Hlavní navigace

Sociální sítě v roce 2018: Soukromí neexistuje a brzy nám to bude jedno

Autor: Depositphotos
Daniel Dočekal

Dokáže Facebook klesnout ještě hlouběji? Mají sociální sítě stále kam růst? A kdo má našlápnuto stát se „novým Facebookem“? Přečtěte si, co přinesl rok 2018 v sociálních médiích.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Na přelomu roku tradičně rekapitulujeme, co důležitého a zajímavého se událo na českém internetu. Komu se dařilo a komu ne? Pohled na uplynulých dvanáct měsíců přináší Ročenka 2018

Když jsme na konci loňského roku psali o sociálních sítích v roce 2017, bylo jedno ze stěžejních témat „konec iluzí o Facebooku“. Těžko se tehdy dalo předvídat, že v roce 2018 dokáže Facebook překonat veškerá očekávání. Dnes se tak vlastně dá napsat, že už se dá jenom těžko představit, jak by Facebook dokázal klesnout ještě hlouběji.

Sociální síť dohnal skandál s Cambridge Analytica, o kterém se vědělo už v roce 2014, ale média se tvářila, že ho nevidí. Média ale konečně pochopila, že Facebook není jejich spojenec a „přátelství“ s Facebookem jim nic nepřináší. Celé to nakonec došlo i tak daleko, že Facebooku v otázce ochraně osobních dat nevěří rekordní počet lidí.

Z přehledu v roce 2017 můžeme ale zopakovat i to, že boj proti fake news je stále jenom moderním marketingem a že se v tomto ohledu nepodařilo ničeho podstatného dosáhnout (na konci roku 2018 už máme potvrzeno, že Facebooku je to jedno a angažování organizací ověřujících věci bylo jen PR tah). Ale i to, že Twitter tu je stále a stále neví, čím je.

Víme také, že video se nestalo novodobým zachráncem médií, ostatně i tady má máslo na hlavě Facebook. Čísla o sledování videí falšoval, aby svět přesvědčil, že videa jsou „next big thing“. Nejsou. Byť oblíbená jsou.

A jestli už v roce 2017 bylo zřejmé, že sociální sítě jsou pro uživatele zásadním zdrojem zpravodajství (zpráv), tak rok 2018 to ještě posílil. Na konci roku sociální sítě předstihly klasické tištěné noviny. Což, bohužel, za dobrou zprávu označit nejde. Na druhou stranu, jsou zatím druhé od konce a řeč je o USA.

Růst sociálních médií se zastavil

Nasycený trh – tak by se dal označit stav sociálních médií. V USA a Severní Americe vůbec už nejde o růst, ale o pokles (další data třeba zde) a jediná oblast, kde ještě mají sociální média šanci, jsou rozvojové trhy (a velkou nadějí by mohla být Čína, kdyby byla ochotná si nechat západními sociálními sítěmi rozvracet své zřízení).

TIP: Na internetu je mírně přes 4 miliardy uživatelů a zhruba 3,2 miliardy používají sociální sítě. Máme také 5,1 miliardy mobilních uživatelů a 2,9 miliardy využívá sociální sítě. Uvádí se i to, že 86 % lidí používá sociální média denně. Prostor pro růst určitě existuje, ale otázka je kde.

Facebook je na ústupu, mladí lidé si ho už ani nezakládají a ti, co ho doposud měli, často odcházejí na Instagram (a ještě stále mírně i na Snapchat). Překvapením může být Tik-Tok (bývalé Musically). Neměli bychom zapomínat ani na YouTube, rok 2018 mu přinesl oživení zájmu.

Google+ lze od roku 2018 považovat za definitivně mrtvou sociální síť. Nejprve Google zjistil, že ji měl mírně děravou, a oznámil, že ji v létě 2019 zavře. Pár měsíců poté zjistil, že ji měl zásadně děravou, a uspíšil její konec už na duben 2019. Neuškodilo by to prostě ukončit rovnou.

S koncem Google+ souvisí i budoucnost dalších sociálních sítí. Jsou poměrně slušně podchyceny v Google+ končí. Kam mohou jeho uživatelé odejít? Z tamního přehledu se dá zmínit mírně se zvyšující zájem o Reddit, šance pro růst Telegramu a stále stejně diskutabilní věci jako Mastodon či Diaspora. S otazníky nadále zůstává Pinterest, kterému se stále nepodařilo nijak výrazně růst.

Stěhování z Facebooku na Instagram

Zmíněné stěhování z Facebooku na Instagram bychom neměli podceňovat. Facebooku se tady podařilo něco dost zásadního. Před lety za poměrně směšné peníze Instagram koupil, nechal ho růst a v okamžiku, kdy roste kriticky, ho proměnil v „příští Facebook“. Jednou z příčin úspěchu je i to, že klasicky vykradl příběhy z konkurenčního Snapchatu. Patří sem i přerod youtuberů v instagramery (viz dále).

Co bude dál, je nejisté. Facebook postupně do Instagramu přesouvá vše, co bylo na Facebooku, a doufá, že se pro firmu stane stejným zásadním zdrojem příjmů. V cestě mu ale stojí to, že Instagram místo klasického principu „one to many“ daleko více funguje na principu „one to few“ (včetně „one to one“ v podobě růstu vlivu přímého chatování).

Bude podstatně obtížnější tuhle síť prošpikovat reklamou tak silně, jako je tomu u klasického newsfeedu. Potíž je i to, že postupná „facebookizace“ Instagramu likviduje to, čím byl výjimečný a vyhledávaný – jednoduchost užívání.

Soukromí neexistuje a brzy nám to bude jedno

Záplava úniků dat pokračovala i v roce 2018 a výsledný efekt je, že si můžeme být jisti, že soukromí neexistuje a žádné heslo není v bezpečí. Dříve nebo později ho někdo ukradne. Můžeme zmínit únik dat 500 milionů hostů Marriottu, jejichž osobní a důvěrné údaje byly k dispozici hackerům dlouhé čtyři roky. Ale rekordmanem v tomto ohledu je stejně Facebook. Posuďte sami:

  • kauza Cambridge Analytica týkající se možná až stovek milionů lidí (přímo a tvrdě 50 milionů)
  • v září objevený fakt, že všechny účty na Facebooku byly skoro rok kompletně dostupné (ve finále prý jen 29 milionů postižených)
  • dubnové zjištění, že každý uživatel Facebooku (tedy 2,2 miliardy) mohl být cílem sběru údajů přes vyhledávání
  • květen a omylem zpřístupněné soukromé příspěvky 14 milionů uživatelů
  • prosinec a chyba v API, která zpřístupnila fotografie, které uživatelé nakonec na Facebook neposlali, tvůrcům aplikací (6,8 milionu uživatelů)

S takto stoupajícím tempem úniků a bezpečnostních selhání je dost dobře možné, že v roce 2019 nám to začne být jedno. Už roky platí, že cokoliv dáte na internet, dáváte do veřejného prostoru. Ale až rok 2018 to snad konečně naučil ty 4 miliardy uživatelů celosvětového internetu.

Vše je a bude více a více mobilní

Mobilní internet (a mobilní web) patří trochu jinam, ale dnes už samozřejmě víme, jak důležité je mít mobilní verze webů. Pro sociální sítě to platí taky. Rok 2018 znamenal, že 67 % lidí používají sociální sítě na mobilech, 57 % ve webových prohlížečích (ale pouze 26 % to považuje ze preferovanou variantu).

Tahle čísla stále ještě byla dost ovlivněna i rozdělením používání na „mobil doma“ a „počítač v práci“. Na mobilech je preferovanou cestou užití mobilních aplikací příslušné sociální sítě.

TIP: 45 % lidí si pořizuje selfie. Je to trochu optimistické číslo, které je dost ovlivněno faktem, že ve věku 18–29 let si selfie pořizuje 88 % lidí.

Algoritmy řídí, co na sociálních sítích smíme vidět

Příchod 100% algoritmického newsfeedu na Facebook přinesl zásadní omezení (neplaceného) dosahu příspěvků, silné posílení vytváření sociálních bublin a uživatele vlastně přiměl k tomu, že mají výrazně nižší zájem sledovat značky.

Z hlediska budoucnosti Facebooku to bylo dost nešťastné rozhodnutí, které se navíc v roce 2018 začalo přenášet na Instagram, kde Facebook začal zavádět vše, co se mu „osvědčilo“ přímo na Facebooku. Zajímavé je, že něco podobného zkusil i Twitter, ale v prosinci nakonec uživatelům vrátil nefiltrovaný chronologický newsfeed.

Algoritmy ale nedokázaly vyřešit fake news a řadu dalších problematických věcí. Mark Zuckerberg přitom mnohokrát přesvědčoval, že algoritmy vyřeší všechno. Skutečnost je ta, že prozatím jsou to právě fake news, které z existence algoritmů těží ze všeho nejvíc.

Profesní sociální sítě stále nic

LinkedIn se v rukou Microsoftu nijak výrazně neposunul, stále je v užívání někde na polovině čísel Twitteru. Stále také neudává MAU/DAU (měsíční/denní aktivní uživatele), ale počty vytvořených účtů.

Podstatnější v téhle části trhu je ale to, že profesní sítě mají stále stejně omezený způsob užití (někoho hledám nebo sám hledám práci) a podstatně dravější jsou nástroje, jako je Slack a ostatní podobné. Snaha Facebooku prorazit do této oblasti s „verzí“ Facebook pro firmy nevyšla. Možná se dá napsat, že naštěstí nevyšla, protože po záplavě neuvěřitelných skandálů s ochranou soukromí a dat uživatelů je spíš jisté, že něco takového byste si do firmy pouštět neměli.

O významu firemního prostředí ze „sociálního“ hlediska nakonec možná dost říká i to, že výše zmíněný konec Google+ se netýká této funkčnosti v G-Suite, tedy ve firemním prostředí.

Vyhořený youtuber je šťastným instagramerem

Jednou z podstatných událostí roku 2018 je vyhoření youtuberů. Pro řadu z nich několikaleté působení na YouTube vyústilo v problémy se zdravím (fyzickým i psychickým). Jeden velký odchod jsme ostatně zažili i v Česku – viz Jeden z nejznámějších českých youtuberů Jirka Král oznámil konec na YouTube.

TIP: Petr Král: Jak jsem pomáhal vytvořit (a „zabít“) úspěšného youtubera Jirku Krále

TipConten_tamata

Hodně zajímavé na tomhle fenoménu je, že někteří z nich po „vyhoření“ na YouTube pokračují v totožných aktivitách na Instagramu. Trochu zjednodušené to mají tím, že Instagram je krátký videoformát (60 sekund příspěvky, 15 sekund příběhy, IGTV se nechytilo) a nároky na vytváření jsou tak zdánlivě menší. Ve skutečnosti to ale asi nakonec stejně bude srovnatelné. Kratších věcí je potřeba vytvářet víc.

Po Generaci X je středem zájmu roku 2018 Generace Z. Což je dáno tím, že nastupují do pracovního procesu. 

Nelze nepřipomenout, že počet studií upozorňujících na zvyšující se deprese a pocit osamění právě vlivem užíváni sociálních sítí se v roce 2018 ještě zvýšil. Nejdepresivnější je podle zjištění mimochodem právě Instagram.