Hlavní navigace

Senzory Martina Malého: Jak jsem vybral 3D tiskárnu na takové to občasné domácí tisknutí

Martin Malý

Hledáte 3D tiskárnu pro začátečníky, na které si ověříte, že vám to fakt půjde? Porozhlédl jsem se v kategorii „3D tiskárny do 200 USD“.

Jak říká kutilské přísloví: Domácí kutil bez 3D tiskárny je jako guláš bez jahod. I já jsem si prošel několika stádii vztahu k 3D tiskárnám. Nejprve fascinací, pak mírnou skepsí, pak pocitem „nevím, k čemu to použít“, pak „asi bych to k něčemu použil, ale za ty peníze do toho nejdu“, a konečně do stádia „kdyby se našlo něco levného do začátku, tak bych věděl o pár věcech, co bych si rád vytisknul.“ Přiznávám – zviklala mě hlavně možnost udělat různé krabičky a doplňky pro elektronické konstrukce takříkajíc „na míru“.

Když se řekne „3D tiskárna“, tak se musí říct Průša. Protože – myslet si můžete, co chcete, ale to, že Průšovy 3D tiskárny jsou celosvětový hit, to je neoddiskutovatelný fakt. Pepa Průša tyto tiskárny nevynalezl (je to open-source koncept), ani to nejsou ty nej nej stroje, ale jsou to levné, a přitom kvalitní tiskárny, a Pepa má velmi dobře zvládnutý marketing, výrobu i prodej. Jenže jeho tiskárny jsou stále cenově v úrovních, kde si i s programátorským měsíčním příjmem řeknete: „Opravdu 3D tiskárnu potřebuju tak nutně?“

Chtělo by to něco levného, u čeho by vás nemrzelo, že to třeba nepoužijete, že to rozbijete, na čem si ověříte, že vám to fakt půjde, zkrátka něco pro začátečníky. Tak jsem se porozhlédl v kategorii „3D tiskárny do 200 USD“. Našel jsem spoustu podivných značek a výrobků, některé za sto dolarů, ale většinou bez referencí, bez podpory, nestandardní, bůhvíjaké provenience. A nakonec jsem našel i jednoho čínského výrobce, který prodává hodně levné klony Prusa i3 pod značkou Anet – jejich ceny se pohybují v rozpětí 160–250 USD, podle konfigurace a obchodníka.

K těmto tiskárnám jsem našel hned několik zdrojů. Nejvydatnější byla stránka Anet A8 Review – Best cheap 3D Printer?, kde autor popisuje svou zkušenost od výběru obchodu přes nákup a sestavení (a několik chyb, co udělal) až po tipy pro majitele: jaká vylepšení si vytisknout, jaký software používat… Zde jsem se dozvěděl i o existenci FB skupiny, kde je k dispozici nejnovější firmware a kde se můžou začátečníci zeptat na problémy.

Nakonec rozhodla náhoda: seděl jsem v čekárně u lékaře a čekal na vyšetření. V ruce jsem držel knihu o Arduinu a toho si povšiml další z čekajících. Dali jsme se do řeči, slovo dalo slovo, a z něj se vyklubal „kolega bastlič“. A právě ten mi vyprávěl o tom, že pro svoje známé už sestavil asi tři „takové levné čínské tiskárny“ – při bližším zkoumání se ukázalo, že šlo právě o tyto Anety A8. Ptal jsem se ho na zkušenosti a říkal mi, že byl docela příjemně překvapený. Že ta kvalita je při dobrém seřízení o trochu horší než u originálního Průši, ale nic tragického. Že sestavení bylo bezproblémové, akorát je prý potřeba dávat pozor na akrylátový rám – je křehký a může se snadno zlomit, takže to není na žádné časté přenášení.

Anet vyrábí čtyři modely, A8, A6, A3 a A2. Základní a nejlevnější je A8. O něco dražší je A2, s ovládáním otočným knoflíkem, s grafickým displejem a autokalibrací. Pro ty, kteří chtějí kovový rám, má Anet model A2. Model A3 má nejmenší tiskovou plochu, ale zato je v provedení „skříňka“. Rozhodl jsem se pro model A8, bez autokalibrace.

Když jsem se rozhodl, hledal jsem už jen vhodného prodejce. Tiskárny Anet seženete na známých serverech – AliExpress (prodejce z odkazu dodává z německého skladu), BangGood, GearBest (měl by dodávat z EU skladu, ale netestoval jsem), eBay (od tohoto prodejce jsem kupoval já)… Někteří prodejci nabízejí dodání z německých skladů (což většinou eliminuje problémy s celnicí), i když je cena o něco málo vyšší. Pokud chcete ušetřit na poštovném ještě víc, můžete si nechal poslat tiskárnu přes zasilatelskou službu z UK nebo z Německa z virtuální adresy. A v rámci těšení doporučuju podívat se na instruktážní videa, kde je ukázáno sestavení tiskárny a úvodní kalibrace.

Díky pečlivému těšení a pročítání zkušeností ostatních jsem při montáži postupoval poměrně rychle a bez větších zádrhelů. Věděl jsem, že „H můstek“ je potřeba namontovat obráceně, než ukazuje video, a jediné, co jsem musel po sobě opravovat, bylo závěrečné vázání kabelů, kdy jsem kabelu od trysky nechal příliš velkou vůli a ten nedosáhl k desce s elektronikou. První část montáže, od „loupání“ ochranné fólie z akrylátových profilů po kompletní smontování zabrala asi čtyři hodiny. 

Druhá část prací mi zabrala asi tři hodiny, a to hlavně díky tomu, že jsem po sobě opravoval vázání kabelů. Kupodivu kalibrace tiskové podložky nebyla tak strašná piplačka, jak jsem očekával, tam jsem měl hotovo za 15 minut. První zkušební tisk ukázal, že vše funguje, jak má, až na dva detaily – zaprvé jsem nechal příliš velký kus ozubeného pásku přečnívat, takže drhnul (stačilo odstřihnout), a zadruhé jsem neměl pásky dostatečně napnuté. Po opravě vše šlapalo, jak má. Tiskárna za 4000 funguje. Nečekám od ní zázraky, ale na takové to občasné domácí tisknutí bude, zdá se, dobrá.

Našli jste v článku chybu?