Hlavní navigace

TEN-155 CZ v minulém roce

8. 2. 2000
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Nedávno byla zveřejněna průběžná zpráva o řešení výzkumného záměru sítě TEN-155 CZ nazvaná Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace. Byla by škoda se společně s touto zprávou neohlédnout za uplynulým rokem této sítě. Ve svém článku tak činí Karel Chvalovský.

Při čtení této zprávy mě opravdu velice zaujala pasáž v části Prezentace: „Mezi standardními prezentačními aktivitami zůstává dluh v oblasti odborného či běžného tisku. Faktem je, že rok 1999 byl v historii sítě spíše evolučním než revolučním a neposkytl žádná mediálně příliš zajímavá témata. Situace by se měla výrazně změnit k lepšímu v souvislosti s testováním přenosové rychlosti 2,5 Gb/s, ke kterému by mělo dojít koncem tohoto roku či začátkem dalšího. Jedná se o unikátní a mediálně atraktivní technologii, která by měla přispět ke zviditelnění sítě TEN-155 CZ.“ Myslím si, že plně vystihuje pravdu a to jak z té strany, že se o TEN-155 CZ příliš nemluvilo, pominu-li kritiku, což se jistě za propagaci nedá považovat, ale také se dá souhlasit s charakteristikou uplynulého roku.

Síť přesto prošla značným pokrokem a některé kroky by určitě snesly označení revoluční. Myslím si, že posun je dobře vidět i na webu sítě, který doznal opravdu revolučních změn. Z původně strohých stránek se vyvinul poměrně značně obsažný server. Počátek změn začal už v lednu a to asi změnou nejviditelnější, tedy změnou názvu na TEN-155. Byla to výrazná změna, Evropa se chystala na novou páteřní síť na rychlosti 155 Mb/s, uvědomíme-li si, že v té době měly nejrychlejší linky kapacitu 34Mb/s. S Českou republikou se v té době počítalo v rychlosti 34(45) Mb/s, jak se ale v průběhu roku ukázalo, vkročila síť TEN-155 CZ na rychlost nejvyšší, ale nepředbíhejme. V té době byl největším problémem provoz sítě přes NIX. Linka opravdu nestačila a provoz byl úděsný, proto také byla povýšena na 8 Mb/s, to bylo sice povýšení výrazné, těžko se ale dá říci dostatečné, protože s podstatným zesilováním linek do NIXu ostatních poskytovatelů začal provoz stále více houstnout. V dubnu také rychle skončilo dlouhodobé martyrium minulého(a předminulého) roku zvané cache engine. Po neúspěšném provozu bylo odstraněno Cisco Cache Engine CE-2050 (v současné době se však transparentní cache opět používá). Pokud jde o „popularitu“ sítě TEN-155 CZ v e-zinech, tak ta se určitě točila právě kolem transparentních proxy serverů. Do té doby je sice používal SpiNet, ale ten nepředstavoval podstatné procento uživatelů našeho Internetu, v případě akademiků to ale bylo jiné. Celá kampaň měla dvě stránky, první byl strach majitelů serverů, že přijdou o peníze za reklamu, druhá byla špatná funkčnost toho systému při obrovském provozu, který TEN-155 CZ představoval. Mnozí se ještě možná pamatují, jaký rozruch svého času vyvolalo jeho nasazení na lince do NIXu. Farmu od Cisca nakonec nahradilo několik serverů na Linuxu se Squidem, což je řešení které mám také vyzkoušené, ale musím říci, že mě svého času překvapilo, že to všechno funguje při takovém provozu. Ponecháme stranou, že Squid možná není úplně tím nejbezpečnějším proxy serverem pod Linuxem a RedHat tou nejlepší distribucí pro tyto účely, ale to je věc individuální. Vše se ale změní s příchodem Cisco Cache Engine CE-550, jehož testy proběhly dobře a vše se připravuje ke spuštění, ale nechme se překvapit. V srpnu došlo konečně k vyřešení otázky kolem spoje do NIXu, jak komerční CESNET, tak TEN-155 CZ, byl připojen přes 100 Mb/s linku. V říjnu došlo i na zahraniční konektivitu, byla posílena linka na TEN-155 do Frankfurtu z 34Mb/s na 155Mb/s a linka do USA na 24Mb/s. Následkem bylo perfektní spojení po Evropě, stále ale pokulhávalo spojení do USA. Zde by možná bylo namístě uvést, že vše je relativní. Uživatel jiných sítí si vesměs mohl o přenosových rychlostech TENu pouze nechat znát, ten tam byl rok 1995, kdy se tehdejší CESNET téměř nedal používat. Začalo se znovu rozhodovat, jak posílit konektivitu do USA, vítězně vyšlo řešení od Ebone, TEN-155 CZ měl novou linku o kapacitě 16Mb/s právě k tomuto poskytovateli. I to se ukázalo nedostatečné, proto bylo tlačeno na Ebone, výsledkem byla nová linka do Prahy o kapacitě 155Mb/s a posílení spoje TEN-155 CZ k Ebone na 34Mb/s. Minulý rok dal také základ myšlence povýšit linku mezi Prahou a Brnem ze současných 155Mb/s až na 2,4Gb/s (OC-48), ale opožděná dodávka trasy vše odsunula na letošní rok. To bylo snad vše podstatné, co se minulý rok změnilo v TEN-155 CZ ohledně přenosových linek.

Další velkou (ne-li větší) část tvořily nové protokoly a služby, které začala síť používat. Velká pozornost, jak vypovídá text zprávy, byla věnována videokonferencím. Nešlo pouze o fakt, že to funguje. Na stránkách TEN-155 CZ se objevila široká kampaň kolem používání videokonferencí a to včetně příručky určené pro tyto účely. Došlo také ke změnám v konfiguraci přístupu k MBone, což je síť, která zajišťuje celosvětově videokonference (nejen). Další pokusy byly provedeny s telefonií, které zahrnovaly mnoho konfigurací a různých způsobů a vše nakonec vyústilo v propojení čtyř ústředen právě pomocí sítě TEN-155 CZ. Hitem hlavně konce roku se stalo QoS, tedy garantovaná kvalita přenosu, což v návaznosti na použití v celé síti TEN-155 a také vzhledem k navázání styků s Internetem2 může být značně úspěšné. Už jsem zmínil navázání styků s Internetem2, což umožnilo naší akademické obci tuto síť využívat. Došlo také k pokusnému zavedení protokolu IPv6, který je používán v několika páteřních uzlech a jeho napojení na jiné sítě pracující s IPv6 pomocí tunelu na klasickém IPv4 k Telebitu a na Slovensko na technickou univerzitu v Bratislavě. Bylo také testováno přepínáni pomocí MPLS (Multiprotocol Label Switching), ale pro technické nedostatky v implementaci v současných verzích od Cisca bylo od tohoto protokolu dočasně upuštěno. Jedna z věcí o kterých se ale nemluvilo téměř vůbec je propojení superpočítačových středisek do tzv. MetaCentra. Kromě domácích výpočtů bude zřejmě použito také na Česko+Německo+Pol­ský projekt zaměřený na mapování povodí řeky Odry.

BRAND24

Závěrem pozastavení nad věcí asi nejdůležitější, tedy spolehlivostí a kvalitou poskytovaných služeb. Pokud jde o kvalitu, tady bych si až na několik výjimek, které jsou ale dnes již převážně minulostí, dovolil konstatovat, že je opravdu vysoká. Pokud jde o spolehlivost, zde jsem byl překvapen, že i mnou mnohokráte zmiňovaný text obsahuje kompletní seznam větších chyb, což dává docela dobrý přehled. Vyskytla se sice řada problémů, které jsou u tak velké sítě ihned vidět, ale přesto si myslím, že spolehlivost sítě TEN-155 CZ je v rámci možností dosti vysoká, např. oproti samotné TEN-155, ačkoli to se dá velice těžko srovnávat. Takže, ať nám slouží…

Karel Chvalovský

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem serveru Lupa. Jeho specializací jsou poskytovatelé připojení a technické aspekty Internetu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).