Hlavní navigace

Stalo se: rozesílání obálek s přístupovými údaji se prakticky zastavilo

27. 7. 2009
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 21971
Žádostí o zřízení datových schránek přibývá, a ještě rychleji přibývá skutečně aktivovaných schránek. Ovšem rozesílání přístupových údajů se prakticky zastavilo někde za polovinou. Český statistický úřad minulý týden zveřejnil analýzy i podrobná čísla o internetové, mobilní a pevné infrastruktuře v ČR. V roce 2011 by datový provoz v mobilních sítích měl převýšit provoz hlasový.

Dnešní vydání pravidelného seriálu „Stalo se“ bych rád věnoval několika zajímavým statistikám, které se v posledních dnech objevily. A abych vás neochudil ani o aktuální dění kolem datových  schránek, začnu právě jejich statistikou za tři týdny od jejich spuštění.

Počet podaných žádostí o zřízení datové schránky za první tři týdny vidíte na následujícím obrázku. Křivky jsou dvě kvůli tomu, že i statistiky za druhý a třetí týden rozlišují mezi žádostmi podanými pouze na Czech Pointech (modrá křivka) a žádostmi podanými přes podatelnu MVČR. Součet obou pak ukazuje „vyšší“  (červená) křivka.

žádosti o schránky

Jak je z obrázku patrné, obě křivky jsou skoro lineární, což znamená že podávání žádostí je víceméně rovnoměrné, a po počátečním „nárazu“ prvních nedočkavců tak nedochází k příliš velkému poklesu zájmu.

Připomeňme si, že o zřízení schránky žádají jen ti, kterým není zřizována ze zákona. Což jsou hlavně fyzické osoby podnikající i nepodnikající, a pak některé „speciální „ právnické osoby.

Ještě příznivější je situace s aktivováním datových schránek, kde křivka po prvních dvou týdnech výrazně poskočila.

aktivace DS

Zde bych ale bych v hodnocení opatrnější, protože na rozdíl od druhého týdne za ten třetí MV ČR neposkytlo strukturu aktivovaných schránek. Tj. neřeklo, kolik schránek si aktivovaly například právnické osoby (kterých je zdaleka nejvíce), kolik orgány veřejné moci, kolik fyzické osoby – a kolik jich připadlo na ostatní subjekty (například na exekutory či notáře).

Proč se zastavilo rozesílání obálek?

Pokud jde o počet rozeslaných obálek s přístupovými údaji, zde je situace přesně opačná oproti vývoji aktivací: s výjimkou fyzických osob se rozesílání obálek prakticky zastavilo. Ukazuje to následující tabulka, srovnávající údaje za druhý a třetí týden od spuštění datových schránek:

Počet odeslaných obálek s přístupovými údaji +14 +21 Přírůstek za třetí týden
Fyzické osoby (podnikající i nepodnikající) 2875 4015 1140
Orgány veřejné moci 7394 7522 128
Notáři 465 465 0
Exekutoři 125 125 0
Právnické osoby 376 592 377 568 976
Celkem 387 451 389 695 2244

Netroufám si odhadovat, kolik je v ČR notářů a exekutorů, a zda již byli obesláni všichni. Ale u orgánů veřejné moci a u právnických osob jsem v souvislosti s datovým i schránkami slýchal podstatně vyšší čísla: u OVM nad 10 000, a u právnických osob až k 500 000, či ještě více.

Úplně přesná čísla nejspíše nikdo nezná (a zjistí  se až skrze zřizování datových schránek). Ale třeba „oficiální“ odhad, z tiskové zprávy k tisku prvních obálek, hovoří o celkovém počtu  až 600 000 subjektů, kterým budou schránky zřízeny ze zákona:

A protože dnešním dnem se obálky s přístupovými kódy začínají rozesílat řádově 600 tisícům povinných subjektů, kterými jsou orgány veřejné moci, právnické osoby zřízené ze zákona i právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku ….

Proč se tedy po druhém týdnu rozesílání nových obálek s přístupovými údaji povinným subjektům prakticky zastavilo někde za polovinou  – a pokračuje významněji jen u subjektů, kterým jsou schránky zřizovány na žádost? Přestala snad České poště fungovat její linka na tisk těchto obálek? Nebo se zadrhlo zřizování nových datových schránek v rámci ISDS?

Můj tip je spíše ten, že zpomalení  je důsledkem nalezených nejednoznačností v identifikaci příslušných subjektů. Tedy důsledkem efektu, o kterém jsem hovořil v jednom z předchozích článků zde na Lupě: že i stát si při zřizování datových schránek „pročišťuje“ své evidence a databáze. A pokud u nějakého subjektu narazí na nějakou nesrovnalost (kterou prý může být i mezera navíc v některé z textových hodnot), musí se vše řešit „ručně“, až na specializovaném pracovišti  MV ČR. Ostatně, toto potkalo i mou osobní žádost o zřízení datové schránky. A dosud vyřízena není.

Této interpretaci by (podle mého názoru) odpovídal třeba i přírůstek u právnických osob, o 976 nových obálek, rozeslaných za třetí týden. Příslušné specializované pracoviště MV ČR by tak zvládalo cca 1000 žádostí týdně, resp. 200 na pracovní den.

Jenže: do 1. listopadu zbývá 14 týdnů, a za tuto dobu by stejným tempem bylo vyřešeno dalších cca 14 000 nesrovnalostí. Stačilo by to na to, aby obálku s přístupovými údaji dostali alespoň všichni ti, kterým bude k 1. listopadu schránka aktivována  ze zákona, se všemi právními důsledky? No, asi bude MV ČR muset náležitě posílit kapacity příslušného „specializovaného pracoviště“.

Narrowband ještě žije!

Pojďme ale již od datových schránek také k něčemu jinému. Ale zůstaňme přitom stále u čísel.

Doslova „zlatý důl“ statistických údajů o internetové, pevné a mobilní infrastruktuře v ČR zpřístupnil minulý týden Český statistický úřad. Nejde přitom zdaleka jen o „obvyklá“ čísla typu celkového počtu přípojek toho či onoho druhu, vztažené ke konci roku 2008, a jejich přepočty na hlavu, domácnost či počet obyvatel. Jsou zde i tak specificky zaměřené údaje, jako třeba vybavenost lékáren a lékařských ordinací Internetem, broadbandem a vlastním webem, a to ještě i podle krajů a také za dva roky zpátky.

Podrobnější rozbor nově dostupných údajů by  vydal hned na několik článků. Ale on už je ČSÚ vlastně sám připravil, protože ke svým číslům ve „zdrojové podobě“  (v XLS) připravil i tři poměrně podrobné analýzy: pro oblast Internetu, a také pro oblast pevných a mobilních komunikací. Takže milovníky čísel i všechny další zájemce o statistické údaje si dovolím odkázat na tyto analýzy.

Zde si proto dovolím jen několik ukázek, možná trochu netradičních či jen méně obvyklých.

Začít můžeme třeba u „narrowbandu“, alias nízkorychlostního připojení. O tom se dnes už téměř nemluví a všichni se zajímají jen o broadband (správně: vysokorychlostní  připojení). Přitom i u nízkorychlos­tního připojení se dějí zajímavé věci: po dlouhodobém a setrvalém poklesu jakoby došlo k jeho zastavení.

broadband vs naroowband

 A snad ještě zajímavější je důvod, resp. trend v rámci jednotlivých variant: jakoby se úplně zastavil dosavadní „volný pád“ dial-upu. A k tomu ještě došlo k nárůstu u ISDN. Když už, tak bych hlavní nárůst očekával u nízkorychlostního mobilního připojení (hlavně GPRS). Ale tam zase přírůstek není  nijak slavný, viz následující obrázek:

narrowband

Nebo jiný zajímavý pohled: jak moc jsou děti motivačním faktorem k tomu, aby si rodina pořídila připojení k Internetu? Odpověď je taková, že velmi významným, viz následující obrázek.

děti v rodine a Internet

K tomu snad jen ujištění, že „závislé dítě“ z pohledu ČSÚ zcela určitě není závislé na nějaké návykové látce, ani na Internetu (ale závislé ve smyslu péče a vyživovací povinnosti rodičů).

Nebo ještě jiný pohled: muži vs. ženy na Internetu. Jak ukazuje následující obrázek, mezi oběma pohlavími existuje poměrně významný odstup, který se nijak nezmenšuje.

muzi vs zeny

Jaké je asi vysvětlení? Že by to bylo tím, že ženy se  více starají o rodinu a domácnost, a mají tudíž k dispozici méně času, který by mohly trávit na Internetu? Nebo je to jinak?

Celkem podle očekávání vychází rozložení uživatelů Internetu v ČR podle věku: nejlépe jsou na tom nejmladší, kteří už se dostali přes 90 procent. Naproti tomu nejvyšší věková kategorie je na tom nejhůře – i když právě zde bych asi očekával v poslední době přeci jen rychlejší nárůst, s tím jak i starší lidé (v důchodovém věku) přichází na chuť Internetu, který jim dokáže zpříjemnit a zjednodušit život.

podle veku

Abychom ale nezůstávali jen u Internetu: na následujícím obrázku vidíte jinou zajímavou souvislost, tentokráte z mobilního světa. Ukazuje báječná čísla o mobilní penetraci vysoko nad 100%, kterými nás tak rádi zásobují naši mobilní operátoři – a vedle nich (vlastně „pod nimi“) údaje o skutečných uživatelích (kolik procent obyvatel skutečně využívá mobilní telefon).

aktivní SIM karty vs. skutecni uzivatele

Jak sami vidíte, obě skupiny čísel se od sebe významně liší (a přijde mi docela zajímavé, kolik lidí ještě mobil nepoužívá). To proto, že každá skupina čísel vyjadřuje něco úplně jiného.

Mobilní penetrace, kterou mobilní operátoři vydávají za „počty svých zákazníků“, je ve skutečnosti  počtem aktivních SIM karet. A jelikož na jednoho uživatele, resp. zákazníka dnes v průměru připadá více jak jedna aktivní SIM karta, mohou se uvedené hodnoty lišit tak výrazně.

Naše drahé mobily

Mezi údaji, které zveřejnil Český statistický úřad, je i zajímavá závislost toho, kolik domácnosti vydávají na mobilní telefony. Ukazuje to následující tabulka:

v [Kč/rok] 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Pořízení mobilního telefonu 227 273 304 271 281 224
Provoz mobilního telefonu 1542 N/A N/A 2507 2779 3123

Této tabulce je třeba rozumět tak, že jde o průměrný výdaj na mobilní telefony v celé domácnosti, ovšem v přepočtu na  jednoho člena domácnosti. A jak vidíme, náklady na pořízení mobilu sice oscilují, ale víceméně zůstávají stejné – a relativně nízké, asi i díky různým dotacím na mobily,  marketingovým akcím apod.

Co ale mobilní operátoři „pustí“ při pořizování mobilu, to dostanou bohatě zpět ve výnosech za služby (resp. nákladech na provoz, z pohledu zákazníka). Ty se podle tabulky od roku 2003 více jak zdvojnásobily!!

Pokud se ale podíváte na data operátorů, měl by být trend  spíše odlišný, protože jejich výnos na uživatele (ARPU, Average Revenue Per User) naopak klesá. Ukažme si to na příkladu českého Vodafonu, který právě minulý týden  zveřejnil své výsledky za první letošní čtvrtletí: a jeho ARPU skutečně v průměru průběžně klesá.

ARPU VOdafone

Nemylme se ale a nemysleme si, že naši mobilní operátoři nějak „chudnou“:  to jen ARPU se počítá ze stále většího počtu aktivních SIM karet, a proto nominálně klesá. V celkovém součtu, přes všechny aktivní SIM karty, je trend úplně jiný a celkový výnosy mobilních operátorů naopak obecně rostou.

I když, jak jsem už ukazoval v předchozích článcích, počínaje 4Q 2008 se růst jejich výnosů zastavil, zřejmě v důsledku krize. Ale na podrobnější zhodnocení si počkejme, až i další naši mobilní operátoři zveřejní své  hospodářské výsledky za letošní první pololetí.

Pro srovnání si ještě ukažme, kolik naše domácnosti podle ČSÚ utrácejí  za pevné telefony. To ukazuje následující tabulka, ve stejné struktuře jako tabulka s náklady na mobilní telefony.

v [Kč/rok] 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Pořízení pevného telefonu 74 45 11 9 4 5
Provoz pevného telefonu 1621 N/A N/A 1331 1050 871

Průměrné výdaje (provozní náklady) na pevné telefony tedy naopak klesají , oproti roku 2003 téměř na polovinu. Což souvisí i s řadou dalších faktorů, jako například s tím, že pevný telefon bývá v domácnosti jen jeden, zatímco mobilní telefon si stále častěji pořizuje každý člen domácnosti.

Příští velký zlom ve světě mobilních komunikací

Když už jsme u srovnání pevného a mobilního sektoru: i data ČSÚ ukazují, že k přelomu v jejich souboji došlo kolem roku 2000: právě tehdy překročil počet aktivních SIM karet počet pevných telefonních linek.

pevny vs. obilni

Ve stejném roce pak došlo ke stejnému „zlomu“ i pokud jde o výnosy: mobilní sektor začal inkasovat na svých výnosech více než sektor pevný.

Nyní se ale začíná rýsovat další významný přelom, tentokráte ale již jen „uvnitř“ mobilního sektoru. Jde o odhad vzájemného poměru mezi hlasovým provozem, který tradičně dominuje, a datového provozu, který stoupá teprve v poslední době.

Dnes i v rámci mobilních sítí ještě jasně vede  hlasový provoz. Nicméně podle odhadu společnosti Nokia Siemens Networks, zveřejněného právě minulý týden, by v roce 2011 mělo dojít k vyrovnání obou druhů provozu – a dále bude dominovat provoz datový.

BRAND24

Důvod je ten, že hlasový provoz sice také průběžně roste, ale jen lineárně, zatímco datový provoz roste exponenciálně: ročně se prý (přibližně)  zdvojnásobuje. V letošním roce má dosáhnout cca 400 petabytů (milionů gigabyte), a do roku 2011 by se měl dostat blízko ke 2000 petabytům – zatímco hlasový provoz je pro rok 2011 odhadován „jen“ na 1200 petabyte.

No, jsou to obrovská čísla. A mobilní operátoři si určitě již dlouhou dobu lámou hlavu nad tím, jak je co nejefektivněji zpeněžit (a současně neodradit uživatele od používání těchto služeb). Uvidíme, co to všechno přinese.

Stalo se vám, že jste již měli dostat obálku s přihlašovacími údaji, ale ještě nepřišla?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).