Hlavní navigace

Stalo se: EK posvětila UWB a chce uvolnit spektrum

26. 2. 2007
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Evropská komise (EK) povolila používání technologie UWB (Ultra Wide Band) a stanovila pro ně i konkrétní pravidla. Členské země je musí zapracovat do šesti měsíců. Současně EK zveřejnila svou první představu budoucí liberalizace frekvenčního spektra. Hlavní změnou je větší prostor k tomu, aby o nasazení konkrétní technologie rozhodovali sami držitelé individuálních licencí, resp. oprávnění.

Minulý týden přinesl hned dvě poměrně zásadní „celoevropské“ novinky v oblasti frekvenčního spektra, které mohou významně ovlivnit budoucnost všech bezdrátových komunikací. Jedna z nich se týká změny celkového přístupu Unie ke správě spektra. V prvním přiblížení lze konstatovat, že Unie hodlá rozvolnit dosud poměrně striktní pravidla ohledně toho, co a jak se smí na příslušných frekvencích provozovat a poskytovat. Nově by v tomto ohledu měli provozovatelé větší volnost.

UWB se smí používat

Druhou novinkou, kterou bych dnes rád začal, je rozhodnutí Evropské komise o možnosti využití technologie UWB (Ultra Wide Band). O co jde a jak se situace kolem UWB vyvíjela v čase, popisovala zde na Lupě v několika samostatných článcích paní Rita Pužmanová (v těchto článcích), proto jen velmi stručné shrnutí: jde o řešení, které je určeno pro velmi rychlé bezdrátové přenosy (stovky megabitů za sekundu, event. ještě rychlejší), na velmi krátké vzdálenosti (jednotky metrů). Například pro přenosy dat mezi zařízeními typu kamer, různých videopřehrávačů, zobrazovacích jednotek apod. Lze si to představit také jako jakousi bezdrátovou náhradu dnešního (drátového) USB či jako další vývojové stádium technologie Bluetooth.

UWB přitom funguje tak, že vysílá velmi malým výkonem (pod úrovní hladiny šumu), ale zato ve velkém rozsahu frekvencí. Tomu ostatně vděčí i za své jméno, protože „ultra wide band“ znamená v doslovném překladu „velmi široké pásmo“. A právě zde je skryto hlavní úskalí: kde vzít široká frekvenční pásma, která by ještě byla volná a nevyužitá pro jiné účely? Taková pásma dnes neexistují – ale UWB je naštěstí nepotřebuje. Tedy v tom smyslu, že by je potřebovalo jen pro sebe. Díky tomu, že pracuje s velmi malými vysílacími výkony, může koexistovat na stejných frekvencích s jinými technologiemi, aniž by UWB jejich fungování ovlivňovalo (rušilo). Jen se musí stanovit konkrétní pravidla, aby toto vše skutečně platilo, a ta pak také dodržovat.

Právě takováto pravidla nyní Evropská komise vydala. Stalo se tak poměrně překvapivě, aniž by se takovýto krok očekával a byl dopředu avizován. Třeba ještě na 3GSM kongresu předminulý týden v Barceloně byla EU kritizována za absenci rozhodného slova k UWB, které hrozilo „pokoutnou“ liberalizací – tím, že lidé začnou dovážet do Evropy první produkty na bázi UWB a používat je načerno.

Teď už je ale vše jinak, protože ve středu 21. února Evropská komise publikovala své rozhodnutí (plné znění [PDF, 38 kB]). To povoluje využití technologie UWB a současně stanovuje podmínky, za jakých je použití možné. Jde o rozhodnutí, které by členské státy měly převzít a implementovat do svého prostředí do šesti měsíců. V Česku by to tedy mělo znamenat, že nejpozději do šesti měsíců by Český telekomunikační úřad (ČTÚ) měl vydat nové všeobecné oprávnění pro UWB, které vychází z nynějšího rozhodnutí.

UWB: jen spotřební a hlavně uvnitř

Důležité přitom je, že popisované rozhodnutí se týká jen nasazení UWB technologií na „spotřebním trhu“, pro nejrůznější spotřební elektroniku, včetně techniky výpočetní. Samotná technologie UWB totiž má i další možnosti využití, například ve vojenství (různé radary a systémy detekce) či v dopravě (např. pro systémy předcházející srážce vozidel). Ale o tato využití v nynějším rozhodnutí nejde.

Po technické stránce nynější rozhodnutí vychází z výsledků práce odborných skupin v rámci CEPTu (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations), který Komise pověřila řešením a zkoumáním technických okolností, kompatibility a dalších faktorů kolem UWB. Takže fakticky jde o podmínky stanovené CEPTem a zastřešené Evropskou komisí. A jaké že tyto podmínky vlastně jsou?

Pokud se podíváte do samotného rozhodnutí [PDF, 38 kB], dozvíte se, že použití UWB se očekává především uvnitř budov (indoor). Použití „venku“ je sice možné také, ale pak nesmí být stacionární (nesmí být součástí „pevné“ infrastruktury ani jiného „pevného“ řešení), nesmí být připojeno k žádné pevné vnější anténě a nesmí být připevněno ani k žádnému autu či vlaku. Stejně tak je stanoveno pravidlo, že každé zařízení musí přestat vysílat, pokud do deseti sekund nedostane potvrzení od druhé strany, že jeho vysílání přijímá.

Další striktní omezení se pochopitelně týkají maximálního vysílacího výkonu, a to v závislosti na konkrétním rozsahu frekvencí. Rozhodnutí obsahuje tabulku, kde jsou příslušné hodnoty uvedeny. Vyplývá z nich jeden zajímavý důsledek: Komise se snaží „natlačit“ UWB technologie do pásma nad 6 GHz. Připouští sice nasazení UWB i na jiných frekvencích (obecně vlastně na jakýchkoli), ale skrze různý vysílací výkon ovlivňuje to, jak dobře či špatně jsou zde využitelné. A právě v pásmu 6.0 až 8.5 GHz jsou podmínky nejpříznivější.

Stejně příznivé jsou také v pásmu 4.2 až 4.8 GHz, ale pouze dočasně, do konce roku 2010. Pak se tyto podmínky sjednotí pro celý rozsah od 3,8 do 6 GHz a budou podstatně méně příznivé než pro pásmo 6 až 8,5 GHz. Maximum průměrného EIRP například klesne z –41,3 na –70 dBm/MHz a EIRP ve špičce z 0 na –30 dBm/MHz. Stejně tak rozhodnutí pamatuje na zařízení podporující (tzv. mitigační) techniky, usilující o minimalizaci rušení jiných přenosů, a odlišuje je od zařízení, která takovéto techniky nepodporují (různou úrovní maximálního EIRP).

Nicméně v porovnání s tím, jaké podmínky platí pro používání UWB za oceánem, jsou zde určité odlišnosti. To bude znamenat, že výrobci budou muset své produkty upravovat pro USA a pro Evropu, či alespoň budou muset umožnit jejich různé nastavení pro různé lokality. Ale obdobný problém existuje i u technologií WiFi, kde se také poněkud liší počet frekvenčních kanálů, využitelných v USA a v Evropě (resp. v různých zemích Evropy). A praxe ukazuje, že se to dá řešit.

Liberalizace spektra jako potvrzení trendu

Pojďme nyní k první hlavní zprávě, která přišla minulý týden z Bruselu. Lze se na ni dívat jako na určitý širší rámec, do kterého zapadá i popisované oznámení o možnostech využití technologie UWB. Jde totiž o celkové uvolnění pravidel pro využívání konkrétních částí frekvenčního spektra. Dosud totiž pravidla, zakotvená v licencích či různých oprávněních (ať již individuálních či generálních, resp. všeobecných), do značné míry předepisují, jaké technologie mohou být kde nasazeny a jiné možnosti naopak vylučují. A to chce nyní Evropa změnit tak, aby držitelé licencí (oprávnění) měli větší volnost ve využití přidělených frekvencí.

Pravdou je, že půjde o zohlednění trendu, který již určitou dobu prakticky probíhá, a to i v ČR. Trendu, který zajistí skutečnou technologickou neutralitu v rámci alokací frekvenčního spektra, ale i neutralitu co do charakteru poskytovaných služeb, a svěří tak rozhodování o využití spektra více do rukou trhu než do rukou úředníků.

Tuzemským příkladem, který čtenářům Lupy snad není nutné popisovat podrobněji, je využití pásma 450 MHz dřívějším Eurotelem (dnes O2). Ten toto pásmo původně dostal pro poskytování hlasových služeb na bázi technologie NMT. Později našel způsob, jak ho využít pro rychlé datové přenosy na bázi CDMA. Ke konci roku 2006 tyto jeho služby využívalo 96.000 zákazníků. I přes různé nářky uživatelů na to, že jim tu či onde CDMA neběhá tak, jak by očekávali či jak poskytovatel sliboval, si dovolím konstatovat, že to trhu s broadbandem výrazně prospělo.

Nebo další příklad: „čtvrtý mobilní operátor“, o kterém jsem před časem psal zde na Lupě. Ať už bude či nebude skutečně „čtvrtým mobilním“, jedno se zdá být jisté: na frekvencích, původně alokovaných pro systémy TETRA, se chystá nasadit jinou technologii.

Komisařka Viviane Redingová naznačuje

Zprávy o tom, že Evropa hodlá sama uvolnit podmínky pro využití spektra, se v jistých náznacích objevovaly již dříve. Zcela „bez obalu“ a naplno to řekla evropská komisařka Viviane Redingová přesně v době začátku 3GSM kongresu v Barceloně, kdy pochopitelně akcentovala dopady na mobilní operátory. Těm slíbila rozvolnění pravidel, zavedených známou evropskou direktivou o GSM – a to v tom smyslu, že frekvence, původně vyhrazené pro GSM (tj. pásmo 900 MHz), by mohly být využity pro poskytování jiných služeb, konkrétně třeba pro služby sítí 3G/UMTS. To by svým způsobem bylo opravdu převratné, protože 3G sítě by rázem mohli začít budovat a provozovat i ti „2G operátoři“, kteří se vůbec neúčastnili honu na 3G licence (a tudíž na nich ani nijak finančně nevykrváceli).

Stejně tak nelze zapomínat ani na aspekt perspektivní digitální dividendy, která vznikne díky přechodu na digitální televizní vysílání, uvolněním frekvencí dnes používaných pro vysílání analogové. Jak naložit s frekvencemi, které se takto uvolní, a na které si bude brousit zuby určitě nemálo zájemců?

Přímo na 3GSM kongresu v Barceloně jsem se ale setkal spíše se zápornými reakcemi vůči snahám o „přeorganizování“ frekvenčního spektra. Nikoli snad od nejvýše postavených zástupců operátorů, kteří zákonitě sledují hlavně celkové „byznysové“ dopady. Záporně, ve smyslu „nezahrávejte si se spektrem“, se vyjadřovali spíše technicky orientovaní zástupci operátorů, kteří se zřejmě bojí případných problémů s kompatibilitou, resp. rušením.

Nicméně EU argumentuje především ekonomickými aspekty. Zejména tím, že „flexibilnější přístup“ by měl pomoci zvýšit výnosy z mobilních služeb o 8 až 9 miliard € ročně (v rámci celé EU). Pro srovnání, roční objem celého trhu ICT služeb, poskytovaných s využitím frekvenčního spektra, se pro celou Unii a pro rok 2006 odhaduje na 240 až 260 miliard €.

Zatím jen začátek diskuse

Jen několik dní poté, co komisařka Viviane Redingová souběžně s 3GSM kongresem prezentovala (skrze média) svůj záměr uvolnit pravidla pro využití frekvenčního spektra, Evropská komise skutečně vydala příslušný „poziční dokument“ (plné znění [PDF, 161 kB]). Nejde ještě zdaleka o žádné finální rozhodnutí, ale spíše o deklaraci záměru a nastínění očekávaných cílů s tím, že zainteresované subjekty na národní úrovni, včetně těch komerčních, jsou vyzývány ke spolupráci a k zahájení dialogu. Členské země (a fakticky jejich národní regulátory) pak Komise vyzývá, aby už nyní identifikovaly a samy odstraňovaly zbytečně restriktivní pravidla pro využití konkrétních částí spektra.

BRAND24

Současně už dokument Evropské komise vyjmenovává první sadu frekvencí, kterých by se budoucí uvolnění mělo týkat jako prvních. Deklaruje, že ještě v letošním roce hodlá vymezit „nová pravidla“ pro jejich využití, skrze rozhodnutí Komise. Jde o tyto frekvenční rozsahy, s následujícím komentářem přímo z předmětného dokumentu, který alespoň v nejhrubších obrysech naznačuje, kam by uvolnění mělo směřovat:

  • 470–862 MHz: toto pásmo je dnes používáno hlavně pro broadcasting (televizní vysílání). Vzhledem k perspektivě tzv. digitální dividendy, stejně jako kvůli konvergenci broadcastingu a mobilních služeb, je zde nutné přijít s novými pravidly.
  • 880–915 MHz / 925–960 MHz, stejně jako 1710–1785 MHz / 1805–1880 MHz: tato pásma jsou dnes používána pro mobilní služby GSM, ale omezení ve stávající GSM direktivě a nástup mobilních služeb 3. generace volají po změně.
  • 1900–1980 MHz / 2010–2025 MHz / 2110–2170 MHz; tato pásma jsou dnes používána pro služby mobilních sítí 3. generace (IMT-2000/UMTS). Vývoj na trhu, v duchu konvergence, ale směřuje k zavádění služeb charakteru broadcastingu a vysokorychlostního přístupu k Internetu pro rezidenční zákazníky i pro zákazníky v méně obydlených lokalitách.
  • 2500–2690 MHz (pásmo 2.6 GHz); toto (stále ještě nelicencované) pásmo je zamýšleno pro 3. generaci mobilních služeb, ale je stejně tak středem zájmu pro poskytování broadbandu pomocí jiných technologií (jako např. WiMAX).
  • 3.4–3.8 GHz: toto pásmo je používáno pro vysokorychlostní přípojky ke koncovým zákazníkům, ale v EU se s ním počítá i pro poskytování mobilních služeb. Je ovšem intenzivně používáno také pro satelitní komunikace v Rusku a v řadě afrických zemí.

To vypadá na možnost opravdu velkých změn, snad k lepšímu i pro zákazníky (jako v ČR s CDMA). Uvidíme, jak se bude vše dále vyvíjet, jak zareaguje ČTÚ i čeští operátoři. Určitě o všem ještě uslyšíme.

Je podle vás potřeba nějak zásadněji měnit pravidla využití frekvenčního spektra?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).