Hlavní navigace

Václav Muchna (YSoft): Nikdo jiný než startupy českou ekonomiku nezlepší

17. 12. 2013
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: YSoft
Brněnský YSoft před dvěma lety rozjel venture capital fond, který investuje do českých startupů. Chceme ukazovat, že jde dělat globální firmu, říká šéf firmy Václav Muchna.

Václav Muchna nikdy nepracoval pro jinou společnost než pro YSoft, který sám před téměř čtrnácti lety založil. Firma, která poskytuje software i hardware v oblasti tiskových řešení, je nyní světovou dvojkou na trhu a má ambice se stát jedničkou. Každým rokem roste dvouciferným tempem.

„To chceme udržet už jenom z toho důvodu, abychom pak mohli říct, že tempo kontinuálně udržujeme už celých deset let,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz Muchna.

YSoft se ale nechce spoléhat jen na segment, v kterém se pohybuje. Před dvěma lety proto vznikl fond YSoft Venture Capital SE, který investuje do českých mladých projektů, které nemusí mít s tiskařským oborem nic společného.

„Pokud by  svět například přestal tisknout, měli bychom další nohu, na kterou se postavit. Při naší malé velikosti je vhodné mít i plán i „plán B“,“ vysvětluje Muchna, který se tak z podnikatele stal také investorem a mentorem.

Každým rokem se vám navyšuje obrat dvouciferným tempem. Jak to vypadá letos, tedy za první polovinu vašeho fiskálního roku?

 Loňská první polovina fiskálního roku u nás byla velmi silná, takže nyní máme co dělat. V současné době jsme ale meziročně někde kolem 20 až 30 % růstu. Naše ambice je být někde na 30 až 35 % na konci fiskálního roku. V každém případě ten dvouciferný růst chceme udržet už jenom z toho důvodu, abychom pak mohli říct, že ho kontinuálně udržujeme už celých deset let.

Jak jste schopni pořád takhle růst? Je to letos tím, že jste koupili společnost Equitrac Systems of Australia, která už nese vaše jméno?

Akvizici jsme oznámili, když došlo k podpisu smlouvy o smlouvě budoucí. Převzetí jsme fakticky dokončili před necelým měsícem. Takže tato akvizice ještě nebyla zahrnutá v číslech, která jsem vám před chvíli říkal.

Chcete být světovou jedničkou, ale stále jste dvojkou.

Ano. Naším cílem je stále stát se jedničkou, akorát je problém s tím, jak to celé měřit. A to z toho důvodu, že na trhu neustále dochází ke konsolidacím a k akvizicím. Našeho konkurenta, který je světovou jedničkou, koupila obrovská firma s 25 tisíci zaměstnanci, pro kterou je tenhle byznys tak malý, že za něj čísla nezveřejňovala. Před týdnem se ale k tomu odhodlali a podle nich rostou o cca 5 %. Máme co dohánět, ale myslím, že to půjde.

Kde je pro vás nyní hlavní byznys? Před rokem a půl se vám začalo dařit u velkých firem, které mají desítky tisíc zaměstnanců. Naopak s vývojem u menších a středních firem jste nebyli příliš spokojeni. Došlo k obratu?

Víme, že náš trh větších zákazníků není příliš velký, takže chceme dělat i menší a střední firmy. To je vždy obrovská výzva. Máme vizi, jaký produkt budeme těmto zákazníkům nabízet, ale to má ještě zhruba rok čas.

V loňském roce, kdy náš výkon rostl někde kolem 46 %, byl růst veden právě těmi velkými firmami. Šlo o to, že jsme dohodli obchody už dříve, pak ale trvalo, než došlo k implementacím a k finančnímu vyrovnání, které se právě silně projevilo v loňském fiskálním roce. O to těžší  teď je ten obrovský nárůst dohánět a předhánět. Ten trend ale naštěstí pokračuje.

U menších firem je naše největší hodnota v technologii. V segmentu malých a středních firem nám vyrostlo strašně moc konkurentů, jen v Česku už máme dva, před pěti lety zde přitom nebyl ani jeden. Lokálních konkurentů, kteří nabídnou základní funkcionalitu a servis, navíc za nízkou cenu, je po celém světě spousta.

V tom musíme změnit pravidla hry. Nemůžeme bojovat tradičními zbraněmi, musíme udělat něco převratného, zásadního, abychom byli v tomto segmentu konkurenceschopní.

To znamená?

Když se na to podíváme čistě ekonomicky, tak s naší nákladovou bází nejsme schopni dodávat tak levně. Musíme tedy někde něco dramatickým způsobem zoptimalizovat, abychom i s výrazně vyšší nákladovou bází byli schopni dodávat na trh produkt, který bude konkurovat i těm nejmenším firmám. Na druhou stranu nám to nesmí ohrozit trh velkých firem, protože naším cílem není být levný. Nechceme dělat nejlevnější řešení na světě, ale nejlepší řešení na světě.

Takže půjdete cestou inovací nebo optimalizací?

Půjde o inovaci, která přinese optimalizaci nákladů. Existuje zajímavá kniha Startup Nation pojednávající o izraelském startupu, který vymyslel, jakým způsobem budou dělat elektromobily. Zjistili, že největším problém, který brzdí rozvoj elektrovozů, je cena a dlouhá dobíjecí doba. Takže se rozhodli, že budou tyto vozy pronajímat a vymyslí i vyměnitelnou baterii. Místo toho, aby řidiči dojeli na stanici a dobili si vůz, měl jim tam nějaký automat tu baterii vyměnit. Ten proces by trval deset minut a rázem by byl srovnatelný s klasickým tankováním.

Nakonec se jim to sice nepodařilo a projekt ekonomicky nefunguje, ale jde o tu myšlenku – jestliže chceme na trhu s elektromobily uspět, musíme jej otočit vzhůru nohama. Takže jednak přijít na nový byznysmodel, který produkt cenově zpřístupní, a za druhé vymyslet technologii, která odstraní nevýhody. A to je něco, na čem my nyní pracujeme.

Čerpáte teď také podporu od CzechInvestu v celkové výši 15 milionů korun, za kterou jste nakoupili moderní „superpočítač“. Jak to s vaším plánem souvisí?

Souvisí s těmi největšími zakázkami, protože je hlavně o testování. Představte si, že máte obrovskou firmu, která má pět tisíc kopírek, a všechny tisknou přes váš systém. Najednou váš systém nebude fungovat a ty kopírky přestanou tisknout. Jak to pak otestujete? To nejde.

Takže tento počítač simuluje obrovská prostředí a je schopný takovýto problém otestovat. Navíc tu investici dál rozšiřujeme z vlastních peněz, protože ji chceme posunout ještě dál, abychom byli schopni simulovat obrovské zátěže. Nejde tedy o produkční server, na kterém bychom poskytovali něco našim zákazníkům, jde o interní testovací záležitost.

Nedávno jste se také ocitl v poměrně nové roli mentora. V Jihomoravském inovačním centru v Brně, ve kterém jste začínali, a který YSoft považuje za vůbec nejúspěšnější firmu, která jeho branami prošla, nyní radíte začínajícím projektům. Jaké to pro vás je?

Jednak se snažím sdílet se startupy vlastní zkušenosti, a jednak tam jako YSoft aktivně investujeme. Nyní máme tři zainvestované projekty a uvažujeme o dalších dvou. Mentoruji tedy čas od času a vlastně to souvisí s vizí YSoftu, je to taková služba veřejnosti. Nikdo jiný než startupy či nové projekty nám, jako České republice, ekonomickou situaci nezlepší. Určitě ji nezlepší to, že budeme zvýšovat daně, byť si někdo myslí, že ano.

Naše vize je být příkladem pro podnikatele ze střední a východní Evropy a ukazovat, že jde dělat globální firmu. A mě baví měnit názory lidí. Nevím tedy, zdali se mi to daří, na to je příliš brzy to posoudit. Ale když se startupy mluvím, vidím, jak mají malé ambice, jak jsou příliš lokální, o globálnosti jen mluví. Ale my jsme před těmi deseti lety byli stejní.

VÁCLAV MUCHNA

  • 32 let
  • podnikatel, mentor, investor
  • vystudoval informatiku na Masarykově univerzitě v Brně
  • v roce 2000 zakládá na koleji firmu YSoft, která poskytuje tisková řešení
  • podle Muchny je YSoft i nyní, kdy má půlmiliardové tržby, globálním start-upem
  • YSoft je považován za nejúspěšnější firmu, která byla v Jihomoravském inovačním centru (JIC) v Brně
  • Muchna nyní v JICu sám radí začínajícím podnikatelům

A co jim nejčastěji radíte?

Říkám jim: podívejte se, YSoft funguje na všech kontinentech kromě Antarktidy, máme 200 zaměstnanců a obrat přesahující 20 milionů dolarů. Kdo z vás si myslí, že je to malá firma? Nikdo se nepřihlásí. Kdo z vás si myslí, že to je středně velká firma? Přihlásí se polovina lidí. Kdo z vás si myslí, že je to velká firma? Přihlásí se druhá polovina.

Můj názor je, že YSoft je globální startup. Když jsem nedávno byl v rámci naší pobočky v USA u pohovoru, zeptal jsem se dotyčné, v jak velké firmě by chtěla dělat. Ona odpověděla, že v malé. Z ješitnosti jsem se tedy zeptal, v jaké firmě doposud dělala, a ona odpověděla, že v malé, která měla 500 zaměstnanců. Vnímání velikosti je v USA prostě diametrálně posunuté, a je vidět, že to je země podnikatelů, kteří mají vize, a kteří umí dělat věci ve velkém.

Nedávno jste v rámci firmy založili fond YSoft Venture Capital, přes který investujete do startupů.

Založili jsme jej před dvěma lety a každý rok do něj převádíme 10 % zisku, takže nyní do něj zrovna vkládáme dalších zhruba 5 milionů korun. Pro nás desetina zisku není zase tolik. Rádi ji dáme stranou, zainvestujeme a uvidíme, co z toho vznikne. Jsou to prostě peníze, které jsme připraveni odepsat.

Unikátní hodnota našeho venture fondu je v tom, že je propojen s fungující firmou. Kdybych byl býval vybudoval YSoft, prodal ho, vydělal bych na tom a ty peníze bych pak investoval, měl bych samozřejmě větší fond a spoustu zkušeností, ale ty zkušenosti bych neměl ze všech oblastí. Nebyl bych schopný poskytnout dostatečné „smart money“.

Profilujeme se tak, že chceme relativně vysoký podíl, takže jsme drahý fond, ale zato nabízíme přístup ke kompletnímu managementu YSoftu, kde máte vše. Od výroby, logistiky, až po obchod, finance apod. Dnes se většina takových fondů zabývá jen internetem, ale když chcete pomoci s certifikacemi hardwaru do Číny, kdo vám s tím poradí? My jsme schopní poskytnout velmi široké know-how, a pokud se projekt osvědčí, poskytneme i naši globální „sales and support“ síť.

A s takovýmto přístupem to tu vážně nikdo nedělá?

Neříkám, že to tu nikdo nedělá, ale já osobně dle vlastní zkušenosti nevím o nikom. A také si nemyslím, že je to směr, kterým by venture kapitál v Česku šel.

Říkal jste, že si ve startupech berete relativně vysoký podíl. Máte tedy stanovené nějaké minimum či rozpětí?

Hodně to závisí na tom, jestli financujete něco, co nemá žádné příjmy, nebo jestli jdete do projektu, který už něco dělá a generuje. Dalšími kritérii samozřejmě je, kolik peněz do podniku vkládáte, jak moc ten projekt berete za svůj a podobně. To rozpětí se pohybuje mezi 10 až 49 procenty. Naší zásadou je, že si nikdy nebereme majoritu.

Co je pro vás při výběru projektu, do kterého zvažujete investici, nejdůležitější?

Samozřejmě tým. Nápadů je tu spousta, ale management tu opravdu drasticky selhává. Lidé tu nemají manažerské schopnosti a trh startupů tím trpí.

Původně jsem si myslel, že váš fond bude investovat do projektů, které budou mít určitou souvislost s vaším byznysem. Ale není tomu tak, třeba OrganizeTube se zaměřuje na třídění videí na serverech Youtube a DailyMotion.

Ano, myslíme si, že je dobré mít byznys trochu diferencovaný. A zatím to vypadá, že míříme hodně směrem k videu. Stejně jako naše další investice Comprimato, která je podobného oboru, ale ti jdou trochu jiným směrem.

Ale zpět k té diverzifikaci. Pokud by svět například jednoho dne přestal tisknout, měli bychom další nohu, na kterou se postavit. Při naší malé velikosti je vhodné mít i plán i „plán B“. Pokud tedy námi zainvestovaný projekt bude úspěšný, počítáme s tím, že jej začleníme do skupiny a dáme mu možnost téměř okamžitě využít globální infrastukturu prodeje a podpory, kterou sami budujeme již deset let, a která nás stála hodně přes 100 milionů korun.

Jinými slovy, šanci u vás má projekt z jakéhokoliv oboru?

Určitě se zaměřujeme na IT. Hledáme i projekty, které by měly něco hmotného, nějaký hardware, ale těch moc není. Snažíme se dívat na projekty – a to je případ Comprimata – které mají velkou přidanou hodnotu a jsou sofistikované, je za nimi určitá věda. OrganizeTube ja zase tak jednoduchý, až je krásný. Obecně nám to ale musí dávat smysl, musí tam být „selský rozum“.

Investice do TechSquare z toho ale trochu vybočuje.

Touto investicí jsme se chtěli dostat blíže ke startupové komunitě. Zatím se nám to ale moc nedaří. Spolupráce s JIC, byť tam nemáme žádnou majetkovou provázanost, bude z mého pohledu lepší.

BRAND24

Díváte se jen po českých firmách, nebo hledáte i v zahraničí?

Chceme podpořit českou ekonomiku, takže jen v Česku. Zde investujeme do startupů a v zahraničí pak děláme akvizice.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem tabletového týdeníku Dotyk Byznys. V minulosti působil v agentuře Reuters, v Hospodářských novinách nebo Českém rozhlase. Zastával i post mluvčího skupiny Nova. Najdete ho na Twitteru a na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).