Moc odborně na mne tento článek nepůsobí, jako by se autor pouštěl na hřiště, kde moc nehrává. Ony totiž jsou fyzika či radiotechnika dosti exaktní vědy včetně terminologie, no a ty vlny se šíří pořád stejně jako za Marconiho nebo Popova, byť by uživatelé IT chtěli něco jiného.
Tak třeba ty "bílé mezery" jsou iluze. Využití kmitočtového spektra je od 9 kHz do 275 GHz už dávno mezinárodně naplánováno a to spojitě (u nás toto upřesňuje národní kmitočtová tabulka). Ony mezery se musí udělat na úkor něčeho jiného nebo vzniknou díky uvolnění jinými službami. Přenos rychlostí 22 Mb/s na vzdálenost cca 100 km je očividně nesmysl, pokud by se ovšem nejednalo o stanice na vysokých kótách se značnými výkony a směrovými anténami. Navíc mezi VHF a UHF je dosti významný rozdíl. Digitální Česko má web v konstrukci od 19. 1. 2011 - odtud bych toho moc nečekal. Kmitočtové skákání je běžně užíváno už dávno a to i v prakticky tomtéž režimu, který článek popisuje (viz trunky kolem 460 MHz). Mají-li data běhat nějakou rychlostí, je k tomu potřeba pásmo o určité pásma šířce (Shannon-Kotělnikov-Nyquist). Sdružení řady úzkopásmových kanálů do jednoho datového přenosu - to je přece podstata OFDM. Atd., atd.
http://www.ctu.cz/predpisy-a-opatreni/kmitoctova-tabulka.html