Ne.
1) Pokud ta služba nabízí vlastní aplikaci (gmail, FB,...), nenadělá nic, protože je uživatel přihlášen.
2) Na změnu IP adresy na IPv4 za pěti NATy mezi transakcema zapomeň. Musel bys mít IPv6 napřímo.
3) Provozovatelé webu jsou lulani, co cpou tlačítko "líbí" všude :(
Každopádně prý bude IP adresa osobním údajem, tak by mě zajímalo, jak budou šmíráci reagovat... Po zablokování 1x1 px flashe v prohlížečích, omezení cookies třetích stran,...
Nevidel bych to tak cerne. Co mi brani mit nekolik stinovych profilu, pod kterymi jsem nahodne pri cteni clanku poruznu prihlaseny? Pri sledovani metadat dojde fizlovaci system nanejvys k zaveru, ze konkretni IPv4 adresa je NAT pro vice uzivatelu. U IPv6, prip. tahani MACu z IPv6 adres, nebo nasazeni spinavosti typu WebRTC leaku, jde spousta veci libovolne podvrhovat a centralni system vas v davu nedokaze odlisit. Takovou automatiku muzete provozovat na vlastni infrastrukture, dokonce primo na vasem laptopu nebo pracovni stanici, a nemusite spolehat na nejakou platformu anonymizujici platby. Proc chtit tedy vystoupit z davu a pouzivat atypicky mezistupen? To by mohl uvitat jen ten, kdo vas chce spolehlive monitorovat s nizsimi naklady nez v soucasnosti.
"Richard Stallman pro The Guardian říká, že „vydavatelé musí umožnit online čtenářům platit za čtení zprávy anonymně“."
Po prvni vete jsem to prestal cist, nemam rad lidi kteri rikaji jinym co MUSI delat. Jeste jsem mrknul do originalu jestli tam treba neni 'should' ale je tam opravdu 'must'....
Pan Stallman je sice legenda, ale nikdy nevyvijel protistatni cinnost ani nemel co do cineni s metodami tajnych sluzeb americkeho establishmentu. V tomhle pripade se proste myli a jen by vehnal lidi do jeste vetsi opratky nez maji na krku ted. Je treba projekt, ktery devalvuje efektivitu systemu zpracovavajici metadata a umoznujici pak cilene zamereni na konkretni osoby. Sice to neni v zajmu vydavatelu nebo establishmentu, ale je to v zajmu osobni svobody kazdeho jednotlivce. To by ostatne bylo i v duchu prechozich postoju pana Stallmana.
Podivejte se na jejich filosofii ocima koncoveho uzivatele. Word ma stovky funkci a autori se je snazi vizualne co nejlepe zpristupnit, aniz byste musel studovat manualovou bibli. Emacs ma funkci mnohem vic, ale uzivatel si nejdriv musi nacist hutny manual, aby o nich vubec vedel - a tahle filozofie je dnes uz mrtva.
Očima běžného uživatele u Wordu ty stovky funkcí musím napřed povypínat, aby Word dělal to, co chci a ne to co si myslí, že chci. Najít, kde se to všechno vypíná je práce na dlouhé zimní večery a s každou verzí Wordu se to měni.
Emacs dělá v základu to, co chci a když chci něco navíc, tak se podívám do manálu, jak to udělat. Tedy musím manál studovat, jen když to potřebuju. Ne jako u Wordu, kde musím nastudovat napřed všechno, co nepotřebuju, abych to vypnul.
Ono je toho pomerne dost, opakovane se to zapina "samo" (po ruznych aktualizacich) a je to s kazdou verzi skryte jinde, protoze by si to nedejboze mohl ten klasicky BFU vypnout i bez odborne pomoci. (vsemozni pomocnici co se snazi byt chytrejsi nez uzivatel, meni mu pod rukama velikost pisma, zamenuji slova za jina slova ...)
99% uzivatelu zvlada tak maximalne odstavec, odsazeni resi mezerami, a formatovani oznacenim textu a tlacitkem tucne.