Hlavní navigace

Stalo se:  nahé ADSL je ve skutečnosti balíčkem?

10. 8. 2009
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Telefónica O2 sice u soudu dosáhla předběžného zákazu srovnávací reklamy UPC, ale za cenu konstatování, že její nové nahé ADSL je balíčkem, který obsahuje i další služby. Mobilní penetrace v ČR poklesla z téměř 130 procent na konci roku 2008 na cca 126 procent k polovině letošního roku. Co naznačují zveřejněné hospodářské výsledky českého T-Mobile?

Minulý týden přinesl celou řadu zajímavých událostí, které se týkaly buď mobilního nebo pevného broadbandu. Začít si dovolím s kauzou srovnávací reklamy mezi UPC a Telefónikou O2 Czech Republic, o které informovala ČTK. Jde v ní o srovnání mezi „nahým“ AžDSL od Telefóniky (750 Kč za „až“ 8 Mbit/s) a nabídkou kabelového Internetu od UPC (10 Mbit/s za 490 Kč).

Přesněji: soud o této reklamě ještě definitivně nerozhodl (jak zdůrazňuje  UPC), ale pouze vydal předběžné opatření, přikazující UPC zdržet se takovéto reklamy do vyřešení sporu. Ale to není důvodem, proč to zmiňuji. Zajímavá mi přijde argumentace Telefóniky, kterou dokládá své negativní stanovisko k reklamě konkurenta:

Soud vyhověl naší stížnosti, že srovnání UPC bylo zcela neadekvátní a poškozuje společnost Telefónica O2. O2 ADSL Internet totiž obsahuje i bonusové nadstandardní služby jako O2 TV nebo zvýhodněné volání mezi dvěma mobilními čísly. Ty automaticky UPC nenabízí, ani je nezohlednil ve srovnání," řekl ČTK mluvčí Telefóniky Martin Žabka.

Jak tomu ale rozumět? Z pohledu zákazníka jedině tak, že  nahé ADSL za 750 Kč měsíčně, o které zde jde, není vůbec „nahé“, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti jde o balíček, v rámci kterého si jako zákazník povinně platí i další služby, konkrétně ono volání mezi dvěma mobily (služba O2 Navzájem) a základní varianta O2 TV (služba O2 Start). Náklady operátora na tyto další služby určitě nejsou nulové.

No, zřejmě tedy UPC skutečně udělalo chybu a srovnávalo nesrovnatelné. Místo toho mělo svou reklamu raději postavit na otázce, zda si zákazník chce předplácet celý balíček služeb za 750 Kč, nebo jen jednu službu samotnou, za 490 Kč.

A já jsem asi neměl hned Telefóniku chválit za opuštění „balíčkování“ a přechod ke stavebnicovému charakteru nabídky (při popisu celé nové nabídky postavené na nahém ADSL).  Když teď sama argumentuje tím, že ve skutečnosti jde stále o balíček.

Jak se dařilo UPC?

Když už jsem zmínil UPC: jeho vlastník (americká Liberty Global) minulý týden zveřejnil své pololetní výsledky. A tak se můžeme podívat, jak dopadlo právě české UPC, a srovnat si jeho provozní výsledky s čísly Telefóniky.

Začít můžeme s celkovým počtem internetových přípojek: na konci prvního čtvrtletí jich české UPC mělo 328 200, a na konci druhého čtvrtletí se dostalo na 334 800. Oproti 633 700 ADSL přípojkám přímo od Telefóniky je to podstatně méně.

Internet od UPC

Ještě v loňském roce přitom UPC „drželo krok“ s Telefónikou, alespoň pokud jde o relativní čísla: na konci loňského třetího kvartálu na tom bylo UPC dokonce lépe, s celkovým počtem 46 000 nových přípojek, oproti  cca 43 000 u Telefóniky  (za první tři kvartály 2008). Pak ale UPC začal docházet dech (nebo spíše: prostředky na marketing?), a v počtu přírůstků začala vítězit Telefónica.

Situaci ukazuje následující obrázek, s kvartálními přírůstky internetových přípojek obou subjektů. I z něj je názorně vidět, že Telefónika se od UPC „odpoutala“  právě v posledním čtvrtletí loňského roku. A také že nejnovější přírůstek, pouhých 6600 nových přípojek za celé letošní druhé čtvrtletí, je pro UPC po dlouhé době nejnižší číslo.

UPC vs. O2

Na druhou stranu je třeba vidět i to, že právě poslední tři kvartály byly pro Telefóniku rekordní, což si můžeme připomenout na následujícím grafu z týden starého článku zde na Lupě.

prirustky ADSL od O2

I pro UPC přitom bylo poslední loňské a první letošní čtvrtletí úspěšné, když počty nově zřízených přípojek opět poskočily nahoru. Jenže ne tak vysoko, jako u Telefoniky. Ale letošní druhé čtvrtletí, s pouhými 6600 novými přípojkami, bylo po delší době zase zdaleka nejslabší.

Na druhou stranu považuji za docela pravděpodobné, že UPC „šetří síly“ a koncentruje se nadcházející období (zřejmě: po konci letních prázdnin), kdy avizovala, že hodlá uvést na trh nové rychlostní varianty svého kabelového připojení, s 50 a 100 Mbity za sekundu. A to je oblast, kde jí Telefónica nebude moci konkurovat, neboť  o takovýchto rychlostem se jejímu ADSL může jen zdát.

Na druhou stranu bude velmi zajímavé sledovat, jaký bude na (rezidenčním) trhu o takovéto rychlosti zájem. Zaznělo to i v recenzním článku zde na Lupě, a jako jeden z testujících jsem si to mohl ověřit i sám: že skutečně využít takovéto rychlosti není v domácím prostředí jednoduché. Teď nemám na mysli ani tak obsah a služby na Internetu, jako spíše schopnosti domácích počítačů a hlavně domácích aktivních prvků (různých bran, firewallů atd.):  to, co je prodáváno za „běžné“ ceny pro domácnosti, na takovéto rychlosti stavěno není (a je dimenzováno na rychlosti někde kolem 10 až 20 Mbit/s).

Samozřejmě existují i taková zařízení, která vám umožní uvedené rychlosti plně využít. Ale zatím v trochu jiných cenových relacích. 

Změny u U:fona

Pojďme nyní od „pevných“ komunikací k těm mobilním. Na chvilku se ale zastavme ještě „někde mezi“, u U:fona (který využívá své mobilní sítě k poskytování pevných i mobilních služeb).

Právě U:Fon totiž minulý týden ohlásil změnu na svém postu nejvyšším: dosavadního generálního ředitele (Petera Halla) nahradil Tomáš Budník, který přišel z GTS Novery. Zde měl  během posledních dvou let na starosti plánování, výstavbu, rozvoj a provoz telekomunikační sítě a poskytování služeb zákazníkům.

Je to vlastně již druhá změna na nejvyšším postu u této společnosti a třetí generální ředitel v pořadí: sám Peter Hall vystřídal v lednu 2008 ve funkci prvního generálního ředitele  Luboše Bórika, který stál u samotného zrodu U:Fona. Nyní tedy i Peter Hall ze svého postu odchází, a to na pozici „strategického poradce majoritního vlastníka U:fona, Penta Investments“.

Právě U:fon přitom v nedávných dnech notně překopal své tarify, alespoň z hlediska jejich pojmenování a strukturování (viz starý a nový ceník). Tak například svůj dosavadní „Fofr Internet“, využívající technologie CDMA EV-DO, přejmenoval na „3G mobilní Internet“. Původně ho měl ve své nabídce v paušální verzi jen jednou, za 594 Kč (a jednou ve verzi se zpoplatněním podle času).

Nyní jeho cenu „dorovnal“ na 600 Kč, a přejmenoval na „3G mobilní Internet Plus“. Navíc změnil pravidla aplikované FUP: objemový limit zůstal na 2 GB za týden, ale nově by se do něj nemělo započítávat „prohlížení stránek a  posílání e-mailů“. A už se u tohoto tarifu také nemluví  o teoretické maximální  rychlosti technologie EV-DO v revizi A (“až“ 3 Mbit/s), ale už se uvádí „obvyklá rychlost stahování“ v rozmezí od 400 do 700 kbit/s.

Vedle toho ale U:fon nově zavedl ještě jakou odlehčenou variantu svého původního Fofr Internetu, s názvem, „3G mobilní Internet“. Tedy bez přívlastku „Plus“. Tato varianta je „odlehčená“ jednak svou cenu, protože místo 600 Kč přijde jen na 400 Kč. A také „obvyklá rychlost stahování“ už je uváděna podstatně nižší: 150 až 200 kbit/s (což asi znamená aplikaci nějakého umělé zpomalení). Přísnější je také FUP: místo 2G je zde jen 1GB týdně, navíc bez výjimky pro „prohlížení a mailování“.

T-Mobile a jeho výsledky

Minulý týden také zveřejnil své výsledky za druhé letošní čtvrtletí český T-Mobile. Z našich „klasických“ mobilních operátorů tak učinil jako poslední – a tak teprve nyní si můžeme udělat celkový obrázek o našem mobilním sektoru, se srovnáním všech tří mobilních operátorů.

Na následujícím obrázku vidíte srovnání výnosů T-Mobile a Telefóniky O2 Czech Republic (zatímco Vodafone je tradičně nepublikuje, a ani jeho mateřský koncern je nepublikuje samostatně pro ČR).

prirustky zakazniku mobilnich operatoru

Výše výnosů je jedním z kritérií pro posouzení toho, jak moc či málo dopadá současná ekonomická krize na mobilní operátory. A jak je z obrázku patrné, pokles výnosů přišel  již v posledním loňském čtvrtletí (protože jinak výnosy v posledním ročním kvartále tradičně rostou). Propad za první letošní čtvrtletí, již ovšem tradiční, pak jen potvrdil nastupující  trend.  Zřejmé z obrázku je i to, že u T-Mobile byl pokles za toto období  přece jen větší než u O2.

Nicméně za druhé letošní čtvrtletí se českému T-Mobile podařilo klesající trend zase obrátit, a vykázat růst čtvrtletních výnosů (zhruba se stejnou směrnicí jako za jiná druhá čtvrtletí). To Telefónice se takovýto obrat nepodařil a spojnice jejích výnosů za první a druhé čtvrtletí letošního roku  nadále klesá.

Pojďme ale k počtu uživatelů, kde již máme k dispozici i data za Vodafone. Zde situace vypadá následovně, pokud jde o čtvrtletní přírůstky jednotlivých operátorů:

prirustky zakazniku mobilnich operatoru

I z tohoto obrázku je patrné, že i pokud jde o nabírání nových zákazníků, bylo první letošní čtvrtletí dosud největším propadákem. Ale ono jím je spíše tradičně, protože po různých „vánočních náporech“ dochází k jistému „uklidnění situace“.

Nicméně v letošním prvním čtvrtletí došlo i k jedné důležité změně, která popisované statistiky poněkud zkresluje. Konkrétně u Telefóniky O2 totiž s koncem roku 2009 došlo ke změně metodiky  počítání toho, co operátoři prezentují jako „zákazníka“: jsou to ve skutečnosti počty aktivních SIM karet. Z nich se ale nezapočítávají všechny, nýbrž  jen ty, které vykázaly nějaký provoz či aspoň dobití kreditu za určitý počet posledních měsíců, obvykle 12.

Ještě Eurotel svého času započítával takové karty, které byly dobity někdy za posledních 18 měsíců. Posléze, v roce 2005, přešel na obvyklejších 12 měsíců – a změna v číslech, kterou tím vyvolal, katapultovala do čela tuzemského trhu (co do počtu „zákazníků“) jeho konkurenta,  T-Mobile.

No a nyní, resp. již pro první letošní čtvrtletí, nástupce Eurotelu (Telefónica O2) znovu změnil přesné vymezení toho, jaké aktivní SIM karty započítává: z 12 měsíců na 3 měsíce (přesněji: SIM karta musí za poslední 3 měsíce generovat nějaký výnos).

Výsledkem pak nutně byl další velký propad v počtu zákazníků (alias aktivních SIM karet) u Telefóniky. Ještě na konci roku 2008 jich vykazovala 5,257 milionu. Na konci prvního čtvrtletí pak již jen 4,783 milionu – což odpovídá částečně zakrytému „modrému zubu“ na následujícím obrázku: ten by chtěl ukázat propad velikosti 474 000 zákazníků/aktivních SIM karet. Ale díky použitému nastavení osy Y se do obrázku již nevejde.

Pro úplnost ještě dodejme, že výše zmiňovaný U:fon  před časem také zveřejnil své provozní výsledky z první letošní čtvrtletí. V nich se dokonce pyšnil tím, že za první letošní čtvrtletí získal nejvíce nových zákazníků z našich mobilních operátorů: 18500. To je skutečně více, než 17 000 u Vodafone.

Jenže U:Fon poskytuje jak pevné, tak i mobilní služby – a u počtu svých přírůstků bohužel neuvádí, kolik jeho nových zákazníků využívá tu kterou variantu.

BRAND24

Mobilní penetrace v ČR: pokles, ale zase růst

Právě popsaná změna metodiky, ke které došlo u české Telefóniky, má na svědomí také specifický pokles mobilní penetrace v ČR – viz následující obrázek, se „skokem dolů“ za první letošní čtvrtletí, a následným dalším růstem, víceméně se stejnou směrnicí (ve stejném tempu)  jako u předchozích kvartálů.

mobilni penetrace

Fakticky tedy nejde o žádný „pokles zájmu“ na straně zákazníků, ale jen o změnu metodologie počítání u jednoho z operátorů. Bude zajímavé sledovat, zda ke stejně změně metodiky přikročí i další operátoři, aby tato byla znovu jednotná.

Snažíte se v poslední době šetřit své výdaje na mobilní služby?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).