Hlavní navigace

Velcí operátoři dusí virtuály a nepřiměřeně vydělávají na úkor zákazníků, říká ČTÚ v analýze trhu

4. 10. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Nordic Telecom
Po více než dvouleté odmlce zveřejnil Český telekomunikační úřad analýzu trhu, která může vést až k přímé cenové regulaci. Jak v materiálu argumentuje?

Letité snahy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) o regulaci trhu s mobilními daty zaznamenaly po více než dvouleté pauze další krok. Úřad zveřejnil analýzu velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám (trhu č. 3), která je jednou z podmínek k tomu, aby ČTÚ mohl trojici síťových operátorů (MNO) případně uložit přímé povinnosti, jako je například regulace velkoobchodní ceny dat. To by mohlo zlepšit pozici virtuálních operátorů (MVNO), zvýšit konkurenci a ve svém důsledku snížit ceny dat i pro uživatele.

ČTÚ navazuje na předběžnou analýzu, kterou zveřejnil v březnu 2019 a o tři měsíce později vypořádal i připomínky operátorů. Pak se přes dva roky nic nedělo (kromě toho, že v lednu 2020 ministr průmyslu Karel Havlíček vytlačil z čela Rady úřadu tehdejšího předsedu Jaromíra Nováka a nastoupila nová šéfka Hana Továrková).

Až letos v srpnu si ČTÚ najal externí poradenskou firmu, aby za 1,7 milionu Kč (bez DPH) podklady pro analýzu vypracovala. Slovenská poradenská společnost IstroAnalytica Advisory na vypracování zásadního dokumentu podle údajů ze smlouvy dostala necelý měsíc. A 24. září úřad analýzu zveřejnil ve veřejné konzultaci. Spěch je nutný, aby úřad stihl analýzu předložit Evropské komisi tak, aby ji přijala ještě před koncem roku.

Co analýza říká? V úvodu cituje různé zahraniční průzkumy, podle kterých má Česko ve srovnání se zahraničím vysoké ceny mobilních dat. Odkazuje na závěry studie Mobile Broadband Prices in Europe 2019, kterou vypracovala Evropská komise, ale i zprávy DESI (Digital Economy and Society Index Report), analýzu Worldwide Mobile Data Pricing 2021 společnosti Cable.co.uk a později také na zprávu KPMG Česká digitální domácnost – Operátor budoucnosti.

ČTÚ v materiálu uvádí některá zajímavá čísla o trhu. Všímá si mimo jiné třeba rozdílů chování fyzických a firemních zákazníků. Domácnosti tvoří z hlediska počtu aktivních SIM přes 60 % mobilního trhu, počet SIM ale podle ČTÚ v tomto segmentu každý rok klesá v průměru o 1 %. Firemní segment naopak roste o 4,3 % za rok.

Od roku 2017 prudce narůstá množství přenesených dat, konstatuje také analýza. „Spotřeba přenesených dat typického zákazníka hromadného trhu (domácnosti) vzrostla z 7,14 GB za rok na 37,7 GB za rok. Jde o absolutně bezprecedentní nárůst, jelikož spotřeba dat typického firemního zákazníka rostla ve sledovaném období o 40 % ročně a typického zákazníka hromadného trhu (domácnosti) až o 75 % ročně,“ potvrzuje „datový boom“ posledních let.

Tato data nejsou pro virtuály

Klíčové pasáže analýzy se zabývají pozicí virtuálních operátorů na trhu. V kapitole popisující hloubkový průzkum produktů mobilních operátorů analýza uvádí, že tuzemští virtuálové v podstatě nenabízejí tarify s větším množstvím dat. „Pouze 9 produktů [virtuálních operátorů] obsahuje data ve výši více než 10 GB měsíčně a jen 2 produkty obsahují neomezený datový balíček. Jedná se o 7 nabídek mobilních tarifů s paušálními daty a 2 produkty mobilního internetu v cenové hladině 700 až 1000 korun,“ píše analýza.

Trojice velkých síťových operátorů oproti tomu má podle analýzy takových tarifů mnohem více. „Obsažená data ve výši více než 10 GB obsahuje až 44 produktů, z nichž je 37 mobilních tarifů s daty, 3 produkty mobilního internetu a 4 produkty předplacených karet. Neomezené datové balíčky jsou nabízeny při 12 produktech,“ stojí v materiálu. Virtuálové se podle analýzy obecně více zaměřují na nabídky do 500 Kč měsíčně a síťoví operátoři na balíčky nad pětistovku za měsíc.

Důvod tohoto rozdílu? Virtuální operátoři podle analýzy nedokážou u tarifů nad 500 Kč na základě stávajících velkoobchodních podmínek nabízet podobné tarify jako velká trojka.

„Objem dat v nabídkách MNO přesahuje nabídku MVNO přibližně 10krát. Tato situace na maloobchodním trhu je jednoznačně přičitatelná struktuře a podmínkám nabídek MNOs na velkoobchodním trhu, které objektivně neumožnují MVNOs replikovat na maloobchodním trhu nabídky MNOs, zejména v cenové hladině nad 500 Kč měsíčně či zahrnující objem dat nad 2 GB,“ konstatuje materiál.

Podstatným faktem podle analýzy také je, že velkoobchodní cena dat je skoro dvojnásobná než jejich cena maloobchodní. „V roce 2020 dosáhla průměrná maloobchodní cena 1 MB přenesených dat úroveň přibližně 0,05 Kč bez DPH a průměrná velkoobchodní cena úroveň 0,09 Kč bez DPH,“ píše ČTÚ.

Virtuální soutěž o virtuály

Jedním z důvodů je podle ČTÚ i to, že velcí operátoři v praxi virtuálům v podstatě znemožňují reagovat na změny svých tarifů. Úpravu velkoobchodní smlouvy si podle analýzy virtuál nemůže nijak vynutit, a i když na ni síťový operátor přistoupí, trvá její uskutečnění v praxi 6–12 měsíců od chvíle, kdy o ni virtuál požádal. 

„To v praxi znamená, že MVNO nemají možnost flexibilně přizpůsobovat svou nabídku nejnovějším nabídkám ze strany MNO, které mají vůči nabídkám MVNO ‚náskok‘ uvedených 6–12 měsíců,“ konstatuje analýza.

Podmínky velkoobchodních smluv přitom podle ČTÚ jednostranně určují síťoví operátoři, kteří spolu o virtuály navzájem nesoutěží. „MVNOs musí ve většině případů spoléhat pouze na nabídku jednoho MNO, vůči kterému nemají žádnou vyjednávací pozici, a musí proto akceptovat jakékoli podmínky, které tento MVNO požaduje,“ popisuje analýza.

Úřad v této souvislosti odkazuje na to, jak T-Mobile letos v červenci najednou vypověděl velkoobchodní smlouvy dvanácti virtuálům. „Ani jeden z těchto MVNOs nedostal nabídku velkoobchodní spolupráce od konkurenčních velkoobchodních poskytovatelů, tedy ani od O2, ani od Vodafone. Dokonce ani MVNOs, kteří se na O2 či na Vodafone sami proaktivně obrátili, nezískali od těchto teoreticky konkurenčních operátorů nabídku, která by jim umožnila v rámci z médií známé výpovědní doby změnit poskytovatele velkoobchodních služeb,“ říká ČTÚ s tím, že registruje rostoucí počet stížností virtuálů na neochotu velké trojky velkoobchodní smlouvy nabízet.

Zlevnění kvůli 5G aukci? Až za několik let

Situaci na trhu podle ČTÚ v příštích letech ovlivní výsledky aukce tzv. 5G kmitočtů (tedy loňské dražby kmitočtů v pásmu 700 a 3500 MHz). Úřad si zásadní změny slibuje hlavně od toho, že operátor O2 má podle podmínek aukce povinnost poskytnout trojici menších operátorů národní roaming a že všichni tři síťoví operátoři musí virtuálům dát velkoobchodní nabídku.

Analýza ovšem konstatuje, že zatím se na tomto poli moc neděje. „K 31. 8. 2021 neevidoval ČTÚ provoz 5G sítí společností CentroNet, a.s., a Nordic Telecom 5G a.s., tj. pokrytí vlastní 5G sítí ve smyslu nároků na národní roaming bylo k uvedenému datu na úrovni 0 %.“ Dalším potenciální virtuál s nárokem na národní roaming, ostravská Poda, zatím také vybudovala jen nutné pokrytí v pásmu 3700 MHz, ale nic víc.

Podle úřadu může být jedním z důvodů to, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zatím nevydal konkrétní doporučení ohledně dodavatelů technologií pro 5G sítě. „Je pravděpodobné, že uvedené společnosti zvažují využití 5G také od čínských dodavatelů, avšak, vzhledem k chybějícímu usměrnění NÚKIB, s finálním rozhodnutím ohledně nákupu váhají,“ fabuluje ČTÚ.

Analýza pak připomíná situaci na slovenském trhu, kam v roce 2015 vstoupil čtvrtý operátor 4ka. Ten dnes využívá 2G a 3G národní roaming od operátora Orange (na základě komerční smlouvy), ale jeho podíl na trhu dosáhl v loňském roce jen 6 %. „I s využitím národního roamingu je při vysoké saturaci trhu (měřeno SIM penetrací) těžké dosáhnout významnějšího tržního podílu na maloobchodním trhu, a to dokonce na trhu, na kterém nebyli (a dosud nejsou) přítomni žádní MVNO,“ vysvětluje analýza.

„Vzhledem k uvedené zkušenosti ze SR je tedy možno odvodit, že náběh 4. operátora, využívajícího národní roaming v ČR, bude probíhat obdobně, a tedy významné zvýšení konkurence na maloobchodním i velkoobchodním trhu není možné očekávat dříve než v horizontu 5 let,“ dodává s tím, že vliv 5G aukce na zvýšení konkurence nejspíše na českém trhu nezaznamenáme dříve než v roce 2026.

Podobné to má být i s povinností velké trojky zveřejnit velkoobchodní nabídku. Vzhledem k různým lhůtám, nárokům na vyjednání podmínek a času na technickou přípravu podle analýzy může zatím neexistující velkoobchodní nabídka zvýšit konkurenci na trhu „nejdříve v roce 2024, spíše však později.“

Vysoké zisky na úkor zákazníků

V dalších kapitolách analýza opakuje zjištění, že „virtuální operátoři nemají takový vliv, aby příznivě ovlivňovali cenovou hladinu ve prospěch spotřebitelů, zejména u mobilních tarifů s vysokým objemem dat“. Říká také, že virtuálních operátorů, kteří nejsou majetkově propojeni s velkou trojkou, každým rokem o několik procent ubývá.

Analýza dále uvádí, že tři velcí čeští operátoři dlouhodobě dosahují na úkor zákazníků nebývale vysokých zisků. „Tato skutečnost je patrná např. z porovnání provozních zisků největších operátorů ve srovnatelných zemích regionu střední a východní Evropy, kdy provozní zisky tří českých mobilních operátorů jsou o 25 % vyšší než např. v Rakousku nebo Maďarsku,“ konstatuje materiál.


Autor: ČTÚ

ČTÚ v analýze aktualizuje také klíčový tříkriteriální test, který úřad poprvé provedl už v roce 2017. 3K test je jednou z podmínek nutných k případné regulaci trhu. Výsledky zjištěné před čtyřmi lety materiál potvrzuje. Konstatuje, že existují značné strukturální překážky pro efektivní vstup virtuálů na trh, které se podle ČTÚ minimálně do roku 2026 nezlepší. Vývoj na trhu podle ČTÚ zároveň nesměřuje k posílení konkurence. A do třetice: selhání trhu nedokáží vyřešit dostupné nástroje pro ochranu hospodářské soutěže. Všechny tři podmínky jsou tedy podle analýzy splněny.

Analýza také opakuje zjištění z roku 2019: na českém trhu není žádný jednotlivý monopolista, ale tři síťoví operátoři (T-Mobile, O2 a Vodafone) a trh je způsobilý k tzv. tacitní koluzi – velká trojka tedy netvoří formálně dohodnutý kartel, ale je pro ni dlouhodobě výhodné navzájem si nekonkurovat.

Jako řešení situace ČTÚ navrhuje několik regulačních opatření, mířených na trojici síťových operátorů. Mimo jiné má jít o přímou regulaci velkoobchodních cen mobilních dat, které mají být „stanoveny s metodikou ke stanovování cen na základě principu zákazu stlačování marží zveřejněnou ČTÚ“. S tím souvisí i navrhovaná povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, aby měl ČTÚ při regulaci cen z čeho vycházet.

Dalším opatřením má být povinnost nabízet velkoobchodní nabídky a umožnit přístup k síti, „aby zájemcům o přístup bylo umožněno poskytování tarifů obsahující datové služby, hlasové služby a služby SMS na maloobchodním trhu“. Velcí operátoři mají také mít povinnost zveřejňovat informace týkající se propojení a přístupu a povinnost nediskriminovat – tedy například nezvýhodňovat vlastní maloobchodní služby na úkor služeb virtuálů.

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn