- 18:30 – doplnili jsme vyjádření vydavatelství Mafra
Českému Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se nepozdává volba, před kterou začali někteří čeští vydavatelé stavět své uživatele. Výzvou „zaplať, nebo dej souhlas“ (anglicky „pay or ok“ či „consent or pay“) jim dávají na výběr: buď budou články číst nadále bez placení, ale dají vydavateli souhlas s využíváním údajů o svém chování online k cílení reklamy, nebo si za nezobrazování reklam (či jejich necílení) zaplatí měsíční předplatné a vydavatel nebude jejich údaje používat.
Z velkých tuzemských vydavatelů před tuto volbu uživatele nedávno začali stavět Czech News Center (CNC), Mafra a Seznam.cz. Právě ten vzbudil svým rozhodnutím letos na jaře největší reakce – patrně kvůli velkému počtu zasažených uživatelů a dřívějšímu odmítání jakéhokoli placení za obsah. Všechna tři zmíněná vydavatelství dnes úřad kvůli „pay or ok“ vyšetřuje. A minimálně proti Seznamu ÚOOÚ v rámci vyšetřování vydal předběžné opatření. Vyplývá to z informací publikovaných úřadem v rámci odpovědi na dotaz podle zákona č. 106/1999.
Podle rozhodnutí úřadu tak Seznam nejpozději od 30. září nesmí získávat od uživatelů souhlasy se zpracováním osobních údajů prostřednictvím volby „pay or ok“. Neboli, jak úřad konkrétně říká, firma nesmí získávat souhlas, „jehož jedinou alternativou pro možnost subjektu údajů získat přístup k webovým stránkám a online službám provozovaným účastníkem řízení je zaplacení mu stanoveného poplatku“. Seznam také podle předběžného opatření nesmí zpracovávat osobní údaje získané na základě takového souhlasu.
„Ve věci bylo zahájeno řízení o opatření k odstranění nedostatků, konečné rozhodnutí nebylo dosud vydáno a řízení Úřad stále vede. V tomto řízení nicméně bylo vydáno rozhodnutí o předběžném opatření, jehož cílem je zatímně (tj. do doby vydání konečného rozhodnutí ve věci) upravit určité aspekty zpracování osobních údajů účastníkem řízení tak, jak je uvedeno v rámci již poskytnuté informace,“ potvrdil Lupě mluvčí ÚOOÚ Milan Řepka.
Podoba „pay or ok“ výzvy na službách Seznam.cz
Úřad podle zveřejněných informací vede obdobné řízení také s vydavatelstvími Czech News Center a Mafra. Ani u nich nebyla řízení ještě ukončena.
Seznam.cz uživatelům svých služeb nicméně výzvu „pay or ok“ nadále zobrazuje. Jak je to možné? „Můžeme potvrdit, že všechny požadavky vyplývající z uvedeného předběžného opatření Úřadu pro ochranu osobních údajů byly ze strany naší společnosti naplněny,“ odpověděla na dotazy Lupy mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová. Bližší vysvětlení neposkytla.
Obdobně výzvy i nadále zobrazují servery vydavatelství Mafra. Ačkoli u něj úřad výslovně nepotvrdil, že vydal stejné předběžné opatření jako u Seznamu, dá se předpokládat, že se ve všech řízeních chová stejně. (upraveno 18. 11. 18:30 – ukázalo se, že ÚOOÚ nevydal stejné předběžné opatření ve všech řízeních, viz. níže). Weby CNC výzvu aktuálně nezobrazují. Výzvu zobrazují i weby CNC (editováno 18. 11. 11:15). Obě vydavatelství jsme oslovili s žádostí o podrobnější informace, do vydání článku ale reakce nepřišla.
AKTUALIZACE 18:30 – Vydavatelství Mafra Lupě potvrdilo, že s ÚOOÚ o principu „pay or ok“ jedná. Úřad ale firmě – narozdíl od Seznamu – nevydal žádné předběžné opatření, potvrdila Lupě manažerka Mafry pro Corporate Affairs Tereza Sedláková:
„Úřad pro ochranu osobních údajů se na nás skutečně obrátil s obecným upozorněním ohledně zákonnosti modelu Pay or OK a s několika dotazy týkajícími se zejména jeho technického nastavení. Vůči naší společnosti ovšem nebylo žádné předběžné opatření vydáno,“ řekla.
Mafra je přesvědčena, že se jí její řešení „pay or ok“ podaří v řízení obhájit. „Model Pay or OK je podle našeho názoru zcela korektní a v souladu s právem EU,“ říká Sedláková.
Svobodná volba
Postoj evropských regulátorů k používání principu „pay or ok“ na online službách není jednoznačný. Jasná je jejich interpretace GDPR u velkých platforem, jako je například Facebook. Ten musí kromě možnosti používat službu „zdarma“ s reklamou a placené možnosti bez reklam nabízet také možnost používat službu zdarma bez cílené reklamy. Vyplývá to z dubnového stanoviska Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB), které otázku řešilo právě u velkých platforem.
Společnost Meta čerstvě oznámila, že se tímto výkladem začíná řídit: kromě zlevnění předplatného za Facebook či Instagram bez reklam chystá možnost používat tyto sociální sítě bez placení a s jen kontextovou reklamou. Firma ovšem tuto volbu doplnila tím, že část reklam bude na několik sekund tzv. nepřeskočitelných.
Meta svůj model založila na rozsudku Soudního dvora EU, který připustil, že sociální síť může uživatelům nabídnout k využívání jejich údajůrovnocennou alternativu bez zpracovávání jejich údajů a požadovat za ni přimeřenou odměnu.
Podoba „pay or ok“ výzvy na službách vydavatelství Mafra
U menších služeb, jako jsou právě servery médií, je v řadě evropských zemí (Německu, Rakousku, Španělsku…) princip „pay or ok“ poměrně běžný. Regulátoři v Evropě to zatím tolerují a čeká se na stanovisko EDPB, který na svých doporučeních stále pracuje.
Například stížnost známého sdružení noyb rakouského právníka Maxe Schremse na „pay or ok“ praxi německého deníku Spiegel ale úřad pro ochranu osobních údajů v Hamburku letos v létě odmítl. Nyob oznámil, že se proti rozhodnutí odvolá k soudu. „Neexistuje ospravedlnění toho, proč by povinnost uživatelů platit za svá základní práva měla představovat dobrovolný souhlas a skutečnou svobodu volby,“ tvrdí sdružení.
Své pochybnosti o legálnosti tzv. consent wall má i český ÚOOÚ, který podle Řepky vychází z dubnového stanoviska EDPB. Své předběžné opatření v případě Seznamu zdůvodnil mimo jiné takto:
… vyvstávají závažné a důvodné pochyby o tom, zda je souhlas udělovaný v tomto konkrétním modelu „consent or pay“ svobodný, a tedy zda lze na základě předmětného souhlasu se zpracováním osobních údajů za účelem cílení reklamy zpracovávat osobní údaje poskytnuté ze strany subjektů údajů za tímto účelem. Tyto pochyby v souladu s výše uvedeným vyplývají především z toho, že subjektu údajů není dána reálná možnost svobody volby, neboť je na něj vyvíjen nátlak ve formě hrozící újmy, a to skrze poplatek za využívání služeb stanovený účastníkem řízení, který je jedinou alternativou udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů za účelem cílení reklamy; a dále že dané operace zpracování nejsou fakticky nezbytné pro přístup k online službám, provozovaných účastníkem řízení, a subjekt údajů nemá možnost zpracování osobních údajů odmítnout bez ztráty přístupu k těmto službám, pokud nechce utrpět újmu ve své ekonomické sféře.
Vydavatelé ale s ÚOOÚ nesouhlasí. Například Mafra má jiný výklad: „Argumentace je založena na jedné formě výkladu čl. 7 odst. 4 a recitálu 42 GDPR. My se ale domníváme, že tento výklad, který primárně vychází z názorů EDPB, není správný. Soukromoprávním subjektům nelze brát právo nabízet jejich služby za podmínek, které zajišťují jejich financování, a nečiní tak ani GDPR,“ vysvětluje Sedláková.
„Naše společnost se přitom této problematice věnuje dlouhodobě a to i v rámci oborových sdružení. Již řadu let se snažíme prosadit vhodná kompromisní řešení (a taková řešení existují), bohužel ze strany orgánů EU zatím úplně nevidíme skutečný zájem na tom, aby se taková řešení našla,“ dodává.
Existenční problém
Právě o souhlasy s cílením reklam jde v celém sporu kolem „pay or ok“ nejvíce. Provozovatelům online služeb závislých na příjmech z reklamy (jako jsou například média) dlouhodobě klesá procento uživatelů, kteří souhlas dají a kterým je tím pádem možné zobrazovat cílenou reklamu. Pro vydavatele to je existenční problém.
„Pokud mediálním domům poklesne procento souhlasů uživatelů pod určitou úroveň, přestává být jejich model bezplatného dodávání obsahu životaschopný,“ popsal ve svém komentáři na Lupě obchodní šéf vydavatelství Economia David Voráček. „Z pohledu vydavatele je rozdíl hodnoty uživatele se souhlasem a bez souhlasu v případě online reklamy několikanásobný. Pro příklad můžeme uvést, že hodnota uživatele se souhlasem je 1 Kč a bez souhlasu 0,25 haléřů,“ dodal.
Podoba „pay or ok“ výzvy na službách vydavatelství CNC
„Za necílenou reklamu jsou zákazníci ochotní zaplatit maximálně 30 % až 50 % toho co za cílenou reklamu a služby jako například Mapy.cz či Seznam Zprávy bychom nebyli schopní necílenou reklamou uživit,“ napsal v dubnu na sociální síti X také majitel Seznamu Ivo Lukačovič.
Bude zajímavé sledovat, jak vyšetřování českého ÚOOÚ dopadne. Je možné, že úřad vyčká na vydání pokynů EDPB a rozhodne až na jejich základě.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU