Hlavní navigace

Tikající bomba ve vysílacím zákoně. Pokud nezasáhne parlament, budou mít rádia problém

26. 9. 2019
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Evropa 2
Soukromým rádiím během několika let skončí licence. Nikdo ale neví, co bude potom. Současný zákon neřeší, jak má pozemní rozhlasové vysílání vypadat po říjnu 2025. Rádia, Český rozhlas i úředníci vybízejí politiky, aby problém vyřešili.

Nejpozději za šest let skončí platnost řady licencí pro pozemní rozhlasové vysílání. A zatím není jasné, co bude pak. Ministerstvo kultury, vysílací rada i hlavní hráči na rozhlasovém trhu se shodují, že bude nutné změnit zákon, aby v éteru nenastalo ticho. Veřejnoprávní a soukromé stanice se naopak neshodnou na tom, jak důležitou roli má mít digitální vysílání ve standardu DAB+.

„Proces digitalizace je nesmírně konfliktní a komplikovaný. Rýsuje se poměrně slušné řešení v podobě souběhu analogu a digitálu, bude dost technických prostředků. Jediné, co nám chybí, je shoda na tom řešení,“ prohlásil na konferenci Mediální reflexe předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivan Krejčí.

Vysílací rada spočítala, že jakékoliv řešení platnosti hromadně končících licencí bude spojené s velkou administrativní zátěží. „V našem případě jde o více než 200 licenčních řízení, a to je proces, který zabere nějaký čas,“ varoval Krejčí. „Ať už bude vybráno cokoliv jakkoliv, bude to znamenat udělování velkého počtu licencí a nebyla by optimální situace, aby to rada se svým aparátem řešila v posledním půlroce před oním datem,“ přidal se k němu vedoucí oddělení rozhlasového vysílání František Čunderlík.

Rada samotná je státní úřad, ale nemá právo navrhovat zákony, řešení je tedy na politicích. „První teze by snad mohla být shodná. Mělo by se vysílat analogově i digitálně. Není nutné ukončit analogové vysílání, aby se vysílalo digitálně,“ řekl Čunderlík. Okolní státy se ke zrušení analogového rozhlasového vysílání nechystají. „Domníváme se, že nejsou žádné faktické překážky pro paralelní fungování analogového a digitálního vysílání. Tuto skutečnost ale musí reflektovat právní předpisy a udělování licencí,“ dodal.

Ačkoliv může na první pohled změna zákona vypadat jednoduše, problém je v tom, že se do něj v roce 2008 z poslanecké iniciativy dostal paragraf o transformačních licencích. To byla cesta, jak si komerční rádia mohla elegantně prodloužit končící licence a nemusela o ně znovu soutěžit. Výměnou za závazek, že budou podporovat digitalizaci, jim pak vysílací rada protáhla platnost licencí až do 10. října 2025. To bylo datum, kdy se předpokládal přechod na digitální rozhlasové vysílání. Ministerstvo průmyslu tehdy s tímto opatřením nesouhlasilo a označilo ho slovy tehdejšího ministra Martina Římana za „komplikovaný vehikl“.

Na jeho slova teď došlo. Při novele vysílacího zákona se najednou musí najít právní konstrukce, která vysvětlí, proč jsou transformační licence v pořádku, i když k žádnému přechodu na digitální vysílání nakonec nedojde. Toto právní vysvětlení pak musí obstát i při posuzování podle evropských pravidel hospodářské soutěže. Na rozhlasový trh s vyčerpanými kmitočtovými příděly se uzavřela cesta případným novým zájemcům o komerční vysílání.

„Jedna varianta je, že se transformační licence prodlouží o několik let za stávajících podmínek. Varianta druhá zní, že se odstraní termín 10. 10. 2025 a otevře se možnost vydat nové FM licence, přičemž transformační licence se převedou na klasické licence. Třetí varianta umožní vydávat nové FM licence i po 10. říjnu 2025,“ nastínil možnosti šéf rozhlasového odboru vysílací rady.

První varianta podle něj problém neřeší, spíš odsouvá. Posunutí o několik let by přicházelo jako řešení jen v případě bezprostřední hrozby, že se přestane vysílat.

„Co se týče druhé varianty, odstranění termínu 10. 10. 2025, tam bychom nemohli dosáhnout souladu s unijními předpisy ohledně veřejné podpory a ochrany hospodářské soutěže. Zmizel by institut transformační licence, aniž by byl efektivně využit, tedy by se obhajovalo, proč vlastně vznikl,“ upozornil Čunderlík na nepříjemné úskalí.

„Třetí řešení vypadá kostrbatě, ale z pohledu právníka je nejčistší možné. Legislativní pojem transformační licence by v zákoně zůstal a doběhly by bez toho, aniž by byla na první pohled vidět nějaká účelovost. Takové řešení ale představuje velké množství licenčních řízení a také náš strach z toho, abychom měli dostatek času k tomu, aby všechno proběhlo, jak má,“ uzavřel.

Vyřešení situace navíc brzdí stížnosti, které posuzuje Evropská komise. Ta zkoumá veřejnoprávní i soukromé vysílání.

Jednak zjišťuje, jestli Český rozhlas nedostal neoprávněnou výhodu při právě probíhajícím experimentálním digitálním vysílání, když dostal kmitočtové příděly od ČTÚ. Věcí se zabýval antimonopolní úřad, ale jeho šetření je teď pozastavené a čeká se, jak Brusel vyhodnotí soulad s evropskými pravidly veřejné podpory.

A jednak se Evropská komise zabývá samotnými transformačními licencemi. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž posuzuje, jestli tento paragraf nebyl nedovolenou veřejnou podporou pro některé komerční provozovatele rozhlasového vysílání.

Vyčkává kvůli tomu i pracovní skupina pro digitální rozhlasové vysílání, která funguje v rámci ministerstva kultury. Zasedají v ní zástupci regulátorů, ministerstva, rozhlasu i rádií. „Sjednotili jsme se v tom, že digitální rozhlasové vysílání nenahrazuje analog, pouze ho doplňuje. Prostory v FM pásmu ale nejsou nevyčerpatelné, takže je s tím potřeba něco dělat. Rozvoj by neměl být spojován pouze s technologií DAB+,“ shrnul postoj skupiny Milan Bouška z ministerstva kultury.

DAB, respektive DAB+ má podporu Evropské komise i Českého telekomunikačního úřadu. „Provádíme koordinaci lokálních vysílačů a pokračujeme i v přípravě nového kmitočtového plánu. Celé III. pásmo se v ČR využije pouze pro T-DAB,“ zopakoval na konferenci Mediální reflexe Jiří Duchač z ČTÚ. Do konce roku 2019 se ale podle něj nepodaří potřebná koordinace s okolními státy.

„Rádio je dnes poslední analogovou platformou, která má své výhody, ale více nevýhod než výhod,“ nabádal manažer Českých Radiokomunikací Marcel Procházka. „Adopce DAB není jednoduchá a není krátká, i na velmi rozvinutých trzích trvá mnoho let. Ve Velké Británii vzrostla penetrace DAB během deseti let z 27 na 64 procent,“ uvedl příklad. Radiokomunikace jsou ochotné pomoci se zaplněním prodejen certifikovanými přijímači pro digitální rozhlasové vysílání.

Českého rozhlasu se sice problém s končícími licencemi netýká, protože vysílá ze zákona, podporuje ale duální trh, kdy vedle sebe existují veřejnoprávní a soukromé stanice. „Privátní subjekty by měly naplnit transformační licence a začít v roce 2025 v DAB+ v takovém územním rozsahu, jaký jim předepisují současné licence pro FM vysílání. Stát by jim naopak garantoval souběžný provoz stávajících sítí FM v plném rozsahu i po roce 2025,“ předestřel pozici Českého rozhlasu Pavel Straňák.

Takové řešení by podle něj bylo optimální především z hlediska technického vybavení posluchačů. Vybavenost digitálními přijímači v automobilech teprve začíná růst. „Do roku 2025 proto nedojde k přirozené obměně dostatečné části vozového parku tak, aby bylo možné bez nepříznivého vlivu na většinu posluchačů vypnout FM vysílání už v roce 2025,“ argumentoval Straňák.

Rozhlas mezitím plánuje rozdělení svého multiplexu na českou a moravskou část. V roce 2020 bude také zahušťovat pokrytí signálem. Ke konci roku 2019 bude moci signál DAB+ přijímat 80 procent populace.

UX DAy - tip 2

„Budoucnost je online. Bohužel, nebo naštěstí. DAB bude, nikdo proti němu není, bude to doplňková služba, kterou někdo bude využívat, nebo ne,“ prohlásil na konferenci Michel Fleischmann za Asociaci provozovatelů soukromého vysílání. „Poptávka není, je zcela konstruovaná. Lidé o digitalizaci vůbec ani nevědí, proč by se o to měli starat? Rádio mají v FM, funkční, po stránce kvality vysílání mnohem lepší,“ zdůraznil.

Své expozé ale uzavřel vstřícně. „Všichni jste byli fantastičtí. Někdy jsme měli konflikty a hádali se, ale vcelku to bylo konstruktivní,“ rozloučil se manažer, který po 30 letech končí v tuzemském mediálním průmyslu. Jeho dalším působištěm bude Paříž, už za pár měsíců se totiž ujme postu českého velvyslance ve Francii.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).