Hlavní navigace

Stalo se: U:fon už je zelenější

16. 7. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 29
Zelených míst na mapě pokrytí U:fona utěšeně přibývá, i když ne takovým tempem, jaké bylo původně slibováno. Reálně dosahované rychlosti jeho služeb jsou zatím spíše vyšší než ty původně deklarované. Evropská komise zveřejnila plné znění svého verdiktu v kauze projektu Bezdrátové Prahy. O žádné poskytování přístupu k Internetu zdarma v něm nešlo.

V sobotu 14. července 2007 to byly přesně dva měsíce, kdy na náš trh elektronických komunikací vstoupil nový hráč: společnost Mobilkom, vlastněná finanční skupinou Penta Investments, nabízející své služby pod značkou U:fon, a některými pasovaná na čtvrtého mobilního operátora.

Dnes, s odstupem dvou měsíců od tohoto vstupu, si můžeme udělat první stručnou rekapitulaci U:fonova působení. Pomůže nám v tom i jeho vlastní tisková zpráva [PDF, 34 KB], kterou se U:fon veřejnosti sám připomenul a přidal některé zajímavé informace. Například o tom, že k přelomu července a srpna, kdy končí jeho dosavadní „pilotní komerční provoz“ a začíná „plný komerční provoz“, odstartuje i jeho velká reklamní kampaň v televizi, rozhlase, tisku a na billboardech a samozřejmě i na Internetu. Připravila ji reklamní agentura McCann Ericsson, reklamní spot natočil úspěšný režisér Snowborďáků a Rafťáků Karel Janák.

No, jen doufám, že to U:fon se svou reklamní kampaní nepřežene tak jako Vodafone. Co na počátku bylo vtipné, se (alespoň v mých očích) neustálým omíláním stalo vrcholně trapné a značně otravné.

Jak je to s pokrytím

Pojďme ale od reklamních sloganů a slibů k běžné realitě. Začít můžeme třeba pokrytím, které při vstupu U:fona na trh bylo opravdu „velmi skromné“. Dnes, s odstupem pouhých dvou měsíců, už vypadá situace podstatně lépe, jak ostatně dokumentují následující dva obrázky. Ten druhý má přeci jen podstatně více zelenějších míst, signalizujících pokrytí.

Ufon

Pokrytí ke 14. květnu 2007 (vstupu na trh a zahájení pilotního komerčního provozu)

Ufon 2

Aktuální pokrytí (14. července 2007)

Na pouhé dva měsíce to hodnotím jako docela slušný nárůst.

Nicméně z pohledu slibů samotného U:fona je to ale spíše skluz a nedodržení plánu. V době svého startu totiž U:fon sliboval ještě lepší pokrytí. Ve své tiskové zprávě ze 14. května 2007 [PDF, 77 KB] píše:

Zbyněk Vinš, výkonný ředitel MobilKomu pro síť a technologie, připomíná: každý den nám přibývají nové základnové stanice a síť se rychle rozrůstá. V červenci chceme mít pokryto 50 procent obyvatel a v srpnu už 70 procent obyvatel. Do konce roku by měla být U:fonova síť dostupná drtivé většině obyvatel ČR.

Ufon3

Přitom podle toho, co zástupci U:fona prezentovali na úvodní tiskovce (viz následující foto), měla být uvedená procenta vztažena vždy k počátku příslušného kalendářního měsíce.

Nyní, podle tiskové zprávy [PDF, 34 KB] vydané 12. července, je realita následující:

Týden za týdnem nám přibývají desítky nových základnových stanic a síť se rychle rozrůstá. Nyní pokrýváme zhruba 30 % obyvatel, na začátku srpna se dostaneme na polovinu populace,“ říká Luboš Bôrik, generální ředitel společnosti Mobilkom, která U:fona provozuje.

Takže místo slibovaných 50 procent k 1. červenci je pokrytí uprostřed července jen na 30 procent. Adekvátně tomu (o 20 procent, viz obrázek) je snížen odhad pokrytí [PDF, 34 KB] i pro začátek srpna:

„Už v srpnu budou jeho služby dostupné 50 % obyvatel České republiky.“

Jaké jsou reálně dosahované rychlosti?

Na webu U:fona stále chybí jakákoli zmínka o tom, že ve skutečnosti neprovozuje jen jednu technologii (novější CDMA 2000 1×EV-DO Revize A), ke které se hlásí a kterou se pyšní, ale spolu s ní i druhou a starší technologii CDMA 2000 1X (resp. CDMA 2000 1×RTT), ke které se naopak veřejně nehlásí. Dokonce i v povinně zveřejňovaném seznamu rozhraní [PDF, 396 KB] je z rádiových rozhraní sítě U:fona uvedeno také jen 1×EV-DO Rev. A.

Připomeňme si, v souladu s předchozím článkem (Stalo se: provozuje U:fon dvě různé CDMA technologie?), že jeho bezdrátové telefony Axesstel PX310L, používané v rámci služeb U:fonův telefon, U:fonův Internet a U:Fonův telefon s Internetem využívají právě starší technologii CDMA 2000 1X. Ta na jedné straně podporuje klasický (přepojovaný, switched) hlas, ale na druhé straně pro datové přenosy nabízí maximálně 153 kbit/s. Naproti tomu novější technologie CDMA 2000 1×EV-DO je optimalizována pro data, která dokáže přenášet podstatně vyšší rychlostí, limitně až 3,1 Mbit/s. Ale klasický („switched“) hlas tato novější technologie naopak nenabízí (a pro telefonování v ní tak zbývá jen VoIP).

Reálné rychlosti dosahované službami U-fona odpovídají původně deklarovaným hodnotám, či je dokonce ještě překračují. Svědčí o tom i výsledky měření serveru DSL.CZ, publikované minulý týden zde na Lupě:

  • u starší technologie CDMA2000 1X, se stropem 153 kbit/s, deklaroval U:fon reálné rychlosti v rozmezí 30 až 60 kbit/s. Server DSL.CZ naměřil průměrných 75 kbit/s a jedna z prvních recenzí dospěla k obdobným hodnotám.
  • U novější technologie CDMA2000 1×EV-DO, Rev. A se stropem na 3,1 Mbit/s směrem k uživateli (a 1,8 Mbit/s od uživatele) deklaroval U:fon reálné rychlosti v rozmezí 500 až 800 kbit/s. Měření serveru DSL.CZ hlásí průměr 620 kbit/s, což je stále ještě v uvedeném rozmezí.

V obou případech samozřejmě platí, že jde o výsledky naměřené v dosud minimálně zatížené síti. Kolik zákazníků stihl U:fon za dva měsíce získat, mi není známo – ale dovoluji si předpokládat, že jich ještě není zdaleka tolik, aby pro jeho síť představovali významnou zátěž. Důležité tedy budou hlavně budoucí hodnoty, které teprve ukáží chování sítě a možnosti obou technologií s reálnou zátěží.

Co se chystá?

O plánech U:fona do nejbližší budoucnosti se v posledně vydané tiskové zprávě hovoří dosti vágně:

„Na základě ohlasů na spuštění služeb připravuje U:fon drobné úpravy v nabídce produktů a služeb.“

„‚V rámci pilotní fáze jsme získali řadu podnětů, jak ještě více zatraktivnit naše služby. Chystané změny, které plánujeme na podzim, se budou týkat například limitů FUP, ale i dalších oblastí,‘ doplňuje Luboš Bôrik.“

Soudě podle sekce FAQ na webu U:fona by se připravované změny mohly týkat také délky úvazku. V současné době se totiž zákazníci upisují U:fonovi na dlouhých 24 měsíců, což u začínajícího operátora a při dynamice trhu je hodně dlouho a řadu potenciálních zájemců to může odradit. Jako důvod je uváděno dotování drahého koncového zařízení:

Proč je nutné uzavírat smlouvu na 24 měsíců?  Chceme pro vás maximálně snížit počáteční výdaje, a proto výrazně dotujeme cenu přístroje. Dáváme vám do užívaní poměrně drahý přístroj, a smlouva je tedy zárukou, že přístroj druhý den neprodáte a nepřestanete využívat naše služby. Pro ty z vás, kteří z nějakých důvodů nechtějí uzavírat časově vázánou smlouvu, připravujeme možnost koupě nedotovaného přístroje za plnou cenu a v tomto případě bude i smlouva na dobu neurčitou.

Přitom u telefonu Axesstel PX310L je „obvyklá cena“ jen 999 Kč, takže o tak drahý přístroj zase nejde.

Čtvrtý operátor?

K U:fonovi ještě jedna perlička, týkající se jeho prezentování coby čtvrtého mobilního operátora. Stále zastávám názor, že jde spíše o mediální záležitost (viz též můj článek: Čtvrtý mobilní operátor: vyrobila ho média?), iniciovanou samotnými médii než společností MobilKom coby provozovatelem U:fona. Pravdou je, že proti pasování do role čtvrtého mobilního operátora se ohradilo i ČTÚ a sám MobilKom si při uvádění svého U:fona na trh dával pozor, aby nikde nemluvil o „čtvrtém mobilním operátorovi“.

Nyní se ale v jeho nejnovější tiskové zprávě přeci jen objevuje zmínka o čtvrtém operátorovi:

Čtvrtý operátor na trhu – U:fon – od svého květnového spuštění …

Povšimněte si ale dobře absence adjektiva „mobilní“. To skutečně není na místě, protože sám U:fon říká, že mobilní služby bude nabízet nejdříve příští rok. V jeho FAQu najdeme následující vyjádření:

Kdy bude U:fon nabízet mobilní komunikaci?  Mobilní komunikaci neplánujeme dříve než v roce 2008.

Ale jestliže tedy U: fon není čtvrtým mezi tuzemskými mobilními operátory, v jakém jiném smyslu je tedy „čtvrtým operátorem“? Mezi všemi operátory u nás? To asi ne.

Co a jak rozhodla EK o Bezdrátové Praze?

Již počátkem června jsem zde na Lupě psal o tom, že Evropská komise (resp. její DG Competition) dala zelenou první fázi projektu Bezdrátové Prahy. Bylo to na základě tehdy vydané tiskové zprávy, která informovala o celkovém verdiktu, ale neobsahovala ještě jeho plné znění, včetně podrobného odůvodnění. To proto, že zúčastněné strany dostaly ještě určitou dobu na deklarování toho, zda výsledný text neobsahuje nějaké důvěrné informace, které by neměly být zpřístupněny třetím stranám.

Výsledný text tak byl zveřejněn až v nedávných dnech a najdete ho zde. Oproti dosud známým skutečnostem v něm ale není nic zásadně jiného ani nového. Určitě ale stojí za přečtení, už jen pro to, jakým způsobem orgány Unie popisují způsob řešení takovýchto sporů a své postoje, přístupy a uvažování v něm.

Stejně tak je asi vhodné vypíchnout několik zajímavých skutečností, které mohou dokreslit celou kauzu kolem projektu pražského magistrátu. Například to, že materiál Komise vůbec nezmiňuje původní představy o poskytování přístupu k Internetu zdarma. Místo toho „začíná“ až na představě poskytování placeného přístupu k Internetu a následně popisuje posun celého projektu směrem k rozdělení na dvě fáze, resp. etapy – s tím, že první fáze by nabídla jen přístup ke zdrojům veřejné správy (byť zdarma), a komerční přístup k Internetu jako takovému by následoval až během eventuelní druhé fáze.

To tedy nutně znamená, že „na stůl Evropské komisi“ se vše dostalo až ve fázi, kdy prvotní představa poskytování přístupu k veřejnému Internetu zdarma byla pražským magistrátem již opuštěna. Oponenti projektu tak nemohli napadat samotný záměr poskytování přístupu zdarma, jak mnohdy stále tvrdí, ale až „nekalou konkurenci“ v podobě poskytování placeného přístupu k Internetu na komerční bázi, ale s využitím dotací. A skrze rozdělení projektu na dvě fáze a faktickým odpískáním druhé fáze dosáhli toho, že magistrát odstoupil i od tohoto záměru.

BRAND24

Materiál Komise následně hovoří i o tom, že oponenti projektu popsaného cíle napadli ještě i první fázi projektu. Tedy to, aby si magistrát nechal vybudovat a provozovat vlastní síť, pro propojení svých subjektů a pro poskytování přístupu ke zdrojům veřejné správy (pro nejširší veřejnost zdarma) . Tvrdili, že i tato fáze naruší trh tím, že služby, které bude magistrát poskytovat sám sobě (například pro připojení škol v jeho působnosti), budou přímo konkurovat jejich vlastním službám. A že by bylo správné, aby si místo toho kupoval jejich služby.

Tento jejich argument však Komise neuznala a první fázi projektu Bezdrátová Praha dala zelenou. Ohledně druhé fáze akceptovala písemný závazek pražského magistrátu, že před případným začátkem druhé fáze bude Komisi notifikovat a vyčká jejího souhlasu. Dokument naopak nezmiňuje nutnost „dohodnout se s komerčními providery“, kterou dnes argumentuje pražský magistrát jako podmínkou, kterou pro případnou druhou fázi dostal. Ale dost možná takováto podmínka zazněla neformálně, jako součást toho, co by bylo třeba udělat pro možný souhlas Komise s případnou druhou fází.

Jak hodnotíte šance U:fona uspět na trhu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).