Hlavní navigace

Tomáš Tyll (Amigo!Net): Optických kabelů je spousta, problém je, že k nim nemáme otevřený přístup

9. 12. 2020
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Tomáš Tyll
Bezdrátově připojujeme i miniaturní obce s jedním zákazníkem, který tak má k dispozici rychlost 300 Mb/s, popisuje možnosti připojení v pásmu 60 GHz severočeský operátor.

Je tu doba gigabitová. A díky spojům v pásmu 60 GHz se na ní podílíme i my jako regionální operátor, říká v rozhovoru pro Lupa Tomáš Tyll, spolumajitel společnosti Amigo!Net, která obsluhuje zákazníky v rozsáhlé oblasti od Litoměřic až k Ústí nad Labem.

V čem vlastně spočívá ona „doba gigabitová“, o které mluvíte? Zní to trochu jako marketingový slogan.

Jednoduše, v tom, že si můžete domů objednat gigabitové rychlosti. Můžeme tomu říkat i doba stomegabitová, ale to by možná neznělo tak dobře. Já mám teď doma připojení o rychlosti 500 Mb/s download a 150 Mb/s upload. Pokud bych měl jen desítky megabitů, tak bych byl v dnešní době samozřejmě nešťastný. 

Můžete to vnímat jako další historický předěl. S modemy a vytáčeným připojením jsme byli v době kilobitové. Pak přišla doba megabitová, kde byly rychlosti od jednoho do sta megabitů. To byly většinou bezdrátové spoje na Wi-Fi a DSL. A teď je doba gigabitová, bavíme se o stovkách megabitů až jednotkách gigabitů.

Nebude ale nakonec tlak na zvyšování rychlosti znamenat ohrožení pro lokální operátory, kteří nabízí ony stamegabity, ale ne třeba rovnou gigabit, jak chtějí někteří politici na evropské nebo národní úrovni?

Myslím že je potřeba vysvětlovat politikům, že gigabity budou potřeba hlavně v budoucnu. Ale je to jejich politické rozhodnutí, nicméně pokud bývají cíle až moc ambiciózní, většinou se nenaplní a nakonec i škodí, protože ovlivňují podporu výstavby v obcích. 

My to máme takto – většinu nových zákazníků připojujeme technologií v pásmu 60 GHz, kde máme dnes tarify o rychlosti až 500 megabitů. Lidé si ale kupují většinou rychlosti 100 megabitů, protože chtějí šetřit. Ne pro každého je internet až taková nezbytnost, uživatelům jde o dobrý výkon za dobrou cenu. 

Odlišné jsou ale přirozeně velká sídliště a malé obce. Na sídlištích není problém přesvědčit lidi, že 300 megabitů je málo a je potřeba 500, uživatelé to i sami chtějí. Na malých obcích, kde doposud žádné stomegabitové připojení není, je to samozřejmě jinak. 

Každopádně jestli dnes do něčeho budeme investovat, má smysl to udělat pořádně. Když už někde stavíme vysílač, tak tam nedáme nic horšího než spoj v 80 GHz, který má dostatečnou kapacitu několika gigabitů. I když možná dnes na trhu není zdánlivě mnoho zákazníků, kteří vytváří poptávku na superrychlé připojení.

Jaká je reálná poptávka po těch stamegabitových rychlostech?

Je to jenom záležitost ceny. A zároveň to není tak, že by lidé, kteří mají 300 megabitů a 500 megabitů, měli stejnou spotřebu dat jako ti, co mají řádově pomalejší připojení. Celá řada zákazníků přenáší více než 100 GB měsíčně, ale v síti máme i uživatele, pro které není problém již dnes přenést 100 GB každý den. Moji synové vyčerpají 20 GB denně na YouTube, aktualizacích, zálohování do cloudu a streamingu videí z her. Myslím si, že je důležité říct, že dneska už nemá smysl investovat do čehokoliv jiného než do infrastruktury, která umožní nabízet takto vysoké rychlosti.

Je to hlavně otázka marketingu, nabízet nejdříve nižší rychlosti, i když infrastruktura umožňuje vyšší? Aby je bylo možné po dobu životnosti zvolna zvyšovat?

To platilo v minulosti, teď to bude stoupat daleko rychleji. Zvlášť tam, kde je vyšší konkurence. Máte dvě možnosti, buď snížit cenu, nebo nabízet větší kapacitu.

Takže platí, že čím větší konkurence v daném místě, tím vyšší je tam nutné nabízet rychlosti?

Jsem přesvědčen, že ano. Tam kde je větší konkurence, tam se navyšují rychlosti, a pokud technologie, kterou máte k dispozici, vám umožní zvítězit v konkurenčním boji, tak ji využijete. Obecně platí, že kde je větší konkurence, tam jsou obvykle vyšší rychlosti za nižší cenu. Je to vidět na sídlištích, kde stoupají rychlosti a klesá cena. To je trh, který je extrémně konkurenční, navíc jednotkové náklady na přípojku jsou relativně nízké. Když konkurent nabízí 300 megabitů, musím nabídnout za stejnou cenu gigabit.


Autor: Tomáš Tyll
Není šílené, že v jednom panelovém domě jsou tři fyzické sítě?

Je to plýtvání. Jestli by se na něco měla EU ve svém regulačním úsilí soustředit, tak je to princip open access (otevřeného přístupu k infrastruktuře, pozn. redakce).

Jak by to mělo vypadat? Pronájem nenasvíceného vlákna?

Buď fyzické infrastruktury, nebo kapacity, oboje dnes technologie umí a zas tak zásadní problém to není. A netýkalo by se to jenom optiky. My takto stavíme v Litoměřicích. V panelových domech půjde rychlost nahoru a bude klesat cena. Ano, tento vývoj je trochu nefér k lidem z vesnic, ale tam budou mít nakonec podobný efekt přípojky v pásmu 60 GHz, díky kterým jsme schopni nabídnout skoro totéž jako lidem ve městech, v panelových domech, a to za téměř stejnou cenu i přes vyšší jednotkové náklady.

V čem je v připojování obcí problém?

Ideální by bylo mít v každé ucelené oblasti optiku. My jsme třeba na kraji Ústí nad Labem a jsme limitováni kapacitou rádiového spoje. Optických kabelů je tu zakopaná spousta, ale nikdo je nezpřístupní, protože to jsou náklady navíc a cena na velkoobchodě je pro vlastníky, tedy velké operátory, asi dnes tak nízká, že to pro ně není zajímavé, navíc je to proti jejich zájmům. Což je škoda, protože pokud bychom v každém územním celku měli dostupnou a levnou optiku, dokázali bychom nabídnout gigabity každému. I v těch nejmenších obcích. Vysokokapacitní rádiové spoje neumí bohužel překonat velké vzdálenosti, pokud nemá operátor platit vysoké částky státu za licence k vysílání. Jejich malý dosah je daň za vysokou kapacitu.

Problém optiky v Česku je, že jí je moc?

Problém je, že k ní není otevřený přístup. Není tlak na to mít jenom jeden kabel a pronajmout ho každému, kdo projeví zájem. Nejlepší by bylo, kdyby obce tuto podmínku vyžadovaly lokálně od provozovatelů, pokud jim vydávají stavební povolení.

To vypadá, jako kdyby se vám nelíbilo, že dneska je na trhu hodně hráčů.

Nene, já nejsem ten, kdo by si stěžoval. Teď stavíme dvanáct tisíc zásuvek v Litoměřicích, kde není problém s věcnými břemeny, radnice je v tuto chvíli nevnímá jako možnost vytáhnout z podnikatelů peníze, což nás motivuje samozřejmě ke stavbě. Optickou síť stavíme výhradně jako open access pro všechny, mluvíme se všemi velkými operátory, zatím má zájem T-Mobile.

Jak open access vnímá trh? V Česku to není úplně obvyklé.

Není, většinu operátorů to zatím moc nezajímá. T-Mobile to vnímá pozitivně, protože má jako cíl určitý počet zásuvek a tohle mu pomůže cíl splnit. V CETINu se to také líbilo, ale kvůli koronaviru to jednání nějak usnulo. Někteří ostatní operátoři s tím také nemají problém. Mimochodem, faktor investic CETINu je v tomhle také důležitý – dokud nepřišel Petr Kellner a nezačal do sítě investovat, byla ta infrastruktura úplně mrtvá a všichni mohli vyrůst na jeho úkor. Investice CETINu donutily malé operátory investovat také.

Takže je pro vás dost vysvobozením uvolnění pásma 60 GHz.

Je to naprosto skvělá technologie, zvláště zkombinovaná s 80GHz spoji na páteři. My máme ze 100 páteřních spojů 98 v pásmu 80 GHz. Technologicky máme síť postavenou na spojích od firem Siklu a Ceragon, zkoušíme Ericsson. Úspěch frekvence 60 GHz je především v tom, že zařízení jsou levná a s vysokou kapacitou.

Jaký musí být potenciál dané lokality, aby se vám tam vyplatilo nasazení technologií na pásmu 60 GHz?

Prakticky od nuly. Pokryli jsme i miniaturní obce jako Řepnice nebo Tlučeň, ty mají tak deset domů. Lidé mají možnost mít 300 Mb/s. V Řepnici máme jednoho zákazníka. Na druhou stranu už máme místa, vysílače jsou plné a museli jsme postavit další. Dnes se na jeden přístupový sektor připojí maximálně osm lidí, existuje ale nová generace technologie, kde se připojí až patnáct uživatelů, a také kapacita se zdvojnásobila.


Autor: Tomáš Tyll

Co byste potřebovali od státu?

Teď už nic moc. Bylo by dobré nezatěžovat nás se zbytečnými věcmi, například registrační portál ke spojům v pásmu 60 GHz by měl být jednodušší. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) se zjevně bál rušení, ale to v tomhle pásmu prakticky neexistuje – máme více jak 250 spojů a neexistuje žádné rušení, ani nevíme o nikom jiném, kdo by rušení řešil. Navíc očekáváme další generaci technologie v tomto pásmu a bylo by dobré, kdyby úřad potřeby trhu reflektoval a povolil její použití v rámci všeobecného oprávnění bez zbytečné administrativní zátěže. Také by bylo vhodné, aby úřad konečně spustil automatizované zadávání spojů a vytvořil k portálu nějaké API, abychom nemuseli vyplňovat vše ručně, přeci jen žijeme v době, kdy by automatizace měla ulehčovat práci.

Kdo podle vás nakonec přežije konkurenční boj?

Určitě velká trojka. Ale v příštích pěti nebo deseti letech není důvod, aby lepší lokální a regionální operátoři nějak skomírali, příležitostí je stále mnoho, a dál stejně nevidíme. Skončí ti úplně nejmenší, kteří nebudou schopni konkurovat firmám jako Starnet, které poskytují relativně dobrou službu za relativně malé peníze. A technicky nebudou schopni zvládnout přechod na 60 GHz, protože to vyžaduje precizní práci, není možné stavět sítě tak, jak stavěli na frekvenci 5 GHz. Za pomoci naší asociace VNICTP z.s. se zajímáme o další možnosti, hlavně o technologie pro pátou generaci 3GPP protokolu. V milimetrových pásmech fixního 5G internetu budeme schopní pokrývat desítky domácností s vysokou kapacitou.

Když budou končit ty velmi malé firmy, nebude to mít vliv na technické schopnosti lidí v regionech?

To už vidíme teď. Ale i my se posouváme do jiných odvětví, zkoušíme dělat automatizaci procesů ve firmě, zlepšovat procesy, máme SMS infolinku, díky které nemusíme mít operátorky ve firmě, protože požadavky uživatelů řeší na dálku. Pokud vím, že porostou rychlosti, tedy že budeme muset kupovat dražší a kapacitnější zařízení, a vím, že budou klesat ceny, tak musím někde snížit náklady. Budoucnost je automatizovat a obsloužit více klientů s méně lidmi. Tedy větší specializace a větší přidaná hodnota.

Optiku stavíte mimo jiné – stejně jako většina českých operátorů – i na čínských technologiích. Vnímáte, že může přijít požadavek od státu, abyste toto vybavení vyměnili?

Ano. Používáme od Huawei převodníky a optické linkové terminály (OLT). Huawei je levný, kvalitní, a pokud mám možnost v případě přístupových pasivních optických sítí GPON porovnávat, také technologicky pokročilejší než ostatní výrobci. Případná výměna by znamenala pochopitelně náklady navíc. Páteře a L3 switche, tedy vyšší vrstvy sítě, máme na technologiích od společnosti Arista, což je platforma z USA. Samozřejmě geopolitické záležitosti vnímáme, už jsme tu měli v poptávce jedné státní organizace dotaz, jestli máme v síti Huawei nebo ZTE.

Představuje čínský hardware riziko?

Technicky je možné napadnout cokoli. V hardwaru i softwaru všech výrobců je spousta chyb, ale tato zařízení, která používáme, jsou většinou poměrně „hloupá“. Jsou podle mě daleko menším rizikem než domácí routery od různých asijských výrobců, kde se pravidelně neaktualizuje firmware a kam se dostanou nejrůznější viry a tato jednoduchá domácí zařízení nemají vlastně žádnou ochranu proti hrozbám zvenčí. 

Existují způsoby, jak napadnout jakékoliv zařízení. Kdybychom chtěli internet bez rizika, tak nezbývá než ho vypnout a de facto povolit pouze konkrétní komunikaci. Ale zakázat internet chtějí pouze totalitní režimy. Z hlediska zabezpečení je jedno, jestli jde o malou čínskou krabičku od Huawei, nebo americkou krabičku od Aristy, nebo lotyšskou krabičku od Mikrotiku. Děravé je všechno. Jde jenom o to, jak rychle někdo díru objeví a zneužije. Úkol nás techniků je nastavit taková pravidla v síti, abychom nedali útočníkům šanci případnou softwarovou chybu najít a využít.

Cítíte se ohrožení nástupem 5G sítí?

Moji dva synové s manželkou vyčerpají na chalupě sto GB za pět dní, takže ani moc ne. Až bude 5G bez omezení dat, bude mít rychlosti vyšší než 100 Mb/s a bude za dostupnou cenu, tak možná. Ale s rostoucí kapacitou stejně bude stále stoupat spotřeba.

Na druhou stranu už teď je náhrada pevné linky přes mobilní síť LTE dle dat Českého telekomunikačního úřadu nejrychleji rostoucí typ připojení v Česku.

Je to paradoxní, jako kdyby teprve teď velcí operátoři pochopili, že používat k pevnému připojení bezdrátové sítě je OK. Ale pozor – velcí hráči si započítávají jako přípojky hromadu karet, které jsou druhé nebo třetí připojení v rodině, jsou to často nevyužívané karty, které dostali zákazníci jako bonus, karty pro připojení na chatě a podobně. Zpráva ČTÚ nebývá přesná, jejich definice pro sběr dat jsou mnohoznačné.

Spíše mi jde o to, že pro velké operátory je pak snazší balíčkovat, když mají vše od mobilních služeb až po televizi.

My také stavíme sítě tak, abychom byli schopni poskytovat tripleplay, samozřejmě. Kdybych měl nějakého dodavatele, který by mi dokázal poskytnout velkoobchodně hlas a SMS, tak bych také nabízel balíčky tripleplay služeb. Ale za velkoobchodních podmínek, které jsou teď, to nejde. Jako uživatel máme od operátora lepší ceny, než bychom dokázali nakoupit velkoobchodně.

Bere balíčkování služeb od velkých operátorů zákazníky?

Něco ano. Trh se obecně přeskupuje. Vezměte si, kolik je tu firem, které byly u začátku vytáčeného internetu, jako třeba Tiscali nebo Volný. Nula. Výhodou balíčkování je, že operátorům umožňují nesnížit cenu za mobilní služby a „slevu“ započítávat do ceny za televizi a pevný internet. Přitom velmi často, kdyby si běžný uživatel koupil mobilní služby od operátora a pevné od nás, tak by ušetřil i víc. Lidi často nepočítají a koupí si balíček od jednoho operátora, i když zaplatí víc. Internet zadarmo umí být docela drahý.

Jak vidíte přechod na IPv6?

BRAND tip témata

V době gigabitové je to nezbytnost. Provozovat gigabitové rychlosti přes NAT (překlad síťových adres) bude větší a větší problém. Pomohlo by nám, s ohledem na to, že hodně dat dělají videopřenosy, kdyby všechny transporty videa podporovaly IPv6. 

Každý velký mezinárodní poskytovatel multimediálního obsahu dávno IPv6 v síti má. Problém je s místní IPTV, z těch českých přes IPv6 nefunguje pokud vím vůbec nikdo. Je to ostuda a bude to další technologický dluh. Je to ale také stále záležitost koncových zařízení, pokud lidé kupují nové routery, bylo by dobré, aby všechny podporovaly IPv6.