Dobře jsem se pobavil! Asembler jsem jsem musel umět jako základ, jako diplomku jsem naprogramoval v ML/I (Macro Language One (perfektní cvičení na rekurzi)) jazyk pro popis modulů překladače. Něco se mi dokonce podařilo odladit do obhajoby, pak už po tom neštěkl ani pes. Ale jsem vlastně podle definice king :-))
Není pravda, že by se v 70. letech programovalo jen v asembleru. Dotáhli jsme do chodivé verze informační systém napsaný v MUMPS (interpret pro práci s texty), psal jsem v Simule67 a podobných projektech. Vždy by to mělo být o tom, co chcete naprogramovat.
Znalost asembleru se hodí pro jednočipák nebo když potřebuji něco provizorně upravit, podívat se na dumpu, co se děje.
Nelíbí se mi rádoby vtipné poznámky u pár instrukcí asembleru ve výukových kurzech, že tomu vlastně nikdo nerozumí. Že nikdo neví, co se vlastně v tom počítači děje. Takoví lidé by se neměli vydávat za velké učitele a guru programování.
Naopak, pokud někdo potřebuje jen webovou stránku, proč by měl umět asembler?
Pokud si někdo potřebuje zvýšit sebevědomí, ať se naučí číst čínské znaky. Umí to přes miliardu lidí a bude asi časem dost potřeba.
Zajímavou cestu životem přeje Děda Číňan
Jenze ono nejde o to, ze by nekdo mel umet assambler, ale o to, ze by mel vedet jak to, na cem ten jeho web pobezi funguje. Pak by se nedelo to, ze se tvurce strasne divi, ze ten jeho uzasny vytvor, je zcela nepouzitelny.
Priklad? Mejme aplikaci, ktera (mimo jine) ma funkci pro import dat. Ta funkce vytvorena podobnym umelcem importuje data rychlosti 1 zaznam 10s. Script, ktery obejde aplikaci to zvladne asi o 6 radu rychleji. A to by to zcela jiste slo jeste o rad nebo dva zrychlit, kdyby se to napsalo v tom assambleru.