Rozruch kolem povinné evidence digitálních tvůrců v rejstříku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se uklidnil. Přispělo k tomu jednání úřadu se zástupci influencerů a následné stanovení prahových hodnot pro evidenci.
Parametry jsou nastavené tak přísně, že je splní jen největší a nejúspěšnější producenti internetového obsahu. Po květnové změně zákona se navíc už nemusí o evidenci starat sami. Bude je vyhledávat přímo vysílací rada na základě svého monitoringu.
O tématu se debatovalo na nedávné zlínské konferenci Média dětem, média s dětmi. „Osobně mám s touto regulací stále trochu problém, protože si nemyslím, že by měli být regulováni všichni. U velkých a významných influencerů je ale zřejmě na čase bavit se o tom, jaká pravidla musí dodržovat. Jinak jsem zastáncem téměř absolutní svobody slova,“ prohlásil Petr Lutonský za Asociaci digitálních tvůrců.
Tato asociace je jedním ze dvou spolků, které v posledních měsících vznikly v důsledku podzimních debat o regulaci youtuberů, podcasterů nebo majitelů vlivných instagramových profilů.
Etický kodex Asociace digitálních tvůrců
„Zakládajícími členy organizace jsme já za Echo24 a obsah, který tam produkujeme, Oto Klempíř, muzikant ze skupiny J.A.R. a autor několika úspěšných podcastů, Martin Veselovský z DVTV, Petr Král, coby velký producent youtubového obsahu a bratr asi nejznámějšího youtubera v Česku Jirky Krále, a politický podcaster Petros Michopulos. Je to názorově široká skupina a nabíráme členy. V současnosti máme přes 300 členů,“ poznamenal Petr Lutonský. Jak dodal, v nepřehledném českém prostředí však působí tisíce tvůrců.
Cíle Asociace digitálních tvůrců
V obchodním rejstříku se ještě Asociace digitálních tvůrců neobjevuje. Je v něm ale druhý projekt hájící zájmy youtuberů. Ten se jmenuje Asociace tvůrců a online médií, zkráceně ATOM. Spolek založil novinář Jiří Burýšek, známý provozovatel populárně-naučného kanálu Jirka vysvětluje věci. Společně s ním se v asociaci angažuje youtuber Karel „Kovy“ Kovář a nechybí ani dva zástupci agenturního prostředí: Peter Sládeček a Tomáš Zvelebil.
„Aby se influencer stal profesionalizovaným poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, musí splnit celou řadu kritérií a zodpovědět si mnoho otázek,“ připomněla na konferenci Vilma Hušková, ředitelka analytického odboru vysílací rady.
„Prvně, musí poskytovat pořady (v případě influencerů typicky videonahrávky) a členit je do katalogu na základě své vlastní redakční úvahy, aby v něm uživatel mohl vyhledávat podle žánru, tématu a podobně. Podstatné je, aby tato služba svou povahou a dosahem soutěžila s televizním vysíláním,“ zdůraznila.
Právě to, jak intenzivní je soutěž s televizním vysíláním o diváky a příjmy z reklamy, popisují prahové hodnoty.
Prvním parametrem je průměrně nejméně 500 000 zhlédnutí na jednu videonahrávku na jedné platformě za poslední rok. Toto vysoké číslo má prokázat reálný a významný přesun diváckého zájmu.
Druhým parametrem je vydat nejméně 52 videonahrávek na jedné platformě za poslední rok (v průměru tedy jedno video týdně), což prokazuje dlouhodobost služby.
Třetím klíčovým parametrem je ekonomická činnost. Úřad totiž zajímají digitální tvůrci, kteří si tím vydělávají a nemají to jen jako hobby. Minimální rozhodující příjem z této činnosti je 50 000 Kč za poslední rok.
Výjimky ze zápisu na seznam se zpravidla týkají subjektů, které nesledují hospodářský cíl, jako jsou školy, veřejné instituce, muzea, divadla či knihovny. „Slovo ‚zpravidla‘ je zde důležité – pokud by se například provozovatel muzea rozhodl věnovat komerčnímu poskytování pořadů, výjimka by se na něj nevztahovala,“ upozornila analytička vysílací rady.
„Pokud influencer splní všechna uvedená kritéria včetně prahových hodnot, ocitne se v situaci, kdy se dostane na radou vedený seznam. Od okamžiku zanesení na seznam se na něj vztahují všechny povinnosti vyplývající ze zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání,“ přiblížila dále Vilma Hušková.
Ve zkratce se jedná o povinnost uvést kontaktní údaje, nepodněcovat k terorismu a nenávisti, neukazovat problematický obsah uživatelům mladším 18 let a pohlídat si pravidla pro obchodní sdělení. Reklama, sponzoring nebo umístění produktu (product placement) musí být pro uživatele vždy jasně rozeznatelné, aby si uvědomoval, že sleduje obsah, jehož cílem je ovlivnit jeho spotřebitelské chování. Výslovně jsou zakázána skrytá obchodní sdělení.
Reklama nesmí narušovat lidskou důstojnost nebo podporovat diskriminaci. Je zakázáno propagovat určité komodity, jako jsou cigarety nebo léčivé přípravky na lékařský předpis. A zákon pamatuje i na ochranu dětského spotřebitele. Například propagace alkoholu je sice povolena, ale za dodržení jasně daných omezení. Nejpřísněji zákon nakládá právě s propagací alkoholu, aby se omezilo, k jakému obsahu se děti mohou dostat.
„Jako influenceři se můžete zapojit do činnosti asociací, které budou hájit vaše zájmy. Pokud jste společensky odpovědní, můžete se v rámci těchto asociací přihlásit k etickým kodexům, a dodržovat tak ještě přísnější pravidla pro obsah, který svému publiku nabízíte,“ vyzvala Vilma Hušková digitální tvůrce. Rada slouží i jako poradní orgán. „Není problém se na nás kdykoliv obrátit a požádat o interpretační stanovisko k vašemu problému. V tomto ohledu jsme maximálně vstřícní,“ ujistila Hušková.
Vzhledem k tomu, že podmínky pro zapsání na seznam je nutné splnit souběžně, nemusí se nakonec týkat ani Kovyho nebo Jiřího Burýška. Nesplní zřejmě kritérium počtu videí ročně na jedné platformě. Třeba Kovy na YouTube letos zveřejnil zatím 11 videí (včetně Shorts). A přes půl milionu zhlédnutí zatím nasbíralo jen jedno. Na Instagram dává videonahrávek víc, také tam však půlmilionovou hranici zhlédnutí překonal za letošní rok jen párkrát.
Jiří Burýšek letos vydal včetně Shorts 10 videí. Sledovanost má vysokou: třeba březnové video o počátku vesmíru má nyní kolem 1,2 milionu zhlédnutí. Ale také to nevypadá, že by překročil minimální hranici 52 videonahrávek za rok na jedné platformě.
Proč do katalogu videonahrávek započítávat i krátká vertikální videa? „Pořadem mohou být i audiovizuální mediální díla velmi krátké stopáže,“ upozornila vysílací rada ve svém dubnovém stanovisku, kde vykládá povinnosti digitálních tvůrců.
Existují však účty, které by se na seznamu objevit mohly. Jedním z nejúspěšnějších kanálů, které jako lokalitu uvádí Česko, je uživatel Printographer1. Ten dává na YouTube a TikTok videa, v nichž kontaktuje a fotí příslušníky českých bezpečnostních složek. Jen letos jich už zveřejnil desítky, přičemž počty zhlédnutí jdou často do milionů. U některých je to i kolem 30 milionů zhlédnutí na YouTube.
O něco blíž klasickým pořadům je produkce brněnské výtvarnice Silvie Mahdal, která své diváky učí kreslit portréty, prodává k tomu přes e-shop své obrazy a pořádá on-line přednášky. Na YouTube teď zveřejňuje především kratší videa, letos zatím 25. Mimořádně úspěšná videa počítají zhlédnutí v milionech. Podle intenzity produkce a zájmu o své tutorialy by tedy mohla na seznam také zamířit. O tom, že je to pro ni zdroj příjmů, není pochyb.
Velký úspěch mají také videa Janka Rubeše a Honzy Mikulky na youtubovém kanálu Kluci z Prahy. Jen letos publikovali zatím 27 delších videonahrávek a průměrný počet zhlédnutí na jedno video vycházel v neděli 22. června přesně na půl milionu. Navíc ve videích nechybí placené spolupráce. Napovídá to, že by mohli patřit mezi tvůrce, kteří se nakonec na seznam vysílací rady dostanou.
Agentuře ČTK po skončení zlínské konference Vilma Hušková řekla, že na základě nových pravidel ještě vysílací rada nezapsala na seznam žádného tvůrce. „Domníváme se, že v prvním období se bude jednat maximálně o jednotky influencerů,“ řekla. Rada bude parametry pro evidenci digitálních tvůrců pravidelně vyhodnocovat kvůli rychle se měnícímu prostředí. První takovou revizi chystá v lednu 2026.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
