Hlavní navigace

Ukrajina jako další v řadě aneb Když se státy smiřují s kryptoměnami

22. 9. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Ukrajinský parlament schválil zákon, který v zemi legalizuje použití bitcoinu a dalších kryptoměn, ale zároveň přináší předzvěst jejich přísnější regulace. Lámou se ledy? A co to znamená pro zbytek světa?

„Kryptoměny nepředstavují velké riziko pro finanční systém, minimálně až do té doby, kdy budou adoptovány do té míry, že se stanou méně volatilními,“ prohlašuje Národní banka Ukrajiny (NBU). „Národní banka podpoří snahy vytvořit systém, který poskytne transparentní a pochopitelnou státní regulaci, která bude podporovat rozvoj spravedlivého a efektivního oběhu virtuálních aktiv,“ dodává ve svém prohlášení NBU. Znamená to, že se Ukrajina vydává cestou Salvadoru nebo Panamy?

Ne tak zhurta. Pokud by vůbec bylo možné přirovnat krok Ukrajiny k jinému státu, který se v posledních měsících pokusil nějak hlouběji ve své legislativě vypořádat s fenoménem kryptoměn, pak by se asi nejvíce nabízela Kuba. 

Ani tak daleko jako marxistický stát, pro který bitcoin představuje zajímavý způsob, jak se vyhnout omezením dolaru, se ale Ukrajina v nové legislativě neodvážila ve vztahu ke kryptoměnám zajít. Lze tedy hovořit spíše o opatrné integraci kryptoměny do stávajícího legálního systému. V tom ostatně Ukrajina za zbytkem Evropy poslední léta značně zaostávala a měla tak blíže ke svým východním sousedům. Kryptoměny měly až dosud v zemi zcela šedý status.

Samotný zákon, který země na východním konci Evropy schválila s cílem vyplnit legislativní mezery, rozhodně nelze označit za rychlokvašenou reakci na poslední vývoj kolem Bitcoinu a geopolitické situace. Framework zákona vznikal pomalu a pečlivě a na finální podobně zákona se začalo pracovat již v roce 2020. Potud nic zajímavého ani objevného.

Zajímavou informací nicméně zůstává způsob, jak k jeho schválení došlo. Zákon prošel v ukrajinském parlamentu prakticky bez odporu. Pro se vyslovilo 276 zákonodárců, kdežto jen 6 proti, v cestě mu tak nyní stojí již jen pracovní stůl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Také nezvykle vstřícný a smířlivý postoj NBU, která by se měla alespoň navenek tvářit jako apolitická instituce, v sobě nese zajímavou informaci druhého řádu. Něco se zkrátka za poslední dva roky přeci jenom změnilo. Ukrajina je ostatně v pořadí už pátým státem, který v posledních měsících představil vlastní pravidla speciálně cílená na kryptoaktiva a kryptoměnové trhy.

Přechod z šedé do hlídané zóny

Pozice kryptoměn na Ukrajině spadala dosud do takzvané šedé zóny. Pro jejich uživatele to v praxi znamenalo de facto nulové povinnosti, ale to samé platilo pochopitelně také o zárukách. Kryptoměny také nikdy nebyly v zemi uznány jako platební prostředek a nebudou ostatně ani nyní. 

Oproti tomu obchodování s kryptoměnami je v zemi již poměrně dlouhý čas legální aktivitou. Přesto se tam kryptoměnové směnárny a burzy nikdy netěšily zrovna velké lásce regulatorních orgánů a úřadů a často byly nuceny nechat do svých karet nahlížet orgánům činným v trestním řízení.

U samotných úředníků byly dosud podle deníku Kyiv Post aktivity spojené s kryptoměnami většinou již dopředu nazírány se značnou nedůvěrou a kryptoaktiva vnímána jako druh podvodu, nebo alespoň coby prostředek usnadňující kriminální aktivitu. Jen v srpnu letošního roku například nechala hlavní ukrajinská civilní kontrarozvědka – Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) – zablokovat síť kryptoměnových burz provozovanou v Kyjevě s odůvodněním, že tyto platformy usnadňují praní peněz.

Právě nerovnováha mezi orgány ukrajinské státní správy a na kryptoměny navázaným byznysem a uživateli na straně druhé by měla s novým zákonem pominout. Jenže nic není zadarmo. 

Běžní Ukrajinci se s novou legislativou „O virtuálních aktivech“ dočkají alespoň částečné investorské ochrany, práva legálně měnit a deklarovat své podíly v kryptoaktivech a lepší vymahatelnosti trestní odpovědnosti v případě kryptoměnových Ponzi schémat a dalších prokázaných podvodů. Zaplatí za to například náročnějším onboardingem na centralizované obchodní platformy.

Zaplnění legislativního vakua je také pozvánkou pro navázaný byznys – burzy, platební brány, depozitáře kryptoaktiv nebo třeba minery (v zemi je zajímavý potenciál nevyužité nukleární energie), kteří budou moci v zemi konečně operovat zcela transparentně. 

Cenou za to jsou jasně nastavená pravidla regulatorního dohledu nad aktivitami podobných institucí a nové reportovací povinnosti. Burzám tak například přibude povinnost registrace a bez povolení nebudou moci na území Ukrajiny operovat, poplatky s tím spojené vyjdou na více než tři tisíce dolarů. Vznikne za tímto účelem dokonce zcela nová vládní agentura – Národní služba pro regulaci virtuálních aktiv.

Jednou z podmínek pro vydání takového povolení bude i splnění minimálních kapitálových požadavků. Vtipné je, že ukrajinští politici (nejspíš ze strachu, aby kryptoměnové firmy neutekly ze země) již dopředu ujišťují trh, že se v žádném případě nejedná o formu licencování. Pokud to ale opravdu není forma (byť třeba odlehčené) licence, pak tedy opravdu nevím. Na druhé straně to vypadá, že zahraniční obchodní entity, které budou chtít v zemi operovat, si k tomu alespoň nebudou muset nutně zakládat lokální ukrajinskou pobočku.

Vznik nového dohledového orgánu z kryptoměnového byznysu pochopitelně nesejme závazky k dalším institucím, jako jsou ministerstvo financí, Národní banka Ukrajiny nebo Národní komise pro cenné papíry a burzy, naopak, i zde s „legalizací“ kryptoměn povinností spíše přibude.

Šalamounské řešení problému se statusem měny

Ukrajina v zákoně ani náznakem nepřipouští, že by chtěla kryptoaktiva chápat, nebo alespoň akceptovat jako legální platební prostředek, v tom je asi největší rozdíl oproti Salvadoru, který alespoň z bitcoinu udělal rovnou zákonné platidlo, nebo třeba i Kubě, která chce uznávat bitcoin a některé další kryptoměny jako legitimní platební prostředek pro obchodní transakce.

Nicméně i zde je patrný jistý posun. Podle nového zákona bude totiž možné využít kryptoměnu ke zprostředkování platby. Mělo by tedy být legální využít například bitcoin prostřednictvím platební brány, která na straně příjemce zajistí jeho okamžitý převod na ukrajinskou hřivnu. 

Stejný princip dnes na Ukrajině platí pro zahraniční „fiat měny“. Pokud se chcete například vyhnout volatilitě hřivny, můžete na Ukrajině u obchodníka utratit svá eura nebo dolary prostřednictvím bankovní platební karty, která provádí úplně stejnou konverzi.

Pokud jde o zdanění, zaujala Ukrajina stanovisko, že samotné kryptoměnové transakce nepodléhají DPH, Ukrajinci ale mají zákonnou povinnost danit rozdíl mezi nákupní a prodejní hodnotou digitálních aktiv.

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.