Hlavní navigace

Názor k článku Skoro miliardu na stavbu vysokorychlostního internetu si má v druhé výzvě dotací rozdělit šest firem od Filip Jirsák - S daněmi jste dobrovolně souhlasil tím, že žijete...

  • 12. 6. 2020 9:37

    Filip Jirsák

    S daněmi jste dobrovolně souhlasil tím, že žijete na území ČR. Takže jejich vymáhání je zase jen plnění smlouvy.

    To, že někde žijete neznamená, že po vás někdo může chtít peníze
    Proč by ne? Slyšel jste někdy o nájemním bydlení? Pronajmete si byt a majiteli platíte za to, že v něm můžete žít. Zkuste si přestat platit – a zase budete k tomu placení nucen násilím.

    Když vám řeknu, že mi buďto dáte peníze nebo vás zastřelím, ale budete mít možnost utéct mimo můj dosah, budu pořád lupič i když mi utečete, a pokud vás dostihnu a dáte mi vaše peníze, potom ty peníze budou uloupené.
    Jenže u toho lupiče jaksi chybí ten akt dobrovolnosti. Pokud si ten lupič na svou cestu dá budku se závorou a napíše tam, že když půjdete za závoru, musíte zaplatit 20 Kč, není to lupič, ale výběrčí mýta. Protože se můžete dobrovolně rozhodnout, zda půjdete dál a zaplatíte, nebo půjdete jinam.

    tím, že si ho lidé ze své vůle, nikoli tím, že je stát donutí, dobrovolně zaplatí
    Tenhle druhý způsob má ovšem tu „drobnou“ nevýhodu, že často není realizovatelný. Lidé by si často rádi to připojení k internetu zaplatili, ale nikdo jim ho nenabízí.

    Naproti tomu, když ho zadotuje stát, tak se sice může někdy někomu také zvýšit užitek, ale prakticky vždy méně, než když si lidé sami vyberou cíl svých investic.
    To je sice báječná teorie, bohužel se ale jaksi rozchází s pozorovanou realitou. V realitě totiž lidé získávají mnohem větší užitek tam, kde jsou státy, než na územích, kde stát nefunguje.

    Vy totiž uplatňujete pouze hokynářskou ekonomii „koupím jeden rohlík a zaplatím za něj“. Jenže v reálném světě existuje spousta věcí, kde jsou mezní náklady pouze nepatrnou částí nákladů celkových. V té vaší hokynářské ekonomice by si musel první obyvatel vesnice pořídit internetovou přípojku za několik milionů, a všichni další už by ji pak měli za pár korun. Jenže ten první se nikdy nenajde, protože jeho užitek z té internetové přípojky nikdy nebude v milionech (nebo by i byl, ale dotyčný je nemá).

    Dejme tomu, že na té vesnici je 100 domů, každý by platil 500 Kč měsíčně a užitek každé domácnosti z toho by byl 1000 Kč měsíčně. Takže tím, že tam ten internet bude zaveden, bude z toho celkový užitek 50 000 Kč měsíčně jenom v té vesnici – a další užitek z toho bude mít ISP. Když tam ta internetová přípojka nebude, lidé ušetří těch 500 Kč, za které si koupí něco jiného, z čeho budou mít užitek třeba jen 800 Kč měsíčně. Takže přijdete každý měsíc o užitek 20 000 Kč.

    Stát může pomoci překonat právě tu vstupní bariéru, která brání tomu efektivnějšímu naložení s penězi.