Hlavní navigace

Slouží Bitcoin jenom ke spekulacím? A do jaké míry je to skutečně problém?

Autor: Depositphotos
Karel Wolf

Agentura Bloomberg rozvířila vody článkem o Bitcoinu. Její teze je jednoduchá: Bitcoinem nikdo neplatí, slouží tedy pouze jako hračka spekulantů a hromadičů. Do jaké míry je to skutečně problém a jaký je vlastně účel Bitcoinu?

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Bloomberg s odvoláním na data americké výzkumné společnosti Chainalysis tvrdí, že se během prvních čtyř měsíců letošního roku u obchodníků uskutečnilo pouze 1,3 procenta transakcí prostřednictvím Bitcoinu, tedy zhruba stejně jako v předchozích dvou letech.    Ekonomické aktivitě bitcoinu tak podle Chainalysis stále dominují burzovní obchody a spekulace.

„Přestože společnosti jako AT&T nechávají zákazníky kryptoměnami platit, jen málo spekulantů má zájem o jejich používání, když cena kryptoměny může v řádu týdnů stoupnout o dalších 50 procent. To je nyní hlavní dilema bitcoinu,“ píše autorka článku.

„Bitcoin potřebuje medializaci, aby přitáhl davy a stal se životaschopnou elektronickou alternativou k penězům. Spolu s ním se ale vyvinula kultura ‚holderů‘, kteří preferují hromadění před utrácením,“ dodává. Článek tak možná nezáměrně vrátil na světlo problém, který již několik let dělí samotnou bitcoinovou komunitu – jde o souboj narativů bitcoin jako Store of Value (SoV) a bitcoin jako Medium of Exchange (MoE). Právě tento spor vedl po vyhrocení v roce 2017 mimo jiné i k podivnému experimentu v podobě forku jménem Bitcoin Cash, který (ironicky) ovšem tento problém ve skutečnosti vůbec neřeší. Může ale dlouhodobě existovat jedno bez druhého? A je spekulace skutečně brzdou adopce a má bitcoin opravdu jen na výběr být buď SoV, nebo MoE?

Samotný fakt, že se Bitcoin využívá ve zvýšené míře ke spekulaci, samozřejmě problémem není, spekulanti poměrně efektivně suplují roli zatím nepřítomného byznysu a zajišťují trhu potřebnou likviditu, která je v něm dnes žalostně potřeba. Pojďme se ale ponořit trochu hlouběji.

Tak trochu začarovaný kruh

Způsob, jak Chainalysis ke svým výsledkům došla, bohužel neznáme, a tak musíme předpokládat, že jsou závěry a použitá metodologie správné. Závěry ostatně jen potvrzují to, co všichni tak nějak intuitivně tuší, jen se o tom příliš nemluví. To, že ale příliš lidí nechce Bitcoin používat k běžnému placení (i když můžou), je fakt, sám jsem toho byl svědkem naposledy tuto sobotu na srazu lidí z pražské kryptoměnové komunity.

V podniku, který přijímá bitcoin i fiat měnu, byl bitcoinem ochotný zaplatit jediný člověk (a já sám to nebyl), pro většinu bylo riziko, že by mohla hodnota kryptoměny do jejího dalšího nákupu signifikantně vzrůst, příliš velké (pomíjím teď technické problémy, jako mohou být vysoké transakční poplatky při zaplněném mempoolu). Osobně jsem podobnou zkušeností prošel několikrát, potud tedy žádný spor. Otázkou tedy zůstává, nakolik je to skutečný problém, a to nás přivádí k jiné otázce – co to ten Bitcoin vlastně je?  

TIP: Doporučení č. 16: hrozba pro kryptoměnové burzy, nebo spíš pro jejich uživatele

To je ale zatím poměrně obtížně uchopitelné, neboť z technického hlediska může Bitcoin představovat celou řadu věcí (je to především protokol), jeho úloha se v posledních pěti letech několikrát měnila a je pravděpodobné, že se ještě měnit bude. Původní Satoshiho vize spočívala ve vytvoření decentralizované a vůči cenzuře rezistentní formy peněz s vlastním platebním systémem (peer to peer electronic cash system), dnes více převažuje názor, že jde o nesystémový uchovatel hodnoty (digitálního zlata), a za dalších pět let to klidně může být zase úplně jinak. Vnímání účelu se mění s tím, jak se technologie vyvíjí.

Pokud jde o souboj SoV vs. MoE, máme zde trochu začarovaný kruh. Pokud se bude Bitcoinu dařit jako investičnímu nástroji, bude zároveň selhávat ve své roli coby měny, neboť nemotivuje uživatele k tomu, aby jej nechali cirkulovat (což je jedna ze základních vlastností měny), ale investoři jej budou hromadit. A jestli se pro něj nenajde jiné reálné využití, hrozí, že jeho hodnota půjde časem zase prudce dolů. Pokud totiž Bitcoin ztratí svůj utilitární smysl, začne stát jeho SoV funkce na vodě a jediné, co ji ještě nějaký čas bude držet pohromadě je přetrvávajc síťový efekt.  Pokud by bitcoin naopak plně uspěl jako alternativa měna, bude daleko méně zajímavý investičně (třeba proto, že budou obchodníci neustále na trh vracet utržené bitcoiny a tím dokola srážet jeho cenu a nebude se mu také dostávat takové publicity).

Stejný problém je s bitcoiny coby penězi. Lidé dávají přednost používání peněz, které mají při dané cenové hladině relativně stabilní kupní sílu (nebo se alespoň předvídatelně mění). Nejde jen o psychologický aspekt (viz výše zmíněný strach z nenadálého nárůstu hodnoty), ale také o to, že pokud netušíme, jaká bude v konkrétním okamžiku v budoucnu kupní síla našich peněz (o 50 % větší, nebo o 30 % menší?), těžko můžeme větší nákupy plánovat. Situaci nezachraňuje ani to, že má zatím bitcoin dlouhodobě tendenci svoji hodnotu zvyšovat (navíc exponenciálně). Pro peníze to zkrátka nejsou dobré vlastnosti a zároveň nejde o problém, který je v silách vývojářů opravit.

Navzdory tvrzení mnoha Bitcoin maximalistů, bitcoin zatím nejsou dobré peníze, což ale vůbec neznamená, že by to nebyla zajímavá a hodnotná komodita.

Samotný exponenciální růst hodnoty bitcoinu nejspíše nepotrvá věčně a jeho hodnota se časem (pokud přežije) víceméně ustálí, což opět překonfiguruje možnosti jeho použití a změní jeho vnímání společností. Otázka zní, zda se to stane ještě za našeho života. Hledání ceny v prvních etapách nějaké přelomové technologie z počátku připomíná tápání ve tmě. Ohodnotit v prvních letech existence Facebook nebo Google bylo podobně obtížné jako dnes Bitcoin. Investice do obou později také exponenciálně rostoucích společností byla z počátku poměrně adrenalinovou záležitostí a obě firmy měly dávno před svým IPO párkrát namále.

TIP: Jak vlády řeší kryptoměny? Některé je staví mimo zákon, jiné daní. Tlak na regulaci sílí 

Když měli autoři Googlu za sebou hotový a již vyzkoušený produkt, ale chyběl jim kapitál na vlastní podnikání a hrozilo jim zavření projektu, snažili se svůj vyhledávací engine prodat (za milion dolarů) tehdy prim hrající AltaVistě. Byli ale téměř okamžitě odmítnuti (přestože autor Altavisty Paul Flaherty jistý zájem o mechanismus fungování enginu projevil). Stejně dopadli u prvních oslovených investorů. Historie nicméně společnost DEC, které tehdy AltaVista patřila, dávno poslala na smetiště dějin, zatímco Google celosvětově nemá ve vyhledávání adekvátní konkurenci a odvozený konglomerát Alphabet, který z Googlu vznikl, je multimiliardovým podnikem.

Google i Facebook nicméně nabídly jednoduchý a zcela konkrétní produkt (nový přístup k vyhledávání a sdílení fotek a komentářů s přáteli), který se stal základem jejich ocenění. Tím se dostáváme k tomu, co je podobným základem ocenění Bitcoinu.

Čím je Bitcoin vlastně hodnotný

Pro někoho možná překvapivě to není jeho monetární politika a těžební náklady (to jsou ve skutečnosti jen incentivy vedoucí k větší bezpečnosti systému), ale především hodnota jeho sítě. Hovoříme o síti, která je dnes obrovská a v jedinečné míře (přinejmenším dostatečně) decentralizovaná. Kdokoli může přijít s návrhem na její zlepšení a nemusí se nikoho doprošovat o svolení, každý se do ní může zapojit a nikdo mu v tom nemůže bránit, což ani omylem neplatí pro tradiční západní finanční systém, který vylučuje poměrně často a rád. Mávnutím kouzelného proutku jménem veřejný blockchain se můžeme připojit do globální platební sítě, která nemá v historii obdoby.

TIP: Co se stane s bitcoiny po vaší smrti? 

Může nabídnout funkční alternativu pro 1,7 miliardy osob bez možnosti mít vlastní bankovní účet (v době vzniku Bitcoinu to bylo 3,5 miliardy), s minimálními náklady provádět mezinárodní finančními převody a dostat kapitál prakticky kamkoli. Nikdo nás nemůže uměle omezovat v tom, komu posíláme, kdy, kolik a za jakým účelem. Síť samotná navíc nezná downtime a její pravidla jsou předvídatelná a neměnná. O tom, že je tento model úspěšný, svědčí fakt, že tradiční banky i některé technologické společnosti stále nervózněji obcházejí okolo a snaží se schéma zreplikovat se svými sterilizovanými centralizovanými digitálními tokeny, zatím ale ještě netuší, že takto tento systém nefunguje.

EBF-tip-řečníci-havryluk,kijonková

Nad primárním protokolem je navíc možné stavět další aplikace a služby (Lightning network je pouze nesmělý začátek). K tomu, abychom ale mohli výhod takovéto sítě využívat, bude v budoucnu čím dál tím méně potřeba se nutně exponovat nativnímu podkladovému aktivu, to bude volitelná vlastnost (pro libertariány, kryptoanarchisty, spekulanty a investory). Například firmy jako Circle nebo OpenNode již dnes využívají bitcoinovou síť hlavně jako dálnici pro efektivnější a levnější práci s fiat penězi.

To, že dnes bitcoinem většina lidí neplatí, tedy zase tolik nevadí, ani v budoucnu většina lidí (u strojů to možná bude jinak) nebude využívat bitcoin přímo (na to bude příliš vzácný i typicky komoditním způsobem nevypočitatelný), ale hlavně jako podkladovou vrstvu pro finanční operace nad bitcoinovou sítí, nad níž se budou provádět operace s dalšími tokeny a hlavně s konvenčními penězi. Tím se oklikou dostáváme zpátky k Satoshiho původní vizi – Bitcoin jako peer-to-peer electronic cash system. Smyslem ovšem možná nemělo být nahradit peníze, ale spíše ty banky.