Filmům určitě škodí - krátkodobě všem, dlouhodobě warez pomůže akorát seriálům, nebo velkým sériím (jako třeba Hunger Games), protože jim poskytne dobrou propagaci - ti lidé pak třeba opravdu přijdou na další díl do kina. Nebo se vytvoří skalní fanoušci, kteří kupujou licencované předměty, koupí si DVD,...
Jenže 99% filmů nepatří do žádné série a těmto filmům warez škodí. Hodně škodí.
Za ostatne roky som bol v kine len trikrat. Raz na Avatara, k comu som sa odhodlal po tom, ako som si stiahol torrent a pozrel doma. Druhykrat na X-men: First class, kde sa scenar opakoval. Tretikrat som bol na pokracovanie X-menov, ktore som si vopred nestiahol. Cize v mojom pripade piratske kopie trzbam pomohli.
Je mi jasne, ze moj priklad je uplne irelevantny. Bolo by zaujimave vymysliet nejaku realnu metodiku, ako zistit realne straty/zisky sposobene piratskymi kopiami. Len netusim vobec, ako to zistit. Pytanie sa ludi v kine, ci vopred videli piratsku kopiu nepomoze, lebo tym zistime len polovicu rovnice. Kazdopadne, moj skromny nazor je ten, ze piratske kopie v dlhodobom horizonte finance pomahaju studiam ako neplatena reklama.
Korelace vs. kauzalita. A i pokud tam příčinná souvislost je, pořád ještě může fungovat opačným směrem.
Pokud zjistíte, že se někde rodí více dětí než jinde a zároveň se tam vyskytuje více čápů než jinde, budete to považovat za důkaz, že děti nosí čáp?
Tohle je celkem běžný omyl při interpretaci statistiky, dva jevy mají společnou příčinu (třeba to, že jde o pro diváckou obec nejzajímavější filmy, případně že některé oblasti jsou obecně životu příznivější než jiné), díky čemuž jsou silně korelované, na základě čehož prohlásíte, že mezi nimi je kauzální vztah.
Vlastně jde o logickou chybu záměny implikace, jsou-li jevy v příčinné souvislosti, bývají silně korelované (neexistuje-li nějaký další faktor, který by to rozhodil). Ale z toho nijak neplyne, že silně korelované jevy jsou v kauzálním vztahu.
Já tomu naopak věřím. Proč jde někdo do restaurace, když si kvůli úspoře může
- v obchodě koupit a doma ohřát polotovar
- uvařit sám
- nechat jídlo dovézt z restaurace a ušetřit tak aspoň za drahé pití
?
Jste si jist, že kdyby film nešlo stáhnout, že by na něj člověk do kina šel? Co mám ve svém okolí stahovače, tak ti stahují tak nějak z principu, že se to prostě snadno dá a "kdyby se na to někdy chtěli podívat". Tzn. ne "chci ten film *za každou cenu* vidět a abych ušetřil za kino, stáhnu si ho a kdyby stáhnout nešel, tak do kina na tuti jdu". Ne že by takoví nebyli, to určitě nechci popírat, ale kdo si chce film skutečně vychutnat, tak do kina vyrazí, ať ho stažený má nebo ne. A když si ho stáhne někdo, kdo by na něj do kina stejně nikdy nešel, tak buďme upřímní, nikomu žádná škoda nevznikla.
Pokud by to pomáhalo, pak by se jistě už vyrojila řada nezávislých či méně rozpočtových filmů, které by se nejdřív propagačně šířili po internetu a pak by teprve šli do kina.
že někdo jde do kina na film co už viděl, to zas tak divné není, od toho jsou obnovené premiéry. Ale éra takových povadla v 90. letech, do té doby filmy v kinech běhali roky a běžně se po několika letech znovu nasazovali, a dneska? To znovu do kina pustí jen opravdu pár filmů pro skalní fanoušky. Takže ano pár lidí i tak příjde, ale žádné zástupy to nejsou.
Chápete to špatně.
Jsem přesvědčen, že pokud někdo film stáhne a podívá se na něho doma, tak už nepůjde do kina, resp. počet lidí, kteří ano, bude zanedbatelný. Opačný výrok nutně neplatí.
Existuje skupina, která by na film šla, kdyby nešel stáhnout a skupina, která by nešla tak jako tak - ta nás nezajímá, z těch prachy nebudou v žádném případě.
Mám známého, který svého času prohlásil o jednom filmu, že pokud do premiéry bude kvalitní rip, tak na kino kašle, jinak půjde - rip byl, do kina s námi nešel.
Jenže pokud se máme dobrat toho, zda rip poškozuje, tak nám nestačí věta "Jsem přesvědčen, že pokud někdo film stáhne a podívá se na něho doma, tak už nepůjde do kina, resp. počet lidí, kteří ano, bude zanedbatelný".
My se potřebujeme dobrat k tomu, jak významné procento z těch, co si rip stáhli, by - nebýt ripu - šli do kina.
Dívat se na to stylem "stáhl rip, cena lístku v kině by byla 400Kč, způsobil škodu 400Kč" je na stejné úrovni, jako když celníci vydají bombastickou tiskovou zprávu, že ve vietnamské tržnici zabavili padělky za 20 milionů a když se zajímáte, co přesně v takové ceně zabavili, tak zjistíte, že zabavili pár hadrů:
- v celkové výrobní ceně několika tisíc
- v celkové dovozní ceně několika desítek tisíc
- v prodejní ceně (tzn. pokud by všechny ty hadry prodali za své obvyklé vietkongské ceny) pár set tisíc
- a ceně, pokud by vše byly kvalitní originály, těch 20 milionů
Což, jak sám asi uznáte, je akorát honba za vysokými čísly a nemá nic co společného s realitou. Mimochodem, pokud by to zboží bylo pojištěné a shořelo by například, tak skutečná hodnota, kterou by pojišťovna proplatila, je ta "dovozní cena několik desítek tisíc". Na nic takového, jako "za kolik by se to dalo prodat, kdyby", se nehraje.
Trochu se obávám, že ten přístup k filmům je podobný a hraje se na to, "kolik by se dalo utržit na vstupném, kdyby....".
Co kdyby se škoda tím vaším způsobem počítala i v jiných případech? Pane Nováku, tady pan obžalovaný ukradl vaše auto, o tom není sporu. Vy sám tvrdíte, že autem jezdíte jednou týdně na chalupu. Jedna cesta by autobusem stála 68 Kč, to máme tedy týdenní škodu 136 Kč. Sám však uvádíte, že v zimním období na chalupu nejezdíte. Ke krádeži došlo v posledním říjnovém týdnu, dnes máme polovinu dubna, můžeme tedy dovodit, že byste za celou dobu od krádeže na chalupu nejel, tudíž způsobená škoda je 0 Kč. Naopak jste ušetřil na povinném ručení, tento výnos vám pachatel - jak uvedl ve své výpovědi - velkoryse promíjí. Mimo záznam vám radím, odvolejte se, odvolací soud proběhne zhruba někdy v červenci nebo srpnu, tou dobou už se vám pár stoveček na škodě nastřádá.
Aby vám nepřipadalo, že si tady vymýšlím jen nějaké nereálné příklady, můžeme zkusit i něco praktičtějšího. Zloděj ukradne na železnici kus zabezpečovacího kabelu, napájecí kabel nebo rovnou kus kolejnice. A prodá to za pár stovek do sběru. Provozovatel dráhy vyčíslí škodu ve stovkách tisíc, ale zloděj se bude bránit, že za takovou cenu by to v životě nekoupil a že pro něj to má cenu těch pár stovek, které dostal ve sběrně. Podle koho tedy budete vyčíslovat škodu? Samozřejmě že podle té hodnoty, jakou to mělo pro oprávněného vlastníka. A stejně je to u autorských děl. Pokud si držitel práv cení shlédnutí filmu na 400 Kč, je cena za jedno shlédnutí 400 Kč. A že by za to tolik pirát nezaplatil? Když za to 400 Kč dát nechce, tak se na ten film neměl dívat.
Totální nesmysl. Ať už v obecné rovině nebo v řadě dílčích tvrzení (zmíním například to, že nic jako "držitel práv si cení shlédnutí filmu na 400Kč" není a navíc je to zcela něco jiného než stažení filmu doma na počítači ve smyslu zcela jiné "služby" - už jen proto, že jsem ten film ani vidět nemusel; nebo to, že pokud zloděj ukradne kabel, tak ten kabel někomu chybí, zatímco stáhnu-li rip filmu XYZ, tak původní film nikomu nechybí).
Jinak pokud byste uměl lépe číst a chápat psaný text, tak byste si všimnul, že zrovna u toho fyzického zboží jsem můj názor (a obecně používaný například pojišťovnami) jasně zmiňoval, klíčová je pořizovací cena zboží.
Co konkrétně je na tom nesmyslného? To, že si držitel práv cení shlédnutí filmu na 400 Kč je samozřejmě možné, on je ten držitel práv a on rozhoduje. Nebo si na těch 400 Kč může cenit vytvoření kopie. To, jestli stažený film pirát viděl nebo neviděl není podstatné, protože se to posuzuje podle držitele práv, ne podle piráta.
To, zda něco chybí nebo nechybí, je irelevantní. Pokud ten zloděj zasekne do kabelu krumpáč, nedokáže ho vyndat a odejde s nepořízenou, nebude správci železnice nic chybět, naopak bude mít o krumpáč víc, ale pořád tam bude způsobená škoda.
Do pořizovací ceny ale nepočítáte jen hmotné věci, že ne? Pokud někdo ukradne ten kus kabelu, vzniklá škoda není jen cena nového kabelu, ale také práce s výměnou toho kabelu - výkop, naspojkování... A také například škoda způsobená tím, že tam kabel chyběl - např. zpoždění vlaků. Když někdo ukradne auto, také byste jako škodu počítal pořizovací cenu nového auta, za jakou je možné jej vyrobené koupit někde od prodejce. V téhle prodejní ceně je ale započítána cena surovin (to vaše fyzické), ale také cena práce, cena za vývoj - a to už není nic fyzického, také to nikomu nechybí.
- o ceně nerozhoduje držitel práv, ale to za kolik je to od něj někdo ochoten odkoupit; při vyčíslování škody je tomu jinak, proto jsou ty částky nesmyslné
- analogie s autem je nesmysl z důvodu že auto majiteli chybí, musí si koupit nové apod.
- a motat obecné ohrožení na železnici s kopírováním filmu je už úplně mimo
- navíc se zaměňuje způsobená škoda a ušlý zisk
Také se tady nebavíme o ceně, ale o škodě. To, že něco chybí, není jediná možná škoda. Obecné ohrožení na železnici sem nikdo nemotá. Celou dobu se tady diskutuje o způsobené škodě. Český autorský zákon navíc výslovně říká, že místo způsobenou škody jako skutečně ušlého zisku se může autor domáhat obvyklé ceny za odpovídající licenci – tedy přesně to, co jsem psal výše, že nezáleží na tom, za kolik by to pirát koupil, ale za kolik by to autor prodal.
Vy si pořád neuvědomujete (bez ohledu na znění autorského zákona, řeším selský rozum), že "za kolik by to autor prodal" je zcela něco odlišného oproti "za kolik to autor prodával". To první určuje skutečnou tržní hodnotu, to druhé je sci-fi (opakuji, oboje ve vztahu k realitě, nikoliv k nějakým právním formulacím).
"Za kolik by to autor prodal" znamená (a z kontextu diskuse je to zřejmé) "jakou prodejní cenu by autor nabídl, pokud by pirát nepirátil, ale chtěl to normálně koupit". Je to tržní nabídková cena. "Za kolik to autor [běžně] prodával" se nedá vždy použít, protože někdy to autor neprodával, nebo ještě neprodával, nebo neprodával takový typ licence. Ale pokud to autor prodával, je ta cena opravdu totožná s cenou, "za kolik to autor prodával".
Zcela mimo.
"Za kolik by to autor prodal" je cena, za kterou by to kupující koupil. Pokud to měl potenciální kupující možnost okopírovat/stáhnout/ukrást (vyberte si dle libosti), tak je nad slunce jasné, že kupující nic nekupoval a diskutovat nad tím, kolik je či byla prodejní cena je naprosto irelevantní.
Relevance nastává v situaci, kterou jsem tu už několikrát zmiňoval a tou je situace, že by potenciální kupující možnost okopírovat/stáhnout/ukrást neměl (nebo nechtěl využít). Potom nastávají v zásadě tři možnosti:
- koupil by to za nabízenou cenu
- sehnal by to někde levněji (např. použité DVDapod.)
- nekupoval by to
A výsledek výše uvedeného dilematu je "za kolik by to autor prodal". Dát rovnítko mezi "za kolik prodával" a "za kolik prodal" prostě nejde.
Pokud stále ještě absurdnost vašich úvah nechápete, tak si vzpomeňte na ten okřídlený vtip, jak přijde mladý Skot domů a chlubí se tátovi, že ušetřil půl libry. Táta se ptá jak - prý běžel domů za tramvají, namísto aby si koupil lístek. Táta na něj - ty blbečku, vždyť jsi mohl ušetřit pět liber! A jak, tati? Měl jsem raději běžet za taxíkem!
Prostě počítání virtálních úspor/výdělků založených na naprosto nesmyslné úvaze (že by Skot cestu taxíkem platil/že by notorický stahovač na vše, co stáhnul, chodil do kina).
Tohle celé by platilo, pokud by pirát nepirátil, ale normálně si licenci koupil nebo nekoupil. Tady se ale bavíme o situaci, kdy pirát pirátil a tím pádem už zvolil tu variantu licence od autora. Tím pádem musí akceptovat i nabízenou cenu - pirát porušil zákon, takže není žádný důvod, proč by na tom měl tratit někdo jiný.
Vůbec se neřeší to, že by notorický stahovač na vše, co stáhnul, chodil do kina. Na tom vůbec nezáleží. Řeší se, o co se neoprávněn obohatil. A vzhledem k tomu, že to bylo neoprávněně, bude se cena počítat podle toho, kdo je v právu. Škoda na ukradeném kabelu se bude počítat podle hodnoty, jakou má podle okradeného, ne podle ceny, za kolik jej zloděj prodal ve sběrných surovinách. Škoda na upirátěném autorském díle se bude počítat podle hodnoty, jakou má podle okradeného, ne podle hodnoty, kterou má pro piráta. Je to naprosto logické, nesmyslné by naopak bylo hodnotu určovat podle toho, kdo jednal protiprávně.
> Škoda na ukradeném kabelu se bude počítat podle hodnoty, jakou má
> podle okradeného, ne podle ceny, za kolik jej zloděj prodal ve
> sběrných surovinách.
Ale prd. Řešil jste někdy vůbec v reálném životě náhradu škody a to nejlépe u soudu, abyste měl aspoň trochu reálnou představu? Normálně to funguje tak, že okradený (když už se opět uchylujeme k fyzickým věcem) vyčíslí škodu, zloděj toto vyčíslení může napadnout a soud to pak posoudí a skutečnou výši škody stanoví sám.
Pokud poškozený tu částku přestřelí a obžalovaný ji napadne, soud ji určí - ale podle toho, jaká je rozumná hodnota pro poškozeného. V českém autorském zákoně je výslovně uvedeno, jak se k té ceně dospěje, a je to právě normální cena za příslušnou licenci. Bezdůvodné obohacení je pak dvojnásobek této částky. Řešit můžete kteroukoli z těch částek, násobení nebo dělení dvěma je snad jednoduché.
Tohle fakt vzdávám. Vy jste nepochopil, že tu nejste u soudu, aby se operovalo českým autorským zákonem.
Kdybyste to pochopil, tak byste také věděl, že stáhnout si rip pro vlastní potřebu je v ČR naprosto legální a žádná bezdůvodná obohacení se nekonají.
Kdybyste to pochopil, tak byste také věděl, že původní článek se týká zásahu v USA a v diskuzi se řeší skutečná způsobená škoda, nikoliv to, co je nebo není v kterém zákoníku. Sám jsem vám uvedl příklad, jak se škoda řeší v ČR v návaznosti na Vaše tvrzení, že škoda je ta, jakou si stanoví poškozený.
Také byste neargumentoval něčím jako "rozumná hodnota pro poškozeného". Už jsem pár rozsudků i zdůvodnění viděl a pokud má soud pocit, že to někdo jenom s výší škody zkouší, tak mu jí prostě nepřizná bez ohledu na to, co je nějaká rozumná hodnota. Soud sám zváží, jaká mu přijde skutečně způsobená škoda a je to. Nehledají se žádné rozumné kompromisy.
Takže si žijte v tom vašem virtuálním světě, kde pro určení reálné škody máte nějaký vzoreček nebo prostě někdo řekne cifru a ta platí, já fakt nemám na to vám vysvětlovat, že to tak prostě není.
Já předkládám postup určení škody, který je logický, a shodou okolností je také stejný, jako v českém AZ. Vy předkládáte nesmyslný postup.
Stáhnout si rip pro vlastní potřebu je v některých případech nepochybně nelegální (například zrovna v té situaci popisované v článku), v ostatních případech je to otázka výkladu - přičemž Soudní dvůr EU se nedávno přiklonil k tomu, že je to nelegální, takže se dá očekávat, že se bude postupně konvergovat k tomuto výkladu.
Co znamená "skutečná způsobená škoda"? Co by bylo, kdyby nenastalo to, co nastalo? To je "skutečné"?
S určením škody popisujete opakovaně to samé, co jsem napsal já. Takže aspoň v něčem se shodneme.
No vidis jirsak, a proto je i v CR uz nekolik desitek rozhodnuti soudu (racej si zagooglit) kdy soud kolem autorskych prav dotceneho odsoudil (podminka...), ale onu "virtualni" skodu odmitl uznat s tim, ze ji onen "poskozeny" neni schopen dolozit. A takovych pripadu je cim dal vic.
Kupodivu, jsou pak takova rozhodnuti zalozena na tom, ze to, ze si film odnekud stahlo ... 5 000 lidi vubec nic nerika o tom, kolik z nich na nem treba bylo v kine, nebo ... kolik z nich by si jej koupilo, kdyby si jej stahnout nemohli.
Na tom, kolib by si film koupilo nebo šlo do kina vůbec nezáleží. Za prvé to máte napsané přímo v autorském zákoně, za druhé jsem to tady vysvětloval, jak by to bylo nesmyslné kdekoli takhle počítat škodu.
Jirsak samozrejme vubec netusi, jak se vycisluje skoda ...
Skoda se mr jirsak vycisluje jako naklady (prokazatelne) nutne k uvedeni veci do stavu pred zpusobenim one skody. Takze pokud ta zeleznice vynalozi milion na opravu zniceneho zabezpeceni, tak je skoda mililon, bez ohledu na to, ze ten kabel do sberny dotycny prodal za par stokorun.
Pokud by si dotycny ten kabel vydotil/okopiroval/... a prodal ho do sberny ... tak zeleznice na "opravu" vynalozi ... presne 0, takze zadna skoda nevznikla.
Tak nám vyčíslete náklady na uvedení věci do původního stavu, tedy stavu, kdy pirát žádný film neviděl. To znamená minimálně vymazání vzpomínek piráta na ten film, to bude dost drahá operace mozku, zvlášť když to současná věda neumí. Zrušit ten zkopírovaný kabel bude podstatně levnější, ale také to nebude zadarmo.
Jiste a proto chodi lidi do kina trebas na Avatara/Lotra/... 3x i vicekrat ... trebas na 2D s dabingem, 2D v originale, 3D ... a to v 80% po te, co videli nejaky ten kino rip, protoze jinak by do kina nesli. Ono totiz vykesovat 200 a vic za navstevu nejake sragory, ze ktere bude clovek tak maximalne znechucen, je trochu draha sranda.
Pochopitelne, pokud je ono veledilo neskutecneou slataninou, tak na nej neprijdou ani ti, kteri by trebas omylem na zaklade nejakych tech teaseru zahrnujicich komplet koukatelny sceny, sli.
A ze lidi obecne do kin nemaji zajem chodit je taky celkem pochopitelny, protoze i v pripade, ze mi film prijde prijatelnej, velmi vaham jestli mi to stoji za kolou politou kosili a popkorn chroupajici za krkem.
S tím souhlasím. Na filmy které mě opravdu zaujou, tak jdu do kina a i případně DVD si koupím, ale na s prominutím na vol##ny a Postradatelní, jak už z názvu tohoto dílka vyplývá, tak na ty bych nešel do kina a ani z warezu bych je nestahoval. Sorry prostě na špatné filmy se do kina nechodí a problém není ve warezu, ale v samotných tvůrcích.
To, že bydlíš v debilním městě a chodíš v debilní časy je tvůj problém. Já osobně jsem byl v kině 2x a jednou jsme tam byli 3 a podruhé v pěti. Samozřejmě musí se jít na termín třeba ve 3 odpoledne a ne v 9 večer, když tam jde každej vocas, co dělá to, co říkáš.
A myslím že mezi FullHD TV i když přes metr a půl je docela dost velkej rozdíl v porovnání s kinem, kde to mám pořádně ozvučený a 10m+ plátno.
Argumentace velikostí (metr a půl vs. deset metrů) je zavádějící, protože je tam značný rozdíl ve vzdálenosti. Podstatný je pozorovací úhel, který je sice v kině (obvykle) pořád větší, ale zdaleka ne tolik, jak by se zdálo z vašeho příspěvku.
A zvukem bych neargumentoval už vůbec. Jen výjimečně se mi stane, že by hlasitost v kině byla přiměřená, většinou to moc řve. Navíc zvuk v kině už z principu může mít optimálně vyvážené kanály a srovnané zpoždění jen pro malou oblast, ostatním už tak dobře znít nebude. Doma si sednu přesně na to místo, pro které jsem soustavu kalibroval, a hlasitost si nastavím přesně tak, jak mi vyhovuje. Ve výsledku mi tak i obyčejný pětikanál doma poskytne lepší zvukový zážitek než Atmos v kině.
No nevím. Dle mého prostě srovnávat TV s plátnem o velikosti 22 x 16 m prostě nelze.
Pokud jde o zvuk, tak pravda, už jsem se setkal i s přehnaně hlasitým, řekl bych až přebuzeným, ale nevím, zda za to mohlo kino, nebo ten zvuk byl zkriplený už od dodavatele. Obecně právě hlasitá produkce zvyšuje zážitek, proto lidé do kina chodí. Stejně tak je to u koncertů, taky tam asi nebudete čekat hlasitost úrovně domácnosti v paneláku :-)
Zatím jsem neviděl tak velké plátno, že by významná část byla mimo zorné pole diváka. Já také píšu o hlasité, nikoli přebuzené nebo zkreslené produkci. Zkreslené je až to vnímání, protože je to mimo rozsah, se kterým by se člověk běžně setkával. Vůbec nechápu, k čemu je ta hlasitá produkce dobrá – snad jen aby to přehlušilo šustící pytlíky a kašlání atd. Ale neřekl bych, že to stojí za to kvůli případnému rušení pouštět zvuk nepříjemně hlasitě.
Obecně právě hlasitá produkce zvyšuje zážitek, proto lidé do kina chodí.
Někdo možná ano, ale já určitě ne. Pro mne rozhodně neplatí, že čím hlasitější, tím větší zážitek, a i kdyby ano, můžu si to pustit hlasitě i doma.
Stejně tak je to u koncertů, taky tam asi nebudete čekat hlasitost úrovně domácnosti v paneláku :-)
Hlasitost zdroje pochopitelně ne, protože je potřeba ovzučit větší prostor. Hlasitost poslechu... v ideálním případě ano. Samozřejmě to tak vždy nedopadne, nelze se trefit do vkusu všem, ale na živý koncert se chodí z jiných důvodů. Když jdu na živý koncert, rozhodně to není kvůli tomu, že doma si nemůžu hudbu pustit dost nahlas, a kvalitu zážitku nebudu poměřovat hlasitostí.
Místo koncertu si klidně dosaďte diskotéku ;-) IMHO kdyby byly koncerty takové hlasitosti, že by se dalo šeptat, stálo by to za houby. A neříkám, že hlasitost je jediný důvod, proč se chodí na koncerty, je to jeden z důvodů. BTW já si doma pustit film tak hlasitě jako v kině, tak mě sousedi ušlapou :-)
Každopádně chápu, že každý má svůj vkus.
Pokud je pro vás nutnou součástí prožitku z hudby nebo filmu to, abyste zvuk vnímal i tělem, pak se asi každý bavíme o něčem úplně jiném. Ale pokud je váš pohled většinový, vysvětlovalo by to, proč zvuk v kinech obvykle tolik řve (takže si ho mnohem víc vychutnám doma).
Záleží na tom, jaké koncerty. Na některých koncertech kdyby někdo šeptal, bude považován za barbara, protože tím ruší ostatní. Změny hlasitosti jsou neodmyslitelnou součástí a orchestr hraje od pianissima po fortissimo. Proto nechápu, proč se v multikinech pouští zvuk neustále na maximální možnou hlasitost - zatím neznám jediný důvod, k čemu je to dobré, naopak se tím ztrácí určitá rozmanitost.
OMG, mluvím samozřejmě o koncertech, kde se využívá zesilovací technika.
"Proto nechápu, proč se v multikinech pouští zvuk neustále na maximální možnou hlasitost - zatím neznám jediný důvod, k čemu je to dobré, naopak se tím ztrácí určitá rozmanitost."
To vidím, že nechápete. Důvod jsem sem psal. Žádná rozmanitost se neztrácí, pokud promítač není kopyto a neotočí volume na doraz, což se běžně určitě neděje.
Použití zesilovací techniky se s mou odpovědí nevylučuje.
Rozmanitost se samozřejmě ztrácí, protože když je základní úroveň hlasitosti nastavena na nepříjemně hlasité, nelze už hlasitost zvýšit. Jako důvod jste psal, že ta hlasitost také přispívá k zážitku - nebylo by pak lepší místo chození do kina jít si zadarmo poslechnout třeba sbíječku?
"Rozmanitost se samozřejmě ztrácí, protože když je základní úroveň hlasitosti nastavena na nepříjemně hlasité, nelze už hlasitost zvýšit."
Rozmanitost se neztrácí. Hlasitý šepot je pořád šepot a určitě jej lze rozeznat třeba od střelby. Pokud ne, zřejmě máte problémy se sluchem.
"Jako důvod jste psal, že ta hlasitost také přispívá k zážitku - nebylo by pak lepší místo chození do kina jít si zadarmo poslechnout třeba sbíječku?"
Tak pokud vás bude sbíječka rajcovat, proč ne, klidně můžete :-) Jinak nevím, v jaké realitě žijete vy, ale že vyšší hlasitost zvyšuje zážitek je obecně platný fakt. Zřejmě jste nikdy nebyl na diskotéce, nikdy jste neslyšel, že si někdo pouští hlasitě hudbu, i u toho domácího kina si to lidé pouští poměrně hodně nahlas, proč asi? Podle vás by každému měly stačit 3W bedničky, přece to stačí a dokonce to bude rozmanitější.
Hlasitost se od normálu může lišit i směrem k vyšší hlasitosti. O kterou tu jde, takže šepot opravdu není dobrý příklad.
Pokud obecně platí, že vyšší hlasitost zvyšuje zážitek, pak si to užijte s tou sbíječkou. Zda a proč si něco lidé pouští hodně nahlas netuším, v mém okolí si to všichni pouštějí normálně. Ale je fakt, že ve svém okolí nemám nikoho, kdo by sbíječku považoval za zážitek jenom proto, že je to dost hlasité.
Nevím, proč bych si měl užívat s nějakou sbíječkou, to je váš nápad, myslím si, že hloupý, tak si jej užívejte vy sám. Já budu radši chodit do kina, kde mám velké plátno a kvalitní zvuk, což si zase pro změnu užiji já.
"Zda a proč si něco lidé pouští hodně nahlas netuším, v mém okolí si to všichni pouštějí normálně."
Netušíte, ale víte, že je to špatně. Navíc víte, že si to VŠICHNI pouštějí "normálně". No, co dodat...
"Ale je fakt, že ve svém okolí nemám nikoho, kdo by sbíječku považoval za zážitek jenom proto, že je to dost hlasité."
To tvrdíte od začátku vy. Na další trollování nebudu regovat.
No jo, jenže tohle platí u "primárních stahovačů", ti skutečně často stahují "z principu" a vlastně často i věci, které nikdy "nezkonzumují" (ať už jde o filmy, hudbu, software...).
Pak ale máte lidi, kteří nestahují, ale znají "primárního stahovače", a tak mu řeknou "Hele, nemohl bys mi sehnat to a to?". A tohle jsou ti, o něž se ve skutečnosti hraje.
A s tím "kdo si chce film skutečně vychutnat, tak do kona vyrazí" bych to neviděl tak jasně, vychutnat si film, když se vlevo ode mě olizuje dvojice puberťáků, napravo se někdo směje pronikavým smíchem v podle mě naprosto nevhodných scénách, přede mnou pořádá rodinka závod "kdo do sebe za dvě hodiny nacpe více laskomin balených v obzvláště šustivých obalech" a za mnou nějaká dvojice každou scénu důkladně okomentuje, je úkol hodný Herkula.
Já si to představit dokážu. Na Star Trek Into Darkness jsem (kvůli nesmyslnému rozhodnutí dát českou premiéru až měsíc po světové) původně jít do kina nechtěl s tím, že si počkám na BD. Názor jsem změnil právě na základě toho, že jsem film viděl a rozhodl se, že si ho chci užít i v kině (navíc ho promítali v IMAXu).
Nemám nic proti tomu, stáhnout si film půl roku poté, co prošel kiny a vydělal si na sebe. Osobně se snažím stahovat takové filmy, které jsem už předtím viděl v kině nebo aspoň v televizi. Stáhnout si film, který ještě nebyl ani v kině, mi přijde, jak to jen říct, neslušné, nevychované, negentlemanské. Ne proto, že by to přineslo nějakou sankci, ale prostě některé věci slušný člověk nedělá, i když se lidi nedívají.
me se libi jak nekdo zada o oficialni stazeni z usmolenych par ulozist kdyz behem te doby uz jede dalsi sdileni a ted uz to videli nabeton radove miliony lidi :o))) chlapci, dejte filmy na BD za 150kc a prisaham ze uz neukradnu - nestahnu - ani jeden ! ;o) za litr apod si to strcte do hlouby tlusteho streva.