Hlavní navigace

Trendy sledování videa: zatím honba za rozlišením, na obzoru inteligentní řešení

Autor: Sony
Michal Černý

Všichni chceme mít ve svých obývacích pokojích pouze ten nejkvalitnější filmový zážitek. Proto nám obchodníci nabízejí stále větší úhlopříčky obrazu a kvalita rozlišení se řítí neúprosně vpřed. Ale pojďme si projít celou věc v souvislostech a připomeňme si základní pravidla a fyzikální zásady.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Výrobci televizorů, jejichž kvalita se nepopiratelně stále zlepšuje, zcela pochopitelně vyvíjejí a za dostupné peníze nabízejí stále vyšší rozlišení obrazu. Proto máme aktuálně na trhu televize s ještě nedávno nepředstavitelným rozlišením 8K a 16K je jistě už na dohled. Jedna věc je ale nekonečný běh za co nejvyšším rozlišením, druhá věc je špičkový zážitek. Dovolme si heretickou otázku: Je pro skvělý zážitek ze sledování celovečerního filmu, sportovního přenosu nebo záznamu koncertu zcela nutné rozlišení dosahující takových mezí?

Vraťme se pro odpověď úplně na začátek. Stále platné pravidlo říká, že ideální pozorovací vzdálenost pro sledování televize je pro dnes nejrozšířenější úhlopříčku 55" v kvalitě Full HD zhruba 2,2 metru. U rozlišení 4K je přibližně poloviční, tedy 1,1 metru. To je teoreticky nejbližší možná pozorovací vzdálenost tak, aby místo celistvého obrazu nebyly vidět jen zobrazovací body. A když se podíváme na televizory o úhlopříčce 88", pak je projekční vzdálenost pro Full HD 3,5 metru a pro 4K 1,7 metru.

Zásadní otázkou tedy je, zda ve svých obývacích pokojích reálně potřebujeme takto krátkou sledovací vzdálenost. Pokud ji totiž prodloužíme do běžné a pohodlné míry, přestává být zcela nutné tak vysoké rozlišení. U menších úhlopříček televizorů se dostáváme k problému, že musíme být schopni na pozorovací vzdálenost pojmout celou zobrazovací plochu. Jen pro příklad, v případě úhlopříčky 55" s 8K jde o nějakých 55 cm (u 16K pak zhruba 27 cm). A to jistě nejsou vzdálenosti, ze kterých bychom chtěli cokoli v televizi sledovat.

O něco větší smysl má tlak na vyšší rozlišení obrazu u opravdových domácích kin, kde je snaha dát co největší plochu obrazu do prostoru, který není tak velký. V takovém případě se na projekci větších rozměrů díváme ze vzdálenosti několika metrů. Například u nejkvalitnějších projekčních ploch, které dokáží absorbovat ambientní světlo, a ještě zvyšovat kvalitu obrazu, dává smysl sledovat film ze 4K projektoru na úhlopříčce 120" ze vzdálenosti 2–3 metry. Tak divák dostane opravdu maximum kvalitativní kapacity obrazu.

Ještě o něco větší smysl dává vysoké rozlišení z hlediska ostrosti obrazu, protože samozřejmě čím více bodů v obraze budeme mít, tím ostřejší tento obraz bude. Z toho tedy vyplývá, že hlavní smysl rozlišení 4K a vyššího přichází mimo jiné s ostrostí obrazu. Tu bez ohledu na další parametry ocení zejména svět profesionálního byznysu u videokonferenčních systémů, kde přední výrobci začali tyto obrovské možnosti využívat pro přenos obrazu, obsahu firemních prezentací, tabulek a podobně.

Lze tedy ve stručnosti říci, že jak u profesionálního použití, tak u domácích televizorů by smysluplné trendy měly směřovat spíše k rozvoji a zlepšování kontrastů a dalších systémů. Včetně těch založených na smart řešeních, která budeme moci spolu s vysokým rozlišením využívat.

Wt100_Právo

Například v profesionálním použití vidím jako největší výzvu použití pečlivě definovaného systému digitálních zobrazovacích zařízení ve firemních prostorách (digital signage). Zobrazovací plochy by měly být v každé zasedací místnosti za účelem maximalizování účinku prezentace. Další výzvou je integrace chytrých řešení a interaktivity, které rozšiřují možnosti prezentování nebo spolupráce. To je obrovské téma, kterému se při současné míře technologií otevírají dveře dokořán. 

A k inteligentním řešením potom logicky směřují nejen profesionální systémy, ale i běžné domácí televizory. I když tedy nebudete pracovat ve velké korporaci, stále je na co se těšit. Vývoj zobrazovačů pro firemní použití nakonec ovlivní i domácnosti.