Hlavní navigace

Ve státních IT zakázkách neprůhledně tečou stovky milionů. A karavana jede dál

Autor: Depositphotos
David Slížek

Česko patří mezi státy, kde se nadprůměrně moc státních peněz rozděluje v neveřejných výběrových řízeních. Obří IT zakázky nejsou výjimkou.

Zatímco stát a priori podezírá podnikatele, že kradou, a v rámci elektronické evidence tržeb (EET) buduje rozsáhlý monitorovací a udavačský systém, sám u sebe zdaleka tak důsledný není. Na veřejných zakázkách přitom běžně rozděluje stovky milionů neprůhledným a podezřelým způsobem. A poměrně zásadně se to týká velkých státních IT projektů.

Česko patří mezi státy, kde se nadprůměrně moc státních peněz rozděluje v neveřejných výběrových řízeních. „V letech 2014 – 2015 byl průměr EU 6,6 %, v Česku byly hodnoty 18 %, resp. 19 %,“ konstatuje o počtu veřejných zakázek bez tendru nedávná analýza neziskovky Good Governance (stojí za ní někdejší náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht). V takzvaném „jednacím řízení bez uveřejnění“ (JŘBU) podle ní stát rozdělil v roce 2015 přes 14 miliard Kč a jen do konce letošního září 10,6 miliardy. 

Z hlediska státních zadavatelů je to logické – díky neveřejným tendrům se totiž mohou vyhnout řadě problémů. „Podle připravované analýzy spolku EconLab z.s. přezkoumává ÚOHS pouze 0,8 % JŘBU, což je čtyřikrát méně než u nejpoužívanějšího Otevřeného řízení. Možnosti pro napadení zakázky v JŘBU jsou totiž výrazně omezenější než u ostatních druhů řízení,“ konstatuje například analýza. 

Neveřejné tendry ale také umožňují rozdělovat státní peníze bez toho, aby vítězové museli v soutěži prokázat, že jejich řešení je nejlepší a nejvýhodnější. Řada zakázek je přitom na první pohled podezřelá a vzbuzuje zásadní pochyby o tom, jestli stát své (tedy naše) peníze utrácí efektivně. Je libo několik příkladů?

Jak se peče EET 

Podívejme se například na v úvodu zmíněnou elektronickou evidenci tržeb. Jak spočítal provozovatel serverů HlidacSmluv.cz a HlidacEET.cz Michal Bláha, celkový účet za zavedení a provoz EET činí 388,3 milionu a jen firmě IBM z této částky přísluší za dodávky hardwaru a softwaru 347 milionů – bez otevřeného výběrového řízení.

Na aplikaci pro EET přitom ministerstvo financí původně veřejnou soutěž vypsalo. Vyhrála ji firma CGI, která slíbila samostatný systém postavit za 30 milionů, zjistili Reportéři ČT. Ministerstvo ale soutěž zrušilo a zakázku dalo už bez tendru IBM. Důvod? Firma prý předložila analýzu, že její řešení bude mít nižší náklady na provoz (jaké překvapení).

EET tak nakonec běží nad přes dvacet let starým systémem ADIS. Podle podmínky hlavního architekta e-governmentu se přitom ADIS bude muset do roku 2021 vyměnit. Problematicky vypadá i cena za hardware (153 milionů pro O2 a jeho subdodavatele IBM), nad kterou se s kalkulačkou v ruce zamyslel Michal Illich

To snad NENí možné 

Další příklad? Systém Národní elektronický nástroj (NEN) měl původně zadávání státních zakázek zprůhlednit, přitom by sám mohl být spíš symbolickým odstrašujícím příkladem. Napsalo se toho o něm už mnoho, tak připomeňme jen letošní zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která NEN hezky shrnuje.

Elektronické tržiště veřejných zakázek podle ní začalo v ostrém provozu fungovat v srpnu 2015, tedy dva a půl roku po původním termínu. Za loňský rok mělo zprůhledněním státních zakázek státu ušetřit 5 miliard korun. Realita?

Zadavatelé systém skoro nepoužívají. „Za první dva měsíce ostrého provozu na něm bylo zveřejněno jen sedm veřejných zakázek, potom sice počet registrovaných zadavatelů vzrostl, ale řada z nich NEN využívá jen ke zveřejňování informací,“ konstatuje NKÚ. Vybudování systému přitom stát přišlo na více než 230 milionů Kč a jeho provoz stojí další 4 miliony měsíčně. 

Kontroloři také konstatují porušování zákona o veřejných zakázkách i podmínek evropských dotací, které stát na NEN dostal. Systémem se zabývá také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který podle serveru Neovlivni.cz v listopadu jednu ze zakázek zastavil a dal ministerstvu pro místní rozvoj, které má systém na starosti, půlmilionovou pokutu.

(Další podrobnosti a materiály k projektu můžete najít například na portálu neNEN, který provozuje sdružení firem Asociace eBA. Silně se v něm angažuje např. firma QCM, která provozuje konkurenční tržiště a podala například podnět k ÚOHS.)

A další

Podivné státní IT zakázky by se daly vypočítávat dál. Třeba takové ministerstvo vnitra si na jejich bezproblémové zadávání dokonce založilo vlastní státní podnik. Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) vznikla na základě Odštěpného závodu ICT služby České pošty, přes který tekly státní peníze na IT projekty bez výběrových řízení, prostřednictvím tzv. in-house výjimky.

Tu ovšem vnitro používalo neoprávněně, konstatoval na konci roku 2015 NKÚ. „Odštěpák“ tak jen ve čtyřech kontrolovaných projektech dostal přes 390 milionů korun, na které se měla vypsat otevřená soutěž. Také proto vznikl NAKIT, kde už podobné konflikty se zákonem nehrozí. A hned do začátku získal bez tendru zakázku za 300 milionů Kč.

MIF17

Perlička: ani ne po půl roce vnitro odvolalo ředitele NAKITu a podle některých zdrojů je státní podnik ve stavu velkého chaosu.

Všechny výše zmíněné příklady jsou známé a dlouho se o nich v médiích píše. Přesto se v zásadě nic nemění. Peníze na (nejen) IT zakázky se rozdělují neprůhledným způsobem, psi štěkají a karavana jede dál.

Našli jste v článku chybu?