Hlavní navigace

Škodlivý dopad e-mailů na inteligenci?

5. 5. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Podle zjištění psychiatrů z britské King's College klesá hodnota IQ u těch, kdo příliš podlehli kouzlu e-mailové komunikace, a to až o deset procent. Při porovnání této hodnoty s vývojem IQ u kuřáků marihuany je vliv e-mailů výrazně horší. Hlavním důvodem je ztráta koncentrace, která nastává, když se člověk snaží řešit více úkolů současně.

Možná opožděný aprílový žertík, řeknete si, možná by to ale mohla být skutečnost. Když ale vidíte titulek znějící „… e-maily ohrožují vaše IQ…“, musíte se chtě nechtě zarazit, pokud jako já máte elektronickou poštu nadmíru v oblibě. Místo aby se konečně prokázalo dobrodiní e-mailové komunikace, tak se na ni stále hází jen špína, přitom si dnes nedokážeme představit fungování bez elektronické komunikace. Ale právě neustálé vyrušování v podobě telefonátů, textových zpráv a e-mailů podle všeho ohrožuje úroveň našeho inteligenčního kvocientu, protože jeho vývoj nejen že nepodporuje, ale naopak jeho úroveň ohrožuje. Ztráta koncentrace a celkový dopad nesprávného přístupu k vyřizování elektronických zpráv je podle zjištění psychiatrů větší než v případě kouření marihuany, alespoň tak to lékaři pozorovali na 1100 dobrovolnících účastnících se výzkumné studie vedené odborníky z britské King's College.

“Addicted to…e-mail“

Dobrovolníci pociťovali letargii, dřímavost a zvyšující se neschopnost soustředit se. E-maily současně prokázaly podobné účinky jako droga u závislých jedinců. Soustředění se u účastníků okamžitě velice rozptýlilo po obdržení nového e-mailu, který znamenal nové dotazy a nové výzvy. Produktivita v práci trpěla a negativní dopad na zaměstnance, kteří neodolali a prodírali se džunglí nových elektronických zpráv, už po jednom takovém dnu odpovídal zhruba jedné probdělé noci.

Hlavním problémem se ukázal naprostý nedostatek disciplíny při zpracovávání e-mailů. U sledovaných jedinců se objevovala snaha odpovědět na každou novou zprávu, čímž se mozek častou změnou myšlenkových směrů rychle unavil a jeho činnost se zpomalila. Naprosto se vytratila schopnost posoudit, která zpráva je důležitá a která důležitost postrádá.

Trpí také slušné chování i společenský život: alespoň jeden z pěti účastníků odcházel od jídla či rozhovoru, jen aby si „zkontroloval“ e-maily. Lidé, kteří podlehli e-mailům, tak ohrožují svůj soukromý život, protože protějšek nemůže na toto jednání reagovat jinak než podrážděně. I když si devět z deseti účastníků bylo dobře vědomo nevhodnosti chování, kdy během rozhovoru nebo jednání odpovídali na zprávy, současně to považovali za přijatelné – jako znak pilnosti a výkonnosti. Tento přístup je ale spíše cestou do pekel: myšlení se rozmělňuje a pracovní výkonnost se zhoršuje. Dvě třetiny sledovaných dobrovolníků kontrolovaly své e-maily také mimo pracovní dobu a o víkendu. To psychiatři viděli rádi ještě méně; spíše by ocenili, kdyby zaměstnavatelé podporovali vyrovnanější a vhodnější způsob práce.

Úpadek IQ u „postižených“ jedinců dosáhl deseti procentních bodů, přičemž pokles IQ při kouření marihuany se rovnal pouhým čtyřem bodům. E-mail není zlo, ale musíme zůstat nad věcí a neztrácet koncentraci.

Není to moderní technologie, která zhoršuje kognitivní schopnosti lidí, ale je to nevhodný způsob jejího využívání, který na nás může mít neblahý dopad. Ostatně jakákoli činnost či věc (nebo koneckonců člověk), které propadneme a ztratíme soudnost, vede ke zkáze: ztrátě rozumného uvažování a vyrovnanosti.

Zatím ještě není jasné, jak příval zcela nových a lety neprověřených komunikačních technologií a elektroniky ovlivní současné děti a vůbec budoucí generace. Již dnes ale jiné průzkumy tvrdí, že přehnaně počítačově orientovaná společnost hloupne. Tak to alespoň ukazují výsledky vědců z Mnichovské univerzity, kteří sledovali 100 tisíc patnáctiletých dětí z 31 zemí světa, mezi nimiž děti nepoužívající počítač měly nakonec lepší výsledky při čtení a počítání než děti „odchované“ počítačem (doma i ve škole).

Autoři studie tvrdí, že výsledky studentů s počítači doma jsou mnohem horší než u těch, kteří počítače nemají (za předpokladu stejných rodinných charakteristik u obou skupin). Lepší výsledky mají spíše děti s přístupem ke knihám doma. Přitom schopnost ovládat PC není o moc užitečnější než schopnost používat telefon nebo Internet.

Tento neblahý stav si již odborníci pojmenovali: problem solving deficit disorder, kdy postižení ztrácejí schopnost analýzy. Takže zřejmě neplatí korelace mezi využíváním IT a vzděláním. Technologie ve vzdělávacím procesu souvisí s nárůstem faktů, kterými jsou žáci zavaleni, ale s kterými si nevědí rady. Lepší je podporovat kreativitu, a to prý zejména tak, že se počítač vypne a stimuluje se dětská představivost.

Hodnota kreativity, představivosti a kritického myšlení převažuje možnost přístupu k informacím. Podle zprávy amerického sdružení Alliance For Childhood (Tech Tonic: Towards A New Literacy) není technologie žádný osud, protože její podoba a využívání se řídí čistě lidským výběrem. Zajímavé je, že přístup k moderním technologiím díky jejich všudypřítomnosti a nízké ceně vlastně ještě více omezil praktické zkušenosti, kdy malí budoucí inženýři typicky rozebírají a skládají věci, aby jim přišli na kloub. Bez této zkušenosti o vnitřním uspořádání věcí zůstává technologie tajemstvím, neprozkoumaná a do značné míry odtažitá, protože zbývá jen povrchní povědomí o ní.

Tak se dostáváme – pro informatiky – k celkem známé pravdě, že informace sama o sobě neznamená nic. Může znamenat moc, může znamenat bohatství, ale jen ve vzájemných souvislostech, tedy ve znalostech a v jejich uplatňování.

Ale zpět k e-mailům: je to skutečně dobrodiní, dokud si práci s nimi nenecháme přerůst přes hlavu. Takže to záleží v podstatě zase jen na nás, jak se necháme touto (nebo jakoukoli jinou) technologií ovlivnit, zda si necháme odstup a občas se zastavíme, abychom si prověřili užitečnost technologie pro nás samotné, náš přístup k ní a svoji vlastní závislost na ní. (Ještě jednou je potřeba připomenout, že studie nenapadá e-mailovou komunikaci jako takovou, ale možnou ztrátu koncentrace při jejím soustavném a dobře nekontrolovaném používání).

BRAND24

Ostatně pokud nám něco evidentně nesvědčí, nemusíme možná nutně jít ve všem slepě s dobou. Naše volba je na nás, ale respektovat okolí se musí také. Jako prakticky ve všem platí i zde známá internetová (vlastně původně právě e-mailová) mantra:

„Be conservative in what you send and liberal in what you accept.“ A než se rozjede diskuse na téma slepé důvěry ve všechny možné průzkumy a dílčí vyvozené závěry, připojím pro jistotu (za sebe i pro sebe): „Be cautious in what you believe.“

Odhadnete, kdo si zmíněnou studii nechal udělat:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).