Na jednu stranu je rostouci pocet wifi pripojek dobry protoze omezil (podle cisel CSU uz spise vyresil) monopol O2, na druhou stranu penize ktere od nas tecou vyrobcum WiFi HW a zivej stovky wifi techniku budou chybet v zemi. Az zkonci wifi era (bo outdoor wifi je v rozvoji internetu jen prechodna technologicka berlicka), tak v zemich kde je situace "normalnejsi" bude zakopano daleko vic kabelu a celkova kapacita last mile siti bude daleko vyssi. U nas pak vyhodime wifi krabky a co nam zbyde??? Jsem rozhodne spise priznivcem soucasneho wifistavu ale je dobre podivat se i dal do budoucna...
Vy asi budete hodne mlady :-). Ty telefonni draty budou v zemi vetsinou kolem 15 let, tenkrat stat masivne investoval do modernizace telekomunikací (aby pak ze zahadneho duvodu SPT Telecom prodal). Takze jsou vlastne uplne nove - zivotnost maji minimalne 50 let. Panbuh zaplat za "bidne" ADSL, prece jen uspesne honit megabity po dratech urcenych pro hovorove pasmo 0,4 - 3,4 kHz je pozoruhodne a pred par lety by to byla fantasmagorie. Jo - optiku nenataha nikdo. Kdo a proc by ji zaplatil?
Na těch drátech je ,,stará" jen konstrukce (XN čtyřky, výrobcem zaručované parametry pro nejvyšší frekvence do 10 kHz). Bohužel, reálná životnost kabelů, které tehdejší Telecom položil v 90. letech minulého století je minimálně 60 - 80 let! A dokud neshnijí, nikdo je optikou nenahradí, protože podle Ekonomů by to byla zbytečná investice a Vodoprd se stále řídí heslem svého předchůdce: My nejlépe víme, co náš zákazník potřebuje. (Že zákazníci houfně utíkají za alternativami, nikoho nezajímá, ostatně koupili jsme Erortel, takže o nic nejde). Kde asi myslíte, že by Vodoprd bez Erortelu byl?
Ty silné kabely v zemi budou pravděpodobně OK, pamatuji když tahali jakési asi před dvaceti lety.
Ale viděl jste někdy co udělá slunce a zima s těmi kabely co vedou od těch přípojek v zemi do domácností? Před asi sedmi lety jsem se díval proč je ten kabel, starý asi dva roky, tak popraskaný... bužírka mi zůstala v ruce a dráty se zcela obnažily.
Víte také kolikrát tyto kabílky, zakopané v zemi, byly už přerušeny? Kolikrát je kopáči překopli. Nedávno se i kamarád pochlubil, že se mu to povedlo a vše spravil jen pájkou a izolačkou....
Kdyby tyto všechny poslední metry musely být vyměněny naráz, tak by to naráz trvalo alespoň pět let.
Myslím, že řešením by mohl být WiMax, ale to v Česku ČTU pracující pro mobilní operátory ještě alespoň 100 let neumožní provozovat!
Možná jsou ty kabely v zemi OK (taky je u nás měnili před 20 lety), ale pochybuju. Když si rodiče před 2 lety pořídili ADSL (komplet nová tel. přípojka), tak to dalo s bídou 1.3MBitu. Já už jsem to ani nezkoušel a zrovna jsem dal WiFi, nehledě na to, že měsíční taxa za ADSL byla vůči bezdrátu dvojnásobná. Bydlíme na vesnici kousek od Brna a mám pocit, že hledáček O2 končí na tabuli "konec obce s min.2000 obyvateli". Stručně řečeno: na venkově bude ještě dlouho kralovat bezdrát..
Ty kabely jsou OK maximálně pro klasický analogový telefon a ISDN. Pro všechno ostatní už OK absolutně nejsou (útlum, útlumové zkreslení, přeslechy) a to, že A(V)žDSL po nich občas jakž takž funguje je opravdu jen náhoda; mnohdy stačí přidat do kabelu jedinou další přípojku a klekne všechno, co před tím jakž takž fungovalo, protože míra celkového zarušení překročí limit, který připojená zařízení ještě snesou. Takže od budoucna tudy cesta absolutně nevede.
Bezdrátové technologie se stále vyvíjejí, (roste dosah i dosažitelná rychlost připojení). Vodoprdné dráty a VžDSL jsou definitivní konečná, po XN čtyřkách není šance něco rychlejšího protlačit. Jenže než Vodoprd ty dráty opustí a začne masivně budovat optiku, bude to ještě pár, (ale vzhledem ke ,,krizi" spíš mnoho) let trvat. Naopak bude možno využívat uvolněné pásmo analogového TV vysílání. Takže pokud jde o budoucnost a hlavně ,,ochotu" Vodoprdu investovat do nových technologií, je bezdrát, zejména pro venkov, jediná šance.
Ono je to trochu jinak. Náklady na bezdrátová zařízení jsou hluboko pod náklady na pevné sítě, (ať už optika, nebo koaxy, o XN čtyřkách neuvažuji, to není technologie hodná začátku 21. století) a peníze, které zaplatíme bezdrátovým providerům skončí v ČR, na rozdíl od peněz, nalitých do Velké trojky, za které se staví v cizině 3G sítě.
Sak za to muze Klaus a spol - ti kteri nechali monopol kabelu telecumu a jeste ho posilili o eurotel. Dodnes by spouste lidi stacil obycejny modem(pripadne ISDN), ale muselo by to byt v cenove relaci sakumprask 50Kc. Jenze je nejspis vyhodnejsich nechat ty kabely, polozene nikoli za penize telecumu, ale statu, v zemi shnit.
Předpokládám, že výsledky ČSÚ vycházejí ze sčítání lidu - potíž je ale v tom, že dotyčný člověk vůbec nemusí mít páru o tom přes co je připojen a to zejména v případě kdy bydlí v bytovém domě. V rámci domu je zpravidla rozvod realizován pomocí kabelu (tzn. uživatel si myslí, že jde o pevnou linku), ale vlastní dům je potom ve spoustě případů připojen přes WiFi nebo i jinak - koncový uživatel to ale vůbec netuší a je mu to srdečně jedno.
Stejný případ nastává i ve firemní sféře, kdy v jednom domě sídlí v kancelářích více firem - připojení jim poskytuje majitel (správce) domu po kabelu, ale jak je připojen ten dům, to spousta firem vůbec netuší a ani je to nezajímá - proč taky.
Z toho vyplývá, že výsledky podobných šetření je nutno brát s velkou rezervou,
Také bych rozmach wifi přičítal spíš neznalosti respondentů.
Moje matka by na 99% také zaškrtla, že se připojuje k internetu přes wifi, protože do jejího notebooku žádný kabel nevede... samozřejmě relativně těžko se jí vysvětluje, že má v bytě schovanou krabičku s anténkou a ve skutečnosti její data dál jedou po kabelu... ona se opravdu do internetu připojuje přes wifi :)) Vždyť i její notebook jí to takto tvrdí...
Pak se vkrádá lehce filosofická otázka... kde je hranice internetu, tj. které připojení, který článek na té lince kam se počítá... mám brát za směrodatné místo kde data opouští můj byt? nebo kancelářský komplex?
Ad mobilní internet, dneska ho má aktivovaný v mobilu skoro každý, takže tam bych viděl ten nárůst, zejména u služebních telefonů už je to standard za malý peníz.
Když se zeptáte mne, čím se moje domácnost připojuje, tak vám odpovím kabelem, wifi, mobilním internetem u 2 mobilních operátorů... to jsem tedy započítán ve statistice kolikrát? 3-4x?
> Pak se vkrádá lehce filosofická otázka... kde je hranice internetu, tj. které připojení, který článek na té lince kam se počítá..
Na tuhle otazku je vcelku jasna odpoved - Internet je vsude tam, kde jsou verejne, globalne routovane IP adresy.
Jina vec je na co se vlastne chteli ptat zadavatele ze statistickeho uradu.
Mam tu pojitko v licencovanym pasmu na HW v hodnote cca 1/2M. Je to WiFi? Technicky je. Ovsem parametry to ma velmi blizke kabelu.
Ten net v mobilu a "skoro kazdy" ... by me zajimal zdroj teto informace? Zeby se pochlubil nejaky operator? Nebo berete i aktivni, ale nepouzivane gprs?
Myslím, že se v prvni casti mýlíte. Kouknete se na heslo WiFi v anglicke Wikipedii: "Wi-Fi" is a trademark of the Wi-Fi Alliance and the brand name for products using the IEEE 802.11 family of standards.
Jiste, nekteri jedinci mohou za WiFi oznacit vsechny "bezdratove internetove pripojky", ovsem pak se asi bude jednat spise o marketigove odborniky.
Problém je v přesné specifikaci co se srovnává, jak zmíněno níže. Při průzkumu u poskytovatelů bude naše domácnost zařazena do kabelu, 1 připojení. To by odpovídalo průzkumu ČTÚ. Z hlediska spotřebitele tu máme 4 počítače, jeden tablet a dva smartphone připojené přes WiFi. Takže 7x WiFi. To odpovídá průzkumu ČSÚ.
Můžete se podívat do metodiky: ta (i konkrétní dotazník) si dává dobrý pozor na to, aby se odlišily domácí rozvody přes Wi-Fi od připojení (překlenutí poslední míle) přes Wi-Fi. U definice bezdrátové připojení je tam explicitně zdůrazněno, že
Bezdrátové připojení musí být dodáváno poskytovatelem a nikoli realizované vlastními silami uživatele.
"Bezdrátové připojení musí být dodáváno poskytovatelem a nikoli realizované vlastními silami uživatele."
Takze samopripojovatele na WiFi providery se nezapocitaji. Sam jsem takhle pripojil cele sve pribuzenstvo a X svych kamosu a myslim ze nebudu sam. Take u ADSL modemu s WiFi je to sporne, modem co mi vysila v byte mi prece dodal poskytovatel, ja se na nej jen pripojuji.
Jsem presvedcen ze otazky v dotazniku uzivatele precenuji...
Já bych nezazlívala laickým uživatelům počítačů a internetu, že neumí přesně určit typ připojení či skutečnou rychlost/kapacitu připojení, ale dělat odborné srovnávání dvou zcela odlišných průzkumů, bez toho aby se vzaly v úvahu odlišná specifika sbíraných informací to je na pováženou.
A k čemu pak takové průzkumy jsou když je "na pováženou" je srovnávat, to může český ststistický rovnou napsat že Blažková včera říkala že už jsou skoro všichni ti interneti přes wi-fi. Já myslím že je dobré upozornit na takové rozdíly, asi by to chtělo k těm průzkumům zveřejnit ještě podrobněji metodiku.
ČSÚ a ČTÚ měří trochu jiné hodnoty výrazně jiným způsobem. ČTÚ je schopna velmi kvalitně změřit počty ADSL a kabelových přípojek, ale žádných jiných, ČSÚ se zase ptá lidí, tj. je to zatíženo chybou z neznalosti průměrných lidí. Přesto myslím, že se dá k nějakým číslům dojít.
V ČR je 4,150 MIO domácností.
61,7 % z nich má internet doma (tady bude ČSÚ velmi přesné, to lidé vědí), tj. 2560 MIO domácností s internetem. Z toho cca. 560 bude ADSL, zde bude velmi přesné ČTÚ. Tj. zbývá 2 MIO přípojek. Dalších cca. 250 tisíc přípojek bude CATV, tj. zůstává 1,75 - odečtěme třeba ještě různé optiky atd. a lidi, kteří jsou připojeni pouze přes mobil, ale jiný internet doma nemají - ať nežeru - 1,5 MI lidí
A teď jde o to, jak budeme počítat další typy připojení - když se připojím přes WiFi k sousedovi, který má ADSL - jsem připojen přes WiFi, nebo přes ADSL? A co když to ADSL (či jiné DSL) má jako přípojku nějaký lokální WiFi poskytovatel?
Prostě mi vychází, že jestliže je 2,5 milionu domácností připojených k Internetu a z toho jen 700-800 tisíc přes vlastní CATV či ADSL, tak většina bude připojena bezdrátem. Ale samozřejmě ČTÚ to nemá šanci zjistit, cz free nekontroluje a sousedské wifi už vůbec ne
Nedalo. Nekdo ma ve smlouve uvedeno 4Mbit a nekdo 40Mbit. Jenze ten prvni plati trebas 10x vic, protoze ma ty 4Mbity garantovane, ma linku 1:1 ... a tak linka mu ty 4Mbity da 24/7. Ten druhy plati mozna 10x min, ale v realu ma pri stesti 10, nekdy mnohem min, na uploadu ma casto sotva 1 a kdyz mu neco nefunguje, muze to nefungovat klidne mesic.
Dtto, ten prvni bude mit internet, ten druhy maximalne pripojeni do privatni site (bez vlastni verejne IP, natoz s IPckama pro vsechna domaci zarizeni).
Aby se to dalo nejak srovnava, musel by tu lidi nekdo donutit to mesic(minimalne) trvale merit.
Pominul jste bod B (s kým máte smlouvu). A zjistit, pokud to budu chtít přesně vědět, co daný poskytovatel v dané lokalitě nabízí už nebude takový problém. Problém je pouze to ,,až", jenže to, že ISP není povinen garantovat minimální rychlost je chyba ČTÚ. (Já mám ve smlouvě garantované minimum 20/20 Mbit a kdykoli měřím, vždy jsem nepatrně, až více rychlejší).
Ta odchylka klidně může být dána právě tím, že ČTÚ naprosto ignoruje fenomén komunitních sítí a sdružení v rámci NFX. Počty jejich členů totiž raketově rostou, hlavně v případě těch fungujících.
Ta fungující sdružení jsou totiž dnes schopna nabídnout mnohem kvalitnější konektivitu i servis (osobní přístup k členům, infolinka skoro 24 hodin, okamžité opravy závad v síti...) a fungují na nejmodernějších technologiích, a to nejen WiFi, ale i optice a metalice. Od WiFi totiž právě na kabelové technologie přecházejí, a například síťují bytové domy a komplexy, používají páteřní pojítka 10 GHz a 80 GHz a běžné domácnosti dnes připojují standardně na 802.11n MIMO TDMA technologii...
Navíc vzhledem k tomu, že se naprosto podcenila infrastruktura v příměstských zástavbách, tak pokud tam fungují tato sdružení a ví se o nich, lidé k nim houfně přecházejí, buď od ostatních WiFi ISP a nebo i od O2, protože ADSL v těchto lokalitách chodí 4-8/0,1-0,5 Mbit, zatímco u komunitní sítě se dostanou na 25/25 Mbit za nižší cenu. Přičemž stabilita a ping do páteře je úplně na jiné úrovni (běžně 4-6 ms do NIXu i v nějakém satelitu u Prahy).
Beru to tedy alespoň na příkladech Pilsfree, KLFree, KH Free nebo našeho JMNetu.
Počet připojených domácností pomocí komunitních sítí, respektive přes NFX je třeba nepřeceňovat. Počet domácností připojených přes NFX je poměrně přesně známý - cca 46 000 a to NFX sdružuje především největší komunitní sítě. Finanční bariéra výhodnosti vstupu do NFX je ale poměrně veliká, takže spousta menších nebo vzdálenějších komunitních sítí v NFX není. Takže při velmi optimistickém odhadu může být v nezapojených sítí např. dvojnásobek domácností co má NFX. Tedy cca 150 000 domácností celkem. Určitě komunitní sítě nemají připojených 500 000 domácností, to je nesmysl.
Pokus o PR?
Mě teda leda raketově roste tlak, když se ve schránce najdu mezi tunou letáku nabídku zase toho jediného to morálně správného wifi poskytovatele.
Dost mě připomínáte nick Krakonoš, který tady měl vždy na problém s připojením řešení v podobně nějaké wifi . Ideálně ještě té komunitní.
Můžu Vás uklidnit, že když normální člověk večer přijede domů nechci na téma společné vlastnictví, komunita nic slyšet od roku 89. Kdy nám to někdo diktoval. Jak je vidět spousta lidí se oklepala a už to zase zkouší. Aby zjistila, že z hlediska statistiky sociologie politologie to zase nebude globálně fungovat.
Osobně mě připadá, že komunitní projekty pro někoho nahrazují nedostatečné společenské vazby, nebo sítím něco dokazujete. Čistě praktické a ekonomické hledisko je tam minimálně, něco jako spolujízda
....Osobně mě připadá, že komunitní projekty pro někoho nahrazují nedostatečné společenské vazby, nebo sítím něco dokazujete. Čistě praktické a ekonomické hledisko je tam minimálně, něco jako spolujízda.....
No a co ? Možná máte pravdu, nemění to ovšem nic na faktu, že tato sdružení "vychovala" spoustu lidí, kteří se mohou "realizovat" v profesionálních projektech a s nejnovější technikou....a dnešní "mlaďoši" na "politiku" dost "hulí".... myslím, že ty "komunitní" sítě si takový "odsudek" nezaslouží.....
Komunitní síť, nebo něco jiného? Špatná otázka! Rozhodující je, co dostanu a za jaký peníz! A v tomto směru nemá většina komunitních sítí absolutně konkurenci! (výjimky potvrzují pravidlo, špatných komunitních sítí je mizivé procento a většinou jde o ty, které koupil a následně ,,přetransformoval" Vodoprd). Jenom díky tomu, že tyto sítě vznikly, musel ,,dominantní operátor" začít investovat alespoň do toho ubohého A(V)žDSL a snížit ceny na jakž takž akceptovatelnou úroveň.
Ano stím souhlasím . S tím že u nás ty komunitní sítě zastoupily lokální\okresní krajový ISP. Kteří protože se rušili nevrájem přecházely na nové pokročilejší technologie a náklady rostli. Tedy se opět přiblížili k aždsl nebo kabelu. Věčině domácností je totiž jedno jestli platí 300,- za 20M/20M kdy mohou platit 250,- za něco co také jim stačí.
Rozvoj vyvolá, až reálná skutečná potřeba na straně zákazníka. Tedy pokud nebude obsah a ten nebude free. Nebude mít potřebu přenosové kapacity. Nakonec třeba skonšíte u toho, že problém má počátek u banky toho zákazníka. Protože nemá platební kartu použitelnou pro platby na Internetu a ty poplatky navíc mu zato nestojí.
Některé souvislosti jsou kouzelné a divil by jste se jak malý nedostatek může vyvolávat na konci velký problém..
A jak jste si tím taky jistý? Internet zadarmo o rychlosti přes 30 Mbit (na páteři klidně i 70 Mbit) má třeba u nás každý, kdo má na střeše vysílač.
Kdysi jsem měl na střeše jistý CZNet, platili jsme jim plnou cenu i přes to, že přes náš dům měli připojené další (a ještě to pořádně nefungovalo).
Běžný člen se pak dostane na nejnovější technologii přes bezdrát i na 35 Mbit (přičemž mu to nepadá pod 15-20) a na LAN je rychlost ještě vyšší.
Ono totiž slušná sdružení nemají potřebu kecat a vymýšlet si snové rychlosti, které pak nejsou reálné.
Sorry, zapoměl jsem že Jediný a nejlepší a opravdový Mesiáš jste Vy. Ještě nám napište, za koho kopete, ať se pobavíme! Jenže pokud budu chtít necenzurovaný a nebonzovaný internet, tak nikdo jiný prakticky nepadá v úvahu. Cenzura se dá nastavením DNS obejít, ale bonzování ne.
Zkuste pochopit, že podstatou komunitních sítí (nebo neziskových sítí, na označení nezáleží) je fakt, že existuje skupina aktivních lidí, kteří chtějí něco lepšího než UPC a ADSL. Navíc je provozování sítě a IT baví, baví je i lezení po střechách a ostatně i "soutěžení" s komerčními ISP. Tito lidé pak budují síť a o vše se starají, běžný člen takového sdružení pak většinou jen využívá výhod.
Nalijme si čistého vína - o nějaké společné vlastnictví a komunitu už dneska v těchto sítích jde jen málo, většina lidí na nějaké kamarádění a srazy atd. nemá čas, a ve sdružení o tisíci členech je jich třeba kolem 60-80 trochu aktivních (ti občas s něčím pomohou, zajdou na sraz atd.) a jen kolem 15-20 opravdu aktivních, kteří pak tvoří výkonnou složku (vedení-radu sdružení, technickou podporu atd. atd.).
Představa, že v "komunitní síti" vše patří všem a všichni se o všechno starají je tudíž naprosto mimo, stejně jako přirovnávání ke "společnému vlastnictví" dob minulých.
Pokud se bude nějaké sdružení likvidovat, tak to bude proto, že od něj už většina členů odešla a sdružení už nebude nadále schopné financovat svůj provoz. V takové chvíli už v něm ale moc majetku nebude, protože na účtech nebude nic a majetek bude síťový HW průměrného stáří 3-5 let, jehož pořizovací cena byla možná značná, reálná cena po těch letech bude pouze zlomkem původní ceny. Např. takový 5 let starý 10 GHz spoj má cenu jen mírně převyšují cenu samotných antén. Takže možná se 99% členů ke dnu zániku sdružení o svůj majetek přihlásí, ale až zjistí kolik to vyjde na osobu, tak to nebudou dál řešit.
Osobně mě připadá, že komunitní projekty pro někoho nahrazují nedostatečné společenské vazby, nebo sítím něco dokazujete. Čistě praktické a ekonomické hledisko je tam minimálně, něco jako spolujízda
Je třeba vzít v úvahu v jaké situaci drtivá většina komunitních sítí vznikla. Většina jich vznikla ze zoufalství ze situace s internetem před cca 8-5 lety, kdy rozumný internet za rozumné peníze na většině území ČR prostě nebyl dostupný. Sítě se časem rozvíjely a zkvalitňovaly a dosud si na mnoha místech udržují kvalitativní náskok před nabídkou komerčních firem. Takže se sice jedná o pohrobky jisté doby, ale sítě které vydržely dodnes nabízí natolik kvalitní připojení že by byl nesmysl je rušit. Až komunitní sítě nedokážou nabízet konkurence schopné připojení, tak od nich většina členů odejde a komunitní sítě se přirozeně zase zruší.
Navíc je zde ještě jedno praktické hledisko. Drtivá většina aktivních lidí časem zjistila, že kromě dobrého pocitu za svou práci si můžou říct i o nějaké peníze, takže většina aktivních lidí má práci pro síť jako koníčka který jim dokonce nese i trochu peněz na přilepšenou. Je tedy v jejich vlastním sobeckém zájmu vést síť natolik dobře aby to tak vydrželo i do budoucna. Komunitní sítě totiž nemají žádné předražené státní zakázky a všechny peníze na provoz mají pouze od svých členů, kteří ale nejsou svázání žádnou smlouvou a v případě nespokojenosti mohou kdykoliv ze sdružení odejít.
Jen drobné doplnění. Krom zmiňovaného rozdílu v základy (domácnosti vs. celý trh .. i s firmami), otázkou je, jak se ve výsledcích výzkumu projeví třeba internet v mobilu.
Příklad:
domácnost (1 domácí konketivita přes WiFi + 3 členové domácnosti mají mobil s Internetem).
Zatímco ČTÚ bude určitě počítat výsledek jako 25% Wifi, 75% mobilní připojení, tak jak to započítalo ČSÚ? Jako že domácnost je připojená pomocí WiFi a mobily vůbec neřeší?
Už ten tato zprávička svědčí o tom, že "statistika" ČSÚ o mizivém podílu mobilního broadbandu je zcela vzdálená realitě.
V současné době využívá rychlé datové přenosy v O2 síti 1,33 milionu zákazníků, z nichž aktivních uživatelů internetu v mobilu je 930 tisíc a 400 tisíc využívá internet v notebooku.
http://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/269041-Telefonica_posiluje_3G_sit_rychleji_nez_planovala.html