jako bábina mě. Jak nějakýho supermana. A i kdyby měla osobní výhrady, furt je tady motivace "svést se na jeho slávě a nešpinit rodinu". Takže zrovna rozhovor s někým, kdo je s dotyčným příbuzný a ještě navíc nerozumí oboru, nelze dost dobře použít jako argumentaci v odborné diskusi.

Btw, kladný hrdina je mýtus, svět není nikdy černobílý a dokonalý není ani křesťanský bůh...

No to byl právě ten článek v aBc někdy kolem roku 1980. V AR to podle mě nikdy nevyšlo. Ale mohu se mýlit.

Máte skvělou paměť!

Je mi to nějaké povědomé. Nemá někdo archív, že by to našel? :)

Jestli to pomůže, bylo to modré Amáro někdy mezi roky 1982 a 1987. vzhledem k tomu, že jich bylo šest do roka, tak jich není tak moc.

Mikro Basic pro SAPI-1 sice opensource nebyl, protože ten pojem byl tenkrát neznámý. Ale komentovaný zdroják v assembleru zveřejněný byl, vyšlo to jako brožurka formátu A5. Dala se koupit v technických knihkupectvích, mám ji ještě někde doma v šuplíku. Mimochodem pár věcí z toho zdrojáku jsem použil ve vlastní praxi. Autor byl tuším Jan Mercl, velmi šikovný programátor.

Ve stanici mladých techniků ve Varech byla jedna učebna s Ondrášema, bylo jich tam kolem 20 ks s tím, že jeden byl "operátorský" s kazeťákem. Učil se na tom Basic, Pascal a mimo dobu konání kroužků se tam hrály občas i hry.

Autor Mikro-Basicu pro SAPI se ve skutečnosti jmenuje Li-Chen Wang a ten Basic se jmenuje Palo Alto Tiny Basic.
A je open source už od roku 1976, kdy vyšel v 5. čísle časopisu Dr. Dobb's Journal of Computer Calisthenics & Orthodontia.

https://www.youtube.com/watch?v=Tgd18-BR32A

cca 23 minuta, a pak i dalsi sceny. Kdyz se dobre podivate na displej, uvidite, ze ten clovek co napsal "demo " program pro nataceni nechapal rozdil mezi O a 0... :-)

Mimochodem, Eduard Smutný si byl toho, že Ondra je nekonkurenceschopný velice dobře vědom. Zde je citace jeho rozhovoru, který vyšel v době, kdy už Ondra prošel výstavou, ale ještě se neprodával:

U nás bude nutné vyřešit nejprve ekonomické otázky. Bude-li elektronika drahá, pak naše mládež bude používat zahraniční techniku. Mikropočítač ONDRA je příkladem. Uvážíme-li, že Sinclair Spectrum stojí asi 5000 Kčs, pak ONDRA musí stát vzhledem – k parametrům značně méně. Vzhledem k ceně moderních součástek a různým režiím však budou s cenou ONDRY jistě potíže. Podaří-li se nám myslet na naše děti a cenu mikropočítače dotovat, jistě se nám peníze vrátí v práci našich "chytřejších dětí" za několik let. Pro další rozvoj našich osobních počítačů vidím tedy cenovou otázku jako základní.

jo, přesně tohle pamatuju, a taky na papírový počítač s ABC a přistání na Měsíci :) a ano, ona dvě amára s JPR-1 to byla lahůdka, já si dokonce kreslil tenkrát co nejmenší škatuli do které by se vešla alespoň deska cpu a grafiky + ta membranova klavesnice (určitě by se to přehřívalo, to jsem tenkrát jako 13 letej kluk nějak neřešil :-)) ... co ale bylo pro mne ještě víc cool to byla jedna zelená příloha s přetiskem článku z Elektoru o 6502 JuniorComputer SBC, to se mi líbilo děsně moc, a moc jsem to chtěl ... a záviděl jsem bulharům, že oni zase bastlí spíš tuhle větev :-) .. ale nakonec první strojovej kód běžel na PMI-80; mělo to přehrávat melodii a na první pokus vzalo omylem jako data romku, takže vyloženě zvuky z vesmíru :-)

6.3.1989 prodejna elektra Rychnov nad Kněžnou v nákupní ulici (je tam dodnes) mi byl zakoupen Didaktik Gama za lidových 6200 Kčs. Byl jsem přítomen osobně jako dvanáctiletý kluk. Tento den patrně velmi silně ovlivnil moji zejména profesní budoucnost.

Da to dneska jeste nekde najit?

Bohuzel ma nazory ditete i v dospelem veku :-(

No, myslím, že v té době se EMC nějak neřešilo :)

Iná geometria obrazu nemá s vyšším taktom CPU nič spoločné. Dôvodom je ruská ULA, ktorá vnútorne funguje trocha inak ako tá originálna. Na svedomí mala aj problémy s kompatibilitou, pretože veľa softvéru, hlavne hier, detekovalo lúč spôsobom (in #FF), ktorý na ruskej variante nie je funkčný. Napríklad aj z dôvodu, že RAM je k ruskej ule pripojená celá a je celá rovnako rýchla (resp. spomalená), zatiaľ čo v origináloch je k ule pripojená len video RAM, ktorá je tým spomalená a horná časť je už pripojená priamo k CPU. Ale CPU musí vidieť aj na oblasť VRAM, preto sú dátovky spojené odpormi a tým sa dajú "čítať presluchy", čo na eMku vďaka ule nie je možné. Kompatibilite nepridávala ani pozmenená ROM, ale inak to bol na tú dobu relatívne dobrý a odolný počítač.

Zdroják nestačí?
Až na HW závislé části (pochopitelně) jsou ty Basicy totožné. Úplně.

P.S. no, ony 8253ky použila i Yamaha v nějakém klávesovém syntezátoru jako generátory tónů - a když koukáte do toho schématu, zjistíte, že tam vůbec není procesor ;-)

Eda umřel, já 73 jsem tu za něj, dal mi ten zbytek života Děkuji, děkuji , děkuji pánubohu i vám co si na něj vzpomínáte

Brácha Nezapomínejte na JPR-12R Brácha by to dotáhl i dál ale doba mu nepřála

Díky moc www.edovacesta.cz

Díky za názor, www.spdev.bene.cz www.edovacesta.cz www.nexttwenties.cz

Debile

Debile www.nexttwenties.cz

Debile a idiote nevíš co to bylo za dobu

Zajímavé je že já jsem sám stačil na Ondovi v Pionýrském domě v Benešově a ve Stanici Mladých techniků ZO Svazarmu v Praze 6 na Julisce naučil tehdy v Basicu programovat minimálně 100 kluků v tom se svezl u známý pan Fuka.

Inspirace Tiny Basic tam urcite je, ale ten kod neni totozny. Napriklad si vzpominam, jak MICROBASIC v SAPI koduje retezce prikazu v ROM "lookup" tabulce, treba LIST byl ulozen jako

DB 'LIST', 0
DW CODE_LIST

z meho pohledu zbytecne neefektivni, retezec je ukoncen bytem s hodnout 0. Kdyz se podivate do zdrojoveho kodu TinyBasic, tam se to resi rafinovaneji, byte s 0 neni potreba

DB 'LIST'
DWL CODE_LIST

DWL je makro, ktere k prvnimu byte adresy pricte 0x80, lze tak jednoznacne identifikovat zacatek adresy. Toto je reseni, ktere jsem v ROM pocitacu vyrabenych v CSR nikdy nevidel; obcas se pouzivala finta, ze 0x80 se pricetlo k poslednimu bytu retezce, to ano, ale to je jiny trik...

https://retrocip.cz/arduino-emulator-8080-tinybasic/
https://en.wikipedia.org/wiki/Tiny_BASIC

Vypis zdrojoveho kodu pro SAPI vysel v AR, ale ten nemohu na Internetu najit. Tady je jiny vypis
http://www.sapi.cz/sapi/data/mb_24_asm.php

Tady je manual

... ponkrac ponkrac, ty jsi zivotni ztroskotanec, o tobe se nikdy psat (nastesti) nebude ...pro zajemce: http://zpravy.rozhlas.cz/strednicechy/prepisy/_zprava/jitka-smutna-v-tandemu--589504 ...vyhledat "eda"

Neměl bbyste odkaz na originál? Nebo alespoň na číslo...

Ano, vetchý starče nad hrobem. Napsat pravdu, jak to s historií a Ondrou bylo - to je dětinské. Dospělé a stařecké je lhát a podvádět a překrucovat, až se hory zelenají.

Protože oficiální instituace jako Komenium a Zenitcentrum se rozhodly udělat lepší ROM. Původní ROM se nejdříve zkopírovala do RAM a až tam se spouštěla. ROM SSM nechávala kód v ROM a do RAM umísťovala jen kraťoučké zaváděcí skoky.

Proto programy pro Ondru existovaly ve verzi pro původní ROM Mikos, a nebo pro SSM. Víc programů bylo pro SSM, a řada věcí byla rychlejší a logičtější, SSM byla optimalizovanější.

Také bylo možné v SSM natáhnout jako program původní ROM Mikos a spouštět tak programy pro obě verze. Z původní ROM Mikos to naopak nešlo.

Zpět k tématu: Stojím si za tím, že Ondra do historie vůbec nepatří. Bez Ondry by se v historii vůbec nic nezměnilo, do historie nezasáhl, byl to outsider. Na jakémkoli jiném počítači včetně IQ151, PMD85, ZX Spectru i jiných se dalo programovat a konstruovat o 10 tříd lépe a jednodušeji - a nebylo třeba se škrabat neustále levou rukou za pravým uchem.

Ondra byl bastl a tato filozofie se z něho šířila jako mor. Tedy i uživatel musel bastlit a programátor musel bastlit. Namísto řešit svůj cíl. Začátečník se raději učil programovat a má toho plné kecky než aby používal vychytávky zvládnutelné jen zkušenějšími lidmi. Začátečníka by Ondra jen mátl, a profesionál také nemá proč se nechat zdržovat na Ondrovi. Je mnoho lepších strojů.

Já jsem ho viděl jako jeden z prvních a už tehdy jsem Ondru nechtěl. Byl to rychlý bastl, který nebyl dobře udělaný po žádné stránce - ani po stránce hw/klávesnice, ani po stránce sw. Nestál za koupi ani tehdy.

Navíc v té době si běžně lidé kupovali originální ZX Spectrum za cca 6 000 Kč, a byl to mnohem lepší počítač. Od roku 1987 bylo také možné koupit přímo v Československu legální klon ZX Spectra zvaný Didaktik za cca 5000 Kč, kupoval jsem ho i sám pro sebe. Byl dokonce lepší než původní ZX Spectrum, např. o rok později už měl dvě banky paměti a celkem 80 KB RAM.

Ondra byla už v době vydání zastaralá koncepce o 5 roků zpět.

Je hezké si malovat nostalgii, ale Ondra byl kiks. Špatně udělaný mikropočítač, koncepčně zastaralý už v době vydání, navíc špatně načasovaný, a cenově to také na svou koncepci nebyla žádná hitparáda.

Ostratně už to, že bylo vyrobeno ani ne 2000 kusů, a z toho se drtivá většina ani neprodala pro nezájem mluví samo za sebe.

Ondra ke koupi byl za oficiální cenu tuším 3200 Kč. Jen s tím rozdílem, že na výstavě byl Ondra v roce 1985 a pak teprve hledali, kdo by je začal vyrábět. Takže Ondra byl ke koupi nejdříve až o rok až dva později - už si nepamatuji přesně.

Takže pokud jste se ptal na výstavě 1985, tak se vůbec nevyráběly. Vyrobilo se akorát pět kusů - pro výstavu, a byly v nich půjčené součástky, které museli po výstavě vrátit zpět.

Takže jste si cca v roce 1987 mohl koupit beznadějně zastaralého Ondru, který byl koncepčně i jinak horší kopií ZX81 z roku 1981. Mezitím na trhu byla řada mnohem lepších mikropočítačů cenově srovnatelných.

Není tedy divu, když nějaký čas po revoluci byl objeven sklad, kde bylo nevybalených mnoho set kusů Ondry - které nikdo nechtěl.

Ondra byl bastl, který se zprznil zejména proto, aby byl do 3 měsíců od prvního nápadu uveden na výstavě. Dělaly se značné kompromisy, aby se to stihlo. Není to vůbec tím, že by součástková základna té doby byla tak špatná - ale i dnes si zkuste udělat kompletní počítač s tím, že na tři měsíce bude hotov včetně designu a dalšího. A aby následně další rok až dva hledali, kdo vůbec bude Ondru vyrábět. Tedy spěchalo se, aby se mohlo čekat, a čekalo se, aby se mohlo spěchat - jak se říkávalo na vojně.

Kolik ti bylo let v době, kdy Ondra vznikl a jakou jsi zastával pozici? Mohl jsi proti tomu něco dělat? Když ano, dělal jsi?
Tehdy jsem četl od toho pána článek, co by se u nás mohlo a mělo dělat pro rozvoj elektroniky. Mimo jiné tam poznamenal, že kdyby on měl tu možnost, tak by začal psát psát výpovědi (a potrefení se ozvali).

www.loupak.fun/video/srandicky/19281-expert-ve-firme

Jsem jeden z těch, kteří viděl Ondru přímo na výstavě i s panem Smutným. Možná jsem tak byl mezi prvními co ho vůbec oficiálně viděli

Mikropočítač Ondra je strašný počin:

1) Při návrhu Smutný vyráběl a nevyráběl PC XT.

2) Klávesnice a psaní na Ondrovi je ideální pro masochisty, protože nic horšího na psaní vymyšleno snad ani v historii světa nebylo. Při psaní se vzhledem k extrémně malému počtu kláves musely přehazovat asi 4 přehazovače a několik dalších režimů.

3) Smutný spěchal, aby Ondru dodělal v určitém termínu na výstavu, takže není zcela dodělán.

4) O Ondru byl takový "zájem", že se před časem našel sklad s obrovským množstvím ještě nevybalených počítačů.

5) Ondra měl být bastl pro syna Ondru s mozkovou obrnou, aby si procvičoval prsty.

Možná je Ondra geniální jako proof of concept, co je možné udělat - pro inspiraci elektronika. Ale já osobně bych na Ondrovi nechtěl dělat, ani kdyby mi ho dali zadarmo - a to ani v té době, kdy vznikl. Jakýkoli jiný počítač té doby bych bral raději.

Nic proti historii a nostalgii, ale slušné programování začalo až s procesorem 68000.