Hlavní navigace

Válka v televizním éteru. Mohlo by Rusko narušit vysílání ČT?

26. 9. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Pixabay, podle licence: Public Domain CC0
Při válce na Ukrajině dokázali hackeři nahradit obsah ruské televize protiválečným poselstvím. Bylo by to možné i obráceně? Mohli by se nepřátelé dostat třeba do programu České televize?

Během války na Ukrajině se různé hackerské skupiny opakovaně chlubí tím, že údajně dokázaly k ruským divákům dostat necenzurované informace. Hackeři většinou tvrdí, že nabourali program státních stanic a místo propagandistických pořadů přehráli projevy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského anebo drastické záběry z měst okupovaných ruskou armádou.

Problém je v tom, že podobné informace o útocích jsou pokaždé kusé a není možné je nezávisle ověřit. Videa na sociálních sítích, která mají úspěšné útoky dokumentovat, jsou většinou krátké záběry na televizory v neutrálním prostředí. Mnoho základních informací chybí. Nelze potvrdit, ke kolika lidem se pirátský obsah dostal, jak dlouho vysílání trvalo a mnohdy ani to, jaké oblasti se týkal. Je nutné mít na paměti, že Rusko je rozlehlé území s jedenácti časovými zónami.

Také způsoby příjmu signálu jsou poměrně různorodé. Přibližně 42 % ruských domácností má kabelovou televizi nebo IPTV, 22 % jich spoléhá na satelit, 25 % přijímá terestrické televizní vysílání prostřednictvím individuální antény, zbytek připadá na společné televizní antény. Údaje jsou z roku 2019, novější data oborová televizní asociace na svém webu nemá (PDF).

Relativně nejvíc se ví o protiválečných vzkazech z 9. května 2022, které viděli zákazníci kabelových sítí operátorů Rostelecom, MTS a NTV-Plus. Nešlo o pirátské vysílání, ale o textová sdělení, jimiž útočníci nahradili informace o pořadech v elektronických programových průvodcích (EPG). Totéž se stalo s televizním programem celostátních stanic Rossija 1 a První kanál na portálu Yandex. Ruská Národní asociace vysílatelů jako příčinu uvedla napadení systémů externího partnera Service TV, od něhož operátoři přebírali data pro televizní program.

Místo popisků pořadů si diváci mohli přečíst vzkaz: „Na vašich rukou je krev tisíců Ukrajinců a stovek zavražděných dětí. Televize a úřady lžou. Ne válce.“

11. září zveřejnila skupina Hdr0 zprávu o nahrazení všech digitálních programů v Petrohradě videem s válečnými zvěrstvy ruských vojáků na Ukrajině. Dva dny předtím se jí podle jejího oznámení totéž podařilo na Krymu. Na obrazovce je vidět informace, že přijímač naladil více než 100 stanic, to by odpovídalo nějakému poskytovateli placené nabídky.

V březnu hackeři nabourali ruské streamovací služby Wink a Ivi. Zřejmě první video s hacknutím ruských stanic je z 26. února, dva dny po začátku invaze. V srpnu pronikli do systémů provozovatele televizní aplikace Pager TV nebo do kabelové televize v Altajském kraji.

Nezahálí ovšem ani ruští hackeři. Těm se v červenci podařilo proniknout do systémů hudebních rádií Melodia FM a Radio Bayraktar, kde odvysílali zprávu, že Volodymyr Zelenskyj leží v kritickém stavu v nemocnici. Původně chtěli sdělení dostat na všech devět stanic provozovaných skupinou TAVR Media, většinu těchto útoků se však firmě podařilo odvrátit. Falešná zpráva byla namluvena robotickým hlasem a špatnou ukrajinštinou. Útok trval asi 30 sekund.

Mohlo by se to stát v Česku?

Podobné případy přiměly minulý týden jednoho z účastníků konference Innovation Days k tomu, aby se přítomných manažerů zeptal, zda něco podobného nehrozí v České republice.

„Jestli by se něco takového stalo, tak budu na sto procent přesvědčený, že útok jde zevnitř, a nikoliv zvenčí, protože vysílání je zabezpečeno naprosto perfektně. Opravdu,“ reagoval technický ředitel České televize Michal Kratochvíl. „Dostat se do nějaké televize s nějakým obsahem by znamenalo, že to mají uvnitř diletantsky udělané, nebo se to stane přes pracovníky supportu, kterým někdo zaplatí, anebo je to otevřené,“ nastínil možné varianty.

Odhadl, že i v případě ruských televizí mohl pomoci člověk zevnitř. „Dostat se někam s obsahem je velmi těžké a vyžaduje to spolupráci s někým, kdo otevře zadní vrátka,“ spekuloval o možných zdrojích útoků.

Třeba určité softwary jsou koncipované tak, že se k nim technická podpora může připojit na dálku a vyřešit urgentní problém. „Pracovníci podpory se k vám musí připojit. Ale v tom případě musíte mít pravidla kybernetické bezpečnosti, kdy a kam ho pustíte a kdy to okno zase zavřete. A musí tam být někdo, kdo případně zatáhne za záchrannou brzdu, kdyby se tam začaly dít neuvěřitelné věci,“ vysvětlil technický ředitel.

V hypotetickém případě, že by některá česká televizní nebo rozhlasová stanice zůstala odříznutá od svých systémů, je i tato situace řešitelná.

„Stát se může cokoliv. My televizím nabízíme produkt Disaster Recovery pro případ, že selžou všechny systémy. Naši zákazníci v tom případě mohou vysílat ze svých přenosových vozů, které si postaví před žižkovskou věž a mohou tím úplně obejít své zablokované systémy,“ podotkl ředitel právního úseku Českých Radiokomunikací Marcel Procházka. „Bude to samozřejmě nouzové vysílání, možná tam ani nebude stereo zvuk, ale jsme schopni tento způsob zajistit. Televize nebo rádia přijedou k nám, máme tam headendy a další technické vybavení, a mohou provizorně vysílat mimo svoje objekty,“ popsal.

UX DAy - tip 2

Vysílá Rumburak

V dějinách samostatné České republiky bojovala o signál při televizní krizi v roce 2000 Jana Bobošíková se zaměstnanci Kavčích hor. Zatímco na vysílače dostala svůj program přezdívaný Bobovize, zákazníci kabelových a satelitních operátorů viděli pořady odbavované z budovy České televize. Jak to celé technicky probíhalo, jsme popsali v článku k dvacátému výročí televizní krize.

V analogových dobách se také do jednoho z pořadů České televize nabourala umělecká skupina Ztohoven. V červnu 2007 se jí podařilo nahradit skutečný živý záběr z kamery v Černém Dole v ranním pořadu Panorama simulací atomového výbuchu. Ani v tomto případě ale nebyl útok veden na infrastrukturu na Kavčích horách. Umělci se dostali do místnosti soukromé firmy s kamerou v Černém Dole a přepojili kabel na svůj notebook, z něhož přehráli video. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání umělcům za neoprávněný zásah do obsahu programu ČT2 udělila pokutu 50 tisíc korun.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).