Hlavní navigace

Stalo se: SIPVZ končí

9. 10. 2007
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Kdysi mnohomiliardová Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ) zřejmě definitivně končí. ICANN testuje možnost použití národních abeced ve jménech domén nejvyšší úrovně. Největším internetovým expertem je možná severokorejský vůdce Kim Čong-Il. Jeho země už získala vlastní TLD a Google už v ní dokonce našel první stránku.

Dnešní díl seriálu Stalo se bude poněkud tragikomický. Tedy některé popisované události budou tragické a jiné naopak komické. Abych vás ale hned zpočátku nezahrnul samým pesimismem, začnu něčím veselejším. Třeba tím, jak se na teprve druhém korejsko-korejském summitu nechal „milovaný vůdce“ Kim Čong-Il se Severní Koreje slyšet, že je „také internetovým expertem“. Řekl to v reakci na žádost jihokorejského prezidenta, aby jihokorejské firmy, působící v Severní Koreji v rámci průmyslové zóny u města Kaesong, mohly používat Internet. A jako „také expert“ prý Kim Čong-Il mínil, že v průmyslové zóně by to snad šlo, ale ve zbytku země by to bylo problematické (zdroj).

No, jen nevím, zda zde nedošlo k nějaké cimrmanovsky jemné záměně pojmů. Zda se z Internetu v diskusi nestal internát a z internetizace internace. Kdoví, jak to vše zní v korejštině. Pravdou je, že pak by vše dávalo mnohem lepší smysl.

V každém případě ale jde o nový přírůstek do sbírky „(ne)slavných výroků slavných“, které se týkají Internetu. Zahraniční média již také přinesla první reakce dotčených státníků. Tak třeba Al Gore, který prý považoval sám sebe za největšího experta na Internet a dokonce za jeho vynálezce, údajně zbledl závistí. A sám velký Bill Gates, mnohdy také pasovaný do role otce Internetu, raději úplně mlčí.

Nicméně, možná média Kim Čong-Ilovi přece jen křivdí. Co když se skutečně právě on postaral o velký pokrok Internetu v Severní Koreji a má právo pochlubit se příslušnými úspěchy? Vždyť jen před měsícem, konkrétně 11. září 2007, americký ICANN konečně schválil delegaci národní TLD pro Severní Koreu! A pokud se zeptáte Googlu, ten už dokonce zná i první WWW stránku, nacházející se v doméně .kp!

IDN a robotizovaný překlad?

Když už jsme u perliček a kuriozit, nedá mi to nezmínit se o článku, na který jsem narazil minulý týden. Jeho nejstručnější verze vypadá následovně (zdroj):

Na Internetu se budou zřejmě již od příštího týdne testovat i jiné adresy než v angličtině. Ukázkových jedenáct neanglických domén přibude v centrálním internetovém adresáři, aby na nich tvůrci softwaru a weboví designéři nový systém otestovali. Uživatelům se tak časem otevře možnost používat Internet za naprosté neznalosti angličtiny, napsala agentura AP.

Delší verzi, s odkazem na ČTK, pak přinesla například Česká media. Zpočátku jsem měl podezření, že jde o nějaký „robotizovaný překlad“, podobně jako u nedávného úletu se stránkami o pražské olympiádě, jen s obráceným směrem překladu.

Zde to asi nedělal žádný robot, ale skutečný člověk. Ovšem takový, který toho asi moc netuší o systému DNS, o struktuře doménových jmen, o doménách nejvyšší i druhé úrovně, a hlavně o již plně standardizovaném systému IDN (Internationalized Domain Names, podrobněji). Ten se již v řadě zemí úspěšně používá, a tak zde fungují domény (druhé úrovně) i s národními znaky.

Nasazení IDN na doménách druhé úrovně (SLD) bylo přitom ponecháno na rozhodnutí správce národní domény nejvyšší úrovně (TLD) a v různých zemích to dopadlo různě: zatímco u nás CZ.NIC opakovaně prostřednictvím studie zjistil, že o tuto možnost není až tak velký zájem, jinde to naopak již spustili. V našem okolí třeba v Německu či v Polsku.

Jenže dosud chyběla možnost aplikovat stejnou možnost na domény nejvyšší úrovně. Již jednou, počátkem roku 2006, chtěla něco takového jednostranně udělat Čína, která si chtěla zřídit hned tři nové domény nejvyšší úrovně: pro slova „Čína“, „firma“ a „síť“.

Čína ovšem záhy zjistila, že bez spolupráce s ICANNem, coby správcem kořenových name serverů, to udělat nejde. Tedy ne tak, aby tyto nové domény byly dostupné pro všechny uživatele Internetu. Jinak je z toho jen další alternativní DNS strom, dostupný jen pro někoho (kdo se sám rozhodne ho používat), ale ne pro každého. A konkrétně Čína byla ihned obviněna ze snahy „trhnout se“ z otevřeného Internetu a vytvořit si svůj vlastní a logicky oddělený Internet (který by se jistě dal i mnohem snáze cenzurovat).

Nyní tedy vše dospělo do stádia, kdy se nasazením IDN i na domény nejvyšší úrovně (TLD) začal aktivně zabývat i ICANN. Zvolil formu testu, který má odhalit případné problémy a ukázat, zda je vše smysluplné a zda by to mělo být rutinně nasazeno. Podrobnější popis celého testu najdete na těchto stránkách: měl by spočívat ve vytvoření cca 20 nových TLD domén v různých národních jazycích s tím, že všechny budou představovat slůvko „test“ v příslušném jazyce. Pod těmito novými testovacími TDL bude vytvořena vždy jen jedna doména druhé úrovně (SLD), odpovídající slůvku „příklad“. A v ní bude reálně provozován wiki server v příslušném národním jazyce, kde se mají shromažďovat výsledky testů a asi i diskutovat.

TLD IDN

Čeština mezi testovanými jazyky není. Nejspíše i proto, že nás diakritika v naší TLD asi nijak netrápí. Jde spíše o jazyky, které používají jiná písma než latinku – jako např. arabštinu, perštinu, čínštinu atd. Ukázku toho, jak vše bude vypadat, vidíte na následujícím obrázku z popisu celého testu (viz prostřední kolonka). Už se těšíte, jak budete takovéto adresy zadávat ze své klávesnice?

Jen pro úplnost dodám, že pokud ze své klávesnice nevyloudíte příslušné znaky národních abeced (navíc v odpovídajícím pořadí, protože třeba u arabštiny či hebrejštiny je to TLD.SLD, místo standardního SLD.TLD), máte stále možnost vyťukat příslušné překlady přímo v jejich přeložené podobě do tzv. ACE tvaru (od: ASCII Compatible Encoding, viz dva nejpravější sloupce).

Konec informační gramotnosti?

Pojďme nyní k těm spíše smutným, možná až tragickým věcem. Nejprve k financování přístupu k Internetu pro školy. Schválně nepíšu „k Internetu do škol“, protože tato tragická kapitola našich internetových dějin je už formálně za námi. Nicméně její důsledky jsou patrné dodnes a naše školy je musí řešit stále. Nyní vlastně ještě akutněji než dříve. A právě o to jde.

Již před měsícem zde kolega Jan Wagner psal o posledním vývoji po formálním konci Indoše, v článku s příznačným názvem Kostlivec Internetu do škol znovu vypadl ze skříně. V závěru popsal i to, jak pokračuje financování přístupu k Internetu pro školy: že ještě v roce 2004 vláda Stanislava Grosse fakticky odsouhlasila pokračování SIPVZ (Státní informační politiky ve vzdělávání) a s ním i záměr přispívat školám na jejich připojení k Internetu, po skončení Indoše, částkou 1 miliardy ročně. Teď už ale na jiném principu, s možností, aby si školy samy rozhodovaly, jak za tyto peníze naplní požadované cíle ve vybavenosti a dostupnosti Internetu.

Nicméně vzhledem ke stavu vybrakovanosti státní kasy nebyl tento záměr naplněn. Státní rozpočet na rok 2007, který fakticky sestavovala ještě vláda Jiřího Paroubka, ale formálně už přijímala vláda Miroslava Topolánka, s uvedenou částkou nepočítal. MŠMT usilovalo o dodatečné získání potřebných peněz, ale nebylo úspěšné. Samo ještě v prosinci 2006 informovalo školy, že:

Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy doposud nebyly ze státního rozpočtu pro rok 2007 vyčleněny finanční prostředky na realizaci SIPVZ. Považujeme za vhodné vás informovat, že vedení ministerstva se i nadále intenzivně snaží tuto hrozící neúnosnou situaci řešit ve prospěch škol.

Ubezpečujeme školy, že ministerstvo vnímá kritičnost hrozící situace a stále velmi usilovně hledá cestu, jak nadále pokrýt alespoň nejnutnější potřeby škol.

Za peníze pro školy původně chtěli bojovat i poslanci, ale ti nakonec dali při tzv. porcování medvěda (kde si rozebrali na sedm miliard) přednost úplně jiným věcem. A tak se peníze na připojení základních a středních škol k Internetu nenašly dodnes. O „evropských“ penězích pro vysoké školy, na vědu a výzkum, které nakonec vedly k demisi ministryně školství Dany Kuchtové, ani nemluvím.

Trpělivost nakonec došla i Telefónice O2 CR, která vybrané (tzv. zelené) školy připojovala k Internetu i v roce 2007, aniž na to měla smlouvu a aniž by za to dostala zaplaceno. A tak v průběhu září rozeslala školám dopisy oznamující ukončení poskytování služeb na dosavadním principu (tedy z pohledu škol zdarma). A nabídla jim stejné služby, tentokráte ale již placené přímo samotnými školami.

Ministerstvo školství (MŠMT) celý vývoj okomentovalo takto:

Součástí projektu SIPVZ bylo i bezplatné připojení škol k Internetu společností Telefonica O2, které také skončilo k 1. lednu 2007. Společnost Telefonica O2 v roce 2007 nadále bezesmluvně poskytovala školám připojení k Internetu. Ke dni 30. říjnu 2007 však oznámila, že bezesmluvní poskytování služeb ukončí a současně školám nabízí uzavření samostatných smluv.

MŠMT nyní se společností Telefonica O2 jedná pouze o případné úhradě již poskytnutých služeb za připojení škol k Internetu.

Nyní je již záležitostí každé jednotlivé školy, jakým způsobem si nadále připojení k Internetu zajistí. Vzhledem k současné bohaté nabídce poskytovatelů připojení školy samozřejmě nic nenutí, aby i nadále uzavíraly smlouvy právě s Telefonicou.

V celém Aktuálním stanovisku k projektu SIPVZ, určeném novinářům, pak MŠMT přidalo konstatování, které věcně je nejspíše správné a na místě, ale vzhledem k formální hierarchii není až tak obvyklé. Resort se v něm totiž vyjadřuje k pravděpodobnému záměru vlády jako takové, v tom smyslu že chce „úplně odpískat“ celou Státní informační politiku ve vzdělávání, alias SIPVZ:

V současné chvíli je zřejmé, že projekt SIPVZ vláda již nepodpoří, a ten tak definitivně končí.

Nicméně i tak je to poměrně významný signál, naznačují, jaké jsou skutečné priority a záměry naší současné vlády. Zrušen byl například také Národní program informační gramotnosti, kterým se pyšnilo původní Ministerstvo informatiky ČR (dnes už také zrušené).

A co třeba slovutná Rada vlády pro informační společnost, která se měla stát novým nadresortním orgánem, který měl prosazovat úkoly v oblasti informatiky napříč jednotlivými resorty a být jakýmsi „hybným motorem“ dalšího rozvoje informatiky v ČR? Pokud zůstaneme u přirovnání k motoru, pak zatím se ještě nikdo nedostal k tomu, aby tento motor vůbec nastartoval. Rada sice byla ustavena již koncem března letošního roku, ale dosud se ani jednou nesešla! Poprvé se tak má stát až 15. října 2007, těsně před letošním Invexem. To opravdu nevypadá na nějakou výraznější aktivitu.

Strategie celoživotního učení

Nicméně není úplně pravdou, že by dosavadní koncepce a vize pouze zanikaly a žádné nové se nerodily. Třeba právě v resortu školství vznikla nová koncepce „Strategie celoživotního učení ČR [PDF,1,2 MB]“, kterou vláda schválila v červenci t.r. A tento dokument hodnotí naši schopnost využití ICT technologií následovně:

BRAND24

ICT dovednosti

Česká populace zatím pouze částečně zachytila trendy spojené s rozšířením moderních informačních a komunikačních technologií. V roce 2005 byla vybavenost domácností počítačem a internetem v ČR ve srovnání s EU-25 stále zhruba poloviční (30 % v ČR oproti 58 % v EU-25, resp. 19 % oproti 48 %) a česká populace zaostává v úrovni ICT dovedností za svými evropskými protějšky. Pokud jde o schopnost využívat Internet ke komunikaci, k vyhledávání a zpracovávání informací, je úroveň dovedností Čechů zhruba o třetinu nižší.

Velký rozdíl je přitom mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou. Zhoršování internetových dovedností s věkem je v ČR nejen výraznější než v průměru EU, ale začíná se projevovat již v mladších populačních skupinách. Populace nad 55 let již používá Internet jen sporadicky.

Nicméně žádná konkrétní doporučení pro řešení tohoto konkrétního handicapu materiál nedává. Možná proto, že:

Nyní bude následovat nejdůležitější fáze, a to zpracování implementačního plánu, ve kterém budou rozpracovány jednotlivé návrhy a opatření do konkrétních úkolů pro zainteresované aktéry včetně vyčíslení finančních nároků a možností jejich pokrytí a samozřejmě samotná implementace Strategie celoživotního učení ČR. Termín předložení Implementačního plánu vládě je 31. prosince 2008.

No, do roku 2008 je času opravdu ještě dost. Není asi nač spěchat, že? Vlak už nám asi stejně ujel.

Přijde vám rozumné zřizovat top level domény v národních jazycích?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).