V Poslanecké sněmovně se aktuálně řeší finální podoba nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který by mimo jiné mohl vést k zákazu a odstranění technologií čínské společnosti Huawei z tuzemské kritické infrastruktury včetně mobilních sítí 5G. Kromě jiného se argumentuje národní bezpečností. V telekomunikačních kuloárech už nějakou dobu putuje spekulace, že zákaz Huawei a Číny může souviset i s nákupem amerických stíhaček F-35.
Česká vláda letos v lednu podepsala s Američany smlouvu na dodávku 24 letounů F-35 od společnosti Lockheed Martin, jde o transakci za 150 miliard korun. Armáda je má postupně získat mezi roky 2031 až 2035. Podle náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je to přelomový moment a transformační projekt pro celou armádu. F-35 má být jediný letoun, který nám na bojišti umožní být relevantními i po roce 2040. Zároveň doplní letky dalších evropských a spojeneckých zemí, což má podle Řehky vytvořit rozsáhlou senzorickou vzdušnou síť.
Byť kuloáry mluví o tom, že spolu F-35 a Huawei souvisí, jakékoliv oficiální stanovisko potvrzující tuto spekulaci nebylo vydáno. Není ani jasné, do jaké míry by obě témata měla být spojena. Spojené státy se každopádně Česko snaží už od dob prvního prezidentského mandátu Donalda Trumpa začlenit například do iniciativy Clean Networks sdružující partnerské země bez čínských dodavatelů.
Otázka důvěry
Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v Senátu Pavel Fischer minulý týden na setkání s vědci a akademiky na Karlově univerzitě naznačil, jak nad tématem možného propojení témat F-35 a spolupráce s Čínou obecně přemýšlet.
Byť jsou tyto letouny americkým produktem, na jejich vývoji a výrobě spolupracují partnerské země včetně Evropy. Je jasné, že ten, kdo se na takovém ekosystému chce podílet, musí být důvěryhodný a nesmí představovat bezpečnostní riziko pro celý řetězec. Spolehlivé dodavatelské řetězce ostatně jsou v posledních letech dalším velkým tématem dodávek techniky. A F-35 jsou špičkové techniky, jako jsou senzory a podobně, plné.
Nákup F-35 mimo jiné pro Česko představuje potenciál pro vědeckou, výzkumnou a dodavatelskou spolupráci. Fischer proto na vědce a akademiky apeloval, aby si dali pozor na kooperaci s Čínou. Ta neustále ve velkém množství oslovuje zdejší univerzity, akademická pracoviště či firmy s nabídkou spolupráce, financování výzkumu, placených cest do Číny a podobně. To mimo jiné představuje vysoké riziko průmyslové špionáže, která patří mezi významné součásti čínského technologického pokroku.
Čína například před pár dny představila svůj nový stealth letoun J-35, který má F-35 konkurovat. Spojené státy dlouhodobě svůj asijský protějšek obviňují, že ve vývoji stealth letadel kopíruje americké technologie, což Čína odmítá. Připomeňme, že čínské zákony nařizují tamním firmám a jedincům se na špionáži podílet, když je o to komunistická státostrana „požádá“. USA i z těchto důvodů vůči Číně stupňují sankce v dodávkách čipů a pokročilé techniky.
Spolupráce českých vědců s Čínou i proto může podle Fischera představovat reputační riziko a z pohledu USA rozhodující argument, proč Česko do ekosystému na vývoji věcí typu F-35 nezapojit.
Krádeže, špionáž, vydírání, odposlechy
Český stát se z podobných důvodů v rámci univerzit a vědeckých pracovišť i prostřednictvím Ministerstva vnitra snaží upozorňovat na takzvanou institucionální odolnost a šířit ohledně Číny osvětu.
Vnitro na našem území zaznamenalo řadu případů spojených s čínským působením. Jde o krádeže duševního vlastnictví, průmyslovou a ekonomickou špionáž, shromažďování informací včetně těch v kybernetickém prostoru, sabotáž, takzvané honey trapy, vlivové operace, nátlak a otevřené sledování, snahy o obcházení sankcí, odposlechy telekomunikačního prostoru či snahy získat osoby ke spolupráci prostřednictvím vydírání, peněz a ideologie.
O tom, že čínské technologie a F-35 mohou souviset, ukazuje příklad Spojených arabských emirátů. Debaty o nákupu těchto stíhaček za 23 miliard dolarů byly v roce 2021 ukončeny. USA se nelíbilo utužování partnerství Emirátů s Čínou, včetně instalace technologií Huawei do tamních 5G sítí. Debaty o nákupu doposud nebyly obnoveny.
Představitelé USA také v minulosti vyjádřili obavy, že 5G sítě postavené na Huawei v okolí základen s F-35 mohou sloužit k pasivnímu sbírání informací. Velká Británie, která je klíčových partnerem USA pro F-35, Huawei po žádostech USA zakázala.
Tématem jsou i sítě samotné. Americká armáda a její dodavatelé se v jiných zemích vedle vlastní komunikační a IT techniky spoléhají na nákup externích služeb včetně datových přenosů. USA v roce 2019 v rámci zákona National Defense Authorization Act zakázaly vládním organizacím v zahraničí prodloužit kontrakty s dodavateli používajícími Huawei. USA mají obavu, že čínské technologie mohou sloužit ke špionáži, a není tak žádoucí, aby americká armáda a americké firmy přes infrastrukturu obsahující Huawei a spol. komunikovaly.
To se ale někde ukázalo jako problém. Pentagon letos poprosil Kongres o výjimku, protože v některých státech nic jiného než sítě s Huawei neexistuje, což souvisí i s tím, že Huawei je stále největší dodavatel telekomunikační techniky na světě. A například v Africe si Čína dlouhodobě buduje silnou pozici v kritické infrastruktuře.
Dalším aspektem pro nevyužívání čínských produktů může být výměna zpravodajských informací. USA dlouhodobě své spojence varují, že v případě instalace prvků od Huawei může být tato oblast omezena.
„Pokud jsme v nějaké alianci a někdo z členů řekne, že někdo je pro něj nepřítel z určitých důvodů, a vy na to nezareagujete a budete svoji strategicky významnou infrastrukturu pořád stavět na prvcích takových společností, je jasné, že to sníží ochotu některých států sdílet s vámi informace,“ nastínil směrem k dodavatelům z Číny v dřívějším rozhovoru pro Lupu Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.