Hlavní navigace

Třetí vlna Internetu

24. 6. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ačkoliv se to v naší malé zemičce nezdá, jsme svědky vývoje dalšího obrovského kvalitativního nárůstu celkové hodnoty Internetu. Zatímco někteří z nás bojují za to, aby do České republiky přisel plnohodnotný širokopásmový Internet (ADSL atd.), jiní pracují na tom, aby se uvedené technologie ocitly na smetišti dějin.
Ačkoliv se to nezdá, Internet se rozvíjí ve vlnách. Rozvojem není myšlena nějaká konkrétní móda, hype mezi investory nebo nedejbože nová verze softwaru. Vlnou nazývám způsob chápání a užívání Internetu. Taková vlna se (jako správná vlna) šíří postupně – není dostupná všude za stejných podmínek či není dostupná vůbec. Dokonce v jednom teritoriu mohou bez problémů existovat uživatelé několika různých vln.

První vlna byla charakterizována přístupem pomocí komutovaného připojení (analogová linka či ISDN) a digitálních pevných datových okruhů linek. Začala se vznikem Internetu a charakterizují ji aplikace jako elektronická pošta nebo vzdálený přístup k počítačovým serverům. Vyvrcholením této vlny byly multimediální programy jako Gopher a WWW. Největší profit první vlna přinesla akademické sféře – možnost sdílení poznatků je skutečně k nezaplacení.

Pokud se na éru první vlny podíváme pohledem gamesníka (hráče počítačových her), je tato éra reprezentována především textovými MUDy (Multi-User Dungeon).

Uživatelé vlny druhé používají některý ze širokopásmového přístupu (DSL, přístup kabelovou televizí nebo bezdrátem). Typickou aplikací je sledování multimédií v reálném čase (streaming či proudování) a peer-to-peer aplikace. Tato vlna vnesla do povědomí manažerů mediálních společností obraz, že Internet je televize s jakousi připojenou krabičkou. Její počátek můžeme zaznamenat v polovině devadesátých let minulého století – ovšem některé chudé a zaostalé státy (například Česká republika) ji zavádějí ještě dnes. Z druhé vlny profitovali především domácí uživatelé – či lépe budou profitovat (až mediální koncerny procitnou v jednadvacátém století).

Gamesník najde celou škálu multi-player her, které podporují grafiku, ale veškeré výpočty se odehrávají na klientských stanicích.

Třetí vlna, na jejímž prahu se Internet nachází, má ambice obět posunout užívání Internetu o kus dál. Jejími atributy jsou plně optické sítě (až ke koncovým uživatelům) a distribuované aplikace, kde je výpočetní kapacita realizována prostřednictvím GRI­Dů.

Gamesníkův počítač je ve třetí vlně degradován na pouhý terminál, který zobrazuje scény, jež spočítal centrální herní GRID.

Stejně jako druhá vlna, nebude ani vlna třetí znamenat odliv všech uživatelů používajících Internet některým z „původních“ způsobů. Jako dnes existují uživatelé, kterým stačí web a elektronická pošta, většina konzumních uživatelů se pravděpodobně nepohne od „krabičky na televizi“.

Třetí vlna je pro ty, kteří si slibují od Internetu lepší sdílení zdrojů. Typicky jsou to uživatelé aplikací, jež mají skokové nároky na aplikační infrastrukturu. Příkladem jsou rozsáhlé výpočty fyziků nebo zkoumání genomu. Nicméně velkou výpočetní kapacitu potřebují také vládní organizace (o jejich účelu raději nespekulujme) nebo průmysl (automobilky, stavebnictví). Pokud si vzpomeneme na různé manažerské systémy založené na OLAP, pak potřebuje výpočetní kapacitu prakticky každý podnikatelský subjekt, který nevede účetnictví v Excelu.

GRIDy ovšem nejsou pouze výpočetní, ale také úložné. Tudíž výhody ocení jakýkoliv subjekt, který potřebuje provádět efektivní ukládání dat (včetně zálohování).

BRAND24

Z výše uvedeného vyplývá, že třetí vlna Internetu nebude dopředu tlačena zájmem domácích uživatelů, ale spíše podnikovou sférou. I proto nejsou aplikace třetí vlny miláčky médií, a pokud se náhodou někde objeví, jde spíše o poslední strany ekonomických a technologických magazínů.

Oproti tomu na aplikace třetí vlny dává důraz Evropská unie (v rámci 6. rámcového programu) i ostatní vyspělé země (USA, Kanada, Japonsko). Jak tomu bude v České republice, zjistíme ze schváleného rozpočtu – hlavně ze schválených prostředků na vědu, výzkum a vývoj.

Potřebujeme pro rozvoj Internetu státní podporu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).