Hlavní navigace

Stalo se: ICT bude koordinovat vnitro

26. 3. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Minulý čtvrtek podepsal prezident novelu zákona o hospodářské soutěži. Ta zrušila ustanovení, které vymezovalo dělbu práce mezi Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při kontrole operátorů a providerů. Poslanci zase ve třetím čtení a až na třetí pokus schválili zrušení ministerstva informatiky (MI). Koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie přitom svěřili Ministerstvu vnitra (MV) ČR.

Minulý týden přinesl dvě poměrně významné události na poli tuzemské legislativy, upravující oblast elektronických komunikací. První se týká dělby práce mezi dvěma regulátory na českém trhu:

Právě v oblasti elektronických komunikací se ale jejich „pole působnosti“ určitým způsobem prolíná, a tak je velmi důležité, jak je toto prolínání vymezeno, resp. upraveno zákonem. A právě zde nyní dochází ke změně.

Od května 2005, kdy nabyl účinnosti nový zákon o elektronických komunikacích (č. 127/2005 Sb.), bylo toto vymezení realizováno „vsuvkou“ z tohoto zákona do zákona o ochraně hospodářské soutěže (zákona 143/2001 Sb.). Ten pak ve svém 1. paragrafu, odstavci 9 říkal:

Tento zákon se rovněž nevztahuje na jednání soutěžitelů, které je porušením povinnosti stanovené zákonem o elektronických komunikacích nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

Stejně tak tato vsuvka vyjímala z působnosti zákona o hospodářské soutěži určité formy zneužití dominantního postavení, kterých se mohou dopouštět „soutěžitelé, vykonávající komunikační činnosti podle zákona o elektronických komunikacích“, jako například odmítnutím přístupu k vlastním přenosovým sítím za přiměřenou úhradu. Samozřejmě nejde o vyjmutí v tom smyslu, že by takovéto jednání již nebylo postihováno – jen ne podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, ale podle zákona o elektronických komunikacích.

Nyní ale přichází novela zákona o hospodářské soutěži, která obě zmiňovaná ustanovení ruší, a to bez náhrady. A jelikož tuto novelu již schválili jak poslanci, tak i senátoři a minulý týden ji podepsal prezident, už ji lze považovat za definitivní a závaznou (s účinností prvním dnem kalendářního měsíce po dni jejího vyhlášení). Co se tím ale změní?

Jedním z důsledků je to, že už nám Evropská unie nebude moci vyhrožovat soudem za chybné převzetí unijní legislativy v oblasti soutěžního práva. Podle jejího názoru se s ní dosud platné rozdělení kompetencí (viz výše) neslučovalo. A shodou okolností nám EU právě minulý týden poslala „druhé vážné varování“ , formou tzv. odůvodněného stanoviska, v rámci již dříve zahájeného „úředního postupu při porušení Smlouvy o ES“ (infringement procedure).

Ale co věcné důsledky? Dojde nyní k dvojvládí, když na jednom poli (elektronických komunikací) budou vládnout dva regulátoři? Nebudou se jejich konkrétní činy rozcházet v tom smyslu, že jeden rozhodne a nařídí něco a druhý to zruší, rozhodne jinak nebo nařídí něco jiného?

Určité precedenty by zde byly, jako například známá kauza z roku 2004, kdy ÚOHS napařil všem třem mobilním operátorům pokuty v souhrnné výši 44 milionů za něco, co jim ČTÚ v letech 2000 a 2001 naopak nařídil (podrobněji viz článek Za co dostali mobilní operátoři pokuty?).

Nicméně dnes jsou prý vztahy mezi ČTÚ a ÚOHS bezproblémové a oba subjekty vzájemně konzultují a spolupracují. Když jsem se na dopady nynější novely ptal předsedy Rady ČTÚ, ujistil mne, že jeho úřad se změnami kompetencí žádné problémy nemá a že dvojvládí ani sporů s ÚOHS se neobává.

Jiného názoru ale mohou být sami operátoři a provideři, kterých se vše týká. Už jednou totiž proti dnešním změnám vystoupili. Bylo to roce 2005, kdy obdobné úpravy (jaké přináší nynější novela) už jednou poslanci schválili, v rámci jiné novely zákona o hospodářské soutěži. A právě tehdy se spojili představitelé asociací, reprezentujících operátory a providery, (APVTS, ČAKK, APKT) a varovali před možnými důsledky, v dopise adresovaném senátorům:

Pokud by se ze zákona o hospodářské soutěži vypustila ta ustanovení, která upravují vztahy ČTÚ a ÚOHS, vytvořila by se značná právní nejistota. Podnikatelé by nevěděli, zda-li se jednáním na základě rozhodnutí jednoho orgánu dle zákona o elektronických komunikacích nedopouštějí porušení zákona o hospodářské soutěži, a tudíž zda se nevystavují hrozbě sankce orgánu jiného. Celý smysl regulace trhu dle zákona o elektronických komunikacích by tak byl vážně narušen, ČR by nesplnila povinnost aplikace pravidel EU pro tuto oblast.

Jenže to bylo v roce 2005, kdy možná i tento protest přesvědčil senátory, aby z tehdejší novely zase vypustili příslušné „vypouštěcí“ paragrafy, a dělba práce mezi ČTÚ a ÚOHS tak tehdy zůstala beze změny.

Letos jsem obdobné protesty operátorů nezaznamenal. Možná i proto, že se ČR mezitím dostala pod tlak EU, kvůli již výše zmiňovanému řízení o porušení Smlouvy o ES (infringement procedure).

Zrušení ministerstva informatiky

Pojďme nyní k druhé významné události, kterou je schválení návrhu zákona o opatřeních souvisejících se zrušením ministerstva informatiky ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. To se odehrálo také minulý týden, konkrétně ve středu 21. března 2007, a to docela zajímavým způsobem: až napotřetí, když první dvě hlasování o zákonu jako o celku byla vždy jedním poslancem zpochybněna.

Nejprve to dopadlo 98:70 (pro vs. proti). Pak se ale ozval poslanec Josef Čerňanský (ČSSD), že prý hlasoval proti, ale v záznamu má „pro“. Tak se hlasovalo znovu, dopadlo to 100:73, ale zase se ozvala poslankyně Ivana Levá (KSČM), že se zdržovala hlasování, ale na sjetině má prý hlas pro. A tak se hlasovalo potřetí, s výsledkem 97:70 – a tento výsledek už nikdo nezpochybnil. Proti hlasovala celá ČSSD, pro naopak byla koalice (ODS, KDU-ČSL, Zelení), zatímco KSČM se většinou zdržela (přehled hlasování, stenozáznam).

To, zda je rušení samostatného resortu informatiky rozumné a správné, či nikoli, bylo zde na Lupě probíráno již mnohokrát. V tuto chvíli se už o tom raději nebudu více rozepisovat a raději se zmíním o tom, co a jak vlastně poslanci ve třetím čtení odsouhlasili. I to je totiž docela zajímavé.

Ani návrh zákona o zrušení resortu informatiky totiž neušel pokusům o „legislativní zaplevelení“, v podobě snahy protlačit do něj zcela nesouvisející věci ve formě tzv. přílepků. Zde konkrétně se o to snažila poslankyně Alena Páralová (ODS), která chtěla skrze tento zákon změnit také další zákony, ze zcela nesouvisejících důvodů. Konkrétně:

  • zákon o státní sociální podpoře,
  • zákon o zaměstnanosti,
  • zákon o inspekci práce,
  • zákon o sociálních službách.

Naštěstí ale již zafungovalo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu ohledně přílepků, a tak poslankyně Alena Páralová svůj návrh nakonec stáhla. Nicméně jiné pozměňovací návrhy, již věcně související s předmětem zákona, se do něj dostaly. Jde konkrétně o tyto změny:

  • Funkci zřizovatele příspěvkové organizace Testcom: původní návrh počítal s tím, že roli zřizovatele bude plnit vnitro. To se ale změnilo a zřizovatelem bude Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
  • Naopak funkci zřizovatele organizace Česká pošta, kterou mělo plnit MPO (přebírající současně gesci poštovních služeb jako takových), nakonec získalo naopak MV ČR.

Zopakujme si tedy pro přehlednost, jak byly kompetence dosavadního MI ČR nakonec rozporcovány:

  • Ministerstvo pro místní rozvoj: přebírá působnost ve věcech veřejných dražeb,
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu: přebírá působnost ve věcech elektronických komunikací a poštovních služeb a roli zřizovatele organizace Testcom,
  • Ministerstvo vnitra: přebírá ostatní působnosti, včetně role zřizovatele České pošty, a stává se také správcem původní rozpočtové kapitoly.

Koordinace ICT pod vnitro

Na závěr to možná nejdůležitější. Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou na hlavní argument pro nyní prováděné změny, kterým byla snaha o „povýšení“ informatiky. Původní představa, ještě samotné ODS, byla taková, že o informatiku se bude starat sám premiér, a potřebné agendy se přesunou pod Úřad vlády.

Pak tato představa zmutovala do rozdělení kompetencí pod jiné, již existující resorty (což výše popisovaný návrh zákona dělá) s tím, že nad vším bude působit, jako určitý hnací motor a současně zastřešující deštník, Rada vlády pro informační společnost.

Tato Rada byla zpočátku prezentována pouze jako poradní orgán vlády. Později, konkrétně v koaliční smlouvě a v následném vládním prohlášení, je již prezentována jako strategický a koncepční orgán:

Vláda zřídí Radu vlády pro rozvoj informační společnosti jako strategický a koncepční orgán státu v této oblasti."

V důvodové zprávě k vládnímu návrhu nynějšího zákona (o opatřeních souvisejících se zrušením ministerstva informatiky) se o této radě hovoří také, ale znovu jen jako o poradním orgánu vlády:

K zajištění koordinace a koncepčního postupu v oblasti informační společnosti přispěje kromě změn prováděných tímto zákonem také Rada vlády pro informační společnost (dále jen „Rada“), která bude zřízena Usnesením vlády a stane se poradním orgánem vlády pro oblast ICT a e-governmentu. Rada bude vládě především navrhovat, jakým způsobem koordinovat rozvoj e-governmentu, vyjadřovat se k návrhům právních předpisů, které se této oblasti dotýkají, a zároveň bude navrhovat strategie, cíle a politiky vlády v oblasti informační společnosti.

Ke zřízení takovéto Rady (pokud jsem správně informován) zatím ještě nedošlo. Mělo by se tak stát nařízením vlády, nikoli zákonem.

Ovšem vše ještě může dopadnout jinak. Když totiž poslanci ve třetím čtení schvalovali popisovaný návrh (o opatřeních souvisejících se zrušením ministerstva informatiky), schválili ještě jeden pozměňovací návrh, pocházející od poslance Vladimíra Koníčka. Ten je vsuvkou do tzv. kompetenčního zákona (zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky) a zní následovně:

Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie.

Jak to ale zapadá do dosavadních představ o „novém řešení“ informatiky? To mi není jasné a nepřipadá mi, že by to bylo s dosavadními změnami příliš konzistentní. Jako kdyby to byla nějaká poslanecká iniciativa, vzniklá na poslední chvíli a dopředu nesladěná s hlavními změnami. Nicméně podle stenozáznamu ministr Ivan Langer i parlamentní zpravodaj s návrhem poslance Vladimíra Koníčka souhlasili a 190 přítomných poslanců jej schválilo unisono (190 hlasy pro).

BRAND24

Co to ale bude v praxi znamenat? Rozdělí se tím nějak oblast ICT a oblast e-governmentu, a ICT bude koordinovat vnitro a e-government zase Rada vlády? Nebo se tyto oblasti nerozdělí, ale místo Rady vlády bude vše koordinovat vnitro? Nebo bude vnitro fakticky koordinovat a Rada bude skutečně jen radit? Nebo tím chtěl básník říci to, že vnitro bude fungovat jako servisní orgán pro Radu vlády pro informační společnost, který pro ni zajišťuje příslušné agendy?

Nebo bylo cílem pozměňovacího návrhu nějak ošetřit takové věci, jako třeba kdo (který resort) bude reprezentovat ČR na různých mezinárodních fórech, týkajících se ICT technologií, a třeba i Internetu? Pak mi ale není jasné, proč tato role připadla právě vnitru, zatímco gesce v oblasti elektronických komunikací (včetně role zřizovatele Testcomu), která má k technologií podstatně blíže, připadla naopak jinému resortu než vnitru (resortu průmyslu a obchodu). Nerozumím tomu.

Souhlasíte se zrušením ministerstva informatiky?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).