Hlavní navigace

Velký bratr z Ameriky si chce posvítit nejen na kryptoměny, ale i na jejich uživatele

4. 8. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Krocení kryptoměn pokračuje. Americký infrastrukturní zákon, jehož schválení senátem se očekává v dohledné době, má do světa kryptoměn přinést novou éru nebývalého dohledu.

Nový šéf americké Komise pro cenné papíry (SEC) Gary Gensler, jehož jmenování souvisí s příchodem demokrata Joa Bidena do Bílého domu, se nechal v úterním rozhovoru pro Bloomberg slyšet, že jeho agentuře definitivně došla trpělivost s neregistrovanými cennými papíry, jež se skrývají mezi kryptoaktivy, a celkově se vydal do svatého boje za ochranu investorů na kryptoměnových trzích. 

Ten se vedle přiznaných i nepřiznaných ICO silně dotkne například DeFi sektoru, především decentralizovaných burz a lendingových platforem, ušetřeny ale nezůstanou ani stablecoiny, kterým dnes vděčíme za podstatnou část likvidity na spotových trzích, kustodiální úschova (včetně centralizovaných burz), kryptoměnové ETF a další navázané fondy.

„SEC by měl mít mnohem větší pravomoci, pokud jde o dohled nad burzami, aby mohl adekvátně plnit svoji roli a ochraňovat investory před podvody,“ prohlašuje v rozhovoru Gensler. Není to ostatně poprvé, kdy se do kryptoměn opírá, nikdy před tím ale tak věcně a zároveň nutno říci i trefně neadresoval hlavní nešvary trhu. Gensler ostatně není ve světě kryptoaktiv a veřejného blockchainu úplným diletantem a poměrně dobře ví, o čem mluví. Na dané téma v minulosti několikrát přednášel přímo na MIT.

Genslerův boj ve jménu ochrany investorů je něco, co jistě nepotěší kryptoanarchisty ani spekulanty, kterým může například díky mnohem přísnější regulaci stablecoinů odejít z trhu část likvidity. Ve své podstatě jde ale o nevyhnutelné nutné zlo, které bylo jen otázkou času. Ostatně evropská MiCA se v zásadě snaží o totéž. A jak sám Gensler naznačil, s dostatečnou regulací se otevírá cesta pro takové produkty jako je opravdové regulované bitcoinové ETF. Zatím čekaní na něj připomínalo spíše jednu Beckettovu divadelní hru. 

Mnohem horší je v tomto směru americkým senátem právě projednávaný infrastrukturní zákon, který si vedle mostů, tunelů a kolejí vzal na paškál také digitální infrastrukturu a v jejím rámci pak skoncování s legislativními výjimkami, které umožňují držitelům kryptoaktiv vyhýbat se zdanění. V důsledku toho přináší míru dohledu, o které se zatím nikomu v relativně svobodném ekosystému nesnilo.

Hroutící se cypherpunkový sen o digitálním soukromí

V ještě neschváleném zákoně o zhruba 2700 stránkách se již ladí jen finální podoba některých formulací. Do světa kryptoaktiv a veřejného blockchainu přinese především více dohledu a reportovacích povinností. Ty by se mohly (pokud se formulace ještě nezmění) týkat kohokoli, kdo jménem uživatele provádí transakce s digitálními aktivy, tedy například i vývojářů kryptoměnových peněženek, tvůrců smart kontraktů atd. Háček je skrytý především v široké definici „brokera“, která zde popisuje kohokoli, kdo pravidelně poskytuje nebo je zodpovědný za jakékoli služby zajišťující převody digitálních aktiv pro jinou osobu.

Všichni, kdo se do této definice vejdou, budou muset vyhovět regulatorním požadavkům Americké daňové správy (IRS) a plnit všechny reportovací povinnosti, které se týkají opravdových brokerů. Právě zde narážíme na další háček, neboť mezi povinnostmi brokerů tradičního finančního světa vůči IRS je také formulář 1099 s informacemi o uživateli včetně jeho pravého jména a fyzické adresy. 

Obecný a matoucí jazyk legislativní definice přitom zatím umožňuje označit za brokera prakticky kohokoli, kdo v ekosystému operuje (vyjma samotných přímých uživatelů kryptoměn). Teoreticky by bylo možné jej vztáhnout dokonce na minery, kteří transakce ověřují a zapisují do blockchainu. Pokud tedy zákon projde v nezměněné podobě, může to v krajním případě vypadat tak, že bude celý ekosystém (od peněženek přes služby až po minery) donucený špehovat své uživatele a hlásit informace o nich IRS.

K čemu je to vůbec dobré?

Proč se vlastně zákon o silnicích a kolejích zabývá kryptoměnami? To je odpověď za bludišťáka. Faktem je, že se celá pasáž skrývá v sekci, která se věnuje hlavně mechanismům financování ostatních návrhů obsažených v zákoně (zákon počítá s výdaji za dvě miliardy dolarů). Jinými slovy jde o součást obhajoby toho, z čeho všechny rozmáchlé plány obsažené v infrastrukturním zákoně zaplatit. 

Toho totiž lze dosáhnout jen dvěma způsoby. Za prvé velmi nepopulární variantou plošného zvýšení daní. Druhá varianta pak spočívá v tom, že zmenšíme pomyslná oka v compliance síti, čímž se daňová povinnost dotkne většího množství ryb. Přesně takovou snahu představuje kryptoměnová vložka uvedeného zákona.

IRS si díky formuláři 1099 (a dvěma dalším) může rychle porovnat, zda informace z formulářů korespondují s tím, co uživatel přiznal k dani, a případně zjednat nápravu. Nezdaněný příjem z kapitálových zisků z kryptoměn má představovat až 28 miliard dolarů, což je v plánu, který počítá s výdaji za 2000 miliard, spíše drobnost, negativní dopad na ekosystém decentralizovaného blockchainu přitom může být podstatně významnější. 

BRAND24

Vedle samotného zvýšeného dohledu nad uživateli přinese vlnu nejistoty kvůli mnohem větší legislativní složitosti. Dá se čekat také nárůst nechtěných honeypotů v podobě pochybně zabezpečených databází osobních dat, navíc rovnou s finančních historií uživatelů – včetně těch, kteří pod americkou jurisdikci nespadají.

Jediné, co lze říci závěrem optimistického, je, že právě teď se v USA kolem zákona vedou poměrně zuřivé diskuze a celý moloch o tisících stran prochází drobnými změnami některých formulací. Tyto změny jsou často na první pohled nenápadné, ale významový dopad mají často obrovský. S trochu štěstí tak celá pasáž věnovaná kryptoměnám ve finální podobě nebude děsivým lvem, ale vyklube se z ní jen malá převážně neškodná myš. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).