Hlavní navigace

Třeskuté nápady z Bruselu

20. 9. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Z Bruselu přichází v poslední době jeden zajímavý nápad za druhým. Po záhy dementované snaze regulovat Internet, se kterou přišel komisař Franco Frattini, se nyní komisařka Viviane Redingová chopila výzvy francouzského národního regulátora. Ten volá po snižování ceny za mobilní terminaci a sjednocení jejího výpočtu v celé Unii. Budou ceny za volání do mobilní sítě další oblasti, do které Unie „šlápne“?

Nevím, zda jste si toho také všimli, ale v poslední době nějak podezřele roste intenzita, s jakou k nám z Bruselu přichází opravdu nejrůznější nápady a iniciativy. Být na příjmu jistý docent přes duševní zdraví, možná by řekl něco ve stylu „vy nás ale zásobujete, paní komisařko“. Někdo jiný by zase mohl poznamenat cosi o tom, že mráz přichází z Bruselu. Ale asi nejtrefnější hodnocení, které jsem v poslední době zaznamenal, je to že od Komise z Bruselu občas přichází „opravdu třeskuté nápady“.

Právě tak to na pondělním setkání s novináři zhodnotil předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák, jsa dotlačen k odpovědi na to, co říká na krédo, se kterým minulý týden vystoupil na Žofínském fóru ministr Martin Říman. Psal jsem o tom zde na Lupě v samostatném článku, proto jen připomenu, že ministr Martin Říman nenechal na záměrech Bruselu nitku suchou. Zcela jednoznačně se postavil proti snahám o strukturální (resp. funkční) separaci, alias o „roztržení vejpůl“ (oddělení sítě od služeb jako krajního regulačního opatření). Stejně odmítavě se postavil i k nápadu na zřízení nového celoevropského regulátora. Přitom neopomněl zdůraznit, že to není z žádné lásky k našemu národnímu regulátorovi elektronických komunikací, kterým je právě český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Reakce nejvyššího představitele ČTÚ na obě tyto kontroverzní snahy Bruselu, tedy jak na zřízení nového celoevropského regulátora, tak i na strukturální separaci, byla podle očekávání také negativní, a tudíž v zásadě shodná s hodnocením resortu průmyslu a obchodu. Dokonce bylo i kvitováno to, že s takto jednoznačným postojem vystoupil i čelní představitel státu, jehož resort nás bude zastupovat na konkrétněji zaměřených unijních jednáních (v rámci Rady ministrů, které se účastní zástupci resortů podle právě projednávané problematiky). Spíše jako perlička pak zapůsobila i zmínka o tom, že noví evropští regulátoři by mohli být hned dva, a to po jednom pro spektrum (alias kmitočty, resp. frekvence) a pro číslovací plány.

V čem se ale názory a postoje našeho regulátora nutně musí rozcházet s hodnocením ministra Martina Římana (i když to takto nezaznělo), je stav našeho trhu elektronických komunikací. Zatímco ministr má zcela homogenní pohled na trh a vidí ho celý jako dostatečně konkurenční (viz jeho Kdo to vidí jinak, fatálně zaspal dobu), ČTÚ nutně musí mít jiný pohled: musí se dívat na trh diferencovaně, podle jednotlivých relevantních trhů, a každý relevantní trh hodnotit samostatně. Jinak by totiž ČTÚ popřelo samotný princip analýz relevantních trhů, které již jednou provedlo, a na jejichž základě v rámci některých trhů uložilo i konkrétní nápravná opatření. Někdy i ve formě cenové regulace.

Není nápad jako nápad

Pojďme ale zpátky k nápadům, kterými nás zásobuje Brusel. Z mého pohledu je třeba mezi nimi rozlišovat, a ne je všechny házet do jednoho pytle.

Některé nápady také považuji za opravdu „hodně třeskuté“. Jako třeba naposledy popisovaný úlet komisaře Franca Frattiniho, spočívající v záměru říkat lidem, která slova jsou nebezpečná a nesmějí být v Internetu vyhledávána. Zde ale naštěstí poměrně rychle zafungovaly „opravné mechanismy“, pan komisař se včas chytil za hlavu a řekl, že to vlastně myslel úplně jinak.

Se záměrem na zřízení nového evropského regulátora to není zdaleka tak do očí bijící, ale i tak to asi není úplně nejšťastnější nápad. I když pravdou je, že určité věci si lepší celoevropskou koordinaci rozhodně zaslouží. Třeba právě hospodaření se spektrem a číslování. Jenže ono to celé asi není o technických otázkách, které by se určitě daly řešit (a nejspíše už dávno řeší) na již dnes existující platformě ERG (European Regulators Group). Spíše tipuji na „mocenské“ otázky, týkající se možnosti ještě více mluvit z jednoho centra do toho, co a jak národní regulátoři dělají a jak rozhodují.

A v neposlední řadě: proč se tolik mluví právě o využití (frekvenčního) spektra a potřebě jednotného rozhodování? Je to opět jen čistě technická otázka toho, aby se v různých částech Evropy používaly frekvence vzájemně konzistentním způsobem? Nebo jde o něco jiného? Co třeba tzv. digitální dividenda, která vznikne vypnutím analogu a uvolněním frekvencí, dosud používaných pro analogové vysílání? Na tuto dividendu si brousí zuby kdekdo, a to i u nás doma. Kdopak ale bude doopravdy rozhodovat o využití této dividendy? A kde?

Kauza mobilního roamingu

Jsou ale i „nápady z Bruselu“, které z mého pohledu až tak marné nejsou. Třeba nedávno zavedená regulace hlasových služeb v rámci roamingu. Po procedurální stránce zde Unie popřela sama sebe, když obešla pravidla a postupy, které po ostatních dokáže vyžadovat velmi nekompromisně. Regulaci mezinárodního roamingu totiž zavedla způsobem, který vůbec nezapadá to filosofie jejího regulačního rámce. Bylo to nesystémové rozhodnutí od zeleného stolu, chcete-li politické rozhodnutí, a nikoli rozhodnutí založené na pečlivé analýze a předem stanovených a jasných pravidlech.

Nicméně, alespoň podle mého názoru, výsledek přinesl kýžený efekt: podařilo se rozhýbat velmi strnulý a notně zatuchlý rybník. Jednu z posledních oblastí, kde mobilní operátoři ještě rýžovali, jak se dalo a jak zákazník unesl. Tedy spíše firemní zákazník, protože soukromé osoby v roamingu mnohdy vůbec nevolaly, a pokud potřebovaly, raději používaly SMSky za přece jen přijatelnější ceny. Mobilní operátoři, kteří původně notně hořekovali, dopředu plakali nad ztrátami a dokonce naznačovali, že budou muset zvýšit jiné ceny, dnes sami hovoří o tom, že škodní nebudou. Jen na jednotkových objemech služeb méně vydělají. Ale dobře vědí, že rozumnější ceny mohou podstatně zvýšit objem konzumovaných služeb v rámci roamingu.

A co dřívější hrozby, že ztráty (či jen nižší výdělky) bude nutné kompenzovat zvýšením jiných cen, snížením dotací na nové telefony apod.? Na to je asi jen jedna odpověď: operátoři nejsou charita, ale fungují za účelem maximalizace zisku. Pokud by prostor pro zvýšení výnosů skutečně existoval, proč by jej dosud nechávali ležet ladem?

Regulací hlasových služeb v rámci roamingu však choutky Bruselu očividně nekončí. Ještě v době, kdy snahy o regulaci hlasu v roamingu vrcholily a výsledné nařízení se teprve rodilo, dávala komisařka Viviane Redingová jasně najevo, že další na řadě budou datové služby v rámci roamingu, včetně SMS a MMS. Pravdou je, že i v této oblasti vládnou neskutečně horentní ceny a určité „rozhýbání zatuchlého rybníka“ by určitě bylo na místě.

Zajímavé ale je, že v poslední době se o tomto záměru skoro vůbec nemluví. Že by i Unie vyčkávala, jak dopadne zregulovaný hlasový roaming v dlouhodobějším výhledu? Nebo že ji SMSky a data tolik nebolely jako hlas? Kdo ví.

Francouzská asymetrie

V této souvislosti je určitě zajímavá tisková zpráva, která se objevila před několika dny na webu Evropské komise. Jde o reakci na to, jak francouzský národní regulátor hodlá výrazně snížit ceny terminace hovorů v tamních mobilních sítích. Ty jsou už dnes notně pod unijním průměrem, který představuje 11,40 eurocentu za minutu – s tím že ve Francii nyní platí od 7,5 do 9,24 eurocentu (v ČR 10,57 eurocentu). Navíc chce francouzský regulátor stanovit tyto ceny za terminaci diferencovaně pro různé mobilní operátory:

  • na 6,5 eurocentu pro Orange a SFR,
  • na 8,5 eurocentu pro Boygues Telecom

Takováto asymetričnost u regulovaných tarifů je netradičním řešením, které se dočkalo kladného hodnocení od „nejvyššího vedení“ v Bruselu. Tisková zpráva cituje vyjádření komisařky Viviane Redingové, která říká:

Asymetrické ceny za mobilní terminaci mohou dočasně být efektivním nástrojem k podpoře konkurence a posílení investic ze strany nově příchozích operátorů, pokud objektivně existují rozdíly v nákladech, které tito operátoři nemohou ovlivnit. Naznačila také, že takovéto asymetrie musí vycházet z konzistentní metodologie v rámci celé EU, musí být pravidelně vyhodnocovány a časem zase odstraněny.

Pravdou je, že v souvislosti s unijním regulačním rámcem se často hovoří o potřebě asymetrické regulace a o tom, že nově příchozí operátoři by měli mít mírnější a vstřícnější podmínky na trhu než operátoři s dominantním postavením. Ale že by se to projevilo takto odlišně stanovenou výší regulovaných propojovaných poplatků, navíc dosti výrazně odlišnou, je poměrně vzácné. Nicméně právě ve Francii tato asymetričnost existuje již nějakou dobu.

Francouzský regulátor vyzývá k jednotnému přístupu

Francouzský regulátor ARCEP však jde ještě dále a kromě snižování cen za terminaci v mobilních sítích v rámci své národní působnosti vyzývá k co nejrychlejšímu srovnání podmínek v celé Unii. Dožaduje se „koherentní regulační politiky v rámci celé Unie“, ve formě jednotného celoevropského přístupu k výpočtu nákladově orientovaných cen za mobilní terminaci. A prezident ARCEPu Paul Champsaur se dokonce nechal slyšet, že ceny za terminaci v mobilních sítích by se měly přiblížit k cenám za terminaci v pevných sítích.

Už neexistují objektivní důvody pro to, aby úroveň cen za terminaci v mobilních sítích byla nastavena výrazněji jinak než úroveň cen za terminaci v pevných sítích,“ řekl Paul Champsaur.

Takovouto výzvu komisařka Viviane Redingová pochopitelně nenechala bez odezvy. V rámci tiskové zprávy, která kvituje rozhodnutí snížit ceny za mobilní terminaci, dále uvádí:

BRAND24

Blahopřeji ARCEPu k tomuto kroku, který současně nastoluje významné otázky celoevropského dosahu. Měly by být ceny za mobilní terminaci v EU dále snižovány a časem srovnány s cenami za terminaci v pevné síti? Jak správně vyvážit přínosy pro spotřebitele s potřebou investovat do mobilních sítí? A to nejdůležitější: jak zajistit, aby konkurence v rámci jednotného trhu nebyla narušována tím, že operátoři v některých členských státech musí platit podstatně vyšší terminační poplatky než v jiných zemích? Nezapomínejme, že mobilní průmysl se stává skutečně pan-evropským a operátoři často aktivně působí v řadě členských zemí současně. Rozhodnutí národních regulátorů jsou proto klíčová a mohou zásadním způsobem ovlivnit konkurenčnost, směrem k lepšímu i k horšímu. Vítám proto výzvu francouzského regulátora k zavedení jednotného přístupu národními regulátory a k aplikaci konzistentního způsobu výpočtu adekvátních cen za mobilní terminaci. Komise je připravena garantovat takovýto harmonizovaný přístup v celé EU a bude úzce spolupracovat se skupinou ERG (European Regulators Group) na co nejrychlejším dosažení tohoto cíle.

No, copak na to asi řekne náš regulátor? A co naši mobilní operátoři? Pravdou je, že i u nás existuje opravdu značná disproporce mezi výší cen za pevnou a mobilní terminaci. Pevní operátoři už dávno tvrdí, že je to neopodstatněné a mělo by se s tím něco dělat (viz například zde a a také zde). Mobilní operátoři hájí podle očekávání opačný názor. A spotřebitel? Sami určitě dobře víte, za kolik se tím kterým směrem volá.

Bude tedy cena za mobilní terminaci další oblastí, do které Evropská Komise „šlápne“? A jak? A co z toho vzejde?

Měla by Unie "šlápnout" do cen za mobilní terminaci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).