Hlavní navigace

Úřední kontrola České televize? Počty kamer hlídat nebudeme, vzkazují nejvyšší kontroloři

4. 11. 2019
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Poslanci chtějí dotáhnout do konce dlouholetý záměr, aby na hospodaření České televize a Českého rozhlasu dohlížel Nejvyšší kontrolní úřad. Auditoři vzkazují, že by si stát měl ujasnit, co od toho vlastně očekává.

Sociální demokrat Petr Dolínek předložil ve sněmovně velmi krátký zákon, který rozšiřuje působení Nejvyššího kontrolního úřadu. Do současného znění přidává nový odstavec, který úředníkům umožňuje zkoumat „hospodaření s majetkem Českého rozhlasu a České televize a hospodaření s finančními prostředky vybíranými na základě zákona o rozhlasových a televizních poplatcích“.

Nápad, že by hospodaření veřejnoprávní televize a rozhlasu měl kontrolovat NKÚ, není nový. Záměr se v parlamentu probíral už několikrát, ale nikdy nakonec neprošel. Tehdy měla pod chystanou kontrolu spadat také tisková agentura ČTK, která sice žije ze své podnikatelské činnosti, ale může dosáhnout i na dotace ze státního rozpočtu. Aktuálně se třeba probírá příspěvek na digitalizaci jejího bohatého fotoarchivu.

Dolínkův návrh se týká jen České televize a Českého rozhlasu, ale může se v průběhu cesty vládou a parlamentem ještě změnit.

„Hospodaření Českého rozhlasu a České televize s jejich vlastním majetkem nemá charakter hospodaření se státním majetkem. Podle současné právní úpravy tedy Nejvyšší kontrolní úřad nedisponuje působností ke kontrole hospodaření s tímto majetkem. Tuto působnost naopak stávající právní úprava přiznává příslušným radám, tedy Radě České televize a Radě Českého rozhlasu,“ vysvětluje Dolínek.

Možnost kontrolovat nakládání s poplatky je v zákoně implicitně už teď a dala by se využít, není ale zmíněná výslovně. „Explicitním vyjádřením působnosti úřadu vůči hospodaření Českého rozhlasu a České televize a výkonem této působnosti mohou být rovněž bezezbytku rozptýleny pochybnosti o účelném hospodaření obou institucí a způsobu, jakým je hospodařeno s poplatky vybíranými na základě zákona o rozhlasových a televizních poplatcích,“ dodává poslanec v důvodové zprávě.

Jak zkontrolovat sportovní přenos

Ředitel komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu Jaroslav Broža však při nedávném semináři ve sněmovně upozornil, že umožnění kontroly je jen začátek cesty. „Ptejme se, co očekávají ti, kteří po kontrole NKÚ volají, od jejích výsledků. A co se s těmi zjištěními o hospodaření bude dál dít? My jsme nezávislá ústavní instituce, což znamená, že podáme zprávu o tom, co jsme zjistili,“ připomněl Broža.

„Pokud bychom jako kontroloři přišli do České televize, tak nebudeme posuzovat, jestli mají při sportovním přenosu mezistátní zápas zabírat dvě, tři, nebo čtyři kamery. Ale půjdeme se podívat, jestli má vůbec televize tento přenos přenášet, jestli to má v zákoně, jak to celé probíhalo, kolik to stálo a zda to případně odpovídá vnitřním standardům pro sportovní přenosy. To lze případně doplnit o mezinárodní srovnání, jak to funguje v zahraničí,“ přiblížil zástupce kontrolního úřadu.


Autor: Česká televize

Počet kamer při natáčení kontrolory zajímat nebude. Ilustrační foto z natáčení pořadu Hotel Hvězdář.

„Jestliže by NKÚ při své kontrole hledal, zda Česká televize měla, nebo neměla vysílat sportovní přenos, přebíral by pravomoci nejen Rady České televize, ale i managementu. Myslíte, že máte kompetence a schopnosti posuzovat, zda a který přenos je správný?“ kontroval ředitel korporátních vztahů a komunikace České televize Vít Kolář. „To jsme se nepochopili. My bychom vzali jako kritérium vaše interní materiály, zda máte, nebo nemáte takový přenos dělat, pokud to nemáte stanoveno v zákoně,“ uklidňoval Broža.

Ve světě je podle něj běžné, že instituce obdobné Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolují i média veřejné služby. Například National Audit Office prověřuje britskou BBC. Provádí finanční audit, při němž zkontroluje, zda finanční výkazy podávají věrný a poctivý obraz, co se v organizaci děje. Chystá také parciální audity, například v oddělení BBC Audiences. Tento tým monitoruje poslechovost, čtenáře, edukuje posluchače a diváky. Nezávislá kontrolní instituce přijde a podá objektivní zprávu, kolik BBC do této služby investuje, kolik ji stojí, jakou má efektivitu a jaké přináší výsledky.

Přímo volený ředitel?

S kontrolou České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ počítá také vláda Andreje Babiše. Její návrh přišel do sněmovny na sklonku loňského roku. Momentálně je po projednání ve výborech ve fázi druhého čtení. Dolínek chce u vládního záměru uplatnit svůj pozměňovací návrh, aby se v něm výslovně mluvilo o hospodaření s televizními a rozhlasovými poplatky. Stejně postupuje u zákona, který už loni v červenci předložili Piráti.

Ve sněmovně by pro kontrolu veřejnoprávních médií v podání NKÚ měli zvednout ruku nejspíš poslanci ANO, ČSSD, Pirátů nebo SPD. U posledně jmenovaného hnutí jdou ovšem návrhy ještě dál, poslanci Tomia Okamury by z veřejnoprávních médií chtěli udělat státní příspěvkové organizace. „Navrhujeme také přímou volbu a odvolatelnost ředitele ČT, aby byl ředitel odpovědný přímo občanům, nikoliv zákulisním kmotrům a vybraným politikům,“ oznámil Okamura na sociálních sítích v září letošního roku.

„Hospodaření České televize podléhá několikastupňové kontrole. Ani kontrole ze strany NKÚ se nebráníme,“ reagují na záměr Kavčí hory. Vzhledem k tomu, že všechny novely se soustředí jen na rozšíření pravomocí úřadu, a ne na úpravu stávajícího stavu, přibyla by další vrstva prověřování. Už dnes za rozpočet odpovídá Rada České televize, která ho schvaluje. Hospodaření v uplynulém roce je zveřejňováno a nezávisle auditováno ve výročních zprávách. Tyto zprávy následně projednává nejprve mediální výbor sněmovny a pak schvaluje celá sněmovna.

Ze žádné z novel zároveň nevyplývá, že by kontrola televizního, potažmo rozhlasového hospodaření měla být systematická a pravidelně opakovaná. Nejspíš by tedy šlo o namátkové kontroly zaměřené na určité období nebo činnosti. Není jasné, co se stane, pokud poslanci odhlasují výroční zprávy, ale NKÚ pak bude mít výhrady.

„My máme v zákoně napsáno, že prověřujeme soulad s právními předpisy. A Česká televize, Český rozhlas, případně ČTK jsou regulovány právními předpisy. To je tedy jedno z kritérií, podle nichž můžete věc posuzovat. Přezkoumáváme formální a věcnou správnost a posuzujeme hospodárnost, účelnost a efektivnost. Abych nemluvil teoreticky – u nás nepůsobí žádní výkonní sportovci, přesto jsme nedávno kontrolovali dotace do sportu,“ přiblížil ředitel komunikace NKÚ Jaroslav Broža na říjnovém semináři. „V září jsme zveřejnili kontrolu kulturních dotací. Tam jsme kromě ministerstva kultury a jeho správce veřejných prostředků v této oblasti kontrolovali i muzea, galerie, Pražské jaro nebo Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech,“ dodal.

Historka o milionu

Na alegorickém příběhu z učebnice pro auditory pak přiblížil, že NKÚ může přistupovat k věci třemi způsoby. „Příběh vypráví o šéfovi státní instituce, který se rozhodl, že vyhodí milion korun z okna. Existují tři typy kontrol: finanční kontrola, kontrola legality a výkonnostní audit. Kontrola legality je, co se v organizaci odehrálo a jestli byl vedoucí oprávněn rozhodnout o vyhození milionu z okna. U finančního auditu první otázka bude, jestli finanční výkazy kontrolované osoby podávají věrný a poctivý obraz. A výkonnostní kontrola? Tam bude první otázka, co tím pan vedoucí zamýšlel. Tvrdí, že chtěl zvířit vzduch na levé straně od okna. Nešlo to udělat tak, že by místo milionu dal do kufru cihlu? Nešlo za milion koupit klimatizaci do celé budovy? Budou se zkrátka posuzovat kritéria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti,“ dokončil své vyprávění.

Pro úplnost dodejme, že kontrola České televize Nejvyšším kontrolním úřadem by nebyla zásadní novinka. Jedna už proběhla ještě podle starého zákona o koncesionářských poplatcích. Stalo se tak v roce 1997 a audit (PDF) zkoumal výběr televizních poplatků za rok 1996. Zaměřil se například na smlouvu s Českou poštou a zjistil, že televize nedostávala na disketách datové soubory s přehledem o dlužných poplatcích, které přitom byly nutné pro automatické upomínání poplatníků.

BRAND24

Závěrem kontroly tehdy bylo varování, že problematika poplatků v polovině 90. let nebyla dostatečně upravena a Česká televize nemohla ani ověřovat, jestli domácnosti uvádí správné údaje. Úřad tehdy také upozornil, že v té době nebyly náklady hrazené z poplatků účtované odděleně, takže NKÚ nemohl provést podrobnější kontrolu.

Od té doby žádná kontrola NKÚ v České televizi neproběhla.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).