Počátek roku je vždy příležitostí pro zveřejňování nejrůznějších vizí, záměrů a plánů. Generální ředitel českého T-Mobile, pan Roland Mahler, minulý týden této příležitosti využil měrou vrchovatou. Na setkání s novináři se poměrně široce rozhovořil o plánech své společnosti na nejbližší období. A témat bylo opravdu hodně. Dokonce tolik, že na některé – jako třeba na perspektivy prodeje iPhone v Česku – už ani nezbyl čas. Na co jiného se ale dostalo?
Jedničkou i co do výnosů?
Prvním tématem asi nemohlo být nic jiného, než souboj o prvenství na našem mobilním trhu. Jak už jsem psal v tomto seriálu v listopadu loňského roku, po zveřejnění hospodářských výsledků za třetí loňský kvartál, český T-Mobile má dobře vykročeno k tomu, aby i v objemu výnosů předstihl oba své konkurenty. Tedy hlavně mobilní část Telefóniky O2 Czech Republic, byť zatím jen v objemech výnosů za poslední letošní kvartál (a nikoli ještě v součtu za celý rok 2007). Nicméně i to by českému T-Mobilu umožnilo ohlásit splnění záměru, který poprvé deklaroval v roce 2003, a to „dohnat a předehnat“ svého největšího konkurenta nejen co do počtu uživatelů (resp. aktivních SIM karet), ale i co do objemu výnosů.
Prvenství v počtu zákazníků (SIM karet) již T-Mobile má. V případě výnosů už možná také, ale dosud o tom neví a nemůže vědět. Ukáže to až porovnání hospodářských výsledků T-Mobile a O2 za poslední loňský kvartál. A na to si musíme ještě nějakou dobu počkat. O2 hodlá zveřejnit své výsledky 21. února a T-Mobile možná o něco dříve (vloni to bylo ještě na samém konci ledna).
Na setkání s novináři minulý týden proto Roland Mahler nemohl oznámit dosažení prvenství (v objemu kvartálních výnosů). Mohl pouze vyjádřit svůj názor a „hluboké přesvědčení“, že k tomu dojde (resp. už vlastně došlo). A to také učinil, byť to některá média již interpretovala jako hotovou skutečnost. Navíc kvitoval i to, že i média si už zvykla nehovořit o T-Mobile jako o „dvojce“ na našem trhu (za Eurotelem, resp. dnes O2), jako tomu bylo dříve, ale používat vyrovnanější příměry.
Potenciál je v komunitách a v obsahu, generovaném uživateli
Na konkrétní cesty a recepty ke zvyšování výnosů nebylo až tolik prostoru a bylo by to asi i na delší povídání. A tak zaznělo jen rámcové naznačení toho, kde český T-Mobile vidí cestu k expanzi a dosud méně využitý potenciál: zejména v komunitách a v obsahu, generovaném samotnými uživateli.
Pokud jde o komunity, ty hodlá T-Mobile oslovovat více než dosud. Zatím prý slaví úspěchy se službami jako jsou „Bav se“, „Girls talk“ a „Mých 5“, byť ne vždy jsou reakce na ně jen pozitivní (příklad). Nově prý T-Mobile chystá takové varianty služeb, které by měly oslovit hlavně rodiny. Stejně tak hodlá více podporovat loajalitu svých zákazníků a stavět na ní. Že by reakce na vánoční dárek od Vodafonu, apelující právě na loajalitu (skrze dimenzování podle doby, po kterou je kdo zákazníkem Vodafonu)?
Zazněla také zmínka o obsahu generovaném samotnými uživateli (někdy označovaném jako Web 2.0). I zde vidí český T-Mobile velký potenciál a hodlá jej využít. Zdůrazněn byl ale akcent na jednoduchost a „nekomplikovanost“ služeb, které tak budou činit, bez dalšího upřesnění.
Proč ADSL od mobilního operátora?
Velmi zajímavá byla také pasáž, ve které se ředitel Mahler vyjadřoval k tomu, proč vlastně jím řízený mobilní operátor přišel na trh s tak „typicky fixním“ řešením, jakým je ADSL.
Nejprve zopakoval tezi, že on i T-Mobile nadále věří v mobilní technologie, a také na ně sází. To nejspíše byla narážka na skutečnost, že český T-Mobile původně deklaroval směřování k tzv. fixně-mobilní substituci (neboli k náhradě fixních technologií a služeb těmi mobilními), začal tuto strategii prezentovat ve svých marketingových kampaních (viz jeho reklamy vyzývající ke zrušení pevných linek), a také ji prakticky naplňovat skrze své služby. V oblasti hlasu například skrze své tarifní zvýhodnění Pevná+ a v oblasti datových služeb například svými službami 4G (na bázi technologií UMTS-TDD). Ale pak začal nabízet i takové služby, jako třeba právě ADSL, které patří spíše do arsenálu fixně-mobilní konvergence, než substituce.
Právě v souvislosti se službami 4G nejprve zaznělo, že dnes už jsou dostupné pro 60 % tuzemské populace. Přitom ještě v listopadu loňského roku hlásil T-Mobile dostupnost této technologie pro „více než polovinu obyvatel České republiky“ (a přes 80% pro EDGE). Nyní padla také zmínka o „více jak 100 000 uživatelů“, ale nebylo zcela jasné, v jakém kontextu. Tipuji na 4G + další datové služby, jako je EDGE, a nikoli jen na 4G. Přitom v listopadové tiskové zprávě byl T-Mobile také dost neurčitý, když hovořil o tom, že
z celkových 220 000 „datových“ zákazníků využívá 120 000 některý z tarifů umožňující připojení počítače nebo notebooku k Internetu.
Jenže i fixní technologie mají své přednosti, zejména v kapacitě a ceně, kterým mobilní technologie dokáží kontrovat jen za cenu obrovských investic (které následně činí příslušné služby nerentabilními), nebo vůbec. A tak sázka na řešení „mobile only“ (ve smyslu fixně mobilní substituce, neboli plné náhrady všeho fixního mobilním) je sice hezkým sloganem a lákavou vizí, ale v nynější ekonomické i technologické realitě je neudržitelná. Její zastánci pak chtě nechtě musí směřovat k efektivnější fixně-mobilní konvergenci, neboli ke snaze kombinovat fixní a mobilní technologie podle toho, kde je ta která technologie nejefektivnější. A pokud by snad nechtěli, jejich akcionáři je k tomu velmi rychle přimějí.
Takže proč tedy český T-Mobile nabízí i „typicky fixní“ ADSL, od začátku letošního roku již v řádné komerční podobě? Na vlastní řečnickou otázku, zda se nejedná o odklon od sázky na mobilní technologie a víry v ně, odpověděl pan Roland Mahler tak, že nikoli. T-Mobile prý jen poslouchá své zákazníky a snaží se jim vyjít vstříc. Jde například o zákazníky, kteří nejsou v dosahu 60% pokrytí služeb 4G pro rychlá data. Nebo jim nestačí rychlost 1 Mbit/s, na které nabídka služeb 4G zatím končí.
Bude LTE?
Jako by ve snaze ještě více zdůraznit vlastní víru v mobilní technologie pak přišel pan Roland Mahler se zajímavou zmínkou: prý bedlivě sledují vývoj technologie LTE (Long Term Evolution) a chtěli by ji už brzy začít zkoušet v pilotním provozu. Žádné další podrobnosti ohledně časového horizontu (kromě obecného „brzy“) nezazněly, ani jiné detaily. Ale i tak jde o docela zajímavý signál.
Technologie LTE je jakýmsi „dalším vývojovým stádiem“ mobilních technologií 3. generace, a možným představitelem technologií 4. generace. Pokud by ji český T-Mobile nasadil, mohl by konečně dohnat svůj vlastní náskok, vzniklý tím jak pojmenoval své mobilní datové služby. Název „4G“ je totiž jen čistě marketingovým trikem, zatímco skutečně použitá technologie (UMTS-TDD) do 4. generace nespadá. Pokud by ale byly služby 4G poskytovány skrze LTE, už by jejich označení s použitou technologií korespondovalo. Tedy pokud by zase T-Mobile nepředběhl sám sebe a znovu neinkrementoval pojmenování svých služeb (třeba na „služby 5G“).
Technologie LTE je přitom hodně ambiciózní záležitostí. Usiluje o rychlosti kolem 100 Mbit/s na downlinku, 50 Mbit/s na uplinku a latenci v řádu 10 ms. Jedním z předpokladů dosažení tohoto cíle je opuštění současné techniky kódového multiplexu (CDM, CDMA) a přechod na přece jen efektivnější techniky ortogonálního frekvenčního multiplexu (OFDM). Jedním z důsledků bude i schopnost využívat různě široké frekvenční kanály (podle toho, co má daný operátor skutečně k dispozici), místo trvání na fixní šířce kanálu. To je důležité i v souvislosti s tím, jak se nyní EU chystá otevřít stávající „GSM frekvence“ i pro jiné technologie, a operátoři by tam mohli nasadit LTE (či jiné technologie) i zde.
Celkově je ale technologie LTE ještě ve stádiu zrodu. Pokud jsem správně informován, definitivní standard ještě není k dispozici, ale mohli bychom se ho dočkat už relativně brzy. S výraznějším nástupem celé technologie do rutinního využití se počítá až někdy koncem desetiletí.
Samozřejmě ale již dnes existují první verze zařízení jak na straně sítě, tak i na straně uživatelů, a po světě probíhá řada testů, pilotních provozů a jiných variant zkoušení. Takže pokud by se nyní přidal i český T-Mobile, nebylo by to zase nic až tak převratného. Spíše to považuji za zákonitý vývoj. Soudě podle signálů v médiích, stejné záměry má i náš Vodafone. A nejspíše i TO2 CR, byť o nich mluví ještě méně.
Kdy bude v ČR DVB-H?
Dalším významným tématem, kterému se generální ředitel českého T-Mobile podle očekávání věnoval, bylo DVB-H. Tedy jedna z možných podob televizního vysílání pro přenosná zařízení, nejspíše v podobě mobilů (ale ne nutně). Je to téma, které „tlačí dopředu“ asi nejvíce právě T-Mobile. A jak sám Roland Mahler připomněl, někdy před rokem odhadovali, že zhruba do roka jej také spustí. To se ale nestalo, a řádné televizní vysílání na bázi DVB-H ani dnes nemáme.
Aktualizovaný odhad pana Rolanda Mahlera proto zní: spuštění lze očekávat ke konci letošního roku či počátkem roku příštího. Je ale i toto reálné?
Jedna podstatná věc se od minulého odhadu přece jen změnila: díky digitální novele padlo omezení, které mobilním operátorům bránilo získat oprávnění k vysílání (dříve nemohli, z titulu provozování své mobilní sítě, coby sítě elektronických komunikací). Jenže jiné překážky nadále přetrvávají a jejich odstranění bude neméně těžké. Tentokrát jde o frekvence, potřebné pro vysílací síť, která by šířila DVB-H multiplex. Dnes už je jasné, že se dočkáme jen jedné sítě, a tím i jen jednoho multiplexu, a že tedy bude muset být společný pro všechny subjekty, které budou chtít vysílat v DVB-H.
Přitom regulátor (ČTÚ), který frekvence spravuje, již dal najevo, že se zřízením DVB-H multiplexu počítá a frekvence na něj přidělí. A dokonce deklaroval, že zorganizuje výběrové řízení, v rámci kterého by byl vybrán subjekt, který frekvence získá, postaví síť vysílačů a na příslušných frekvencích bude onen (jediný, společný) multiplex vysílat.
Jenže je zde problém v tom, že potřebné frekvence dnes nejsou volné. Budou uvolněny teprve s postupem digitalizace, vypínáním stávajícího analogového vysílání. A to, kdy k tomu dojde, v jaké podobě atd., bude jasné teprve poté, co vykrystalizuje definitivní podoba Technického plánu přechodu. A jak na jiném setkání s novináři minulý týden zdůraznil předseda ČTÚ Pavel Dvořák, do té doby si ČTÚ netroufne výběrové řízení na DVB-H vypsat. Jeho odhad pro vypsání výběrového řízení zněl na 3 čtvrtletí letošního roku.
Ale opět: výběrové řízení může začít v okamžiku, kdy bude jasné, které frekvence a kdy budou uvolněny. Ještě to neznamená, že tyto frekvence budou v době konání výběrového řízení (resp., k jeho skončení) skutečně k dispozici. To bude záviset až na harmonogramu, který Technický plán přechodu zavede. A samozřejmě také na tom, jak bude skutečně dodržován.
Můj závěr z těchto skutečností je takový, že start DVB-H vysílání již na přelomu letošního roku a roku příštího teoreticky možný je, ale je to opravdu hodně optimistická varianta. Navíc by se zcela jistě nejednalo o plošné vysílání, protože uvolněné frekvence by určitě neumožnily celoplošné pokrytí. To by vznikalo až postupně.
Spíše bych ale byl realista, a kvůli nejrůznějším vášním a „dějům“ kolem přechodu z analogového na digitální vysílání (DVB-T) bych očekával delší časový horizont pro uvolňování příslušných frekvencí.
Kdo bude zajišťovat vysílání?
Je zde ještě jeden zajímavý aspekt, který se týká právě DVB-H. Zatím byla představa taková, že samotné vysílání budou zajišťovat mobilní operátoři – a že právě oni se podělí o to, co lze do jednoho jediného DVB-H multiplexu „vecpat“ a dopravit k divákovi. Jinými slovy: až se mobilní operátoři dohodnou a získají potřebné vysílací licence, utvoří nějaké konsorcium, a v rámci něj se dohodnou na formě sdílení multiplexu. Mezitím někdo zvítězí ve výběrovém řízení na frekvence (viz výše), od ČTÚ dostane frekvence přiděleny a začne budovat síť DVB-H vysílačů. Následně vzniklé konsorcium půjde za tímto subjektem (provozovatelem DVB-H sítě), domluví se s ním a objedná si u něj šíření svého obsahu.
Tato představa samozřejmě není jediná možná. Například by se mohlo stát, že zájem o vysílání skrze DVB-H bude mít ještě někdo jiný než tři mobilní operátoři, získá potřebné vysílací licence, a provozovatel sítě vysílačů se domluví s ním, a nikoli s konsorciem mobilních operátorů. Něco podobného se nedávno stalo v Německu, kde v soutěži o vysílací licence mobilní operátoři prohráli. Ale u nás to vidím jako zcela nepravděpodobné. To už bych spíše připustil to, že se naši mobilní operátoři nedohodnou mezi sebou na společném sdílení jediného DVB-H multiplexu.
Ředitel Roland Mahler ale minulý týden učinil jednu zajímavou poznámku, která do dosavadních představ zanesla další prvek neurčitosti. Když totiž mluvil o výběrovém řízení na DVB-H síť, které by mělo proběhnout ve třetím čtvrtletí letošního roku, zmínil, že se jej T-Mobile hodlá zúčastnit. Pokud nedošlo k nějakému nedorozumění a měl na mysli skutečně výběrové řízení na vysílací frekvence (umožňující budování sítě vysílačů), a nikoli proces udělování (obsahových) vysílacích licencí, pak by to s dosavadními představami o nasazení DVB-H v ČR poněkud nekorespondovalo. Pokud by uspěl, byl by T-Mobile současně provozovatelem sítě vysílačů a současně jedním ze členů konsorcia, které sdílí DVB-H multiplex a jeho šíření si objednává u provozovatele sítě vysílačů. Jeho postavení by tak bylo poměrně specifické, alespoň ve srovnání s postavením zbývajících mobilních operátorů, kteří by tím asi nebyli dvakrát nadšeni.
