Jakym sifrovanim jsou chranena citliva data zakazniku? Pri uniku mysql dumpu (hack/chyba) jsou data v databazi v plain text podobe nebo nejak sifrovana? Mate nejaky super ucet a muzete prochazet ucetnictvi vsech Vasich zakazniku. To musi byt parada. Pripadal bych si jako vladce Matrixu.
Se mi zdá, že ty měsíčný ceny, počty uživatelů a tržby nějak moc nekorespondují. Podle těch údajů vyrazili z uživatele v průměru tak 1-2 stovky, přitom podle těch cen by to měli být spíš tisíce.
Další naprosto základní otázkou je, jestli ten systém umí opravdové účetnictví nebo to je jen daňová evidence (podle toho mlžení předpokládám spíš to druhé). Pro tu druhou variantu používám Pohodu Lite (od r. 2003 bez aktualizací, protože tam v podstatě není co měnit), měsíční náklady vycházejí na 30,- Kč oproti případným 450,- Kč za Superfakturu. To je teda pořádný příplatek za on-line.
Já používám Pohodu Start, omezení je asi 100 dokladů ročně, ale když člověk dělá 14 dní zakázku a pak fakturuje, tak je to jedno. S účetnictvím nejsem kamarád vůbec (obecně), ale tohle mi přijde jednoduše pochopitelné. Cena 0. K čemu bych pochopení neměl je dávat citlivá data o klientech (pro koho dělám a za kolik) někam z firmy a být v další věci závislý na fungování internetu.
Těch systémů na fakturaci je už na trhu hrozně moc. Např. celkem dobrý iDoklad.cz, který je zdarma. Krom toho malý živnostník má pár faktur do měsíce a není pro něj problém sledovat, zda je uhrazena nebo ne.
Přitom stále ještě nikdo nepřišel se systémem pro drobné živnostníky, kteří daní paušálem a přitom platí DPH, který by pokryl jejich agendu. Tj. kromě vydání faktur hlavně evidenci podkladů pro přiznání k DPH (kromě faktur i možnost zadání nákupních dokladů s DPH) a následné generování XML s DPH pro datovou shránku.
To je přesně to, co řádově desitky nebo stovky tisíc kontraktorů - paušalistů v ČR pro vedení účetnictví potřebují.
Nebo:
sÚčto
http://www.sucto.cz/
Zdarma 15 dokladů měsíčně
FlexiBee
https://uctujte.podnikatel.cz/
Zdarma 50 dokladů ročně
Aplikace pro iPhone
Fakturoid
http://www.fakturoid.cz/
Do pěti klentů zdarma
20 klientů za 150 Kč měsíčně
neomezeně 300 Kč měsíčně
BillApp
http://www.billapp.cz/
Zdarma
Některé mají vychytávky, které se by se mi moc líbily i v mém "částečně online" FlexiBee, jako:
- automatické vystavení a odeslání upomínky mailem
- automatické odesílání vystavených faktur na mail účetní
- automatické úhrady vystavených faktur na základě mailu z banky (oznámení o příchozí platbě)
Tak něco jako udělat účetnictví "jednoduše a pro každého", to prostě neexistuje - účetnictví je poměrně složitý obor, který se roky studuje a prostě je a bude vždy složité, pokud má za něco stát...
Ano, dá se to udělat i "jednoduše", ale pak to prostě jednoduše zaplatíte - sice ne účetnímu, ale finančáku :-)
Dnes maju cez 6k ak sa nemylim a mam dobre info. Tiez som u ncih chvilku bol, ale neskor zrusili clenstvo zdarma.. vystavujem na jednu sro nejakych 20 faktur rocne, neoplati sa mi to teda. Presiel som k profitu (www.profit365.eu), tam to mam opat zdarma a zaroven mi to pride privetevejsie a lahsie ovladatelne hlavne cez telefon, takze ma zmena vobec nebolela.
Postavit si firemní administrativu kompletně na nějaké on-line službě (tím spíš start-upu, i když například Google není o moc lepší), je velmi riskantní. Za rok nebo dva může služba skončit a podnikateli zůstanou jen oči pro pláč. V lepším případě bude mít hromadu datových dumpů, které bude muset někdo (za nemalé peníze) nalít do nějakého softwaru, aby se to dalo opět používat.
Myslim si, ze vystavovanie faktur, parovanie dokladov a skladove zasoby sa principialne tak skoro menit nebudu. Hlavne ak softver v sebe uz priamo obsahuje moznost nastavovat si rozne urovne DPH, rozne sklady, sposoby priradovania tovaru, atd, tak sa bude dat dlhe roky pouzivat bez podpory na uctovanie a samotne data v nom budu dostupne na nahliadnutie, kym bude existovat platforma, na ktorej softver bezi.
Cize ano, je to velky rozdiel.
Jenom za poslední dva roky se pokud vím měnilo (kromě sazeb DPH) zacházení s DPH u příjmů ze zahraničí, prodávající ručí za to, že kupující odvede DPH a vznikl k tomu nějaký registr. Z dobrovolných změn mne napadají třeba QR kódy na faktury a nové banky s novým API.
Pravda, pokud někdo vydává 2 jednoduché faktury za měsíc, asi se ho nic z výše uvedeného nedotkne. Pak je ale otázka, zda se dotyčný chce zabývat nastavováním úrovně DPH, nebo zda se mu nevyplatí použít službu, kde nic nemusí nastavovat a jenom ji používá. A když služba náhodou zkrachuje, bude na tom stejně, jako doteď -- bude mít v adresáři na disku hromadu faktur a k nim daňovou evidenci v Excelu.
Rozdíl vidím jenom v tom, že u firmy předpokládáte, že spíš zkrachuje, zatímco u zákonů předpokládáte, že se spíš měnit nebudou. Já bych to ze zkušenosti viděl spíš opačně...
Já bych viděl rozdíl v tom, že pro finančák musíte archivovat doklady 10 let. Když jsou data offline (a zálohovaná), tak si ty doklady vytisknu až ve chvíli, kdy je finančák bude doopravdy chtít. Když jsou data online, tak buď musím tisknout průběžně, nebo je tu riziko, že služba zavřou a ve chvíli, kdy finančák bude chtít papíry, je prostě mít nebudu (a tedy dostanu pokutu).
Když jsou data online, tisk vypadá tak, že si stáhnete PDF, a to si vytisknete. Tisknut ho ale samozřejmě nemusíte, stačí ho mít uložené. Přičemž z toho offline systému je také vhodné mít ta PDF uložená od okamžiku jejich vzniku a ne doufat, že se vám podaří za 10 let je vytisknout ve správném formátu.
Když se podívám na 10 let stará offline účta, není problém z nich dnes cokoliv vytisknout. Čili u nich opravdu není potřeba preventivně vytvářet a archivovat PDF.
U těch online systémů to ale nutné je. Pokud to mají nějak zautomatizované, tak by to asi moc nevadilo. Pokud by to ale člověk musel dělat a hlídat si ručně, tak je o dost méně práce s tím offline systémem.
Ano, tchýně z DOSovského účta bez problémů tiskne dodnes (aktuálně pod WinXP). Uznávám, že to vyžadovalo trochu laborování, ale na druhou stranu - to účto zrovna tak dobře umí "tisknout do .TXT" - je to méně pohodlné, ale jako nouzovka naprosto dostatečné i pro BFU.
T602 bych do toho netahal - jednak je off topic (do kategorie účetních programů jaxi nespadá) a jednak T602 byla už před 10 lety poněkud neaktuální. Pro jistotu ale doplním, že tchýně na T602 dodnes nedá dopustit a dodnes z ní tiskne :)
A nejpodstatnější nakonec: není nejmenší důvod u dnešních Win aplikací v budoucnu očekávat problémy s tiskem. Problémy s tiskem u DOSových aplikací měly příčinu v tom, že DOS neměl pro tisk žádné API - každá aplikace se tedy s tiskem musela poprat nějak po svém.
Win ale API pro tisk mají a není důvod, aby se měnilo nějakým zpětně nekompatibilním způsobem. Dokladem budiž to, že všechny aplikace od Win95 dál bez problémů tisknou dodnes (např. Word 95, který je stejně starý jako poslední verze zmiňované T602).
Není nejmenší důvod u dnešních Win aplikací v budoucnu očekávat problémy s tiskem. Win ale API pro tisk mají a není důvod, aby se měnilo nějakým zpětně nekompatibilním způsobem.
Úplně stejně se dá tvrdit, že u online aplikací není nejmenší důvod očekávat nějaké budoucí problémy. Vše je přece postavené na standardizovaném HTML a není důvod, aby se měnilo nějakým zpětně nekompatibilním způsobem.
Ano - v tomto ohledu o online aplikacích nijak nepochybuji. Problém vidím v tom, že když se provozovatel online aplikace rozhodne, že na ní nevydělává tolik, aby se mu vyplatilo se s ní zabývat, tak ji prostě zruší. Pokud bude slušný a nebude moc dlužit, tak bude nějaký čas dávat výtrahu a nechá uživatele svá data stáhnout. Ale klidně se může stát, že služba bez varování ze dne na den přestane fungovat - a uživatel zůstane bez svých dat.
Zkrátka u online služby je uživatel co do "životnosti dat" zcela vydán na ne/milost provozovateli aplikace - a v případě účetnictví to znamená riziko případného postihu od finančáku. Aby u mě provozovatel online účta měl dostatečnou důvěru, musí mi umožnit veškerá data si v jednoduše zpracovatelné formě automaticky/průběžně zálohovat offline (nejlépe PDF + databáze).
Shrnuto: Pokud online účto takovou synchronizaci má, tak proti němu nemám námitek. Pokud ji nemá, pak bych si to musel zajistit sám ručně - a to už je podle mě jednodušší a pohodlnější opačný postup: používat offline účto a synchronizovat/zálohovat ho "do mraků".
Jenže úplně to samé platí i pro offline aplikace. Pokud její dodavatel, máte svá data v nějakém proprietárním BLOBu na disku, a jsou vám stejně k ničemu. To, že je rozdíl mezi tím, když máte nějaké binární smetí (kterému nikdo nerozumí) u sebe na disku, a když je někde v cloudu, je jenom iluze.
Je dobré, že si lidé začínají uvědomovat, že při použití uzavřených formátů jsou vydáni na milost a nemilost poskytovateli aplikace. Ale je chyba, když to vztahují jenom na online aplikace, protože se to týká všech aplikací.
Dokud jde ten "binární bordel" spustit a z něj tisknout, tak uživatel nemá problém. A neexistuje důvod, proč by nějaká offline binárka ze dne na den měla přestat fungovat. Když programátoři zkrachují, zabijí se v autě nebo se jenom rozhodnou, že už to dál dělat nechtějí, tak se nic neděje - binárka zůstává a funguje dál stejně jako předtím.
Když se něco takového stane u webu, tak aplikace prostě přestane fungovat (být dostupná). A zásadní problém je v tom, že se to reálně může stát bez varování, aniž by uživatel měl možnost si zachránit data. Ta data, která na výzvu finančáku musí být schopen předložit i po 10 letech...
Opravdu ten rozdíl nevidíte?
Důvodů, proč nějaká binárka přestane ze dne na den fungovat, existují miliony. Např. update systému nebo systémové komponenty, aplikace chybně vyhodnotí licenci jako neplatnou, může to být klidně i záměr tvůrců aplikace. A nebo ta aplikace fungovat bude, ale až se pokusíte vytisknout tu 10 let starou sestavu, aplikace prostě sletí, protože byla za těch 10 let x-krát aktualizována a někdy se tam zavlekla chyba v práci se starými daty.
Zkusím to uvést na něčem podobném. U zálohování dat platí důležité pravidlo, že nestačí pravidelně zálohovat, ale je také nutné pravidelně testovat obnovení ze zálohy. Vaše přesvědčení, že s offline aplikací bez problémů vytvoříte třeba po 10 letech správný výstup je přesně ten přístup „pravidelně zálohujeme a modlíme se, aby zálohy nikdy nebyly potřeba“.
Tak to mě moc nepřesvědčilo:
update systému nebo systémové komponenty - není problém zkusit aplikaci v čistě naistalovaném systému a voaila, poběží (a bude to jedna z prvních věcí, kterou vyzkouší kde kdo - i garážista)
aplikace chybně vyhodnotí licenci jako neplatnou, může to být klidně i záměr tvůrců aplikace, chyba v práci se starými daty - totéž může nastat u webové aplikace => není relevantní rozdíl offline/online
Navíc všechny tyhle chyby jsou hodně vzácné - pravděpodobnost, že něco takového nastane, je tak malá, že se dle mého názoru běžnému živnostníkovi nevyplatí se tím zabývat.
Oproti tomu riziko ukončení provozu webové aplikace je dost velké - v současné době je normální, že webové aplikace rostou jako houby po dešti - a až na pár výjimek mají i stejně dlouhou životnost. Kdo ví, možná to u účetních aplikací bude jinak a přežijí prakticky všechny - ale nepřijde mi rozumné jít proti dosavadním zkušenostem a spoléhat na to. Jinými slovy: považuji za nutné mít možnost ukončení provozu online účta předem promyšlenou a ošetřenou.
považuji za nutné mít možnost ukončení provozu online účta předem promyšlenou a ošetřenou
Já považuji za nutné mít totéž promyšlené i u offline aplikace. Nemyslím si, že u online aplikace je tu nové riziko – mnohem větší závislost na dodavateli služby. Ta závislost je podle mne úplně stejná, akorát u offline aplikací si to málokdo chce připustit.
To, že teď webové aplikace vznikají a zanikají jako houby po dešti, není vlastnost online aplikací, ale nového trhu. V devadesátých letech takhle vznikaly a zanikly účetní programy. A měly přesně ty problémy, které přisuzujete online aplikacím – firmička za chvíli zjistila, že je to neuživí, a prostě to zabalili. Uživatelé sice měli data u sebe na disku, ale stejně jim to bylo k ničemu, protože je nedokázali převést do jiného formátu. Takže vzali, co měli vytištěné, a to nejnutnější předatlovali ručně do nového programu.
"Uživatelé sice měli data u sebe na disku, ale stejně jim to bylo k ničemu, protože je nedokázali převést do jiného formátu. Takže vzali, co měli vytištěné, a to nejnutnější předatlovali ručně do nového programu."
Ti chytrejsi si zaplatili nejakeho silence, ktery byl schopen a ochoten data vydoubat a zkonvertovat pro import do noveho programu. Ale reknu vam, ze lustit soubory z PCFandu se zaheslovanym programem ...
Opravdu předatlovávali ručně několik let historie? A proč?
Chápal bych, pokud přecházeli na jiný program uprostřed roku, že bylo nutné předatlovat aktuální rok. Ale historie přece klidně mohla zůstat v tom starém účtu...
Dobře, mohla být účta, která se později odmítala spustit. Jenže: offline účto takové být může, ale nemusí (a povětšinou není - aspoň já jsem se s takovým účtem nesetkal). U online účta je to jistota: jakmile to provozovatel zabalí, tak už se do účta na historii nepodívám.
A ještě zdůrazňuji, že se bavíme o dnešní situaci. Pokud se nějaké účto v devadesátých letech chovalo tak, že do historie nepouštělo, není to pro aktuální diskusi relevantní: mezi historickým offline a aktuálním online účtem si *dnes* nikdo vybírat nebude. Relevantní je, jak se chovají dnešní offline účta. A já nevím o žádném, které by po zániku vývojářů nebo vypršení licence odmítalo uživatele pustit do historických dat (a i kdyby takové bylo, tak si uživatel vybere jiné, se kterým tento problém není - je jich dost). U online účta ale na základě tohoto kritéria vyřadí *všechny* online aplikace.
Ještě pořád ten rozdíl není jasný?
Ještě dodám, že netvrdím, že offline aplikace jsou 100% bezpečné. Říkám, že rizika offline aplikací/dat jsou dobře známá a umíme je dobře ošetřit.
Oproti tomu u online aplikace je nové riziko - mnohem větší závislost na poskytovateli služby. Mně to riziko, s ohledem na povinnost 10 let archivace, přijde hodně významné.
A je ještě o to závažnější, že nevidím možnost, jak to ošetřit. Resp. je tu možnost, že se o to postará sám dodavatel služby - ale na rozdíl od offline aplikace: když to neudělá dodavatel, uživatel nemá možnost si zálohování zajistit sám...
Nutno dodat, že to, že si uživatel může každou fakturu někam ručně uložit v PDF, není řešení - to je tak max. obcházení problému. Takový neautomatizovaný postup nutně povede k chybám => riziko pokuty od finančáku moc nesníží (zato to bude dost otravné).
Docela nedavno jsem narazil na projekt "fakturoid"... Par dni na to zpravicka o *STARTUPU* "superfaktura"... a jak jiz zminil nekdo vyse, tech sluzeb je vice.
Na jednu stranu chvalim to, ze jde o nejaky uzitecny nastroj - az prilis casto jsou startupy zalozene na necem, co maji jinde a lepe (jako kdyz nekdo vezme z Facebooku jednu "komponentu" a postavi nad tim cely svuj projekt - jako tech par startupu kolem organizace udalosti).
Na druhou stranu asi nikdy nepochopim, proc se lide pousti na nasem malem trhu do neceho, co uz tu je... A jestli to neni tak trosku zbytecne... Co ma nova sluzba navic proti ostatnim? A je tezke toto "navic" implementovat - takze konkurence bude vzdy pozadu - a nebo jde jen o nejakou drobnost, kterou dokaze pridat do sluzby kazdy z hracu na trhu?
... a kdyby byla strana treti, jeste se zeptam: opravdu nekdo sveri sva data dalsi firme, ktera je neznama a neni zavedena? Pricemz je patrne, ze za produktem stoji jen mala skupinka lidi, a kdo vi, jestli si nekopiruji produkcni databazi na sve notebooky bez sifrovanych disku a vozi vsechno vsude s sebou...
Ahojte,
potesilo nas, ze sa tu rozprudila zaujimava debata. O rozdieloch online/offline sa da diskutovat hodne dlho a je nam jasne, ze nie kazdemu online riesenie vyhovuje. Napriek tomu povazujeme vyhody online systemov za nesporne, ci uz je to nonstop pristup k svojim datam z akehokolvek miesta (nemusim sediet za svojim pocitacom, aby som vystavil alebo odoslal fakturu), pravidelne zalohovanie (nestane sa mi, ze ak mi odide HDD, pridem o vsetky svoje data) a mnoho inych.
Otazku bezpecnosti dat klientov berieme velmi vazne, je pre nas klucova. Plne chapeme vsetky taketo obavy. Na SuperFakture pracujeme uz viac ako dva roky a boli by sme blazni, keby sme celu tu namahu znicili stratou dovery nasich klientov.
Verime, ze si doveru klientov v Cechach ziskame rovnako, ako sa nam to podarilo na Slovensku, drzte nam palce ;)