Hlavní navigace

Smrtelný hřích internetové žurnalistiky

21. 3. 2008
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Minulý a předminulý týden se objevila v několika médiích informace o tom, že Vatikán vydal seznam nových sedmi hlavních (smrtelných) hříchů. Informace se ukázala být víc než nepřesnou, a tak bylo zajímavé sledovat, jak se zejména internetová média, která tuto informaci přinesla, postavila ke korektuře.
Michal Černý - karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Jen pro upřesnění faktů: katolická církev má seznam sedmi hlavních hříchů, ze kterých všechny ostatní pocházejí. Seznam vytvořil papež Řehoř I. Veliký (žijící v šestém století) a čerpal ze seznamů o několik století starších. Některá média (zaznamenal jsem tuto informaci na internetových médiích Aktuálně.cz a na Lidovkách, ale například také v pořadu 168 hodin na ČT1 a v mnohých dalších) přišla s tím, že oficiální římské úřady schválily seznam nových hříchů, mezi nimiž byly genetické manipulace, neekologické chování, nesolidarita s chudými a několik dalších. Problém je v tom, že nikdo takový seznam nevydal ani vydat nezamýšlel. Biskup Gianfranco Girotti jen odpovídal v novinách na otázku ohledně nových forem hříchů v jednadvacátém století (více na stránkách Radia Vaticana).

Je zřejmé, že pokud člověk vychází ze zpráv, které někdo převzal z druhé ruky, může nastat chyba v interpretaci, nedorozumění. To je při tomto postupu zcela běžné. Ale pokud k chybě dojde, nebylo by pro elektronická média korektní ve vztahu k čtenáři doplnit informaci stala se chyba, čtenářům se omlouváme? Například na již zmiňovaných Lidovkách se tato zpráva objevila na titulní stránce hned dvakrát (jednou coby zpráva, podruhé jako komentář). Ani k jednomu textu nebyla dodána vysvětlující a opravující informace a ani samostatný článek nevyšel. Pokud ano, pak není v silách čtenáře ho vůbec dohledat. Škoda.

BRAND24

Takových přehmatů přitom existuje spousta. Stávají se a myslím, že by pro ně měl každý pochopení, pokud by se k nim redakce postavila čelem a řekla, že vycházela ze špatných zdrojů či něco podobného. V opačném případě riskují, že jejich zprávy nebudou důvěryhodné. Přitom editace článku vydaného na webu prakticky nic nestojí. U tištěného periodika bychom snad mohli přivřít oko, ale na webu, když by celá úprava zabrala maximálně několik desítek vteřin? Přitom informace, že se jedná o mylnou interpretaci, je již ze středy 12. března (viz tiskové prohlášení České biskupské konference).

Někteří lidé celou věc interpretují jako útok na církev (např. Tomáš Halík), jiní se k celé věci staví jako k běžnému obrazu našeho zpravodajského světa. Nemyslím si, že by za zprávou stála nějaká snaha někoho diskreditovat, jako spíše neochota a neschopnost uznat vlastní chybu. V tom případě se ale před námi otevírá otázka, zda má cenu takovýmto médiím vůbec věřit. Na tu ale ať si odpoví každý sám.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).